www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 5. 4. 2021

Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 5. 4. 2021

Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:


Zvukový záznam (MP3)

Obsah:

14:12 - Úvod

14:46 - Proč se nenašly kosterní pozůstatky po lidech menších, než jsme my nebo naopak po lidech velkých až 3 m, kteří údajně žili?

19:10 - Jaké je poselství covidu?

23:20 - Bolestivé koleno a lokty mladého pisatele, který nedůvěřuje lékařům.

34:54 - Patří rozum více k hmotě (vtělené části života) a emoční vývoj nás čeká více v duchovní, posmrtné, části?

42:06 - Od kolika let se nám skutky započítávají do karmy?

45:15 - Proč je u nás situace z hlediska koronaviru nejhorší? Je to tím, že přinašeč přichází tam, kde je nejhůře? Zlepší se tady situace? Čím přispět v současné situaci?

48:20 - Posluchačka popisuje své duchovní stavy a pocity, které zažívá od dětství. Dalo by se z datumu narození něco zjistit? A jak je to s člověkem, který se někde narodí, ale rozhodne se žít jinde, v úplně jiné geografické a mentální krajině? (ze Slovenska do Izraele)

1:00:07 - Jak Vy chápete lidství nebo člověčenství?

1:05:09 - Co mám v osudu? Mé jméno je Michaela.

1:05:58 - Vaše působení sleduji na mobilu. Co se stane při setkání škodlivého záření z mobilního telefonu s energií z Vašeho působení?

1:08:50 - Jaký máte názor na neustálé používání mobilních telefonů a počítačů? Nevím, jak přesvědčit svoji rodinu, aby to omezila.

1:15:41 - Rozloučení a pozvání na duchovní obřad ve 20 hodin.


Témata: koronavirus, zákon odrazu, elektrosmog


Přepis videa:

Dobrý den. A máme sváteční pondělí, a přednášku Duchovní university Bytí. Vítám vás všechny moc. Tak, začneme. Ne, covidem nezačneme, něčím jiným. Tak třeba něčím na odlehčení. Pokusím se odpovídat na vaše dotazy, jak jsem byl učen, jak znám, a vy sami budete dělat vlastní názor.

 

DOTAZ: Dobrý den. Pokud v minulosti existovaly druhy lidí, kteří měli tři metry, nebo naopak ti, kteří byli mnohem menší než my, byli také součástí nějaké kultury? A proč se po nich nenašly kosterní pozůstatky? Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ TP: Jak to víte, že se nenašly? Z čeho berete toto přesvědčení? Vždyť ony se našly. Zkuste pátrat v análech. Naleznete výpovědi lidí, kteří viděli kosterní pozůstatky velmi vysokých lidí. Na internetu jste se mohli dívat na film (nevím už odkud to bylo, z Peru, někde odsud), kde jste mohli vidět kompletní kostru člověka velkého vzrůstu, a koneckonců i ti malí tady měli svoje zástupce. Traduje se, že v pouštní rozsedlině byl nalezen pozůstatek člověka, který byl velmi malý, a který se uchoval díky velmi suchému klimatu. A měl všechny znaky plně proporčně dospělého jedince. No podívejte, to máte tak. Naše kultury, tady, mají poměrně krátkou paměť. Když jsem byl na svých cestách, tak mi ukazovali v poušti základy domu, který byl starý pět, nebo šest tisíc let. A udávali to jako velmi historickou záležitost. Když jsem byl na jiných cestách, tak jsem potkával zbytky kultur, které tu byly před 25 tisíci lety, nebo více, a dokonce tvrdili, že jejich kultura má historii starou až 300 tisíc let. No, je na to dokonce i jeden vtip. Ale tím vás nebudu obtěžovat. Víte, vlastně je to všechno o tom, což někdy žertem říkám, že v čase, kdy například Indové měli písmo, my jsme tady honili mamuty, a rozhodně jsme netušili, že je něco jako písmo. A tak i dnes, když už ty mamuty nehoníme, ale honíme rovnice a jiné úžasné věci, možná by nás trochu překvapilo, že tu byly kultury, které před námi měly daleko větší rozhled než my, a přesto po nich mnoho nezůstalo. Jsou tu zbytky ještě, ano, jsou. Jsou pečlivě skryty, někdy ukrývány, ale jsou. Běžný člověk se o nich nedozví, protože není tu příliš velký zájem takovéto nálezy ukázat, protože by vedly k revizi našeho současného poznání. A když se podíváme na to vědecké paradigma, které tady můžeme pozorovat třeba jen za dobu našich životů, čili nějakých šedesát, sedmdesát let, tak vidíme, jak se zásadně mění - zaplať Bůh, je to tak správně - jak se naprosto zásadně změnila ta paradigmata, která jsme zde měli. A myslím si tedy, že tím pádem nás očekává totéž do budoucna, že ty změny budou dál pokračovat. No, ono je to vlastně něco jako o generačních problémech. No, takže až bude opět možno (bez nebezpečí pro příslušného vědce nebo skupinu) publikovat určité nálezy, či jinak, pak možná uvidíte i ty kostry častěji. Vzpomeňte třeba příběh ženy, která objevila v křídových útvarech, což je 60 milionů let, opracované kovové trubice. Tuším, že obdélníkového průřezu, tedy naprosto jistě produkt tedy cílené inteligence - bytosti, člověka. A to bylo 60 milionů let. Jsou zde zneklidňující nálezy i jiné, kdy vidíme zarostlá kladiva v uhelných slojích, nebo svíčky zapalovací, nebo kdy vidíme stopy člověka vedle stop dinosaura, a tak dále. No, vždycky se objeví skupina lidí, kteří budou přísahat na pravost, skupina, která nebude vědět, a skupina, která to nejrůznějšími také důkazy bude popírat. Takže budeme muset počkat.

 

DOTAZ: Tak, tak a teď jdeme na to poselství covidu.

ODPOVĚĎ TP: Poselství se žijí, poselství se nevykládají. Poselství mají být pochopena v tichosti. Tak ani mně se o tom nechce mnoho mluvit. Představte si, že je úplně jedno, odkud se covid vzal, zda byl stvořen, či zda se vyvinul mutací, či nějak jinak. To, co je důležité, je sama podstata děje. No, tak si to shrňme. Máme tady celosvětový problém, zastavily se prakticky všechny aktivity na celém světě, mnoho lidí odešlo, bohužel ještě pár jich odejde. Než přišel covid, byla tady celá řada dalších zkušeností. A jedno je jisto. Ta cesta, třeba nákaz, je dnes mnohem snazší, než byla. Když se podíváme na dobu středověku, nebo starší, tak tu také byly pandemie - velké. Ale byly více ohraničeny, a když spočítáme průběh z hlediska času, tak byly vlastně vzácné. Byly nemoci, které byly už tehdy způsobeny nějakou chybou lidské společnosti. Ale dávno předtím to lidé neznali. Když jsme se nacházeli takových, no něco kolem 12 tisíci let zpět a více, spíše více, tak 16 - 18 tisíc let, tak bysme tyto problémy vůbec nechápali. Společnost jimi nebyla vůbec zasažena. Byl to tzv. Zlatý věk lidstva. No a pak přišly všechny ty další události, až po dnešek. Těžko to povídat a vykládat, protože než se nějaká řekněmež realita nebo stupeň poznání naplní, nelze to vytvořit nějakým chtěním, nebo nějakou kampaní, ale musí to přijít tak, že je to dožito a odžito do toho stupně, kdy se najednou ty jednotlivé praménky spojí, a lidé pochopí. Takže řekněmež, že nám to říká cosi o nás - nejvíce ze všeho. No, a to ne ve smyslu sebemrskačském, ale spíše ve smyslu hledání reality a rovnováhy života, společnosti, kultury, a tak dále. No, no tak někteří, údajně ti nejchytřejší, už vidí řešení tohoto problému. Budou to silikonové bytosti, které budou mít skvělé procesory, a budou vidět na těch 100 km, a slyšet, co se řekne na druhém konci Měsíce, no a tak dále. A než se tohodle zbavíme, a staneme se opět lidmi, kteří chápou podstatu života, jeho poslání, a kteří nekonají věci, které vedou k takovýmto koncům, to ještě chvíli potrvá. Chytrost totiž není moudrost, přátelé. To je ten zásadní problém.

 

DOTAZ: A jdeme dál. Bolesti, koleno, od 12 let občas lokty, a poměrně mladý pisatel. Lékařům nedůvěřuji, a nechci již k žádným doktorům.

ODPOVĚĎ TP: No, ta Vaše skepse vychází pravděpodobně z toho, že tyto stavy jsou v medicíně někdy velmi těžko k řešení, a tak se vyzkouší kde co, někdy i to, co je obtěžující, nebo jinak. No a tak ta důvěra pomalu, pomalu mizí. Někdy právem, většinou neprávem, ale budiž, je to Váš názor. Tyto stavy mohou být způsobeny jak těmi příčinami fyziologickými, tak jinými. V našich tělech jsou určité spolupracující úseky (dráhy chcete-li), které tady zobrazují často oblasti až psychické. Na druhé straně jsou zde naprosto jasné poruchy - například činnosti orgánů, stavy po infekčních nemocech, či jinak. My se musíme vždycky ptát, pokud nacházíme třeba poruchu kloubu, co že se to tu děje? Je to chyba buněk, které tvoří struktury toho kloubu? Je to jejich poškození jinou příčinou? A proč vůbec často vznikají tedy zánětlivé procesy, například v kloubu? Vždyť přece od přírody ten kloub má být zdravý, nemá bolet. Najdeme na něm někdy mechanické vady. Zdá se, že jsme všechno vyřešili. Ano, vidíme artrotické změny, vidíme další. Ale představte si, že to nestačí. My musíme pochopit, co vede například tu synovii - tedy kloubní povrch hlavice - k tomu, aby u ní docházelo k různým poruchám, defektům, a dokonce vymizení. Co to způsobilo, a proč. A tam může být jedna, nebo více dokonce příčin. Pakliže nepopíšeme, nepochopíme, nepoznáme, jsme v léčbě velmi omezeni. Můžeme působit proti zánětu, nebo proti bolesti. Ano, pacientovi se uleví, ale sama nemoc pokračuje, sice ne tak rychle, ale přesto dál. Jindy se nemoc sama zastaví, a to je dobrá zpráva. Znamená to, že pochody a procesy, které vedly například k poškození kloubu, jsou do určité míry vratné - to znamená, že mají příčinu. A když ta příčina pomine, tak se stav vylepší. Jsou zde okruhy ještě nepoznaných dějů - v oblasti tedy zejména kloubů. V této oblasti medicína ještě nevyzkoumala úplně vše. Je před ní ještě pěkný kus práce. Jsou zde dopady pochodů v těle. Jsou to jak oblasti imunity, ale i imunita musí být něčím vzbuzená, rozumíte? Někdy medicína chápe projevy v těle jako řekněmež chybnou funkci imunitního systému - autoimunitní procesy. Ano, zčásti. Než nějaký proces vyvstane, musí tu být spouštěč. A pak ten imunitní proces může fungovat chabě, normálně, nebo přehnanou reakcí. Pokaždé to bude mít nějaký jiný obraz. Ale přesto - nic nevzniká bez důvodu v těle. Vše má svůj nějaký proces a postup. A tak i ty bolesti (tak píšete, že zlobí od 12 let), no tak v těchto letech třeba bysme mohli uvažovat o tom, čemu se říká růstové bolesti, kdy rychlý růst kloubů bohužel způsobuje někdy vaše noční bdění, protože bolí to v noci často toho mladého člověka. A jsou tu i jiné stavy. Máme zde pátrat po činnosti ledvin, ale i jater. Máme pátrat po řekněmež imunitní a zánětlivé složce. Můžou tu být ve hře také infekční procesy. Je toho opravdu hodně. Jsou tu i vlastní poruchy, které se týkají dělení buněk a samotné konstrukce kosti. Poruchy výživy a prokrvení. No, prostě složitý útvar. Haversovy kanálky, a mnoho dalšího. A je to vlastně zázrak, větší, než si myslíte. Kdyby se naše stroje dokázaly přizpůsobit práci, kterou konají, byly by naprosto geniální, a nedocházelo by tak často k lomům únavovým, nebo jiným. Jistě i člověku někdy praskne kost při přetížení, nebo při patologickém procesu - to už je zase jiná oblast. No, čili jediné, co víme s jistotou, že ta kost tam je. Ano, ten kloub tam fyzicky existuje, a nyní popisujeme bolest, která v tom místě vzniká. Může být jak místního důvodu, původu, může být i vzdálených původů. Je to příliš málo informací, které tady člověk může číst ve Vašem dotazu. A souvisí to opravdu s relativně velkým množstvím - je správný kloubní maz, je správně štěrbina v kloubu, nejsou zde úsady, které tam nepatří, neprobíhají zde zánětlivé procesy, a tak dále. Svým způsobem, když člověk stále více poznává ten svět našich nemocí, tak stále více vnímá ten zázrak, když je člověk opravdu zdravý. Těch možností opačných je hrozně moc. A to ještě vždy z mnoha příčin. No, jindy můžeme mít potíže, které nás omezují v našem životním projevu, a jsou to potíže přenesené. Nezapomeňte, že mezi hmotou, a duchem, je jen opačné znaménko, ale jsou to stejné oblasti. Stejně, jako může být defektní vaše hmota, může být defektní i váš duch. Může tu být karma, tedy přenos určitých slabostí bytosti (tedy organismu) do dalších zrodů. Jsou to stavy, které mohou zase doprovázet jiné nemoci. Budete trpět pravidelnými infekčními ataky - no, už to se může podepsat určitým systémem předávání do této oblasti. Takže odpověď je těžká. Snažte se vždy býti ve svém těle také sama, a snažte se mu porozumět. Lékařům důvěřujte, ale zároveň mějte i svůj názor. Je to někdy důležité. Minimálně do té míry člověk by se měl informovat o možných postupech. Když se podíváme na historii užití léků, tedy historii, vidíme jak se vyvíjely ty metody, jak se zjemňovaly. A přesto i dnes, stále tu vždy se pohybujeme v balanci mezi prospěchem a neprospěchem. Když například vezmeme zbytečně nějaký kortikoidní lék (říkám zbytečně, což posoudí jedině lékař), tak on způsobí na druhou stranu, vedle úlevy od zánětu a tak dále, i další nepříznivé dopady. A proto to patří do rukou lidí vzdělaných - tedy lékařů, a tak dále. Ale vy byste měli vědět o své léčbě co nejvíce. Je to vaše tělo, kterému se snaží všichni pomáhat a sloužit. Ať je to lékárník, lékař, a nebo dokonce někdo jiný. Cíl je jediný - aby tělo fungovalo lépe. Těším se na náš společný duchovní obřad ve 20:00 hodin.

 

DOTAZ: Kniha Bytí - Jeden specifický lidský život trvá od zrození do nového těla, a končí tedy těsně před dalším zrozením. Dál se dočteme, že toto životní období se dělí na dvě části. První část žijeme teď, a druhá je bez těla. Zůstává nám vědomí svého bytí. Je to tedy záležitost více vnitřní bytosti? V předchozí kapitole je vysvětleno, že to povrchové, co jsme v tomto životě zpracovali převážně rozumem, je majetkem mozku, a s umírajícím mozkem zaniká. Patří rozum tedy více k hmotě, a emoční vývoj nás čeká více v té duchovní části?

ODPOVĚĎ TP: Přesně tak. Naprosto přesně. Rozumová část je naprosto nepostradatelná, a je vlastně vždy v souladu (větším, či menším) s celkovým vývojem. Kdykoliv bude některá z těch částí příliš slabá, nebo silná, povede to k poruchám - chybám vývoje. To, co tvoříte v tomto životě, je vytvářeno od zrodu, kdy dostanete jméno, prostředí, výchovu, naučíte se číst, psát, ale i jazyk, odbornost často, a tak podobně. A pak přecházíte do druhé poloviny života - té beztělné. Zde stále se vnímáte tím, kým jste byli v té předchozí části, jen nemáte tělo. Máte pouze tu svojí duchovní část. No a pak přijde čas, kdy musí tato etapa skončit. Kdyby neskončila, nebude vývoj možný, protože budete příliš zaujatě a vědomě procházet s vědomím toho, co bylo, což povede prakticky u všech k tomu, že se začnou vyhýbat osudu a zmoudření. Já vím, že byste přísahali, že to neuděláte - no, možná. A tak přichází mlha zapomnění, tam na druhé straně. Vy jako se ocitáte v mlze, a ta stále houstne, až najednou už nejsem Pfeiffer, už nejsem to, co jsem dělal, nemám žádnou tuto paměť a zkušenost, jsem vědomí. Jako pták Fénix znovu vstávám v novém těle. A děj se opakuje. Znovu nějaká kultura, nějaká realita, nějací lidé kolem mě, no a běžný běh života. Znovu tedy intelektuální nástroj, který ovšem souvisí i s tím, co bylo. Jsem-li professorem v minulém životě, nebo jogínem, nebo knězem, budu i v příštím životě inklinovat k těmto oblastem, i když je budu muset znovu vytvořit. Tedy nebudu profesorem, protože jsem byl profesorem, ale proto, že mě to bude jaksi vést do oblasti uchopení nějaké disciplíny vědní, nebo jiné, a já se v ní habilituji, abych nakonec byl pokračovatelem toho minulého zrodu - často. No to, co se sčítá, co se nezapomíná, je ten vnitřní stav - hluboká vnitřní bytost. Ta je pořád s námi. Od prvního kousíčku živé hmoty, až po dnešního člověka, a dál, a dál, a dál. Čili to, co přijímáte rozumem, to v tom procesu přerození víceméně mizí. To, co jste přijali srdcem, je trvalé. Je to také dualita. Jedno je pomíjející, jedno je věčné. No a tak postupně se rozšiřuje naše vnitřní vědomí, a také i to vnější, samozřejmě. Je schopno stále větších výkonů. Je tu stále více rovnováhy. Ale takto to funguje. Podvědomí k vám mluví tichým hlasem, velmi tichým hlasem. A někteří z vás jej poslouchají, jiní ne. Není totiž snadné, to nepominout. Někdy je to takový divný pocit, že se rozhodnete pro nějakou činnost, a že vám to připadá nějaké takové divné. Nemáte takovou vnitřní jistotu. No, jindy ji máte, ale to jste fanatik. Ale jinak. Čili něco vám říká, nechoď tam, nedělej to, nebude to dobře - ale ono to tak opravdu bude. Čili ano, takto k vám mluví vaše vnitřní zkušenost. Jinak mluví mnohem méně viditelně, protože jsou tu vaše sklony, vaše činy z toho plynoucí, vlastně celkové nastavení. Někdy se přenášejí dokonce i hmotné části - to znamená obraz konstrukce těla, například. A tak vaše těla jsou někdy poznamenaná stopami minulých zranění, která jste měli, i hmotných, a tak dále. Čili ta hmotná část je více, u mnohých, u mnohých, vázaná na rozum. A ta duchovní velmi na emoční myšlení. Proto žádný duchovní se nemůže vyrobit nějakým studiem intelektuálním, to nejde. Intelekt vás může vést, ale k práci, která nespočívá potom v něm. Zde je práce jiná.

 

DOTAZ: Mám dost dětinský dotaz. (TP: No sem s ním.) Od kolika let se nám skutky započítávají do karmy? Vyhovovalo by mi tak asi od 18. Snad když jsme děti, započítává se do karmy rodičům, ne? No, ještě větší smajlík.

ODPOVĚĎ TP: Hezký dotaz, hezký. Hodit to na rodiče. To by se Vám líbilo. Takže tak. V podstatě po zrodu do puberty jsou za Vás skutečně odpovědni rodiče. Od puberty stále větší měrou pak již zcela jen a jen Vy. Cokoliv uděláte, je potom již počítáno k Vašemu životu. Myslím si, že tu je i to, co vidíme ve společnosti běžně. Když jste na počátku, tak nemáte dost zkušeností, a děláte jistě mnoho pošetilostí, ale patří k tomu i ta ochrana. Vždyť to, co dokáží překonat děti, jaké nápady, šílené, a tak dále. S následky jen minimálními, často - to je zázrak. A naopak - jak často drobné nedomyšlenosti v životě dospělce můžou vést ke katastrofickým následkům. Někdy, někdy taky ne. Záleží na tom, jak máte velkého anděla, jak má velká křídla. To se bude asi počítat od plochy metrů čtverečních. Čím víc metrů, tím větší ochrana. Že by od barvy křídel? Nevím. No, takže to byl žert. Svým způsobem tedy každá z těch zkušeností a stavů, které vytvoříte, samozřejmě musí být zpracována. Je s podivem, jak se tomuto poznání blíží třeba i naše světské právo. Vidíte, jak judikatura chrání mladistvé, anebo děti. Mnohdy jsou zcela beztrestné, i když udělají příšerné věci. A tak dále. Uvažuje se o snížení prahu, tak, jak děti dnes vyspívají dříve, a jsou schopni často zásadních činů mnohem dříve, než předchůdci. Tak se přemýšlelo o tom, jestli ten práh beztrestnosti nesnížit. No, to už přenechme soudcům. Ale odpovídá to tomu, co vám povídám.

 

DOTAZ: Proč, z hlediska koronaviru, je tady v té zemi situace nejhorší? Je to tím, že přinašeč přichází tam, kde je nejhůře? Tak nejhůře je tady? (TP: Že byste to dali na přinašeče? Že by to způsobil přinašeč? No.) Zlepší se tady situace? Nebere to konce.

ODPOVĚĎ TP: No nebere. Zatím úplně ne, je to v rukou božích. Ale co se týče té situace, trošičku pravdy v tom bude. Protože vždy je tu železné pravidlo, že čím více světla v daném místě, tím také více temnoty. Je to jakési zachování parity, víte. A musí to tak být. A tak si držme palce, ať je lépe.

 

DOTAZ: Čím přispět v současné situaci?

ODPOVĚĎ TP: No tak vedle toho, že se budete bránit přenosu té infekce, a že budete žít trochu rovnovážněji, tak, aby i když se s ní setkáte, jste nebyli v nebezpečí. A i přesto, přátelé, tady musím opět zmínit, ač nerad, duchovní oblast, tedy osud. Ve své podstatě jest to tak, že jsou ve hře ještě mnohé další faktory. Nevím, jestli o nich chci, mám, nebo mohu mluvit. Bylo by to myslím přílišné předcházení. Jistěže každá věc má svoji příčinu - jak hmotnou, tak možná i tu jinou. Je pravdou, že když se zamyslím nad chováním naší populace - no tak možná že je v něčem horší, ale rozhodně ne zcela výrazně. A tak se musíme zamýšlet nad jinými otázkami. Proč k tomuto ději dochází takto? No a to je právě to, o čem by se mi dost těžko mluvilo. Takže možná až po bitvě, kdy je každý generálem.

 

DOTAZ: Dobrý den, promiňte, jestli Vás to bude obtěžovat. Mám pocit, že i v minulých životech jsem byla na dost vysoké duchovní úrovni. Odmala vnímám energii když sedím v tichosti, hlavně v přírodě. Vidím miliardy malých částeček všude kolem vibrovat, a cítím, že je to ve všem. Až nyní, když jsem začala praktikovat jógu, a učit se při jednobodovém soustředění, to vidím i v místnosti, jsem pochopila, že by to mohla být prána. Nemyslím si, že pro mne to, že to vidím, znamená, že jsem na kdovíjaké úrovni. Ještě mám toho před sebou mnoho, ale mám ten pocit už odmala. Vždy jsem tvrdila, že jsem tady naposled, a po smrti už zůstanu tam nahoře, pomáhat Bohu. Tedy když jsem byla mladší. Nyní, když na to myslím, tak se na sebe pousměji - smajlík. Dalo by se z data narození něco bližšího zjistit? Ještě jedna otázka. Narodila jsem se na Slovensku, ale už 18 let žiji v Izraeli. Jak to tedy, že se člověk někde narodí, a rozhodne se žít jinde, v úplně jiné, geograficky i mentálně oddělené zemi? S rodinou na Slovensku mám dobré vztahy. Jen doufám, že moje kořeny mohou být silné a zdravé jinde, a růst a kvést mohu jinde. Tedy pokud věřím, že jinde je jinde, a že není vše - je tady a nyní. Děkuji za podporu, přednášky, a duchovní obřady. Jestli se tedy mohu na to datum narození zeptat, město Martin.

ODPOVĚĎ TP: Víte, já numerologii běžně nevykládám. Ale ve Vašem případě udělám výjimku, je to anonymní, a tak budete vědět jen Vy, o koho se jedná. Kupodivu, Vaše pocity nejsou až tak daleko od pravdy. Ten člověk, o kterém zde teď budu mluvit, se zabýval výrazně duchovní oblastí. Tak, jak běží naše životy v různých kulturách a v různých ritech, přidávají se k tomu základnímu ještě i další odstíny vlastností. A tak, dosti často v takovém případě, lidé jsou velmi málo ovlivnitelní druhými, protože mají svůj vnitřní vjem. Někdy je to právem, někdy také neprávem. Oni to sice ve svém pojetí vidí nejlépe, a často to vidí nejlépe, a přesto, někdy se to maličko... Teď Vám posílám smajlík. Zvlášť, pokud se k tomu přidruží určitá míra osobní vehementnosti. To jsou vlastnosti, které spadají do oblasti vůle, ale také do nižších stupňů. My se domníváme, že chceme-li něco prosadit, něco žít, nebo jaksi praktikovat nějaké náboženství, kult, ritus, že to musí být jaksi plně ošetřeno i z této oblasti. A to je někdy trochu problém. Víte, pokud osud přinese svůj vklad, tak jste zcela právem tam, kde máte být. A přestože člověk vlastně, jak píšete, jen málokdy dokáže zcela zhodnotit, protože ten nejvyšší s námi má nějaké úmysly. A tak nás posílá do různých částí toho světa, abysme (dokonce i někdy nevědouc) naplnili nějaký dílek té "velké vůle". Když bude jednou Vaše bytost stát před světlem, pochopíte víc. V této chvíli Vám může být zjeveno. To je ta jakoby zkouška závěrečná - po jedné části. Budete najednou vědět velmi přesně. A často se Vám hodně uleví, protože pochopíte, že řád je, že má smysl, že to všechno není beze hlubokých důvodů, a zároveň po určitou dobu budete schopná toto plně zažít a prožít. Pak se to v dalším průběhu, až převozníkovi dáte ten peníz, začne trochu zmenšovat. Tam se setkáte s doposud nejvyšší bytostí, kterou jste potkala v tom životě. A to bude mít následek, že ve Vás vyrezonuje i vzpomínky na minulost, i budoucnost. Vaše práce byla dobrá, v minulosti. Máte i pravděpodobně jisté intelektuální nadání. A patří to do obrazu vašeho zrodu. Budete hledat filosofii s velkým "F", nikoliv jen příležitost, přidat se k názoru někoho, kdo něco hlásá. A tak budete hledat. Na jednu stranu Vám Váš stav pomůže, protože tady je docela dobrý kompas, který zmenší ta rizika, která mají mnozí jiní tak veliká. Vždyť přidat se k něčemu, s něčím se identifikovat, pak to hlásat a vzývat, to jde poměrně snadno. Mnohem horší je pak, najít opět rovnováhu. Tak tady ta Vaše trochu kverulantská mysl je také malinkou ochranou. Může se taky stát, jako vždy v životě, i trošičku nebezpečím. Všechno je to o rovnováze životního postoje. O tom, co Vás formovalo v tomto životě, a jak, a co jste přijímala, a jaksi tvořila. Je ve Vás dostatek vnitřního rádce. Jsou to všechny ty zkušenosti z minulých životů, které jste měla. Takže v tom je to dobré. Všichni si nesou určitou zátěž, protože konání tvora, který není na konci, vždy přináší nerovnováhu. Ve Vašem případě to ale není tak zlé. Čili pokud nevytvoříte další, novou, tak to nebude až tak... Vaše poznání, které tušíte, Vám bude dál pomáhat. Budete chápat svět stále více v jeho pravé podstatě. V tom Vám, mimo hmotu, bohužel nepomůžou současné dary poznání - příliš. Jsou ještě slabé. Možná, nevím, nerad bych se ukvapil, za sto, dvě stě let, byste ve své vnitřní filosofii nacházela mnohem větší soulad, i s filosofií fyziky, kosmologie, či dalších oborů. Říkám schválně slovo filosofie, protože věda beze smyslu a bez vize je odsouzena k nekonečnému přehrabování milionů možností. Všech správných. A najít tu syntézu, to hlubší, hlubší stupeň pochopení, to je to, o čem tady mluvím. A to je to, nač se Vy ptáte. Čili, nechť je Vám Bůh milostiv. Jen pokračujete v tom, co jste již konala.

 

DOTAZ: Dobrý den. Jak chápete lidství nebo člověčenství? Přijde mi to jako zásadní otázka života, ale protože všichni jsme jedineční, každý může mít jinou odpověď. Jak to vnímáte Vy?

ODPOVĚĎ TP: Pokouším se to vnímat z určitého pohledu. Jistě, je tu zkušenost mého věku. Z pohledu želvy jsem ještě mladíček, ale přesto, těch pár let, co mi bylo dáno žít, přinášelo život se vším, co přináší. Velmi rád bych Vaši otázku sledoval z pohledu, který je co nejvíce vzdálen mně jako člověku. Neb abych něco takového poznal, musím poodstoupit od sama sebe, jinak by to bylo poněkud závislé. Museli bysme začít popisem všech stavů, které mohou nastat - těch je nekonečně. Museli bysme začít hledat společný činitel v tom, co na jedné straně označíme za hluboce lidské a člověčenské, a na druhé straně to bude jinak. Samozřejmě, že subjektivita tady bude velmi silná - v běžných pohledech. Když se podíváme na Hrabala, nebo Švejka, tak je můžeme vidět různým prizmatem. Můžeme vidět jejich lidské přednosti, lidské chyby, no. Anebo můžeme vnímat i to poselství, nebo ten odkaz, který tady může být. Často bez mentorování a ukazování prstem - to se nemá, to není slušné. A přesto, často lepší zrcadlo než tisíc akademických rozborů. Právě v této oblasti. Takže je tu naše odborná, společenská, nebo jiná část, a pak je tu to naše lidství. Mně se vám to nechce ani odpovídat. Když to budu popisovat, a vyslovovat tedy svůj názor, samozřejmě, pak to může vést často i k tomu, že budeme přizpůsobovat svoje chování, a tak možná jinak. Kdykoli vás ohromí a dovede až k slzám nějaká hluboká lidská činnost, tak budete blízko té studánky, kterou hledáte. Je tam několik příměsí v tomto pokrmu - nesobeckost, schopnost nadhledu, neulpívání na marginálních věcech, a schopnost poznat podstatu věci, v které se nacházíme. Je tam milostivost, schopnost přijímat chyby druhých, a strašně moc jiných vlastností, po kterých všichni toužíme. Takže ta otázka vlastně směřuje k vám, tedy k nám, tedy k sobě.


DOTAZ: Co mám v osudu? Michaela.

ODPOVĚĎ TP: Hezké jméno. Taky mám jednu takovou Míšu doma, a ani jako otec bych si nedovolil jí sdělit, co má v osudu. Byť bych to věděl. To proto, abych ji nepoškodil. Ona musí sama poznat to, co jsme řešili v té předchozí otázce. Tak i Vy.

DOTAZ: Tak, díváte se na přednášky, obřady, děkujete. Sleduji Vás na mobilu, jinde nemůžu. O negativním záření z mobilu ví dnes snad už každý. Jenže energie od Vás je pozitivní, duchovní. (TP: No dej to Bože.) Troufám si předpokládat, že i daleko silnější.

ODPOVĚĎ TP: No to jsou úplně jiné oblasti. Na jedné straně je to anorganická energie, tedy to mikrovlnné záření, a na druhé straně je to biologická energie, tedy pravý opak toho předchozího.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Co se při setkání těchto dvou energií stane s tou škodlivou z mobilu?

ODPOVĚĎ TP: No, říci, že energie mikrovlnného záření tím bude zlikvidována, by bylo poněkud nemoudré. Faktum je mikrovlnné záření, a faktum je i to biologické záření - duchovní. Takže, bude to nějaký kompromis těchto několika. Asi nedržíte v těchto případech mobil u ucha. A to je moc dobře, protože intenzita toho záření je samozřejmě nejsilnější u toho mobilu, když vysílá. A tak, se čtvercem vzdálenosti je to stále lepší, a lepší. Lepší by to bylo ještě při sledování na jiných zařízeních, ale Vy nemáte jinou možnost, jak píšete. Jistě, že život mne naučil ne jednou, že možné je vše. Tedy nelze vyloučit ani - pokud k tomu bude důvod, a nikoliv jako pravidlo - řekněmež zmenšení, či vynulování škod, které působí mikrovlnné záření na buňku. Ale hmota je hmota, neživá energie je neživá energie, a živá je živá. Čili je to vždycky vlastně souboj různých hledisek. Snažte se tedy, aby ten přístroj byl co nejdále od Vašeho těla. Bude to bezpečnější.

 

DOTAZ: A teď. Je smutné jít po městě, a mnoho lidí a dětí mají stále zapnuté mobily. Doma počítač, ale nejen děti, i dospělí usínají s mobilem nebo počítačem u hlavy. Velice mě to mrzí, a nevím, jakým způsobem to mám dětem i příteli vysvětlit, aby alespoň nad tím se zamysleli. Mrzí mě, že si ubližují a škodí. Váš názor na tyto věci?

ODPOVĚĎ TP: To máte tak. Přijde móda. Lidé se to naučí, a je to pro ně výhodné, protože do toho věnují mnoho energie. Rozvíjejí se všemožné "apky". A tak je velmi šikovné, během vteřiny nalézt cokoliv na celém světě. Je otázka, jestli vždy popravdě, ale nalézt ano. A teď co s tím? V době, kdy ta móda se tvoří, tak je to okrajová záležitost. Ten kufřík s tím sluchátkem nosí jen pár bohatých lidí. A pak se to rozšíří, a teď to mají všichni. Když nemáte mobil u ucha, jste tak trochu mrtví. No. A všichni to akceptují, všem to připadá normální, a pak přijdou ty další logické části osudového děje. Postupně se sčítá expozice těmito poli. To bude trvat další léta. Ale začnou se objevovat první stavy, kterým ještě nebudeme rozumět. Vůbec. Medicína je nebude chápat, a nebude znát ani základní léčbu. Bude se domnívat, bude mít různé teorie, no ale ten hřebík na hlavičku to nebude. Jak bude přibývat takto postižených, a logicky jich bude přibývat, no tak potom začnou stále více se objevovat studie, které tyto otázky budou řešit již daleko hlouběji, odpovědněji. Pak najednou lidé pochopí, že není všechno v pořádku, a budou hledat náhradu - jiný způsob. A najdou ho. Ale v té první fázi to bude všem samozřejmé. Je to podobné, jako když například v Americe svého času se rozmohla léčba rentgenovými trubicemi. A tak stovky a tisíce Američanů chodili na léčebné seance k lékařům, kteří je ozařovaly rentgenovým zářením. Stala se z toho móda. Bylo to přijímáno, bylo to samozřejmé, bylo to vědecké. A pak se začaly objevovat následky - rakoviny kůže, jiné rakoviny, spáleniny kůže, a tak dále. Nakonec celý tento ohromný "bublinouš" splasknul. Lidé pochopili, že mikrovlnné záření, tedy rentgenové záření, je zdraví (nad jistou mez) již velmi neprospěšné. V malých dávkách jen malé dopady, ale ve větších stále větší. No a tak se od toho upustilo. Dneska by asi nebylo možné si otevřít kliniku, kde prostě budeme lidi vystavovat radioaktivitě - jen tak. Leda za zcela přísných podmínek, ale i tak bude ničit. Jako třeba radioterapie, nebo podobné postupy. Tady budeme to ničení mít víceméně, někdy méně, pod kontrolou, a budeme tedy tu ničící složku využívat cíleně. Ale tamto byly kosmetiky, a kde co, prostě zlepšete své zdraví - za 50 centů v New Yorku dům. Chápete, co vám to chci říct, tedy? V době, kdy se metoda rozvinula, když vystoupíte proti ní, budete vypadat jak hlupák. Všichni přece vědí, že je to správné. A pak přijdou ti první mrtví. No, ještě pořád budete hlupák. Až dojde na konec toho procesu, tak zas bude hlupák ten, kdo by lidi bezdůvodně vystavoval rentgenovému záření. Tak to je. Takže to je rada pro Vás. Lidem to možná máme i povinnost říct, ale ne násilně, předložit - jako názor. Ti lidé se pak sami svobodně rozhodnou pro to, jestli tam na ten roh do té ordinace budou chodit, a ozařovat se pravidelně, nebo zda toho nechají. Těchhle příběhů je mnoho, přátelé. Provází naši kulturu vlastně už dlouho, velmi dlouho. No, asi jsme také trochu nepoučitelní, víte? Tak to nějak je. Co si myslet o kuřákovi, který má rakovinu plic, přátelé? Co si myslet o milovníkovi klobás, uzenin, uzených salámů, když má rakovinu střeva? A tak dále. Ale člověk je někdy věren svým mániím i za hrob. Ani smrt ho nezastraší, to jsem poznal už dávno. Takže, ať se Vás to netýká. Držte se, ať je všechno v pořádku, a snažte se, abyste tím, tou obavou o ty ostatní, se nezničili víc, než je zdrávo. Ne ji nemít, to ne. Ale užívat jí tak, jak uvážíte. Jinak s Vámi samozřejmě souhlasím. Je těžké se dívat na to, jak si děti zadělávají na celoživotní problémy. Je těžké se dívat na to, když váš bratr, vědec..., no. Hodně štěstí, krásný den, ve 20:00 hodin na shledanou.

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.