30. 3. 2013 Slavnost na hoře Říp

 
Proč toto místo?
Čtenáři mají v tento čas možnost navštívit významné a tajemné místo zároveň, jež sehrávalo a sehrává v českých dějinách významnou roli. Je to místo, které má dlouhou historii. Oblast okolo hory Říp je jednou z nejstarších sídelních oblastí Evropy a původní prastarý ráz krajiny je zde zachován i dnes. Když člověk postaví katedrálu, chodí se pak na ni dívat mnoho dalších století. Řípská katedrála, kterou však člověk nestavěl, tu už stojí hezkých pár miliónů let a stále plní svoji funkci, která souvisí s dvojností Tvůrčího principu. Jsou zde části hmoty a ducha a každá z nich je vzájemně propojena poutem, které je nezrušitelné. Říp tedy plní funkci krajinného zemského centra, které je jedním ze základních. Je to svorník evropské silové zemské sítě. Moudrá příroda, a chcete-li vlastně Bůh, vytvořila svět tak, že není lineární podle pravítka, ale je nádherný právě svou rozmanitostí, pestrostí a především řádem přesahujícím člověka.

Proč tento den?
Vše má svůj rytmus a má ho i rok. Konstruktivní doba jara a léta se střídá s destruktivní dobou podzimu a zimy. Jak se mění roční období, mění se i duchovní vlivy čili vibrace. Duchovní mistři již dávno poznali, že 30. březen je den, kdy je duchovní vibrace na planetě Zemi nejvyšší v rámci celého roku. Nazvali tento den Dnem otevřeného nebe. Je to tedy den, kdy je možné se nejvíce přiblížit k poznání duchovní pravdy – k Bohu – a také jej zažít. Slavnost toho dne je i slavností přinašeče z Prahy. Přinašeč se rodí jen jednou za dva tisíce let. Je úžasné žít v době jeho opětovného příchodu, kdy vzniká duchovní centrum světa pro dalších šest tisíc let. A také jistě není náhodou, že se v tento den v Praze narodil pan Josef Zezulka a o 33 let později, v roce 1945 v den svých narozenin o velikonocích, prožil zvláštní zážitek „rozevření vědomí“. Najednou začal vnímat svět jinak a hlouběji, jako by si vzpomněl na něco, co již znal, ale pak zapomněl. Právě on byl tím prorokovaným.

V jeho díle mi bylo dovoleno pokračovat a vím, že jeho poznání propojení nebytí a bytí v Tvůrčí čtyřce je zákonitost, kterou jako první dokončuje v kritickém myšlení v oblasti tvaru, prostoru a času. První vysvětlil propojení tvoření až k samotnému tvůrci, chcete-li velkému třesku. První zdůvodnil, proč to tak musí být. Myslím si, že právě to je jedna z jeho mnoha velkých zásluh. Doposud žádný duch nedospěl na hranice samotného času a prostoru tímto způsobem. A máte tedy tu čest žít v době, která je po všech stránkách výjimečná a vyhraněná. Zákon dvojnosti musí být platný vždy. Budeme si muset zvykat, že je-li nějaký bod nalevo, musí být i napravo. Protože vše, co je, je duální – dvojné. Vše vzniklo dělením a dualita je důsledek tohoto dělení. Proto vždy, když přijdete do těžkých časů, hledejte tam vždy to dobré, které je přítomno zároveň, tíže jde vždy jako bratr se sestrou s tím, co je jejím opakem. Takový je zákon života.

Letošní Den otevřeného nebe je výjimečný – je první touto slavností v novém Platónském roce, tedy v čase, kdy souhvězdí Ryb opouští své místo pod novým vodnářským vlivem, který teprve začínáme přijímat. Opět po tisíciletích vnímáme myšlenku sounáležitosti plněji. Je jaro a je čas se probudit. Trvalo dlouho, než první výhonky mohly vzklíčit. Chcete-li, zkuste na chvíli zapomenout na staré vlivy a s pokorou a dětskou otevřeností přijměte ty nové, jež přicházejí, a uvědomte si společnou věc veškerenstva – samotný zdroj, tedy Boha, Podstatu, Tvůrce.

Zvu vás na toto setkání, které se letos koná již po devatenácté (od roku 1995). Dne 30. března ve 12 hodin se každoročně koná setkání na hoře Říp v rámci slavnosti Dne otevřeného nebe. Její druhá část, konaná ve spolupráci s nadačním fondem Bytí, pokračuje kulturním programem v domě Biotronické centrum sociální pomoci v Praze, Soukenická 21, od 15 hodin. Tímto vás zvu i na toto tradiční setkání. Společné věci jsou otevřeny pro všechny bez rozdílu. Přijďte, budete vítáni.

Tomáš Pfeiffer