www.DUB.cz
UNIVERZITA
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek

PREAMBULE

KDO JSME

UNIVERZITA

Společenství
J. Z.

AKTUALITY

KNIHOVNA

PŘEDNÁŠKY

KONCERTY

ŘÍP

VÝSTAVY

VELETRHY

Bioconstruct

J. Z.

Sanátor – svaz biotroniků J.Z.

Biotronika Josefa Zezulky

T. P.

Nadační fond

Kontakty
 
E-OBCHOD
 

Osud na listu palmy

Osud na listu palmy

Svitky palmových listů
Začalo to před desítkami let. Při jednom z pravidelných setkání s mým učitelem, panem Josefem Zezulkou, dostávám knihu o knihovnách palmových listů. Z ní se dozvídám o neuvěřitelné schopnosti dávných indických mudrců – Rišiů, kteří žili a pracovali před pěti až dvaceti tisíci lety, schopnosti popsat osud každého, kdo se na něj do knihovny palmových listů v budoucnosti přijde zeptat. Osudy zapisovali ve starotamilštině rydlem na povrch listu z palmy. Ty jsou speciálně ošetřovány a dle potřeby přepisovány, sám jsem v současnosti viděl listy starší tisíce let.
 
V té době nebylo pro mne myslitelné odjet kamkoliv, natož za listy do Indie. A přesto, po mnoha letech, stojím v Praze ve frontě na zápis pro čtení z palmových listů. Dávám otisk pravého palce a nepředstavitelné se stává pomalu skutečností. Indický kněz – Nádí přijede do mého města Prahy osudy ze svitků číst. Pak dlouhé čekání s mnoha otázkami. Přijede skutečný Nádí? Bude nalezen můj list a do jaké hloubky osud popíše?

Tomáš PFEIFFER je český filozof a biotronik-léčitel. Mediálně známým se stal v devadesátých letech díky pravidelnému pořadu Seance v televizi Nova. Pracoval v komisi pro alternativní medicínu ministra zdravotnictví ČR. Prostřednictvím Nadačního fondu Bytí, který založil, provozuje Biotronické centrum sociální pomoci se zaměřením na zdravotní prevenci, založil i Duchovní univerzitu Bytí, ve které přednáší po celé republice a pořádá koncerty na netradiční hudební nástroj – vodnářský zvon.
Vodnářský zvon
Tomáš Pfeiffer s indickým Nádí
Den „D“ je konečně zde, sedím před Indem s krásným pohledem, začínáme. Provádí detailní identifikaci, kterou vybere z celého svazku ten jediný správný list. Samotný otisk palce a jméno totiž nestačí. Probíráme první svazek, druhý, třetí. Nádí čte z listu zde zapsaná jména blízkých, při prvním nesouhlasu list bez milosti odkládá. Hledání mého listu tehdá trvalo nejdéle ze všech. Jako bych zde viděl své možné bočné osudy. Například – Nádí se ptá: „Jste význačný světový filmař a fotograf?“ Musím odpovědět ne, přesto, že filmuji a fotografuji pro multimediální doprovod svých koncertů Společná věc.

Po třech a půl hodinách hledání listu si pomyslím, už vás nebudu trápit „hoši“ a čtení se bez náhrady vzdám. Najednou odpovídám na všechny otázky ano. List je nalezen. Naprosto správná jména i data narození. Následuje přepis mého listu do sešitku, který si později odnáším domů. Nádí usedá přede mnou, vlastní čtení začíná. Je to šok. Každému otisku palce je dáno jméno spojené s popisem vlastností. Je na něm dvanáct bodů, které kombinací dávají sto osm tisíc možností. Toto jméno samo o sobě vyjadřuje celý můj životní osudový vjem! Kdyby nebylo nic jiného, stačilo by to. Věta za větou odvíjí můj osud, který právě žiji, komentuje mou práci zejména v duchovní oblasti – máte „ašram“ a vyučujete meditaci, publikujete články, knihy. Probírá budoucnost. Mluví o úspěšnosti mých projektů. To ovšem ukáže až budoucnost. Pak mluví o minulých životech. Objasňuje příčiny některých potíží. Popisuje mé životy v Indii, žiji mimo jiné ve vysoké bráhmanské kastě, jsem představený chrámu, popisuje i místo, kde jsem se narodil a duchovně probudil při meditaci v horské jeskyni. Za čas odjíždím na svou první cestu do Indie, tato místa navštěvuji a poznávám je. V tom čase mám zde druhé čtení od naprosto náhodně vybraného Nádího. Stáli jsme před jeho domem a dohadovali, zda to je, či není podvodník, kterých je v Indii mnoho. Mnozí Indové proto nevěří. Náš řidič, Tamil, křesťan, rovněž ne. Nádí stojí na prahu, zjevně nás čeká a začíná se trochu chmuřit. Nakonec vstupujeme. Druhé čtení probíhá ale jinak. Dávám otisk palce a Nádí přináší můj svazek listů za pět minut. Přijímá nás ve svém chudičkém obývacím pokoji, jen koberec na zemi a prostá skříňka. Identifikace je také rychlá, pátý, šestý list přesně odpovídá. Opět se čte nejdříve současnost. Přestože je to jiná knihovna a Nádí, údaje se prakticky zcela shodují, je to jakoby pohled jiného člověka. Tentokrát je zaměřen více na můj osobní život. Mimo jiné zde při čtení zazní, že dcera má nějaké potíže. Nesouhlasím – znáte to, dcery někdy nechtějí zatěžovat své tatínky. Doma zjišťuji naprostou pravdivost. List věděl o mém životě více nežli já. Pro zajímavost ve čtení zaznělo: „Jste lékař, který k nám přijel studovat naši kulturu, náboženství i vědu, nepodáváte ale žádné hmotné léky, ale Vaše síla je v rukou.“ Mluví o mé práci ve filosofii, opět ví, že mám „ašram“ a, dle listu, významnou duchovní universitu. I vše ostatní se naprosto shoduje. Jedna věta pro skeptiky: tento naprosto náhodně vybraný Nádí, který popsal detaily mého současného života, nemohl nic z toho jakkoli zjistit, například na internetu. Prostě na to neměl čas, i kdyby nějaký počítač měl, a to neměl. Museli byste vidět tu prostotu a chudobu. Také čistotu osobnosti. Navíc uváděl skutečnosti, které jsem znal pouze já! Jaký je smysl těchto knihoven? Pro Indy je to jednoznačně výraz bratrské lásky a pomoci od těchto duchovně velmi vyspělých Rišiů. Pomoci v nadlehčení osudu, karmy, skrze poznání příčin dnešních následků, které se často táhnou staletími. Hlavně však doporučením puji, modlitby, která pomůže zmírnit osudový tlak. Pro nás Evropany je tu ještě další faktor. Je to někdy až bolestné poznání, že to, co nás naše kultura učila, není pravda, že je to blud. Jsme učeni materialistické kauzalitě příčin a následků, jsme přesvědčováni, že jsme beztrestní bozi, kteří tvoří děj. Jak je ale potom možné, že někdo vidí můj osud před dvaceti tisíci lety? Staří filosofové měli pravdu! Zdá se, že nic nebylo a nic nebude, že osud je stálý statický útvar, který dostává dynamiku, až když se do něj zapojíme svým vědomím. Je to stejné jako při četbě románu. Tím, že jej přečteme, nemizí, a byl tu i před tím, než jsme jej vyňali z knihovny. Navíc zde můžeme svou svobodnou vůlí vybírat stejně jako v kinoautomatu z nabízených možností, v osudu obsažených. K vývoji musí patřit i svoboda sebevyjádření s případnou následnou opravou chyb z nerovnováhy, nutnou pro další zdárnou cestu životy. Poslední díl tohoto příběhu listů se odvinul opět v Praze. Nádí čte osud mnoha přátelům. Stejnou zkušenost udělali také. Nádí věděl často, díky listům, i ty nejtajnější informace z jejich života. Pro mnohé to byl opět naprostý šok.

Jste si opravdu jisti, že to není pravda? Kdo ví, třeba i na Vás čeká někde ten Váš palmový list.
Tomáš Pfeiffer

Harmonie života – příloha Literárních novin, 13. 3. 2014

 
Doporučit stránku e-mailem (4)