Okénko do historie:

 
A kdy jste přišel na to, že jste schopen léčit energií svých rukou?
„Bylo to v roce 1946, kdy jsem byl jednou osobou upozorněn, že mám tuto schopnost a že mohu léčit. Poprvé jsem zasáhl v případě matky jednoho pražského lékaře.“

Jaký je vlastně rozdíl mezi lékařem a vámi?
„Já léčím biotronickou léčbou. Je to léčba vlastními silami člověka. Nemoc je vyšinutí z rovnováhy. Člověk se skládá ze tří principů, z hmoty, ducha a životních sil, které proudí tělem. Přes tyto tři principy je možno pomáhat. Nejznámější způsob je medicína, ta pomáhá působením na hmotu léky nebo řezem. Druhým oborem je působení na psyché, to dělají hypnotizéři. Třetím je způsob působení životních sil, které vytvářejí pochody v těle. Tyto způsoby lze vzájemně propojit, přes jeden působit na jiný, třeba drogami nebo silou sugesce, tou je možno působit na vředy a bradavice. Lékař působí hlavně na hmotu, hypnotizér na ducha a léčitel neboli sanátor léčí pomocí své životní síly. Ale jeho umění se nedá naučit, to je vrozené. Lékař je vědec, sanátor je umělec.“

Jak vypadá konkrétně vaše léčení?
„Sílu předávám rukama, čelem, z prsou nebo z celého těla frontálně, léčím dotekem i bez doteku. Léčím silami, které mnou procházejí, jsou to tzv. magnetické tahy.“

A jak to pozná nemocný?
„Jako vyzařované teplo, jako jemný elektrický proud, jindy jako mravenčení nebo těžko defi novatelné proudění.“

A nedá se tím ublížit?
„Ne, dá se jen pomoci, ale nikdy neublížím. Je to přivádění do normálu.“

Máte pochopitelně už své výsledky…
„Jistě, za těch třiadvacet let pěknou řádku. Věnuji se převážně rakovinám, kde jsou výsledky obyčejně viditelné už za několik dnů. Ale ne vždy. Nejlepší výsledky jsou tehdy, je-li spolupráce s lékařem.“

Léčíte i duševní choroby?
„Ne, já působím na tkáně, na orgány a hlavně na procesy.“

Jak si to všechno vysvětlujete?
„Kdysi dávno, v počátcích existence světa, přišel do vesmíru impuls, silová nebo magnetická centra se pozvedla ve své aktivitě a stáhla k sobě rozptýlenou hmotu. Koncentrovala ji podle své síly, vznikly malé a velké planety. Vše je spojeno se vším. Magnetická centra vesmíru se promítají i do sluneční soustavy, která má zase svoje centra, dále má svoje centrum každá planeta, každý tvor atd. Člověk má svá magnetická centra v duchovní bytosti a jim přesně odpovídají magnetická centra v těle. Každý orgán těla má opět svá centra, každá buňka má své centrum a všechno to je v souvztažnosti s centry orgánů, těla, planety, sluneční soustavy a vesmírem. Vše souvisí se vším na podkladě těchto magnetických center. Je například známo, že sluneční erupce mají vliv na citlivé jedince, na kožní choroby. Nemoc je porucha v uspořádání energetických center, jejich silokřivky se deformují a sanátor má možnost je rovnat, jakoby učesat, přejíždět po nich, dávat jim náboj. Počasí a živelné dění vůbec působí velmi markantně. Nejenom že reagujeme na tlak vzduchu, ale naše nervy nepříznivě cítí i hodně vzdálené zemětřesení, záplavy nebo větrné smrště. Působí i psychické napětí u větších společenských celků, války, vyvolané hrůzy.“

To znamená, že jde o typ nějaké málo známé energie?
„Buď je to slabé elektromagnetické záření, nebo nová forma energie. Pravděpodobně budeme brzy rozeznávat organickou a anorganickou energii.“

Využívá se někde služeb lidí vašeho typu?
„Služeb léčitelů používají některé nemocnice v Anglii, v Itálii působí slavný Angelo, v Anglii Harry Edwars, v Belgii Mesege, ve Francii Alaloub. Ale sanátorů je málo, je málo těch, kteří léčí aktivně. Víc je magnetizátorů, kteří jenom zjistili svou schopnost a používají jí. Známá je taky introskopie, lidově se tomu říká proutkářství. Američané používají proutkaře třeba ve Vietnamu, hledají bambusové miny. Sověti zjistili, že lidé s těmito schopnostmi mají elektrolyt v krvi. A že je takových dvakrát tolik žen než mužů. V Japonsku zařazují sanátory přímo do medicíny. U nás natočil Armádní film snímek o člověku, který bez doteku roztáčí papírovou vrtulku. Znám lidi, kteří třeba rozsvítí svou blízkostí žárovku, určití lidé třeba nemohou být fotografy, protože »září« a osvětlují filmy. Znám paní, která nemůže nosit hodinky, když je dá na ruku, zastaví se. Nosí je tedy v pouzdře v tašce.“

Dá se tedy říci, že jde o neprozkoumané oblasti lidského organismu, tohle všechno snad ani nepatří do medicíny…
„Patří to do antropologie. U člověka vlivem tzv. civilizace ochabla intuitivní složka. Člověk je rozumný tvor, je chytrý, ale jeho moudrost upadla. Vezměte si třeba regulaci teploty, ta už existuje jen u některých australských kmenů. A u jogínů. Ti si v zimě lehnou a sníh kolem nich roztaje. My vědomě ovládáme už jen svaly, jenom pohyb. Člověku už není podřízeno nic. A přece si zřejmě kdysi dovedl zpomalit tep, zvýšit krevní tlak
apod.“

Existují lidé, které byste nebyl schopen léčit?
„Ano, jsou i takoví. To »mám zeď«, já tomu tak říkám. Zkrátka nemohu. Jsou tzv. karmické choroby, vadami charakteru je deformováno tělo. To nelze vyléčit. U člověka musí existovat jednota psychické i tělesné složky. Ale to jsou vzácné případy a musí to být velmi zlí lidé. Ostatně já sám nerozeznávám lidi dobré a zlé, ale slabé a silné.“

Slyšela jsem, že léčíte i na dálku…
„Právě nyní léčím do Bostonu. Léčil jsem do Francie, Maroka, Belgie, u nás na Slovensko. Vůle léčitele zde působí jako laserový paprsek. Léčbu telefonem provádím dost často a musím říci, že je velmi úspěšná, i když pro mne příliš vyčerpávající. Dá se uplatnit jen na lidech, které znám. Lze léčit i podle fotografie, ale to nikdy nepřinese plně uspokojivé výsledky. Léčitel začátečník může na dálku přenést jen síly magnetické řady, ale ne přímo. Obyčejně se magnetuje voda, šátek, vata nebo části prádla. Ale to je velmi primitivní, protože cizí hmota váže jen některé síly. A pak, když posíláme takový předmět nemocnému prostřednictvím jiných lidí nebo poštou, vyčerpají z něho osoby, které se ho dotýkají, hlavní sílu.“

A jaký má být správný léčitel? Existuje nějaká literatura?
„Nevím, zda u nás. Ale léčitel se má starat, aby jeho psychické i hmotné kvality byly co nejlepší. Budeme-li mít léčivý pramen vody, budeme se jistě starat, aby byl čistý. Protože léčitel je sám pramenem, má mít snahu i on i lidská společnost, aby žil ve vhodných podmínkách. Má mít klid, spokojenost, styk s přírodou, musí si upravit stravu, naprosto vyloučit maso, alkohol, tabák, nadměrné požívání léků, narkotik apod. Léčitel žije beze styku s druhým pohlavím, protože převádí svoji životní sílu na léčení. Odříká si mnoho, ne kvůli sobě, ale kvůli lidem. Nepodléhá mamonu, neléčí proto, aby byl živ, ale žije proto, aby léčil. Nejlepší řešení by bylo,
kdyby se léčitelé mohli sdružit do jakéhosi kláštera, který by je vydržoval z dobrovolného příspěvku lidí. Zatím léčitel léčí zdarma a režii hradí z dobrovolných příspěvků. Ať dá, kdo má, kdo nemá, nedá nic. Ale ten, kdo dá, ať dá skrytě, aby se necítil ponížen ten, který nedal nic. A taky aby léčitel nelpěl na odměně.“

Máte nějaké následovatele?
„Mám vybrané lidi, kteří by byli schopni být mými žáky. Chtěl bych založit filosofický spolek, ve kterém bych mohl přednášet svou nauku mezi lidmi, kteří o to stojí. Vybral bych si ty, kteří by měli schopnost léčit, a školil bych je. Pokud by byli poctiví a nechtěli na tom zbohatnout. Na to by museli složit slib. Zatím je potřeba, abych měl léčbu oficiálně povolenou. Je mi trpěna, takže moje postavení je podivné.“

A jaký je cíl vašeho konání?
„V léčení dát lidstvu nový pohled na člověka a hlavně dát mu možnost nové pomoci v jeho nemocích. A ve filosofii – změnit postoj člověka k člověku, dát mu nový názor na smysl života.“

MIROSLAVA FILÍPKOVÁ
FOTOGRAFIE MIROSLAV HUCEK
MLADÝ SVĚT 26/1969