www.DUB.cz
UNIVERZITA
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek

PREAMBULE

KDO JSME

UNIVERZITA

Společenství
J. Z.

AKTUALITY

KNIHOVNA

PŘEDNÁŠKY

KONCERTY

ŘÍP

VÝSTAVY

VELETRHY

Bioconstruct

J. Z.

Sanátor – svaz biotroniků J.Z.

Biotronika Josefa Zezulky

T. P.

Nadační fond

Kontakty
 
E-OBCHOD
 

ŘÍP 2006

Projev Tomáše Pfeiffera 30. 3. 2006 na hoře Říp
 

Hora Říp 30. 3. 2006 Vítám vás na hoře Říp, přátelé, posluchači University Bytí, vítám vás na naší každoroční akci.

Navštívili jsme významné, svaté místo, které vždy sehrávalo a sehrává v českých dějinách významnou roli. Je to místo, které má mnohem delší historii, než, možná donedávna, bylo souzeno. A myslím že už jsem se tomuto tématu věnoval v minulosti, ale pro pořádek přece jen znovu. Sídelní oblast okolí Řípu patří k jedné z nejstarších sídelních oblastí Evropy. Je zde zachována ta původní podstatná část krajiny, která přes všechny časy přetrvala, přes všechny geologické období, po velmi dlouhou dobu. Když člověk postaví katedrálu, tak se na ní chodí jezdit dívat potom dalších pět století, nejméně. Nebo než nespadne. A tahle katedrála, kterou nestavěl člověk, tak ta už stojí hezkých pár miliónů let a pořád plní svoji funkci. Ta funkce souvisí s dvojakostí Tvůrčího principu. Je zde část hmoty, je zde část ducha, a každá z nich je propojena poutem, které je nezrušitelné. Je naprosto pevné. Jedno vypovídá o druhém a druhé o prvním. Říp, tedy plní funkci krajinného zemského centra, které je jedním z nejhlavnějších, je to svorník evropské sítě. Moudrá příroda, a chcete-li vlastně Bůh, vytvořila svět tak, že není podle pravítka, není lineární, je nádherně různý, je v něm mnoho pestrosti, a i když nám lidem mnohdy dává problém, veliký, tu pestrost ustát, a jaksi se zařadit, tak myslím si, že to je jenom přechodná věc a že se nám to bude v dalších set tisících létech dařit stále lépe.

Tento chrám krajinný poznávali i minulí, kteří tu stáli a opravdu dlouho, dlouho před námi. Dnes už je přiznáváno i vědou, že nálezy, které zde máme, nálezy, které dokládají osídlení, jsou staré kolem dvou milionů let. Jedna celá osm až dva miliony let. Toto území prošlo několika periodami chladných a teplých cyklů. Možná že právě před těmi pěti sty tisíci léty, kdy zde probíhal jeden z těchto cyklů, plus mínus, samozřejmě, mnoho let, protože čas není to nejdůležitější. Je mnohem důležitější, zda se stalo. Tak jeden z těchto cyklů přinášel do této země masivní, poměrně velmi značnou migraci, která zde pak v klidu a míru žila po mnoho a mnoho a mnoho let. I ona měla svůj vztah k Bohu, k duchovnu, i ona hledala místa, která by posvětila - snahy člověka, atak ai dost zákonitě nacházeli i toto místo. Když jsem stál na tom druhém vrcholku za mnou, před chvílí, vzpomínal jsem těch, kteří tu byli před námi. Tedy těch, kteří tu stáli před těmi statisíci léty v té jedné z velkých dob. Zanechali svůj vliv a slouží nám všem, neztrácí se.

I my tu zanecháváme svůj vliv. Je to Universita, pokus, pomoc, hledání, hledání člověka, člověka Boha, vztahu člověka a Boha, hledání cesty. Víte, to máte jako v autě, když jedete s manželkou. Zeptáte se kudy a většinou je to pozdě. A tak nezbývá než si přát, abysme všichni uměli dobře číst v mapách a uměli rychle a dobře najít svojí cestu. To, že tu stojíte, je výraz jistě ne jen zvědavosti. Vy naplňujete to osídlování vlivem, které dělali ti před vámi a jste jejich pokračovatelé. Není tu mnoho těch, kteří by se sešli v takové míře, a kteří by přinášeli tak jednoznačně vyhraněnou snahu.

Dnešní Den otevřeného nebe, který se tak pomalu otvíral, viďte, až jste měli obavy, prošli jste zkouškami, jestli náhodou neuplavete s autobusem, jestli tu bude dost sněhu, abysme se mohli klouzat, a věru že bylo, a tímto děkuji všem, kteří se zasloužili o to, že jste mohli vyjít až nahoru, protože ještě před dvěma dny tu bylo pět a více centimetrů ledu na silnici, který by neodtál sám sebou. Každý krok, který učiníte na té cestě směrem dolů, až půjdete zpátky k autobusům, tak každý ten krok někdo musel, centimetr po centimetru uvolnit. Bylo to jistě hodně práce. A udělali ji pro vás.

Dělejte práci i vy, pro všechny, kteří jsou kolem vás, a neptejte se jmenovitě pro koho to je. Snažte se najít rozměr který vás přesahne. Který nebude o tom, co získáte, o co přídete nebo co bude pro vás tím ziskem. Zkuste činit jen tak. Čím víc to bude jen tak, tím víc budete tam, kde máte být. Ono to jen tak je totiž právě to, co se po vás chce. Kalkulace a různé ismy, to nikdy nebyla ta správná cesta. Co získáte s tou skutečnou odměnou za to jen tak? Získáte něco, co se nikde koupit nedá, to se dá jenom dát. Duchovno se neprodává. Posvěcení, ochrana, pomoc. To jsou věci příliš vzácné na to aby se daly koupit za peníze. A je jich tak málo. Procházíte zkouškami, a protože zde stojíte, vidím, že jste jimi prošli. Nebyli jste malověrní. Před týdnem jste se mě ptali, jak to bude s počasím a já vám říkal: “Znáte dodavatelsko-odběratelské vztahy; možná, že se dodávka opozdí, ale je objednáno dvanáct až patnáct stupňů“, a snad tedy nezbývá než poděkovat i dodavatelům tohoto statku, že byl nám tak milostiv. Není to nezřízená pýcha, která mě k tomu vede, je to opravdu pokorné poděkování všem, kteří zde stojí a pomáhají nám. Nejsou to jen ti, kteří jsou vidět, ale jsou to i ti, kteří vidět nikdy nebyli a nejsou.

Svět není tak jednoduchý jak naše oko přináší a náš sluch, svět je mnohem složitější a tedy i tím krásnější. Ty pravítka pánbu ňák zapomněl v šuplíku, když šel tvořit. A tak jak nahoře, tak dole, jak napravo, tak nalevo, stále stejně, je to neskonalé opakování mnoha vlivů a mnoha směrů, mnoha sil, a ty čtyři základní znáte. Nechť tedy Tvůrčí čtyřka je vám pomocí, protože je to klíč k pochopení světa, duchovního i hmotného. Ať vám slouží a ti, kteří dnes slíbí, tohoto slibu nemusejí litovat. Neslibují ho ostatně osobně tak docela mě, protože zde stojím pouze jako prostředník. Ten slib je veden k někomu jinému. To není slib do rukou pana Pfeiffera, pan Pfeiffer tu stojí stejně jako vy. Doufejme tedy, že nikdo z vás, nejenom toho slibu, nebude litovat, ale že i nadále tento slib bude držet, tak, jak je řádné a jak slíbil. A teď bych si dovolil pro pořádek ten slib připomenout:

Slib posluchačů prvního stupně Duchovní University Bytí
- Jednota je v rovnováze. Chápej veškerou zákonitost v rovnováze, buď v ní a stávej se jí.
- Cesta je jen jedna - měnit sebe.
- Nestačí vědět, musíš zažít a zaujmout jiný postoj ke všemu z vlastní změny.
- Nebuď domýšlivý na své lidské zrození. Jsi jedním z tvorů vývojově teprve uprostřed.
- Cena života - každého života - je stejná. V životě se musíš bránit, ale nesmíš útočit. Nevytvářej tedy nikdy zlo.
- Nesmíš se pouze ukáznit, pochopením musíš vytvořit vlastní vnitřní změnu.
- Nestačí být jenom, zdůrazňuji jenom, dobrým, osud by tě zlomil v příštím životě.
- Duchovně vyspělý člověk ví, že je zde proto, aby v Tvůrčím díle sloužil, a ne ovládal.
- Poznávej vlivovou oblast svoji i okolních přátel. Nerozvírej svoje srdce, emoční dění, nevhodným, i když třeba dobrým lidem, kteří jsou nežádoucí ve vlivové oblasti, to znamená deformováni vývojově.
- Cti ducha, který je bytím, a duši, která je životem. Ochraňuj je vždy a všude. Jdi za pravdou - duch a nezabíjej - duše.
- Cti všechny základní nauky, protože jsou pravdivé. Odstraňuj z nich lidské nepochopení, které je deformovalo. Pomáhej vytvářet jednotu pravdivého myšlení a postoje, to je jednotné učení.

Těchto jedenáct bodů, které byly zanechány, tím, kdo by nechtěl být jmenován, a tak nezbývá než říci J.Z., ve své podstatě vyjadřuje principy zejména duchovní čistoty, nejsou to návody k tomu někoho odmítat, k někomu se stavět s odporem, je to o tom, co se děje ve vás, ne směrem ven. A tak doufám, že Bůh dá a budou pro vás dobrým vodítkem při vaší cestě hledání. Vždyť člověk, který by byl jak vítr, kam plášť, tam vítr, kam vítr tam plášť, by byl vlastně směšný. Podobal by se, tak trochu, vlastně šaškovi. Duchovní člověk je pevný, ví o čem je svět, stojí tam kde stát má, a když je nejhůř, tak má být tím, kdo padá poslední. Takže vám přeji, abyste nikdy nebyli prověřeni tak, až k tomu konci. Všichni velcí, ti opravdu velcí, trpí. J.Z. trpěl myslím stejně jako všichni jeho naroveň hodní. I to patří k tomu úkolu a k tomu životu. Klaním se tímto jeho památce a přizývám ty kteří chtějí slíbit aby se zde postavili ke slibu.

(následuje slib)

Copak to má být na závěr, aha, hymna. Tak, poprosím své dva milé společníky, aby mi pomohli.

(následuje hymna)

No a, když už jsem vám to slavné duchovní místo tak krásně vypentlil, tak od téhle chvíle je vaše, celé. Takže máme chviličku, tak jak jste domluveni, na to abyste se prošli, zažili genia loci, koneckonců možná i občerstvili dole v chaloupce, kde jsou k vaší potřebě ty nejnádhernější věci, vegetariánské, no a pak se těšim na tu druhou polovinu, a to opravdu moc, do Soukenické a v patnáct hodin pokud možno přesně budeme začínat. Přeji vám krásný den. Děkuji.
To poslední, co bych ještě měl udělat, je požehnat vám všem i všemu co je.

(následuje žehnání)

Děkuji, no a v patnáct hodin na vás čeká J.Z. Nashledanou.

 
 
ŘÍP   30. 3. 2006
 

 
 

Doporučit stránku e-mailem (0)