www.DUB.cz
UNIVERZITA
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek

PREAMBULE

KDO JSME

UNIVERZITA

Společenství
J. Z.

AKTUALITY

KNIHOVNA

PŘEDNÁŠKY

KONCERTY

ŘÍP

VÝSTAVY

VELETRHY

Bioconstruct

J. Z.

Sanátor – svaz biotroniků J.Z.

Biotronika Josefa Zezulky

T. P.

Nadační fond

Kontakty
 
E-OBCHOD
 

Koncert Společná věc v Benátkách nad Jizerou 11. 11. 2014

Koncert Společná věc v Benátkách nad Jizerou 11. 11. 2014

TOMÁŠ PFEIFFER zahraje na svůj Vodnářský zvon zítra v benátecké Záložně. Foto: archiv Tomáše Pfeiffera
Benátky nad Jizerou – Pokud máte rádi biotronika Tomáše Pfeiffera, pak v úterý 11. listopadu v 18.30 hodin přijďte na koncert Společná věc, který se uskuteční v Kulturně vzdělávacím centru Záložna. Tomáš Pfeiffer v rozhovoru prozrazuje další podrobnosti.


Koncert Společná věc, který se uskuteční Kulturně vzdělávacím centru Záložna, bude něčím výjimečným. Mohl byste nám sdělit, na co se návštěvníci koncertu mohou těšit? Zeptali jsme se biotronika Tomáše Pfeiffera.
Koncerty Společná věc pořádáme již 8. rokem. V Benátkách nad Jizerou nás čeká výročí, budeme zde mít již 350. koncert. Za tu dobu jsme najeli spoustu kilometrů a navštívili mnoho měst po celé České republice a také v zahraničí.

Dovede Vás na koncertě něco překvapit, nebo zaskočit?
Pro mne je každý koncert vždy jedinečným a velmi se na něj těším. Není stejného místa a ani lidé na koncertě nejsou stejní.

Představte nám nástroj a koncert – jde-li to?
Začnu ve zkratce od začátku. Běžné je, že něco vidíte, slyšíte, studujete, získáváte informace, rozvíjíte, učíte se a poté teprve začnete používat. Moje cesta byla naprosto opačná. V horách, na ledovcích, jsem uviděl tento nástroj poprvé. Nejdříve jsem přešel kolem, ale něco mě přinutilo vrátit se a zkusil jsem zahrát. A ono to kupodivu hrálo hned napoprvé. Jeho zvuk mi byl blízký – známý. Pořizuji první nahrávky a při prvním přehrání ještě v prostředí velehor – najednou cítím, že se děje něco jiného, nástroj působí duchovně na mé srdce… Teprve později se zajímám o informace a dozvídám se, že byl užíván mnichy v Tibetu. A na základě těchto zkušeností přišla vize – nápad a potřeba udělat koncert, přenést tento zážitek i ostatním. Cesta nebyla jednoduchá, získat potřebnou techniku, natočit doprovodná videa a zařídit mnoho dalšího. Návštěvníci na koncertu posoudí, jak se to zdařilo. Promítáme na parabolické plátno a koncert je členěn do určitých částí – skladeb, které jsou obrazem života – toho, co je kolem nás i nad námi.

Vnímají lidé Vodnářský zvon jen jako netradiční hudební nástroj nebo je oslovuje i jinak?
Když jsem začal pořádat koncerty Společná věc, záměrně jsem neříkal, co všechno se skrývá v tajemství Vodnářského zvonu. Najednou, ale za mnou začali přicházet návštěvníci a říkat mně své zážitky a pocity, které si nemohli vymyslet, protože o nich předtím nikde neslyšeli. Takže přicházely podobné ohlasy lidí tak, jak je v minulosti popsali lámové. Lidé cítí, jak s nimi zvon rezonuje, jak tato pozitivní rezonance probíhá celým tělem a krom jiného jsou zde i zajímavé duchovní zážitky. Například návštěvnice koncertu, která ve dvaceti letech prošla klinickou smrtí. Cestou ke světlu slyšela přesně tyto tóny. Říkala mi: „Víte, já jsem nikdy nečetla Moodyho, abych si neovlivnila své vlastní poznání, a najednou zde slyším přesně stejný zvuk jako tenkrát.“ Záznam tohoto rozhovoru je uveden na webových stránkách www.dub.cz

Těší vás to?
Těší mě to, ale spíše se ptejte návštěvníků koncertu, já jsem pouhý hráč. Hraji to, co cítím. Neměl jsem nikdy žádných aspirací. Snažím se být průchodem tohoto neuvěřitelného zvuku, této rezonance – a to je vše. To, co vnímáte, už je na vás a to je u každého velmi individuální.

Samotnou hru umocňují filmové záběry promítané na parabolické scéně, můžete naznačit některá témata?
Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jak mnoho máme všichni společného, jak jsme si podobní. Každý je něčím výjimečný a zároveň jsme všichni provázáni. Na koncertě se snažím ukázat něco z našeho lidského hledání a toho, co s tím souvisí, ke zhlédnutí je i mnoho z nesamozřejmé a tajemné krásy světa.

Koncert Společná věc se skládá z několika částí, prozraďte ze kterých?
Úvodní skladba je vzpomínkou na velký koncert, který jsme měli v magickém datu 21. 12. 2012, a pokračuje souzněním dvou zvonů, propojených přes hranice času. V Rezonanci věků zní dvojhlasem zvuk Vodnářského zvonu se zvonem z chrámu sv. Víta. Rezonance se vzájemně prolínají, doplňují a rozšiřují do prostoru. Díl Chaos provázejí matematické obrazce fraktální geometrie. Jsou nesmírně krásné, složité, barevné, ale především je to obraz matematiky života – nekonečna. V další skladbě pozvu diváky do světa, který je mi blízký – do ticha a výšek hor, ledovců, horských štítů. Čtvrtý díl přechází z vnějšku k niternějším skladbám, jako je Hledání Boha, což je skladba o duchovních místech a o lidech, kteří nezištně pomáhali druhým a jejichž životy provázely i jevy, které můžeme pojmenovat zázraky. Naproti následující Homo zabiens, je vnitřní osobní výpovědí, proti násilí a válce. V poslední skladbě můžete zažít hloubku i tajemnost toho, co je nad námi, vždyť vesmír je chrám největší a jeho nekonečnost nám nastavuje zrcadlo.

Na začátku zní i prosba týkající se petice za biotroniku. Můžete ve stručnosti říct, proč tomu tak je?
Biotronika je obor, který mi předal její zakladatel pan Josef Zezulka. Obor, který je životní filosofií a zároveň pomáhá lidem zdravotně v oblasti bioenergetických nedostatečností. Nechce suplovat medicínu, ale stát se postupně její součástí. A jestliže skutečně pomáhá, proč by neměl být využíván? Jde tedy o to, aby zůstal zachován ku pomoci potřebným i v dobách budoucích. A jelikož nemám možnost vystoupit v médiích, vznikla petice. Ne, jako boj, ale jako upozornění na něco, co lidem pomáhá a zasloužilo by si více pozornosti, prozkoumání a posléze začlenění do systému zdravotnictví.

(sv), Boleslavský deník, 10. 11. 2014

 
Doporučit stránku e-mailem (0)