www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 19. 3. 2021

Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 19. 3. 2021

Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:

Zvukový záznam (MP3)

Obsah:

14:27 – Úvod, apel na vlastní přemýšlení a zpracování předložených názorů.

14:46 – Jaký je Váš názor (a také pana Zezulky) na černý humor s ironií? Může takovéto moje nevhodné vyjádření poškodit moji kamarádku?

20:50 – Vysvětlení průběhu duchovního obřadu (biotronického působení), jak se k němu správně přiladit, čeho se vyvarovat. Poděkování panu Pfeifferovi za obětavost.

27:27 – Odpovídáte na všechny dotazy, nebo některé vyhazujete? Proč na některé bylo odpovězeno za týden, na jiné za tři měsíce, a na některé vůbec?

30:11 – Je to možné, že se otec hrozně změnil k horšímu poté, co se vrátil z cesty po Indii, kam jel s Vámi? Dělal zde obřad za babičku, která spáchala sebevraždu. Jak si nebrat osobně to, když mi matka již několikrát řekla, že skončím jako babička?

36:26 – Poradil byste mi se zvolením vhodného data pro oficiální zahájení rekonstrukce a přístavby domu? Oficiálním zahájením se rozumí jaký den?

39:31 – Zkušenost tazatelky se šungitem – voda chutná opravdu jinak, a lépe. Můžete nám tento pro mne záhadný a tajemný kámen přiblížit? Také o možnosti objednání nové knihy (vydané při příležitosti Dne otevřeného nebe 30. 3. 2021) a nového časopisu Biotronika.

47:31 – Prosím o posouzení, zda u úvodního videa před působením ve 20:00 hodin nevystřihnout to dramatické zabubnování a rychlé střídání obrazů.

50:29 – Mohl byste se vyjádřit k mojí chorobě černých kostí (alkaptonurie)?

51:19 – 17letá dcera se dozvěděla od kamarádčiny matky (údajně duchovně založená, při šamanském zasvěcování v Indii musela pít zvířecí krev), že ve svých 30 letech zemře. Jak s touto informací naložit, aby se dcera nebála předčasného konce, aby se k tomuto nenaprogramovala?

1:00:11 – Odpověď na nahlas nepřečtený dotaz se týká vztahů mezi partnery, zamilovanosti, osudovosti, vazeb na minulé životy, tlaků okolí…

1:04:15 – Tazatelka popisuje, jak jí pomáhá dlouhodobé opakování jogínských slabik (ÓM a ÓM MANI PADMÉ HÚM) a to, že je „jogínkou i v dalším“, překonat stavy po prodělané těžké borelióze. Také příběh o Boží pomoci v životě Tomáše Pfeiffera.

1:08:15 – Je Váš duchovní obřad v rozporu s nějakou medicínskou léčbou?

1:09:55 – Někdy mám pocit, a někdy vím, že mne občas využijí temní, a já to snad nepoznám. Jak se ochránit?

1:17:18 – Rozloučení, pozvání k duchovnímu obřadu ve 20:00 hodin.


Témata: biotronika, šungit, modlitba


Přepis videa:

Pěkný páteční podvečer, vítám vás při přednášce duchovní univerzity Bytí. A dotazy jsou zde, začínáme. To, co tady zazní, bude předložený názor, který vy sami budete uvažovat a zpracovávat, jako vždy.

 

DOTAZ: Jaký je váš názor a názor i Zezulky na černý humor s ironii? Je špatné používat černý humor? Slyšela jsem, že každé slovo, každá myšlenka již vytváří, co se stane a prý tím již vzniká pole negativní energie. Jak to máte vy s černým humorem?

ODPOVĚĎ TP: Bez něj bych nepřežil. Ono hodně záleží na tom, co... To by bylo totiž příliš jednoduché a příliš schématické, víte? Já to ještě dočtu radši.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Totiž já ho mám někdy opravdu silný. Například jsem si udělala legraci, že kamarádku sousedku v lese zahrabu do sněhu. To byl ještě sníh. A poleju benzínem a "hořlavinou".

ODPOVĚĎ TP: To už je docela velmi černý humor.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Teď když to píšu, tak si říkám, co jsem to řekla. Ale v tu chvíli jsem nad tím takto nepřemýšlela, spíš jsem něco takového slyšela ve zprávách a prostě jsem to tak ventilovala. Může jí to poškodit, třeba z toho onemocnět?

ODPOVĚĎ TP: Tak teď už musím začít odpovídat. Tak tohle je docela silná káva. Tak přesto ale bych ještě měl k tomu poznámku. Když... - Počkejte, mě teď něco napadlo. Před nějakým časem někdo z vás žádal, abych byl v lese a ono nám to nefungovalo. Prosím, jdeme na to, když teda už tam ten les zmiňujete. Ještě vteřinku, už to bude v pořádku. Takže ano, les máme tady. Z hlavy mi roste strom jako vždy. Vítám vás v lese. - No a teď k té mé odpovědi. Snad skoro každý člověk řekl větu: "Já tě uškrtím." nebo "Já tě zabiju." A tak dále. Ono strašně záleží na tom, jak je to doprovázeno vaší mens. Když to myslíte doopravdy, tak je to opravdu vážné. Skutečně můžete poškodit. Když ale tomu nedáte sílu, je to jenom fráze, pak už to tak strašné není. Samozřejmě byste neměli škrtit a zabíjet. Ono to tak krásně ulevuje, viďte, já vím. Tak se snažte, abyste si neulevovali příliš zbytečně moc. Co se týče toho, co popisujete, tohoto děje, ten už je trošku takový jako sofistikovanější. To už má známky, které můžou vycházet z vás, ale také ne. Někdy jsme v myšlenkovém poli, které kolem nás. My si to neuvědomujeme a přesto to myšlenkové pole může prosáknout do našeho vědomí podprahově, skoro neviditelně. My najednou řekneme něco, co bychom normálně asi neřekli. Takže i tak to může být. Je to vliv toho okolí i nevtělených i vtělených a pak jsou to také ale i naše osobní obrazy a schémata našeho nitra, naší duše. Jsou tu nejrůznější možné scénáře minulých životů a já nevím čeho dalšího. Je to opravdu pestré. Snad tedy jste to nemyslela vážně a pak teda bych to asi opustil a nevyčítal bych si to, protože co bylo, to bylo. Důležité je, aby se to teď zbytečně nestávalo častěji.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Řekla jsem to, protože jí její matka volala, kde je, aby nejezdila se mnou potmě po lese na běžkách. Mně se to dotklo, že prostě mi nedůvěřuje.

ODPOVĚĎ TP: No, já bych řekl, že vám důvěřovala. Spíš nedůvěřovala tomu něčemu, co by vás v tom lese mohlo chytit za šos. Takže nevzal bych to tak osobně, ale jdeme dál.

POKORAČOVÁNÍ DOTAZ: Když nad tím zpětně přemýšlím, tak si říkám, jak jsem tuto odpornou věc mohla vyslovit. Jenže jsem to opravdu myslela ironicky, ale výraz kamarádčiny sestry vypadal děsivě. Tak nevím, jestli to nebylo moc.

ODPOVĚĎ TP: Moc to bylo, ale to nevadí. To už se stalo. Nám všem se stane občas něco moc a je to tak možná i lidské. Jde o to, aby to mělo nějaký vývoj a hlavně, aby to nebylo vážně. Když řekneš: "Já tě proklínám," tak je to něco jiného, než když to budete myslet vážně. Neřkuli, když kolem toho uděláte nějaký obřad. To už je potom opravdu jiná liga, a to už je opravdu velké zlo, které se může odrazit na těch lidech, ale hlavně na vás, protože kdykoliv na někoho myslíte ve zlém, tak vlastně škodíte nejvíce sobě. Takže přestaňte přemýšlet o černé energii, která by si vás tím vlastně ještě krásně užila, protože nejenom, že se to stalo, ale ještě, teď když to pitváte, tak tím vytváříte další černou energii - teď proti sobě nebo... a tak dále, a to přece nemá být. Zkuste být milostivá k sobě jako ke každému druhému. U jiného byste řekla: "No jo, tak on byl rozčílený nebo nemyslel to vážně," a tak dále. A omluvíte ho. Omluvte i sebe. Ostatně nebe je plné shovívavosti... Tak vidím větičky, které většinou nerad čtu, ale dobře.

 

DOTAZ: Přeji pohodový den, mám spíše úvahy. Při obřadu vás zatěžuje, když někdo ve snaze pomoci, myslí na někoho jiného, a mnoho dalších překážek vytváří nevědomě vám.

ODPOVĚĎ TP: Mně ne, té věci. Já si ji nepřivlastňuji.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Mluvil jste o potřebě, aby každý uvolnil svoji hlavu od myšlenek.

ODPOVĚĎ TP: Tak to zrníčko pravdy v tom je, protože to napojení, které zde je, je určeno vždy jen tomu konkrétnímu člověku, který se jaksi při tom obřadu připojí. Proč? Jakmile by začal ve své myšlence, představě sám sebe spojovat s dalším, vytváří vlastně něco jako takovou nitku a ta nitka trvá v čase, a tak on se účastní obřadu. Má z toho prospěch, ale vzápětí se do té, jak to nazvat, nádržky vyvrtá dírka a začíná pomaličku odtékat, což samozřejmě netěší, protože to může vést, pokud by nebyl rozumný, k velkým problémům. Já vzpomínám, když jsem byl v učení u Zezulky, tak jsme probírali také příbuznou oblast. Vykládal mi například příběh, kdy v léčbě byl lékař. Byl to docent medicíny čili výše postavený lékař. A on byl odléčen, a když přišel domů, tak najednou zjistil, že mu taky v uvozovkách "hřejí" ruce. Tak to ukázal manželce a rodině: "Podívej, mně taky hřeje ruka." Tak vlastně to, co získal, ihned tedy vyplýtval. To je podobný případ. Tak to nemůže být. Nehledě na to, že v tom ještě vážnější případě, kdybyste chtěli dělat obřad někomu jinému, a přitom nebyli jaksi k této práci vybaveni, dokonce můžete poškozovat, protože jste obřadem posíleni. Ale zároveň, pokud nespojíte tu druhou oblast, to je ta filozofie, tak tady dochází k jisté disproporci. Tedy opatrně. No a čteme dál.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Proč to píšu? Před pár dny jsem to řešila na dálku se svou sestrou. Už dávno jsem jí vysvětlovala, jak funguje obřad. No a zjistila jsem z jejích slov, že znovu je tam její snaha. Ona přece musí nejdříve myslet na všechny v rodině, pak na sebe, aby to bylo správně. Musí to být už pro vás docela tedy otrava, pořád dokola něco vysvětlovat.

ODPOVĚĎ TP: Není. Já to dělám rád. Je to pro věc, rozumíte? Protože ono to té věci pomáhá. Věřím docela dobře, že to některé už i třeba obtěžuje, když opakuji stále v té době, řekněme, podobná slova a ono je to důležité. Už jenom pro ty, kteří přijdou nově a kteří ještě nezažili třeba působení před měsícem, před půl rokem, před rokem. To duchovní působení v obřadu, obřad sám jako takový je, jak bych to řekl, je to služba. Je to služba a upřímně, člověk, který ji poskytuje, se nemůže úplně vnímat tímto způsobem, jaksi osobně v té věci. Každá služba má svůj cíl a tam je důvod jejího poskytování. Čili je to člověk ten, který je na té druhé straně. Děkujete za obětavost, únava neúnava, a tak dále. No, podívejte, člověk se nemá nikdy litovat. To je cesta do pekel. Nikdy se nelitujte, radím vám dobře. Vždyť berte věci tak, jak jsou, a dělejte nejlépe, co můžete. A mějte všechny rádi, ať s vámi ti lidé souhlasí, ať s vámi nesouhlasí, jsou proti vám v záporu. Nevadí, pořád vám jsou blízcí. Můžete si myslet k tomu nějaký svůj komentář: "Tak on to třeba pochopí," a tak dále, ale v srdci musíte zůstat stále a stále u něj blízko na jeho straně. My všichni děláme chyby, a to se občas stane, a přesto se z těch chyb postupně učíme, měníme a jdeme dál. Takže ano, jistěže potěší, když vaši práci někdo pochválí. Ještě více potěší, když vidíte smysl, má úspěch. Když u někoho skutečně ten jeho duchovní svět jiný nadzvedne, vylepší. To je smysl. Proto to je. No a ti, kteří toto nechtějí nebo stojí v záporu, na to mají plné právo. A když někdo z té rodiny třeba nechce, tak přece vždyť je to jeho volba. Dokonce by bylo špatně, kdyby se překročila jistá mez v té nabídce, protože pak by to vedlo vlastně k manipulování s tím člověkem. On k tomu musí dojít sám, k té možnosti. Tak to prostě je.

 

DOTAZ: Odpovídáte na všechny dotazy nebo některé vyhazujete? A proč na některé mi bylo zodpovězeno za týden a na předchozí zas za tři měsíce? A na některé dotazy mi zodpovězeno nebylo vůbec. Předem děkuji za odpověď. 

ODPOVĚĎ: Děkuji za otázku a já to tak řeším trochu, jak bych řekl, intuitivně. Samozřejmě, že dotazy, které by byly za jistou hranicí, za jistým rámcem, což jistě není váš případ, tak ty, pokud by podporovaly zlo nebo nějak jinak, tak ty vytřídím. Ne ty, které by se mi nechtělo odpovídat. Ale tam, kde bych viděl přímou tuto souvislost. Jinak ty dotazy v podstatě takhle vezmu, trošku s nimi zaklepu. Na začátek se pokouším vybrat nějaké duchovnější, když na to mám čas, ale jaksi nehledejte v tom systém. Ty dotazy jsou jako celek jednotka. Ony jsou vlastně výpovědí o vás samých. V podstatě je to svým způsobem hluboká sonda do nás všech. Ty dotazy ukazují, kam jste došli. - Kdo to ví? Ukazují, s jakou hloubkou danou tématiku v této chvíli promýšlíte. Ukazují často i prospěch postupu. Některé se dají tušit, že jsou od jednoho pisatele, a je vidět, jak se jeho obzor a jeho zaostření problému prohlubuje. A to je vždycky radost. Takže odpovídám téměř na všechny dotazy, postupně. A když vás to teda zajímá, tak se podívejte. Tohle jsou všechny dotazy, které čekají na svoji odpověď. No tak jsem rád, že se ptáte, protože já sám nikde nedělám přednášky na nějaké naučené téma. Myslel bych, že daleko účelnější je reagovat na potřeby člověka, na to, co ho zajímá. Kdybyste třeba zrovna přemýšleli o tomhle a já bych tu sáhodlouze povídal o tomhle. To by nebylo dobře. Takže tím se spíše naplní ta potřeba.

 

DOTAZ: Je to možné, že se otec hrozně změnil poté, co se vrátil z cesty po Indii, kam jel s vámi? Myslím bohužel k horšímu. Začal mě nerespektovat, řvát na mě. Máma říkala, že se mu něco otevřelo z minulosti, jelikož dělal obřad za babičku, která spáchala sebevraždu. A také, jak si nebrat osobně to, když mě matka již několikrát řekla, že skončím jako babička. Pak o sobě sama pochybuji.

ODPOVĚĎ TP: Rodiče, rodiče, rodiče. Mnohokrát vytvoří z nevědomosti a nepozornosti vůči svým potomkům takovou hrůzu, že to ani vyslovit nejde. Ale to se prostě děje v každé rodině. Kdo bez viny, ať hodí kamenem. Myslím si, že těch rodin, které by byly v pořádku, nenajdete úplně. Víte, buď na jedné straně je to ta nejhorší hrůza ze všech hrůz. Všichni si umíme představit. A na druhé straně je to druhá hrůza, taková ta sladká, která je stejně špatná jako ta zlá, víte? Čili vždycky je to jako ve všem, ve všech oblastech o rovnováze. A jestliže ta se hledá a hledá se u nás všech, tak se nemůžeme divit, že občas to ujede. Co se týče tatínka, který se změnil po té cestě, tam opravdu nelze vyloučit nic. Ta cesta je v podstatě osud. Je to osudové. Já nevím, jak bych třeba toto soudil u sebe, ale i u druhých. Víte, není zcela běžné mít možnost navštívit tak vzdálenou zem, tak duchovní, ale přitom zároveň tato zem vždy splňuje tu normalitu světa. A přátelé, ta spočívá v tom, že čím větší je někde světlo, tím také je provázeno zároveň větší temnotou. Jakoby se rozevřou ty nůžky. Je to vlastně logické. Když se podívám třeba na ten jeden z nejduchovnějších států Indie, tak tam vidíme vlastně obrovský prostor nebo - já nevím, jak to nazvat - prostě obrovský rozměr, obrovský rozměr duchovní oblasti. A ten, jelikož ti lidé jsou schopni se v této oblasti pohybovat, neboť nejsou poškozeni rozumem tolik jako třeba Evropan, protože Evropan je poškozen ne rozumem, ale tím, že má často jen rozum. Kdežto u nich je velmi silně zastoupen i ten druhý pól. Tak on potom dovoluje jíti různými cestami. Stejně jako v Evropě najdete černou magii a docela dosti rozšířenou. Já vzpomínám. když jsem cestoval do sousedních zemí, nebudu je jmenovat, tak jsem narazil na problém. Děj, který se v nějakých letech po té revoluci začal stávat velmi zásadním, v jisté nám blízké zemi, kde se v celých vesnicích začali lidé věnovat této oblasti. No, pojďme od toho dál. Je to vlastně svým způsobem i výzva. Můžete získat mnoho dobrého i mnoho zlého, stejně tam i tady. Je to tedy o tom, k čemu vlastně ta bytost ve svých životech přicházela a přichází. Modlete se za toho tatínka, aby se to vyrovnalo. Zároveň přemýšlejte, kde může být i jiný důvod, ne jenom ta Indie. Může tam být jistá životní nespokojenost, něco, co tomu člověku vadí nebo dokonce něco, co se událo a co mu vadí a co ho znervózňuje, i když například se to stalo jen v jeho představě. Ta komunikace tady je důležitá. Takže buďme opatrní, abychom nevylili vaničku i s dítětem, a bude to velmi bezpečné. Jinak tato věc je spíše raritní. Když vezmu druhou stranu, tak mnoho z těch lidí, kteří podnikli cestu do takto vzdálených zemí, přijíždělo jako jiní lidé - obohaceni, duchovnější. A to vůbec není, protože by se stali nějakými fanatiky nějakého náboženství nebo jinak. Oni jen získali tu zkušenost, že lidé mohou také žít každodenní život s Bohem. Ale ne s tím bohem někoho, vaším bohem nebo jiným bohem. Ale s tím velkým Bohem s dvojnásobně velkým B, s tím zdrojem všeho, co jest a co je všude kolem nás. Jak to my lidé pojmenováváme, to už je v různých epochách a dobách různé. Každá má pro to nějaký svůj názor, představu a tak dále, jen ten základ je pořád stejný, napříč všemi těmi věky. Takže, ať to dobře dopadne. Pokud se týká té sebevraždy, tak samozřejmě to nemohu soudit. Já nejsem Bůh. A vy sama se snažte od těchto myšlenek odejít. Omluvte tu maminku. Řekla to z nerozumu nebo z určitého pohnutí. Možná, že na Vás pozorovala nějaké, já nevím, deprese nebo co dalšího. Nevím, je to na vás a možná, že tady reagovala na to utrpení, které cítila uvnitř, že prostě jen vyjádřila svůj strach. Kdo ví? A nebyla v té chvíli dost moudrá, aby to neřekla těmito slovy.

 

DOTAZ: Poradil byste mi zvolení vhodného datumu? 

ODPOVĚĎ TP: No, to dělám velmi nerad. Proč? Protože na jednu stranu mnoho lidí se nikdy nebude ptát, nebude je to zajímat. Nebudou to považovat za důležité. A na první stranu, je tu nebezpečí zásahu do osudu. No tak něco.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Začíná u nás rekonstrukce a přístavba. A vše by se mělo rozběhnout teď v březnu. Na který den naplánovat oficiální zahájení? Jak se vlastně bere to oficiální zahájení? Tím, kdy přijedou dělníci, poprvé se kopne, nebo tím, že se položí první základní kámen skutečně fyzicky a nebo se stanoví vhodné datum a pak se symbolicky položí základní kámen? Předem děkuji za vysvětlení.

ODPOVĚĎ TP: Aha, vy tak trochu sledujete univerzitu. A tak se ptáte, jak to máme my. No máme, a to proto, že zde díky tomu mnohaletému tréninku nehrozilo překročení zákona osudu. Ale dobře. Odpovím vám to trochu jinak. Když se podíváme třeba na naše přátele v Indii, kteří pracují velmi, velmi sofistikovaně. Stejně jako u nás to dělali naši předci, úplně stejně, přátelé. Podívejte se na toho Karla našeho, jak ten most zahájil v to úžasné datum a jiné a jiné věci. Koneckonců podívejte se i na moderní dějiny, kdy celé státy začínaly významné posuny, dalo by se říci nenáhodně. A druhá strana pravda je, že ten děj se odehrál tak, jak mohl z hlediska řádu, a proto muselo být vybráno to datum, které bylo. Takže většinou třeba v Indii začínají velké věci s určitou koherencí s fází měsíce. Takže pokud by člověk toto využil, tak řekněme, že nastartuje ten proces a pak už se děj vůle boží. Pak už také záleží na osudu, na všech ostatních lidech. 

 

DOTAZ: Mám zkušenost se šungitem. Voda chutná opravdu jinak a lépe. Můžete nám tento pro mě záhadný a tajemný kámen blíže přiblížit? V dostupné literatuře jsem se dočetla, že má hodně pozitivních vlastností.

ODPOVĚĎ TP: Ano, tam bych vás odkázal v první řadě. Jsou k dispozici jak informace spíše lidového charakteru, ale jsou k dispozici i informace vědeckého charakteru. Obojí má své místo. To, co věda doprovodí, řekněme, zkušeností nebo výzkumem, zas na druhé straně ta lidová tradice doplní intuitivním vnorem, který může přinést naprosto zásadní poznání. Čili ideální je rovnováha. Ano, šungit je velmi záhadná substance, protože, aby se tak masově vytvořily z atomů uhlíku koule - tedy podle toho architekta Fullera, který si liboval v konstrukci kopulí, tak to tak samozřejmé není. Je tu velká pestrost množství atomů. Já nevím, abych nelhal, od 28 až přes 200. Čili ta velikost koule je rozdílná. Ale jako takový tento materiál - uhlík je vůbec úžasná, úžasná věc. Vezměte si, že má různé stavy. Máme tady grafen. To je jedna vrstva atomu uhlíku jako papír. Máme tady fulleren, to je koule z atomů uhlíku. Máme tady uhlíkové trubice, což jsou trubice vytvořené z atomů uhlíku. Máme tady tuhu, kterou rádi píšeme a máme tady diamant. Na jedné straně je tuha měkká tak, že odlupující se šupinky grafitu se stávají viditelné na papíru. Tuha píše. Na druhé straně je tu diamant, který patří k nejtvrdším vůbec známým atomárním seskupením, a to, co je rozlišuje, je samozřejmě ta mřížka. Je to tedy pozoruhodné. Navíc fullereny se nenachází plošně ve světě, což je i u jiných, ale přesto jejich výjimečnost výskytu je unikátní. Jedno místo je v Karélii. Jedno z největších a těžko říci, proč právě tam. Jsou různé teorie. Jsou tu kosmické teorie. Tedy, že fullereny vznikly v kosmu nebo dopadem nebo vlastním dopadem. Jsou tu teorie zemního původu. No, jsou to teorie. Svým způsobem musel být velký šok pro onoho ruského vědce, který pracoval v Americe na fullerenech, když sáhl do své kapsy, kde měl svůj šungit a zjistil, že v jeho kapse je možná více šungitu než v jeho laboratorním prostředí. Ještě jedna zvláštnost. Většinou se setkáte s břidlicí, která je prosycena fullereny. Ale existuje i čistá forma, která obsahuje vysoce přes 90 procent těchto atomových seskupení. Ta je násobně vzácnější. Je velmi, velmi drahá. Je tam v tom místě naleziště jenom úzká sloj, malá, která může být těžena. Už to není jaksi nějaké množství na miliony tun. Schopnost uhlíku je známá z fyziky, z chemie. Je schopen vázat. Je schopen dělat různé jiné věci. A i vlastnost tohoto šungitu působit jako prvek stínící mikrovlnné záření je svým způsobem unikátní. Některé prameny udávaly až 100 decibelů útlumu. Tři decibely je 100%. Je to exponenciální křivka. Čili jsou tu tyto vlastnosti. Jindy se využívá v léčbě v léčebných zařízeních k nejrůznějším účelům. Ale to si nastudujte v dostupné literatuře. Jiní, spíše takoví ti duchovědci, mluví o tom, jak ovlivňuje svůj prostor, že tedy dokáže v nějakém tom okruhu, třeba kolem té pyramidy, vytvářet jiná pole. Je pravdou, že tedy, když se ponoří drť šungitová do vody, že voda má skutečně jinou chuť. Můžeme se dohadovat, proč tomu tak je. Podle některých měření ale nebylo zjištěno, že by šungit úplně odstranil z té vody ty nežádoucí části. Také asi záleží samozřejmě na té které koncentraci toho fullerenu. Čili ono to je vlastně všechno tak trochu záhadné. Přiznám se, že když jsem poprvé tenhle kamen uviděl, tak jsem kolem něj prošel, řekl jsem si: "No, tak černý kámen, tak to ani nemusím." Ale pak jsem se nějakou shodou okolností dočetl nějakou informaci a pak další. A pak jsem si řekl, že tuhle věc chápu jako zásadní dosti a tak jsem jí vlastně vám zpřístupnil. Máte ji na internetu na našem e-shopu. Mimochodem mám tady ještě novinky, když jsme teda zabrousili sem díky tomu oslímu můstku. Je vydána knížka, která se jmenuje symbolem ? (ale píšeme tam do závorky Otazník). A pak také časopis Bytí, který obsahuje přepis poselství duchovních mistrů a další a další. Už dnes si je můžete předobjednat na našich stránkách na Dubu, kde máte možnost tu předobjednávku udělat. Vydány budou 30. března. Takže od tohoto dne je budeme studovat. My totiž každý rok se snažíme nějakým způsobem něco takového udělat, hlavně z oblasti Zezulkovin, protože o tom to je. No, tak tohle je Zezulkovina par excelence. Doufám, že vás potěší. Kdysi jsem vám říkal, jak si známá užívala wifi v posteli, když se učila, a to do té doby, než si přinesla velkou pyramidu. Asi ta síť tam nebyla moc silná, a když si jí dala pod postel, tak to přestalo fungovat. To je pro mě docela zajímavé zjištění a byl bych rád, kdyby se to ještě nějak ověřilo.

 

DOTAZ: Prosím o posouzení, zda u úvodního videa před působením ve 20:00 nevystřihnout to dramatické zabubnování a rychlé střídání obrazů. Přiznám se, že po dnešním dni jsem čekal vyčerpán na působení a dost to se mnou zamávalo. Doslova příval adrenalinu. Nutkání bylo silnější než silně nereagovat. Pro migreniky a epileptiky jistě je také zápřah na sluchové, oční nervy před léčením. Za případný otevřený názor se omlouvám. S přátelským pozdravem.

ODPOVĚĎ TP: Proč se omlouvat? Není proč se omlouvat. Ano, pokud bychom zjistili nějaké negativní konotace, tak by to samozřejmě vedlo k zamyšlení. Na druhou stranu to bylo uděláno po zralé úvaze, protože ten úvod může svým způsobem napomoci k tomu, aby to vlastně pro vás bylo vsazeno do kontextu. A to je také důležité. Ale pokud by byly nějaké negativní ohlasy, tak bych se na tím musel zamyslet. Ano, ono totiž hodně věcí záleží na tom, jak tu věc vlastně přijmeme. Může to být tak, jak píšete, že jste byl unaven, vyčerpán, a to je přesně ta chvíle, kdy člověk někdy úplně nenachází tu sílu toho spojujícího nadhledu, toho proč. A může sklouznout, vlastně potom může si vytvořit svůj určitý sklon, skluz k tomu, řekněme, druhému pohledu. Všechno má své dvě hrany. To sdělení, které zde je, je velmi silné. A je otázkou, zda ho vyslovit nebo nevyslovit. Když ho vyslovíme, tak můžeme doufat, že něco připomeneme. Když ho nevyslovíme, můžeme se cítit poměrně špatně, protože jsme neudělali to, co jsme mohli, aby bylo lépe. To, co je zde zobrazeno, jsme nevytvořili my, ale to neznamená, že to není. A tak je důležité někdy vnímat svět v jeho komplexnosti. Nedělat si iluze, ale zároveň nepodlehnout. Nikdy.

 

DOTAZ: Mohl byste se vyjádřit k mojí chorobě černých kostí (alkaptonuria)? 

ODPOVĚĎ TP: No, přiznám se, že nemohl, neboť s tímto syndromem jsem se za celou svoji praxi nesetkal v tomto názvu. Syndrom černých kostí může tedy souviset pravděpodobně... No, nebudu fabulovat. Musím si to načíst. Toto jsem nikdy neřešil.

 

DOTAZ: Má sedmnáctiletá dcera je duchovně velmi čistý člověk. Přes kamarádku k ní náhodně promluvila její matka, která ji uviděla na fotografii a řekla, že ve svých 30 letech zemře. K dceři se tato informace dostala. Neptala se na ni a nechtěla nic takového nikdy vědět. Teď si s touto informací neví rady a přiznám se, že ani já. Kamarádčina matka je údajně duchovně založená. A našel si jí prý nějaký šaman cizinec, který jí předal své vědomosti a zkušenosti. Odjela za tímto účelem do Indie. Při zasvěcování musela pít zvířecí krev. To už mě děsí. Co nám má tato situace sdělit? Jak s touto informací naložit, aby se dceři žilo dobře, nebála se neblahého předčasného konce? Mám obavu, aby se nenaprogramovala k tomuto, že se to nakonec stane. Děkuji za přečtení a případnou odpověď. Přeji vše dobré.

ODPOVĚĎ TP: Ano. děkuji vám. Uf, to je ale síla. Tak zaprvé, vědoucí lidé, kteří jsou lidé, si na jedné straně na tyto situace dávají velký pozor. Pokud vysloví, muselo by to mít určitý reálný, faktický, praktický důvod, a to ještě v souladu s osudem toho člověka tak, aby nebyl poškozen a aby se jak správně píšete, nenaprogramoval ve smyslu Lomikara "do roka a do dne". Pokud se týká toho, co píšete o zasvěcení, přestože o tom nic nevím a nerad soudím, jedno vám řeknu jistě. Tam, kde se koná zlo, které následně vede k tomu, abyste mohli pít krev živého tvora, dobro nehledejte. Je to čisté zlo. A teď budete muset velmi uvážit svojí reakci ke své známé. Nemůžete ji odmítnout, zahodit nebo jinak. O to více ji musíte milovat. Každý člověk, každý potřebuje lásku, pomoc a oporu, ať je, kde je. A tak to je možná právě ona, která potřebuje v tomto příběhu nejvíc pomoc. Ta pomoc pravděpodobně nebude spočívat v přímém indoktrinování: "Pan Pfeiffer říkal, že tohle je špatně. Musíš to změnit." A tak dále. To, co jsem vám řekl, jsem řekl proto, abych postavil hráz tomu, co se stalo. Platí také zásada, a pokud máte pravdu, že vaše dcera je duchovní člověk, že čím je bytost duchovnější, tím často větší zkoušky musí projít, aby nakonec ta holubice vzlétla. Je to často spletitý a dlouhý proces. Nezáleží zdaleka jen na té bytosti. Často se rodí do okolí, do okolních osudů lidé, kteří zde mají svoje úkoly, a to, aniž to ví. Ani ten, koho se to týká, to neví, protože tím musí projít čistě. Podívejte, smrt ve třiceti - brzo. Ale je to tak opravdu? A co s tím změním, když budu o té smrti přemýšlet teď? I kdyby ten člověk měl pravdu a měl dobrý vhled a viděl přesně, tak to na této myšlence nic nezmění. Možná, že daleko účelnější je v sobě pěstovat určité poznání: "Až mě bůh zavolá, tak půjdu. Nedá se nic dělat. Bude to správné. Jestli to bude ve dvaceti nebo v sedmdesáti nebo ve stu, to už tak mnoho neřeším." To, co nás ovládá, je strach. To je jeden z oblíbených nástrojů zla. Ani nevíte, kolik lidí se ve svých životech bojí neustále a z tohoto strachu vykonávají hrůzy, které by normálně nikdy neudělali. Takže zapomeňte na to. Opusťte tuto ženu s láskou. Nemyslete na ni ve zlém, že vaší dceři řekla, že zemře ve třiceti. Lidé toho napovídají. Od toho jsou lidé. Takže jenom klid. Nehledě na to, že v každém osudu jsou meze a jen málokterý osud nedává nabídku změny, tedy hloubky té dimenze prožité události. Tak přestaňte na to myslet. Bude to nejlepší. Pokud přijdou v životě nějaké impulsy jako jsou příznaky nemocí nebo jinak, tak je úžasné, když se podaří tomu člověku v sobě najít opět tu rovnováhu. Tak mě dloublo pod pravým žebrem. No tak jo. A to ještě neznamená, že od té chvíle budu tvrdit, že mám rakovinu jater. Spíše pokud to bude trvat trochu déle, si nechám udělat vyšetření, počínaje krevním testem a konče magnetickou rezonancí. Jak rozhodne lékař ovšem. To je rovnovážné. Neovlivní vás to v ničem. Tak vás dloublo pod žebrem. A vy si nepředepisujete, co vás má jaksi potkat, ale zároveň jste pozorní, a tak dbáte těch impulsů jaksi přirozeně. Takže to je asi tak všechno, co bych k tomu chtěl říct. Všichni lidé ve všech svých stavech, těch nejhorších, lepších, i dobrých i těch nejlepších, nakonec postoupili dál. A tak z toho, co je někdy už moc ušmourané, nakonec zazáří ten diadém. Je to vývoj. Tak vždycky v každém viďte tu budoucí kvalitu, která se teprve vytvoří. A ona už je, jenom je zastřená závojem. Takže nějak tak. Tak jenom klid.

 

DOTAZ: Tak, nečíst nahlas. Řešíte věc, kterou řeší ne malá část populace. Já to zkusím nějak popsat.

ODPOVĚĎ:  My musíme každou naši lidskou vlastnost uchopit, prožít, zkulturnit, zlepšit, prostě poznat. A tohle je jedna z obecných lidských vlastností a není to vůbec tedy ke stydění nebo nějak jinak. Je to normální. Ptáte se možná, jestli by se nežilo lépe bez pocitu zamilovanosti či jinak. Ne, nežilo, protože všechno patří do našeho světa a má to svůj důvod, řád a smysl. Ostatně nebýt té zamilovanosti, pravděpodobně byste nenapsali ani tyto řádky, protože... No skoro se mi chce vtipkovat. Nechám si to na jindy. Však víte, co bych asi tak chtěl říct. Něco jiného je čas, kdy plodíme potomky, a ne, že by to byl můj případ, to v žádném případě. Ale mnohdy to končí třeba už po porodu, kdy manžel třeba opustí svoji ženu s malým dítětem. Jsou to hrozné příběhy. Je za tím sobectví, nepochopení a další. Samozřejmě i druhá strana má svoje přednosti a někdy ty nepřednosti. Záleží na osudu. Někdo má žít tak, někdo jinak. Jsou tu přenosy z minulých životů, které jsou často významné. Jsou to nízké kněžské životy, jeptiškovské životy či jiné. Jsou to nejrůznější podoby řešení těchto problémů a přiznám se, že se mi to nechce ani otvírat. Někdy je to velmi těžké. Vždyť mnohdy po celé generace... No, nechám toho. Však víte. Čili opět - jenom klid. Je to věc k řešení. Bude se žít a dále uvidíme. Jsou tu poruchy třeba i, a ty nemusí působit jen váš člověk, tedy vy. Jsou tu tlaky okolí. Někdy také temnoty, které se snaží všemi způsoby zachytit tak, aby sounáležitost, láska, pochopení, nenašla ve vašem srdci místo. Vlastně je to způsob, jak vás ovládat, protože kdykoliv zapomenete na sebe, na to nitro, tak s vámi může každý manipulovat podle libosti. Jakoby zapomenete vnímat život, být v tom životě a upnete se na něco, co je virtuální, co je někde mimo. Takže, ať se to daří.

 

DOTAZ: Píšete svoji zkušenost s jistou meditací při stavech po prodělané borelióze, která byla těžká, která přinášela silnou únavu, bolesti kloubů a tak dále. Nakonec zřejmě z té beznaděje se vyzkoušelo i opakování jogínských slabik Óm nebo Óm mani padmé húm. Cítím, jak to v těle pracuje a jak se všechno zlepšuje. Praktikujete to 20 let a zabírá to i na další nemoci. Vědomí ale je nutné při tom zaměřit nahoru k Nejvyššímu. Od té doby jogínka i v dalším.

ODPOVĚĎ TP: Ano, a v tom je to jádro pudla. Opakovat nějaká slovíčka, to můžete kdykoliv. Je důležité, co při tom žijete. A tak, kam se otevře vaše srdce, odtud také přichází ta pomoc. Člověk mnohdy zažívá zázraky v životě. Snad ten příběh nebudu karikovat. Je muž a na nějaké procházce v obilném poli a jinde ztratí klíče a pak je hledá a nemůže je najít. Tak pak poprosí. To je náhoda, já vím, skeptici. Jistě. A je to tady. Anebo něco ještě z mého života. Jako mladý hoch teenager, jezdím na svém úžasném Pionýru. To byl takový malinký motocykl. Říkalo se mu "pařez", protože tak vypadal. A při jedné ze svých cest do hor, jsem tak 20 km od bydliště opravoval tento úžasný stroj, což byla poměrně častá činnost. A přitom jsem položil na patník brýle. Víte, to nebyly ledajaké brýle. V té době je ještě hluboký komunismus. A to byly takové ty americké zrcadlovky a já jsem si jich hrozně považoval. Rozumíte, teenager. Prostě, když jsem je měl, tak to bylo úžasné. Ale zřejmě z radosti, že jsem opravil ten motocykl, jsem se vydal cestou domů a doma jsem teprve zjistil, že ty brýle jsem někde ztratil, nevědouc kde. To už jsem zapomněl. No tak dobře. A druhý den přijde můj kamarád a má ty brýle. Já mu říkám: "Kde jsi je našel?" On říká: "No, my jsme jeli sekat trávu a...." Oni to měli propachtované tam někde prostě. "Já jsem ji tam našel." Tak se ty brýle vrátily k tomu teenagerovi, který je tak moc chtěl, přes toho jeho kamaráda. To už je docela hezký příběh, co říkáte? Ty brýle mohl sebrat kdokoliv, kdo jel kolem. Nemusel je najít nebo tam také nemuseli mít v tom místě propachtovanou tu zem, ale ono se to všechno složilo. A tak jsem ještě chvíli ty brýle měl. Pak jsem o ně stejně za čas přišel, přátelé. A dnes už toho nelituji - naštěstí. Kdybych litoval, možná, že bych je dostal. Takže ať se vám daří. Tak jdeme dál.

 

DOTAZ: Ptáte se, jestli je náš duchovní obřad v rozporu například s nějakou léčbou nebo jinak. 

ODPOVĚĎ TP: V žádném případě. Užívejte dál všechno, co vám lékař udává, i duchovní obřad. Tady má ještě jiné aspirace a jiné rozměry. 

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: A zdali pomůže nebo ne.

ODPOVĚĎ TP: No, v mnoha oblastech - snad. Modleme se, aby to tak bylo. Život mě naučil, že člověk může něco chtít, ale nad námi všemi je ještě ten řád, chcete-li přírodní zákon. To by se mohlo líbit skeptikům. Tento přírodní zákon to je nejvyšší autorita.

Nějaký krátký na závěr... Tak něco na závěr... Tohle je teda ale opravdu smutné. Tak tohle taky ne. Tohle je na dlouhé povídání. Tak třeba tohle.

 

DOTAZ: Dobrý den, vlastně díky vám jsem ve svém životě najednou pochopila a vyřešila cosi. Jak napsat ve zkratce dotaz? Inspirovala mě přednáška z 1. 2. 2021. Řeším osobní život a taky stále ten svůj. Dřív jsem zažila nejeden útok. Zdá se, že bude klid. Nevím. No a otázka? Někdy mám pocit a někdy vím, že mě občas využijí a já to snad nepoznám. Jak se ochránit? Modlívám se, děkuji, prosím. Oni využijí slabosti emocí. Přemýšlela jsem i nad mantrou, kterou jsem před nějakým rokem dostala z palmových listů na určitou dobu. Nebo jste si mohli říci, jakou chcete říkat. Jak se ochránit? Zlobí mě, že mě mohou využít.

ODPOVĚĎ TP: Přátelé, ve vašich životech je část toho, co plně ovládáte. Ale stejně jako žijete v konkrétním prostředí, které je kolem Vás, tak žijete také v konkrétním duchovním prostoru, který je kolem Vás. A kdykoliv se stane, že na chviličku povolíte nebo se necháte odvézt, může se stát, že prosákne i něco, co není tak docela vaše. A často to zjistíte až po provedení. To je běžné. Není to nic výjimečného, a dokonce patří k tomu duchovní vzdělání, abyste toto věděli, pochopili, nejenom kvůli sobě, ale i kvůli druhým. My bytosti nechceme většinou škodit. To bychom museli jít cestou té temnoty a takových je vlastně vědomých ve skutečnosti hrozně málo. Je to stejné jako na té druhé straně. Těch opravdu duchovních bílých mistrů zas tolik taky není. Tedy ne všichni, kteří se za ně vydávají. To je pravda. Takže je to vlastně svým způsobem symetrie. Každého někdy zlobí, když jistí, že je manipulován, viďte. A ta manipulace může vycházet z hmoty i z ducha a někdy z energií. Ve hmotě vás bude někdo manipulovat podáváním informací, které třeba nebudou správné. Budou falešné. A budou mít jediný cíl, aby ve vás vzbudily určitý dojem, určitý způsob chování a tak dále. Tak, aby to bylo zase pro někoho třeba příhodné. Duchovní oblastí je to, co popisujete. Tedy samozřejmě, že ta stěna mezi vtěleným a nevtěleným vůbec není tak neprůhledná, jak si mnozí myslí jenom proto, že drtivá většina současníků se nesetkává senzoricky nebo jinak s faktem, že svět ducha je stejně reálný jako ten svět hmoty, že se vlastně prolínají, procházejí sebou navzájem. No patří to ke vzdělání, a tak ta temná strana se velmi často vyjadřuje proti duchovním otázkám a snaží se ostatním zamezit ve vědomí, že tyto oblasti jsou naprosto reálné. No proč? Protože, když nic nevíte, tak se taky nemůžete bránit. Ani netušíte a jednáte prvoplánově, bezmyšlenkovitě. Jste otevření a tím pádem nejsnazší kořistí. A to je samozřejmě velmi žádoucí pro určitou část. Oni to vnímají. A to v některých případech, smí-li to být, protože i v tom je osud a v tom je vyjádřena vlastně ta i minulá životní rovina, kterou jsme žili. Když například byste teoreticky pracovali v magii v minulém životě nebo minulých životech, tak se zpravidla stane, že i v tomto životě, do kterého se zrodíte a nevíte o tom nic, vás tato oblast znovu osloví a to nenápadně. Teď si doufám nebudete vyčítat, že jste pracovali v černé magii, proboha. To ne. Ale je to zákon, je to k řešení jako všechno. Stalo se to. Když se to stalo, musí se to postupně řešit. Nestalo se to, no, tak se to nestalo. Tak ta afinita k tomuto typu úkolů bude nižší a budete řešit třeba něco jiného. Život je hodně pestrý. I modlitba může mít velkou sílu. Je důležité, aby se člověk modlil srdcem, ne hlavou. Tedy to je podstata. Ve skutečnosti je tedy téměř lhostejné, jaká slova použijete. Ale je důležité, jaké vědomí při tom máte. Tedy když řeknu voda, je to voda. Když řeknu kapalina, může to být voda či cokoliv jiného, viďte. Ale pořád jsou to dvě různá slova a za nimi se skrývá i to, co je stejné. Takže buďte opatrná nebo opatrný, držte se. Těch útoků na vás bylo hodně, ano, v minulosti. Ale svým způsobem vlastně byly podmíněny i někdy takovou větší otevřeností, rozevřeností. Malinko jsme zapomněli na majordoma, který má hlídat návštěvníky, aby tam nepřišel ten návštěvník, kterého bychom moc nechtěli. Mluvím teď i o té oblasti, která není vidět. Musí tu být opatrnost. Je tady také ten zákon, o kterém jsem již mluvil. Tedy čím vyšší náš životní úkol nebo jinak, tím také větší protivenství. Lidé nepoznalí tohle nepochopí, víte? Ti budou možná jenom kritizovat a teprve později s časem pochopí. Tak samozřejmě budu držet všechny palce.

No, a to je pro dnešek tedy, přátelé, už všechno. Tedy ne úplně. Za necelou hodinu ve 20:00 hodin se uvidíme při našem společném duchovním obřadu. Mějte se krásně.

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.