www.DUB.cz
UNIVERZITA
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek

PREAMBULE

KDO JSME

UNIVERZITA

Společenství
J. Z.

AKTUALITY

KNIHOVNA

PŘEDNÁŠKY

KONCERTY

ŘÍP

VÝSTAVY

VELETRHY

Bioconstruct

J. Z.

Sanátor – svaz biotroniků J.Z.

Biotronika Josefa Zezulky

T. P.

Nadační fond

Kontakty
 
E-OBCHOD
 

Josef Zezulka

Josef Zezulka Léčitel – sanátor

Léčitel – sanátor


Josef Zezulka úspěšně léčil i na dálku, do Francie, Maroka nebo Spojených států. „Moje vůle v tomto případě působí jako laserový paprsek. Dost často provádím i léčbu telefonem, ale je pro mne hodně vyčerpávající."
V léčení chci dát lidstvu nový pohled na člověka, možnost nové pomoci v jeho problémech. Chtěl bych také změnit postoj člověka k člověku a nabídnout nový názor na smysl života.
 
Tato slova uvedl Josef Zezulka (1912-1992) v dnes již historickém rozhovoru pro Mladý svět, který vyšel v roce 1969. Byl to opravdu nevídaný počin, protože články o léčitelích v té době nevycházely. Brněnský rodák žil a pracoval v Praze. V posledním válečném roce 1945, právě na Velikonoce, kdy mu bylo 33 let, zažil stav, který dnes psychologie popisuje jako rozšířené vědomí. „Jako bych si vzpomněl na něco, co jsem již věděl a co jsem zapomněl," popisoval svůj prožitek později. Zároveň s ním získal dar poznat pravdu životního zákona a dar léčit. Ten začal uplatňovat o rok později. Léčitelskou energii předával rukama, čelem, z prsou, a to buď dotykem, anebo bez doteku. Lidé to většinou popisovali jako vnímané teplo, jemný elektrický proud nebo mravenčení. Josef Zezulka se stal velice brzy známým a uznávaným léčitelem, ve svém oboru byl pojmem, měl mnoho pacientů například mezi herci a spolupracoval s lékaři, zejména na onkologických odděleních. Byl velice úspěšný, a to až tak, že v roce 1973 potvrdil jeho schopnosti zvláštním dopisem předseda ČSAV akademik Jaroslav Kožešník a dokonce ho považoval za výzkumného pracovníka. On sám nazýval své léčení biotronika a označoval se za sanátora. Byl proslulý také životní askezí, žil sám, z etických důvodů byl vegetarián, nepil a nekouřil. Léčitelské umění přirovnával k vodě: „Protože léčitel je sám pramenem, má mít snahu on i lidská společnost, aby žil ve vhodných podmínkách, vnitřních i vnějších." Na dobu začínající normalizace to byla odvážná slova. Jako jeden z mála československých léčitelů spolupracoval v rámci tehdejší Psychoenergetické laboratoře s nemocnicemi. Podařilo se mu také vychovat svého nástupce. Stal se jím Tomáš Pfeiffer, který dnes uplatňuje myšlenky biotroniky a její léčebné i filozofické názory, chápající léčitelství a člověka jako součást živého vesmíru.

Šest životních zásad Josefa Zezulky
Ve své době byl poměrně výjimečný v tom, že nedoporučoval žádné speciální bylinné čaje nebo přírodní prostředky. Jeho rady ovšem byly velmi praktické a týkaly se především stravy. Řídil se přitom okřídleným příslovím, rozšířeným už v době antiky: „Otec nemoci bývá neznámý, matkou je vždy strava."
Pokud předal někomu svou léčivou energii, očekával od dotyčného člověka dodržování celé řady poměrně přísných zásad. Doporučoval je ovšem uplatňovat i preventivně. Ač ve své době mohly znít tak trochu výstředně, mnohým z nich daly za pravdu moderní dietní poznatky.

■ Ze stravy je nutné vynechat vše, co je uzené, maso, salámy nebo šunku, a sice kvůli obsahu
dehtu. Z toho důvodu nedoporučoval ani používání dehtových mastí a zábalů.
■ Smažená jídla nadměrně zatěžují trávicí systém, zejména slinivku a žlučník.
■ Je dobré se vyhýbat potravinám, při jejichž konzervaci byla použita kyselina benzoová.
■ Nejlepšími způsoby konzervace jsou mražení či sterilizování s použitím přírodních látek.
■ Kuchyňská úprava potravin by nikdy neměla probíhat bez přítomnosti vody. Ideální je vaření a dušení.
■ V jídelníčku má převažovat syrová strava, zelenina, ovoce, poměrně neškodné jsou i mléko a máslo.
■ Čím méně cukru bude strava obsahovat, tím lépe.

Jiří Kuchař , Receptář, 1. 2. 2013

 
Doporučit stránku e-mailem (0)