www.DUB.cz
UNIVERZITA
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek

PREAMBULE

KDO JSME

UNIVERZITA

Společenství
J. Z.

AKTUALITY

KNIHOVNA

PŘEDNÁŠKY

KONCERTY

ŘÍP

VÝSTAVY

VELETRHY

Bioconstruct

J. Z.

Sanátor – svaz biotroniků J.Z.

Biotronika Josefa Zezulky

T. P.

Nadační fond

Kontakty
 
E-OBCHOD
 

Hora Říp

Hora Říp

Je místo v Čechách – Evropě, které je od nepaměti spojováno s národní identitou. Méně známý je i další jeho rozměr, je mezníkem zemských linií, který je možná hlavní.
Říp byl sám sebou dávno před příchodem prvního člověka do České kotliny.
Byl svědkem měnícího se toků prařek, které nakonec tvoří kříž.
Dávno předtím vyčníval jako ostrov z jezera. Za hranicí věků dopadl do těchto míst meteorit – možný hlavní tvůrce reliéfu této země s kruhem pohraničních hor. Na Říp upozorňují i prastará menhirová pole, jdoucí všemi směry. Ano, to staří pochopili genia loci tohoto místa. Je tedy mohutným svorníkem, srdcem architektury krajinných silových center kontinentu. Je to srdce Evropy. Tento „kamenný“ řád je součástí tvůrčí síly, kterou můžeme spatřit ve všem, co existuje. Jedno, zda je to nepatrný atom nebo majestátní Vesmír. Každá doba si nese s sebou svá místa vědy, kultury i ducha.
Tajemný mýtický Říp, sloužil vždy v historii jen jako duchovní místo. Z jeho vrcholu přehlédneme velkou část české kotliny. Je silovým centrem menhirových polí. Jeho historie zaslouží samostatnou stránku. Snad jen pro zajímavost: na vrcholu jsou i významné fyzikální anomálie. Střelka kompasu každým krokem míří jinam. Často zde také nefungují dobře mobilní telefony a vysílače.

 

Historie:
Hora Říp Říp (460,7 m) – je čedičová kupa, pozůstatek sopky, obnažený zbytek sopouchu třetihorního vulkánu – dnes již značně snížená zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí. Zdejší sodaliticko-nefelinický čedič obsahuje olivín, magnetovec a další nerosty.

Do roku 1875 byl Říp bezlesý, dnes téměř celou horu pokrývá les, většinou duby a habry, ale vyskytují se tu i další dřeviny.

Říp je dominantou Polabí. Převyšuje totiž krajinu o 200 m a tak je výrazným orientačním bodem, který se nedá přehlédnout ani ze vzdálenosti desítek kilometrů. K tomu připočtěme neobvyklý zvonovitý tvar a strategickou polohu mezi Labem, Vltavou a Ohří nachází se tedy vlastně v samém srdci Čech a od nepaměti poutala tato nápadná vyvýšenina pozornost lidí. Název Říp je indoevropský a jeho původ tak sahá až do doby bronzové a znamená Hora. Převzali ho čeští Slované od svých předchůdců.

Legenda, kterou zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp a její okolí za místo, kde se usadili první Slované. Vrcholí novým pojmenováním země po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Bohemus). Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení. Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, a roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Připomíná rok 1126, kdy nechal kníže Soběslav I., na paměť vítězství v bitvě u Chlumce, stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. A to na místě staršího chrámu, který byl nepochybně dřevěný. Kostelík byl postaven skutečně důkladně – nebylo použito jiného staviva než kamene. Zdi jsou z opukových kvádříků a i krytinu střechy tvoří kamenné desky.

Rotunda má tři části. Prostřední část má kruhový půdorys, na východní straně je k lodi připojená polokruhová apsida a na straně severní je štíhlá věž válcovitého tvaru. Ve věži visí dva zvony, jeden litoměřického mistra Tomáše ulitý r. 1509, druhý skoro stejné velikosti podle nápisu z r. 1491. Nejstarší zmínka o zasvěcení sv. Jiří se objevuje až na počátku 16. století. Svého času rotunda sloužila jako farní kostel pro nedalekou obec Rovné a v 18. století se kolem ní dokonce rozkládal hřbitov. Dnes se uvnitř nachází Památník českého státu, socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870 a socha pastýře od současného výtvarníka S. Hanzlíka, která symbolizuje legendární příchod Čechů. Uvnitř v kamenných sloupech je uložena zem z památných bitev, a to z bitvy u Chlumce, dále z husitské bitvy u Ústí, z bitvy na Dukle a z Památníku národního utrpení v Terezíně. Do kamenných dlaždic jsou vyryté šipky, které znázorňuj směr střelky kompasu – ty naznačují odchylku, kterou způsobuje již výše zmíněný magnetit.

V 17. a 18. století se Říp stal oblíbeným poutním místem. Na tuto památnou horu přicházel náš lid v dobách těžkých a zlých. Od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. V roce 1848 tady byl uspořádán tábor pro studenty z Prahy, ke kterému se připojil i lid z Podřipska a z nejbližšího okolí. Další tábor byl uspořádán 10. května roku 1868 které patří k jednomu z nejznámějších shromáždění , kdy byl na Řípu slavnostně vyzdvižen první kámen do základů Národního divadla. Např. 10. listopadu roku 1918 tady bylo oslaveno ukončení první světové války a vznik našeho státu. Výraznou demonstrací se stala také první řipská pouť za německé okupace v dubnu v roce 1939. Po válce 6. července 1945 se tady sešel náš lid opět, aby oslavil ukončení druhé světové války. V roce 1962 byl celý areál Řípu vyhlášen Národní kulturní památkou.
Současná podoba rotundy je výsledkem rekonstrukce v 70. letech 19. století, která doplnila stavbu jižním portálem a většími, obloukově zaklenutými okny. Ve 20. století došlo k dalším stavebním úpravám v novorománském stylu. V roce 2009 proběhlo další restaurování pláště rotundy.

Tato památná hora se stala inspirací pro mnohé umělce. Díky její nápaditosti vytvořili některá svá díla například básníci Jan Neruda, Svatopluk Čech. Její krásu opěvovali ve svých dílech také malíři, Josef Mánes, Mikoláš Aleš nebo Max Švabinský. Říp má strategickou polohu díky umístění mezi řekami Labe, Vltava a Ohře. Nachází se poblíž Roudnice nad Labem a geograficky se řadí do Ústeckého kraje. Na vrchol vede několik značených turistických cest. Vyhledávané jsou i vyhlídky: cestou z parkoviště, asi v polovině cesty je vyhlídka Mělnická. Z Mělnické vyhlídky jsou viditelné obce těsně pod Řípem Rovné, Krabčice, Kostomlaty, na pravé straně potom je viděn Mělník, asi v polovině Bezděz, za dobré viditelnosti Ještěd a několikrát do roka jsou vidět Krkonoše, Sněžka. Za rotundou pěšinkou, přijdete k místu, kde byl odlomen základní kámen pro Národní divadlo, je to asi 200 metrů, asi 20 metrů do leva přijdete na vyhlídku odkud můžete vidět celé panoráma kopců Českého středohoří. Za restaurací asi 100 metrů po červené a po žluté turistické značce se dostanete na vyhlídku Pražskou. Z větších měst je tam vidět Kladno, Kralupy, Neratovice, znova Mělník a za nimi za dobré viditelnosti je vidět Praha.

Z Prahy je vidět Svatovítský chrám, Hradčany, Petřín, Bílou horu, Strahov a další. Dále potom na pravé straně jsou tam vidět kopce u Loun a za dobré viditelnosti Most a Krušné hory. Ze Řípu je možno vidět asi jednu třetinu Čech.

Máme tak možnost pobývat na tomto kopci, který ne tak velký výškou, ale o to větší významem a nejen pro toto území, ale jest ve větších a větších celcích rovněž významným silovým centrem, které je zařazeno do silových center planetárních.

Toto znali už naši staří, kteří přicházeli před staletími.

Hora Říp
 

Doporučit stránku e-mailem (0)