Na koncertu Společná věc rozezní Pfeiffer vodnářský zvon

 
Vodnářský zvon je starodávný nástroj slitý ze sedmi kovů obsahující vodu, která reaguje na hru. Zobrazuje tóny v podobě rozmanitých obrazců na hladině. Koncert se skládá z části hudební i vizuální. Za hráčem je umístěno unikátní parabolické plátno, na které jsou promítány velkoplošné filmové záběry. Koncertem posluchače provází jednotlivé skladby.

Na úvodní propojení vodnářského zvonu se zvonem z chrámu sv. Víta navazuje přitažlivá ukázka krásy, barevnosti a řádu matematiky skladba Fraktály. Následuje pozvání do ticha majestátu horských velikánů. Část o Lidech srdce připomíná ty, co dokázali pomáhat druhým bez nároku na odměnu a jejichž životy provázely často zázraky, některé uvidíte na vlastní oči. Navazuje Homo zabiens, která je osobní výpovědí proti násilí a válce. Závěrečná podívaná do Vesmíru, a to až do jeho rané fáze před 14 miliardami let, ohromuje jemností, krásou. Pojďte se tedy vydat na procházku mezi vzdálené galaxie a mlhoviny a můžete tak vnímat řád a hloubku prostoru, který je nad námi.

V závěru večera jsou všichni pozváni k prohlídce zvonu. Nastává neopakovatelná příležitost slyšet nástroj, vidět reakci vody, která se dokáže vznášet nad hladinou, a dokonce i vnímat rezonanci při lehkém dotyku na zvon.

A co říká na koncert Tomáš Pfeiffer?

Máme za sebou pět let koncertů. Měl jsem možnost slyšet mnoho ohlasů na koncert. Z poslední doby mě zaujalo setkání s posluchačkou, která mi přišla říci, že si prožila před lety při porodu klinickou smrt. Při cestě ke světlu, jak sama popisovala, slyšela přesně tytéž tóny, které hraji na vodnářský zvon. Jakmile je uslyšela na koncertě, nejdříve se zarazila, ale pak si uvědomila, že je zná. Byla potěšena a mě potěšila také.

Proč má koncert název Společná věc?

Všichni jsme jedineční, ale zároveň jsme všichni propojeni. I to nejmenší má nezanedbatelný význam, vše kolem nás je naší společnou věcí. Byli jsme učeni k soutěži boji, lidská vzájemnost, pomoc a přejícnost má však větší sílu. (r)