 |
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky |
         |
Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 24. 4. 2021Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:
Zvukový záznam (MP3) Obsah:0:10 – Dá se samovznícení považovat za osobní destrukci s podněty z vnějšího prostředí? 12:11 – Máme tři ega? Základní, vědomé a vyšší? Ego je jen jedno. 13:41 – Co když je vysoké (silné) ego jako ochrana? O různé výšce ega, životním vjemu. 26:39 – Žádost o ponechání alespoň 20 záznamů působení. 27:17 – Děkujeme za zesílení hlasitosti Vašeho mikrofonu. 30:46 – Děkuji za radu s nahrazováním myšlenky. Ale není to popírání pocitů a myšlenek? 44:59 – Proč se stalo odpojení mozku a srdce? Nutnost rovnováhy rozumu a citu. 50:55 – Je lepší řídit se podle srdce? A poslouchat srdce, nebo mozek? Přepis videa:Vítám vás, je tady naše sobotní chvíle k přednášce Duchovní univerzity Bytí a já se pokusím tedy ji naplnit spolu s vámi.
DOTAZ: Dobrý den přeji. Dá se tedy samovznícení považovat za osobní destrukci s podněty z vnějšího prostředí? Vyvstává i otázka ohledně zpopelnění těla, jelikož tu a tam nad tímto tématem přemýšlím. Pokud si připustím možnost navrácení vědomí do těla, třeba právě již po uložení těla, došla jsem k závěru pojistky ve formě zvonku do kapsy. Ovšem vaše trumpetka nemá chybu. ODPOVĚĎ TP: No, trumpetka není moje, to vymysleli jiní. Ale o mně říkají maximálně, že jsem trumpeta, ale dobře. Jdeme dál. Takže ano, případy samovznícení souvisí s fyzikálními ději, které mají spouštěče, které jsou mimo tento svět. To znamená, že svět z druhé strany působí na toho člověka určitým způsobem, až dojde k tomuto jevu. Je vcelku jedno, jestli budeme hledat podle nás fyzikální reálnou podstatu. T o je oblíbený sport. Ono totiž fyzikální reálná podstata je součástí téhož, a tak až jednou budeme chápat atom a subatomární částice a sub, sub, a tak dále ještě jinak a hlouběji, možná že pochopíme. Ale k tomu ještě přijdeš brzo. Jsme vlastně teprv na této cestě mláďátka a vyžaduje to poněkud delšího zrání. Takže ano. Samozřejmě zopakuji, že to, co slýcháme od skeptiků, že se dá zapálit lidská tkáň, když ji dáme do klucků - a to udělal, myslím, Arthur C Clarke či kdo - no tak to je samozřejmě podvod. Takto to fungovat nemůže zvláště kvůli těm vedlejším pozorovaným jevům, které zcela vylučují tyto bláhové představy. Ne vždy naleznete v místě spáleniště saze, které vznikají nutně při nedokonalém spalování, což je spalování tam, kde je přítomna voda, a tak dále. Jsou tu také i pozorované barvy plamenů a všechny ty ostatní efekty, třeba selektivní působení žáru, kdy vedle sebe jsou hořlavé předměty a jsou netknuté, a zároveň jiné jsou poškozené. Takže budeme muset ještě asi přemýšlet.
DOTAZ: Chtěl bych reagovat na nedávný dotaz posluchačky o anémii. Měl jsem náhlý a výrazný pokles hodnot železa. Po poradě s lékařem vegetariánem jsem začal masivně doplňovat vitamín B12, železo, vitamín C a jedl jsem hodně čočky. Tam je měď. Zhruba po měsíci a půl bylo srovnáno. Je to už 15 let. Od té doby je vše v pořádku. B121 doplňuji dodnes, jen udržovací dávky. B12 i železo lze dnes již sehnat veganské na e-shopech i v lékárně. Dalším důvodem anémie může být borelióza. Borelie kradou železo a je s nimi hodně těžké pořízení. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Mám též zkušenost, ale zadařilo se. Snad má skromná rada trochu pomůže. Děkuji za přednášky, působení, je mi to velkou vzpruhou. Starám se o maminku. Sil není nazbyt. TP: Ano, děkuji za vaši zkušenost a je to úžasné, že jsem ji mohl předat i ostatním. Zvláště když je pozitivní. No, tak jdeme dál.
DOTAZ: Dobrý den, jak byste, prosím, vysvětlil nebo definoval pojem ego. Děkuji. ODPOVĚĎ TP: No, souvisí s vědomím sama sebe, tedy biologický objekt, který se vnímá jako oddělený, samostatně existující. Tak činí díky tomu, že vnímá své jáství, své ego. Ego má špatnou pověst, a přesto je stejně dobré anebo špatné podle toho, jak to ego člověk dokázal ve svém životě vybrousit. Máme tady zavilé sobce, kteří myslí jen na sebe, proto jim říkáme egoisté. Čili jsou si až příliš zaměřeni na své jáství. Máme tu také na druhé straně chorobné altruisty, kteří v potlačení sebe sama působí zlo sobě - jedné bytosti z mnoha se stejnými právy. Aby mohlo vzniknout ego, tak musí dojít k rozdělení. Pokud je na počátku Jednota, chcete-li Bůh, tam musí být vše - tedy ve zvláštním stavu. Je to stav, který je mimo čas a prostor, tak jak ho známe. Jsou tam všechny varianty, tedy já vše, co jest, i já oddělený. To jsme my. A ten celek potom je tím nekonečným útvarem, vlastně nekonečnou koulí do všech stran projektovanou, která je pravou podstatou toho, v čem se nacházíme. Až naši kosmologové dostoupí až sem, pochopí a bude to taková malá revoluce. No uvidíme. Horizont poznání je knížka, kterou jsem s přáteli napsal hlavně proto, aby lidé začali přemýšlet i o své zažité představě o realitě, vjemu, fyzikálním vjemu, fyzikální realitě i, a aby pochopili, že ve skutečnosti je realita vlastně funkcí toho, kdo ji vnímá. Tak jinou realitu má nižší tvor a jinou realitu má vyšší tvor a samozřejmě ještě vyšší tvor bude mít zase jinou. Pokaždé to bude reálné. Bude se to zakládat na konkrétních faktech, vjemech, a tak dále, a to, co se mění, je hloubka pochopení těch vjemů a faktů. Čili to ego, na které se ptáte, se dostává do mnohem širších souvislostí. Můžete prožít život jako naprostý sobec. Budete se starat jen o sebe, vidět svoje potřeby, svoje emoce, budete si dělat dobře alkoholem i jinak, a ve svém egoismu nepochopíte, že vlastně děláte to nejhorší, co byste mohli, protože ego vám to zastře. To vaše ego chce zažívat to "ááááá" po tomhle, po tom štamprleti. To ego chce zažívat jiné věci. Svým způsobem to může být podobné tomu Komenského sálu, tedy závislosti. Ale to patří k egu také, protože každá bytost musela svoje ego postupně měnit - přes věky a věky, miliony a miliony let - a na nesčíslné množství zkušeností nacházet další oblast, do které může se rozšířit její uvažování o světě. To je filosofie. Věřte, že vždy na cestě najdete všechny póly a zpravidla rezonujete s tím, co vám nějakým způsobem odpovídá. A není to vždycky bezpečné. Zkuste být občas také trochu dobrodružní a trochu zvědaví, pátraví. A ty otázky jsou velmi dobré palivo k poznání. Takže svým způsobem vlastně bych nerad něco kritizoval. Každý z těch stavů je legitimní. Ale samozřejmě, že až jednou budeme lépe chápat osud, tak pochopíme, že jedním ze smyslů tohoto útvaru je, aby ti, kteří jdou ve svých buňkách, byli co nejkladnější složkou toho, a aby to páchání nerovnováhy nebo - chcete-li - zla nechali jiným. Nebojte se. Vždycky se najde dost těch, kteří svoje ego, obludné ego uplatní ve svém životě. A i oni nakonec pochopí a změní se. Dnes to bude fundamentalista, takový prostě neoblomný, řekněmež, jak to říct, nositel svého názoru. No, a i on nakonec bude měněn. Takže nemusíte se bát o svět. A jdeme dál. Ego je tedy sebeuvědomění, které se rozvíjí. Čili není jedno ego, ale jsou nesčíslná množství odstínů ega - od nejhlubších a nejzákladnějších až po ty nejvyspělejší - a nakonec vplývající do jednoty, tedy zanikající jako oddělená část a opět vracející se do náručí všeho, z čehož také to ego vzniklo dělením. Čili na počátku jsme se rozdělili a vnikli jsme jako bytosti. A celý ten běh - miliard a miliard životů - na konci najde svůj počátek. Tedy opět budete vším.
DOTAZ: Tady se ptáte, že máme snad tři ega, základní, vědomé a vyšší. ODPOVĚĎ TP: No, já se domnívám, že máme těch egoistů, "eg" nejméně 75 nebo 112 nebo 108. Přátelé, to je přece hloupost. No, ale lidé vymyslí kdeco. Je to můj názor. Nechci se nikomu vysmívat, ale víte, pokud netrpíte schizofrenií, tak máte jedno ego. A to ego se může napojovat na vědomí jiná, ale pořád to bude to jedno ego. Jindy vědomí jiná se napojí na vaši bytost a máte schizofrenii anebo osvícení. Jedno nebo druhé. A pak vám někdo v hlavě povídá jako rádio nebo vás nutí dělat nějaké činy - to v případě nemoci - anebo vám někdo uděluje ty nejvyšší pravdy - to v případě osvícení. I tady jako všude jsou póly: dobro - zlo, prospěch - neprospěch... a všechno mezitím. Takže ať vás navštěvují jen ti nejvyšší a nejvyšší a ať to není manipulace ale pomoc.
DOTAZ: Co když je ego vysoké jako ochrana nebo jak ho snížit? ODPOVĚĎ TP: Hm, vysoké ego... Jestli máte na mysli ne vysoké ale silné ego, protože je ego takové, je ego vyšší, je ego ještě vyšší. Ano, ale to je ve smyslu hloubky propracování životního stavu. Ani to nejvyšší Ego nemá větší význam než to nejnižší. Představte si. Protože každé naplňuje svou část Tvůrčího díla. Vlastně tak slouží Bohu v té části oddělené, aby byl úplný, aby se naplnily všechny jeho stavy, musí tu být i ti, kteří jsou hloupí, kteří jsou zlí, kteří jsou... a tak dále. Představte si. Je to divné, že? Já vím. Moudrost vás nakonec povede k chápání tímto způsobem. Nakonec se zbavíte těch primárních odsudků a zbavíte se mnoha jiných věcí. Budete chápat, budete vědět. No, čili pokud máte ego větší, než náleží vašemu vývojovému stavu, čili je tam porucha ega nebo choroba, pak samozřejmě ten člověk se má snažit, aby se to změnilo. Má vědomě nacházet takové roviny toho životního vjemu, toho svého egoistického vjemu, které jsou, řekněmež, vyváženější. Později to bude dělat s pomocí hlubokých meditací a duchovní cesty. Ale než ta duchovní cesta přijde, tak musí ten svůj díl cesty taky ujít. Nejde to tak, že tady prostě se vás někdo dotkne - včelička, budete osvíceni, a od té chvíle bude všechno úžasné. Ne, vy budete osvíceni tehdy, kdy máte. Když ještě nenastal čas, tak i kdyby se vás dotýkalo sto mudrců, tak to nebude dovoleno. A vy budete muset pracovat, aby nakonec ten dotek mohl mít úspěch. Není to žádný závod. Neciťte se nějak špatně. Je to běžný život, normální. Řada lidí, kteří chtějí tvořit nějaké sekty nebo něco jiného, vlastně využívá někdy podobných oblastí k tomu, aby vás v podstatě ovládali. Ale to je samozřejmě také porucha vývoje, protože člověk vědoucí přeje všemu a všem, aby šli cestou svobodnou, co nejlepší, neškodící. No, a tak jim drží palce - jako držíte palce přátelům nebo... a tak dále. Máte je prostě rádi. No tak... A když je máte rádi, tak to neznamená, že je budete nějakým způsobem uzurpovat, že?
DOTAZ: Smazat a zničit ego - je to správné? ODPOVĚĎ TP: Naprosto ne. Je to destruktivní a dokonce démonické, protože je to ničení. Tak se zamyslete. Pánbůh nám tady stvořil ten vesmír a svět a v něm určité fáze - také život biologický. A ten šel přes miliády zrodů až k vám, k člověku. A celou dobu jsme pozorovali, jak se rozvíjí ta inteligenční i emoční část. Nedejte se zmýlit současností, kdy člověk je velmi, velmi pokleslý v některých částech, velmi. A tak mnozí, když narazí na doménu ducha nebo doménu emočního myšlení, tak jsou ohromeni a myslí si, že to je něco tak úžasného, všechno ostatní nemá smysl, a tak dále. Je to hluboký omyl. Je to jenom probuzení se z té jednostranné, řekněmež, zaujatosti, která ovšem často překmitne do stavu druhého, tedy nerovnovážného zase naopak. Čili hledejte vždy na vlastních nohou. Vaši učitelé a duchovní mistři jsou vám ku pomoci. A dobře vybírejte, velmi dobře, protože v tomto stavu světa, v kterém se nacházíme je mnoho těch, kteří se cítí býti vyvolenými, ale není to tak docela pravda. Nenechávejte se svádět těmi, kteří sami potřebují pomoc. Hledejte pomoc tam, kde je. V naší době je to úžasné. Nemohu nevzpomenout svého učitel Josefa Zezulku - Přinašeče. Z toho učení, které dával je tato odpověď o mnoho snazší, než kdyby ta zkušenost nebyla. Je to úžasná milost, ale z pohledu člověka dnešní doby je to mnohdy těžko pochopitelné. On přece má svůj názor. On má své zdroje. Všichni to povídají tak a tak, tak to musí být pravda. A často, jelikož se nacházíme tam, kde na konci Kalijugy se zhlíží v oblastech počátečního citu a ten obdivuje, místo aby pochopil velikost duchovního mistra - Přinašeče. Nemyslím si, že by každý musel vzývat Zezulku - to v žádném případě - jen ten, kdo k němu osudem najde cestu. Není třeba na druhou stranu tady vytvářet nějakou reklamu nebo kult osobnosti. To by bylo špatně. Na druhou stranu by bylo stejnou chybou se za Zezulku stydět nebo jej potlačovat, protože i to by byl velký poklesek. A tak musí být k dispozici tak nějak přirozeně v té společnosti a lidé, kteří k tomu nějakým způsobem mají nadání - jako ve všech jiných oborech - prostě přijdou. Jak to, že někdo usiluje o přijetí na akademii třeba, na malíře, na hudebníka. Vždyť to je samo o sobě také docela kuriózní, viďte? Abyste mohli hrát na nějaký nástroj nebo malovat, musíte mít nadání. A to není houska na krámě. To prostě musí být. A přesto ti lidé svojí cestou dojdou až k tomu svému profesorovi, který je dál rozvíjí, třeba v oblasti umění. Tady je to podobné. Biotronika, filosofie to je mnohem více umění než rozumová oblast. A tak tady záleží více na tom, řekněmež, nadání. Kdybychom to chtěli udělat jinak, podobali bychom se lidem, kteří nutí část mladé populace, aby se začala zabývat právě třeba malbou nebo hudbou, a přitom to jsou třeba technici, kteří nemají nejmenších myšlenek na to, aby chápali zlatý řez a všechny ty další zákony, které provází umění, a mají zase jiná nadání, která zpravidla zase ti umělci nechápají také. Takže nechme svět tak, jak je.
DOTAZ: Mám dotaz ohledně toho, jak to, že nelze spustit video Přinašeč z Prahy a také video Každá nemoc má svůj důvod. Lze to vyhledat i někde jinde? ODPOVĚĎ TP: Takže Přinašeč z Prahy - to napravíme, to uděláme. Čili to se na našich stránkách objeví. (pozn. video je již funkční) Pokud se týká toho natočeného pořadu na YouTube, tak ten byl zrušen. Ten účet byl zrušen, a proto jej nemůžete najít. Není to náš účet. S námi to nesouvisí, ale ten pořad tam visel. Takže proto ho nemůžete najít. (pozn. kanál na youtube byl již obnoven, video je znovu funkční)
DOTAZ: Dobrý den, přednášky i působení - mi bliká žlutá na modrou. Celý čas to teda "blikotá". Epilepsii ani podobné problémy nemám. Ale není to nebezpečné? Stačí to přijímat bez obrazu? A v archivu se mi to zobrazuje - jenom poslední přednáška. TP: Ano, to spravíme - abyste tedy mohli vidět těch přednášek více. Děkujete za objasnění. ODPOVĚĎ TP: Děkuju. To, co popisujete, může mít vnější i vnitřní příčiny. Můžete patřit k lidem, kteří mají dar vidět - obrazně řečeno - i když tak to není, v jiných částech spektra, protože ono tyto případy souvisí s činností zrakových centrum v mozku, kdy ten člověk dostává ještě širší informaci, která se mu jeví jako zraková. Doufám, že vám nebliká počítač. Píšete, že to je jenom při působení a při té přednášce. Může být. Pokud byste myslela, že je to nebezpečné, ztlumte si obraz, ale nebezpečné to není. Vzpomínám na jednu mladou dámu, vědkyni. Myslím si, že pracovala v oboru psychiatrie nebo psychologie. Už je to dávno, moc let. A ona pak kolegům vyprávěla na jednom kongresu, že teda se šla na toho Pfeiffera podívat. To byla ta devadesátá léta. A že tedy v tom sále skutečně uviděla celou girlandu barevných efektů kolem jeho postavy. Tak teda, že na tom něco je. Nevím, jestli ji nevyobcovali z obce vědecké, ale poctivě to tam popsala. Za ta léta bylo u Zezulky i u mne pozorováno mnoho, řekněmež, ne zcela běžných stavů. Patří to k oboru. Je to normální. Ať už to jsou třeba zážitky, kdy uvidíte toho člověka na pódiu jako chvíli ženu, pak muže, různých stáří, různých výzorů. Vidíte vlastně jeho minulé životy. Jindy jsou to přenosy, bilokace, a tak podobně. Náš prostor a čas má velmi kuriózní vlastnosti z hlediska dnešního poznání.
DOTAZ: Nechat působení aspoň 20 záznamů. ODPOVĚĎ TP: Ano, takže prodloužené je to na jeden den na YouTube a Facebooku a na našich stránkách bude odkaz. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Nestihnete začátek, tak byste si to ráda ještě znovu pustila. DOKONČENÍ ODPOVĚDI TP: Ano, takže pracuje se na tom rovněž. Snažíme se to tedy udělat. Teď je velmi mnoho práce i v té oblasti internetu, protože se připravuje kongres a je to hodně náročné.
DOTAZ: Velice kvitujeme a děkujeme vám za zesílení hlasitosti vašeho mikrofonu, do kterého mluvíte při svých online přednáškách. Vidíme to jako jasný důkaz toho, že jste evidentně nebyli jedinými vašimi hluchými posluchači. U vaší dnešní přednášky v 18:00 hodin jsme mohli poprvé pohodlně usadit se dokonce ve vzdálenosti dokonce několika metrů od zdroje. Přitom počítač máme stále stejný, takže patrně chyba nebyla v něm. Moc děkujeme a srdečně zdravíme z Brna. ODPOVĚĎ TP: Ano, já vás taky moc zdravím, ale musím vás zklamat, protože jsme nepřidali. A byli jste snad, - já už nevím - jediní? Možná. Ano, jeden nebo dva. Takže vás bylo hrozně málo a já jsem si to potom ověřoval u všech svých známých, a tak dále, jestli to opravdu je potichu. A vyšlo to, že nikoliv. Takže to budeme považovat za zázrak. Někdo nahoře otočil knoflíkem a je to lepší. A to je dobře. Mám z toho radost. Mějte se krásně.
DOTAZ: Ptáte se: Není to moc zasahování do naší mysli, když vyměníme myšlenku, na kterou se nám nechce myslet za jinou? ODPOVĚD TP: No, to je úsměvný dotaz s prominutím. V tom případě, když tuto myšlenku popřete, tak nebudete moci dělat vůbec nic. Dokonce, když půjdete dělat knedlíky nebo když půjdete šroubovat šroub, tak ho nedošroubujete, protože ve vaší hlavě se urodí tisíc jiných myšlenek. Takže začnete a hned jste někde jinde. Čili vy i v běžném životě se učíte soustředit na to, co děláte. A když vám náhodou váš učitel řekne, že se máte učit matematiku, tak se učíte matematiku. Je to tak? A to by bylo vlastně podobné, že? Takže dejte pozor na to promýšlení. Zkuste to ještě znovu promyslet. Není to zasahování do mysli. Naopak, je to učení se svoji mysl vlastně používat svobodně. Jinak totiž ta mysl se stává zlým pánem. Jsou jedinci, u kterých mysl je nekonečný sled okamžitých myšlenkových jader, které se chvíli rozvinou, pak jsou přestřeny dalším vjemem, pak dalším. Někde zazpívá pták, jinde bouchnou dveře, pak někdo něco řekne, pak si někdo na něco vzpomene. A tak to jde pořád dokola. Takže ten člověk má místo hlavy takový úl. V takovém prostředí se ovšem jen velmi těžko můžeme soustředit pro něco, co bychom rádi dělali. Každá práce v našich životech, ať je hmotná nebo v duši, vyžaduje soustředění. Vyžaduje určité úsilí, a proto je to třeba dělat takto. Když máte vzít dláto a ze špalků dřeva vytesat sochu, taky musíte mít tu myšlenku, že chcete dělat sochu. Musíte vzít to dláto, začít do ní mlátit, a to je odpověď na vaši otázku.
DOTAZ: Děkuji moc za radu s nahrazováním myšlenky. Necítím již takový boj v hlavince. Ale mám dotaz. Není to popírání pocitu a myšlenek? ODPOVĚĎ TP: Toto je běžná věc. Všechny běžné věci našeho života můžete také zneužít, samozřejmě. Je tady problém. Člověk často sklouzává do polohy, když zjistí, že je tu nějaká věc, tak si ji převede do negativní podoby, a pak ji odmítne, místo aby pochopil, že to, jak přemýšlí o té věci, je jen jedna strana. Vždy je tady ta druhá. Tedy ano. Pokud bychom zneužívali své vůle, svého chtění a směřovali se nějakým nerovnovážným směrem, tak to samozřejmě bude chyba, jak jinak? Tohle ale platí obecně přece. Každý člověk, který něco koná, tak musí vynaložit určité úsilí - jak už jsem řekl - k tomu, aby to konání naplnil. Ono nevznikne samo o sobě. No, a pak už jde o to, jaké konání. Může to být zločinec, může to být anděl. Pokaždé to bude stejná síla, jen výsledek bude jiný.
DOTAZ. Ano, tady ještě znovu reakce na vitamín B12 a další. Dovolil bych si jen reagovat k dotazu jedné babičky z minulé přednášky, která má vnučku, které zjistili snížený obsah vitamínu B12. Rodiče jí proto nasadili maso. Dovolím si komentář jako dětská lékařka. Opravdu není třeba mít obavy, že by děti potřebovaly k životu maso. Naopak čistě lakto-ovo-vegetariánská strava je uznaná jako absolutně dostačující. ODPOVĚĎ TP: Ano, to je pravda. To bych i rád já potvrdil, protože tady v Čechách je jakýsi podivný stav. Tady se tvrdí věci, které už dávno nejsou pravdou. A přesto jaksi mnozí se tím řídí, nebo dokonce soudí podle toho. Když to promyslíte, tak lakto-ovo-vegetariánská, to znamená, že tam máte mléko, sýry, vajíčka, a tak dále, jste vegetarián. Tak v tomto případě dokonce, i kdyby byla pravda, že potřebujete živočišné produkty ke svému vývoji, tak tato pravda není naplněná, protože vy to jíte. Je to tam. No, ale pojďme dál. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: K doplnění vitamínů B12 nikdo nepotřebuje maso. Stačí jeden kvalitní bílý jogurt a doplní dospělému denní potřebu tohoto vitamínu. Pokud je dítě zdravý lakto-ovo vegetarián nebo lakto-vegetarián a dobře jí, žádný deficit nevznikne. Pokud ano, lze ho z běžné stravy doplnit. Nejsou nutné žádné injekce, jedině pokud matka výhradně a dlouho kojí a dítě nedostává správné příkrmy k mateřskému mléku. Je u některých matek velmi nízká hladina vitamínu B12. Pak se deficit může vyvinout. POKRAČOVÁNÍ ODPOVĚDI TP: Tak to je pravda a pokud se týká toho doplnění, tak máte dnes možností i vlastně více, a to i pokud jste vegetariáni, lakto-vegetariáni. Ale pojďme dál. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Jenom u veganů je nezbytné vitamín B12 doplňovat. Pokud se člověk stává veganem a dříve jedl mléko a vejce, přestane, zásoby vitamínu B12 mohou vydržet i několik let. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Ale pak vznikne těžký deficit. Ale většina veganů to ví a pravidelně si vitamín B12 doplňují. Jinak pokud je nízká hladina vitamínu B12, lze ji doplnit drcením tablet vitamínu B12. Stačí třikrát týdně podávat 50 mikrogramů vitamínu B12. Je běžně dostupný jako potravinový doplněk v lékárnách. Bohužel pro děti v kapkách není k mání. Omlouvám se za tak dlouhé sdělení, ale dětem stačí k doplnění vitamínu B12 jogurt, sýr, sem tam žloutek. Bohužel v droždí vitamín B12 není - ani v sušeném. Nebylo prokázáno ani dostatečné množství v mořských řasách. Naše střevní bakterie jej vytvoří, ale náš mikrobiom v této době není zcela dokonalý. Omlouvám se, děkuji. ODPOVĚĎ TP: Takže neomlouvejte se. Jsem rád za váš příspěvek. Ano, pravda je... Překvapivé je to, že ty řasy, které se udávají běžně jako zdroj, a tedy Pangamin, že ho tam tak mmnoho nemá. Ale jinak je to velmi pozitivní zpráva. Děkuji vám za ní.
DOTAZ: Těžké deprese od 30 let. 65 let nyní. Není schopná být doma. Bývá hospitalizována na psychiatrii. Šoky, antidepresiva - nic nepomáhá. Je z vašeho pohledu pomoc? Prožila trauma v dětství - despotický otec. Jak se případně k vám dostat nebo se s vámi spojit?
ODPOVĚĎ TP: V této věci nejsem asi ten pravý člověk. Možnost působit na deprese v mém oboru není zcela významná, přestože se občas drobný výsledek dostaví, tak to rozhodně není základní léčba. Aby to byla základní léčba, tak jsou tu k dispozici další možnosti. Jednou z nich je to, co bohužel není k dispozici, tedy hluboký vnor a vstup do vědomí pacienta a oprava poškozené části. To je velmi hluboký stav hypnózy. Ovšem u nás nevím. že by někdo tady pracoval, ale mohu se mýlit. Nevím. Další možnost je, já nevím, nejrůznější metody jako jsou konstelace nebo další, které můžou aspoň trochu napomoci. Ale i tady musí být také zohledněno to, že ten stav, který byl pozorován u toho člověka, nepřichází sám od sebe. V těch těžších případech to vždy bývá karma, a tak se musíme v tom terapeutickém pohledu zaměřit ještě mnohem dál než do toho jednoho života. Bývají to i překřížené vazby, kdy vlastně se děje to v obráceném gardu, co se dělo v minulosti. A tak zase ta rada není úplně jednoduchá. Já tedy rozhodně nepatřím k těm, kteří působí na tedy psychické diagnózy. Tam to musíme přenechat jiným.
DOTAZ: Jaký je názor, když existují lidé, kteří jsou tak napojení na sebe, že si odečítají i myšlenky. Když jednomu něco je, ten druhý to cítí i na dálku. Jeden si něco myslí a ten druhý to řekne. Mluví spolu i beze slov. Je možné, že je silná vazba z minulých životů? ODPOVĚĎ TP: Bývá to u dvojčat. Bývá to i u sobě vzdálenějších lidí a je to fakt. Existuje to. Ano, bývají to silné vazby. Někdy pozorujeme vlastně zrody, kdy jsou jednovaječná dvojčata, například těsně vedle sebe jsoucí, anebo ještě další stupeň, a to už je vlastně patologie - pozorujeme siamská dvojčata. To znamená, že jsou tak spojeni, že i části těla jsou propojené. No, některé z nich prožívali celé životy. Dožili se vyššího věku nebo vysokého věku a byli to vlastně dva lidé ve dvou spojených tělech, vlastně v jednom svým způsobem. Čili ano, to napojení souvisí s jistou schopností. Dnešní člověk ji povětšinově ztratil. Ale i tak někteří mají větší intuici, jiní menší. Někteří tuší, kdo přijde na večeři nebo kdo zvoní telefonem, jiní netuší nic. Je to tak zase v tom životě uspořádáno. Je to o vlastnostech, schopnostech, nadání - u těch, kteří jsou si takto blízcí - nejčastěji tedy z těch osudových důvodů. Ale někdy je to i proto, že šli svojí specifickou cestou, která v té dnešní době není příliš běžná. Bylo by to na dlouhé povídání. Nalezneme všechno opět jako vždy. Není jedna odpověď.
DOTAZ: Máte problémy s páteří - spodní částí. Je tam komprese kořenů, stenóza, diskopatie, spondylóza, spondylartróza. Je toho dost. Vypadá to, že jste již trošku vyššího věku. Prý se to dá vyléčit operací, ale z toho mám obavy. Jedná se přece jenom tedy o páteř. Chci se zeptat, zda není jiná možnost, jak ten vysunutý obratel a plotýnku dát na místo bez operace. ODPOVĚĎ TP: No, vždycky je i není. Z pohledu biotroniky, která užívá ty biologické síly životní, je to někde až za hranou. My nepoužíváme hmotně laděné síly. Jsou tu ale lidé. kteří je používají. Někteří z těch, kteří dokáží manipulovat často i na dálku, používají právě těch hmotně laděných sil. Je to něco jako psychokineze. Slavný Pišta Báči. Člověk naprosto prostý a výsledky fenomenální. Poznal jsem i jiné. Poznal jsem i lékaře, kteří užívali tyto metody a s velkým úspěchem. A nebylo to jenom o tom, že věděli jak. Proč jemu se třeba dařilo na jedno ošetření srovnat dva tři obratle, takže pacient dokonce třeba odhodil hůlky, a mnoha jiným kolegům ne? Já tam vidím něco navíc - také nadání. Česká televize udělala pokus. Napřed to bylo takové hihi, haha. Byl tam muž, který tvrdil, že dokáže na dálku bez dotyku manipulovat s páteří člověka. Tak vybrali nějaké studenty. Byli tam lidé, kteří měli - myslím - i potíže, a ten člověk dokonce na kameře manipuloval těmi obratli. Ono se to skutečně potvrdilo, že k tomu došlo. Takže neříkejte nikdy nikdy nebo se budete často mýlit. No, ale vás zajímá, kde to najít. No, přiznám se, že každá rada drahá. Je to těžké. Mnohdy v dnešní situaci, kdy nejsou takto nadaní lidé tak často, tak nezbývá než ta operace. A samozřejmě i ona má svoje rizika, jistě. Ale to posoudí lépe ortoped než já. Já v tomto nejsem dost vzdělán, abych mohl dávat. A hlavně nevidím váš nález. To je vaše část. No, občas se to podaří. Zas je to jako vždycky v životě. Nikdy nevíte, kdo proti vám stojí. Nikdy nevíte, jakou Boží milost požívá, jakou ochranu. A také nikdy nevíte, jaké Boží milosti se dostane vám, tak abyste mohli pomoci. To je různé.
DOTAZ: Proč se stalo odpojení mozku a srdce? ODPOVĚĎ TP: Člověk začal rozvíjet jednu stranu - tu intelektuální, tu rozumovou. A tak se stal chytrým. V současnosti je velmi chytrý. Ještě nikdy nebyl tak hloupý jako dnes - za celou historii lidstva. Pravděpodobně jsme lidsky nejhloupější ze všech generací, které tady žili - tedy v dohledné době. Samozřejmě tady byli také výkyvy dějinné v minulých kulturách. Když se zapomene na rovnováhu, tak se pěstuje jedna strana. Tím automaticky začíná druhá strana chřadnout. A tak ten myslící princip, který ideálně má být rovnováhou rozumu i emočního myšlení, se stává stále více racionální. V současnosti to spatřuji já osobně v postoji některých lidí. Oni se obdivují technice, představují si, jak budou žít na Měsíci v "ďourách", jsou nadšeni z nejrůznějších vynálezů, ale tak nějak jim uniká krása bratří v jejich okolí života, tak nějak jim uniká ta unikátnost a krása šumících stromů, a tak dále. Vlastně jim to skoro nic neříká. Oni se zamilovali do své představy. A pak to jde ještě dál. Část z nich začíná vlastně opouštět své lidství a nejradši by viděla, aby člověk na zemi skončil, a místo člověka tu pokračovali roboti - přesně podle Čapkova R.U.R., tedy bytosti které jsou nebiologické a které mají řadu výjimečných vlastností. Kdo z vás může mít ve své hlavě celou knihovnu? No, ten robot ano. Zanedlouho velmi jistě. Kdo z vás spočítá milion početních příkladů za tisícinu vteřiny nebo dokonce v reálném čase? Kdo? Ti lidé rozumu se v tom zhlédli. Oni v tom vidí něco úžasného, ale oni nevidí to, co nemají. A tak logicky dále pokračují ve svém pohledu. Čím víc jdete tímto směrem, tím víc se vzdalujete té druhé části, takže ji nakonec zcela ignorujete, nakonec i popíráte a nakonec skončíte jako vrah sebe sama, tedy lidstva. Místo, abyste si položili otázku, jestli za normálních okolností potřebujete běhat rychlostí 300 v hodině, jestli potřebujete unést tři "metráky" střeliva nebo jestli potřebujete vidět na deset kilometrů. Nepotřebujete, k čemu? Vaše vidění je tady, ale i tady nebo v srdci. A to žádný robot nemá. A to vidění jde dál. Jde za čas a prostor. Velká smůla racionalistů je v tom, že jejich oblast je zcela logicky přiřazena vlastnostem hmoty a hmota má své problémy. Je omezena. A tak tu máte rychlost světla a další a další věci. Duch naopak ne. A tak se lidé takto jednostranně ladění vlastně vzdávají nejvýznamnějšího daru svého lidství, který jim umožňuje překonat třírozměrné prostory a začít vnímat čtyřrozměrné prostory, když to řeknu technicky. Ale to je jenom hloupý technický popis. Ty dary jsou nekonečné. Vaše plechovky na hydrazin nebo na kyslík a petrolej nebo na co to lítají ty rakety. Ty plechovky jsou naprosto směšné. Teď opouští naši sluneční soustavu jedna ze sond. Letí už mnoho let a nachází se pomalu v mezihvězdném prostoru v naší Galaxii. Ano, v naší Galaxii. V jedné galaxii z miliard a miliard jiných, které jsou v okolí. Mezi galaxiemi jsou násobně větší rozměry. Na to vaše iontové či jiné motory fotonové nestačí, víte? Tak budete muset přemýšlet o tom, jak je svět konstruován, protože vždy je cesta. Vždy existuje cesta. A každá doba nachází sobě příslušné řešení. A když to "zvoráte", s prominutím, jdete cestou jednostrannou, úpadku, no tak o to víc je to k pláči. Čili ten směr, který dnes rozvíjíme z hlediska, řekněmež, toho poznání kosmu, je naprosto směšný - hloupé plechové trubice. Přitom každý z vás může být kdekoliv - teď. Ale vy počkáte na svůj počítač. No, tak to je vaše volba. Až naše kultura znovu objeví to, co objevili mnozí, uvidíte, že se to bude měnit. Takže i harmonie vznikne, nebojte se.
DOTAZ: Je lepší řídit se podle srdce? A poslouchat srdce nebo mozek?
DOTAZ: Máme dotaz. Vysvětlit jej poprosíme polopaticky. TP: No, budu-li toho schopen.
POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Rozměr 3D a přesouváme se do 5D. Co se děje v nás a s naší překrásnou zemí? ODPOVĚĎ TP: No, nejenom s naší zemi, ale já bych tady napřed trochu se zamyslel v té filosofii o výrazu 5D. Až do třetího rozměru je nám to, myslím, vcelku jasné, viďte. Nekonečně malý bod, kluk z plakátu, dvourozměrný prostor, náš třírozměrný prostor, a pak přijde to, proč jsou ty všemožné dohady. My se dozvídáme, že máme čtrnáctirozměrný prostor, devítirozměrný, a tak dále. Ale zkusme se zamyslet. Další rozměr po našem třírozměrném světě je takzvaný čtyřrozměrný prostor. A ten zahrnuje rozměro - bezrozměrnost a časovo - bezčasovost. Tedy všechny rozměry a všechny časy naráz. Když říkám všechny rozměry, tak je to míněno vážně. To znamená, že n-rozměrný prostor je stále jen součástí čtyřrozměrného prostoru. Tedy ve své podstatě je to jen klon a ve skutečnosti žádný jiný než čtvrtý rozměr neexistuje. Prostě proto, že obsahuje všechny další varianty. Stejně jako třírozměrný prostor obsahuje všechny varianty téhož a stejně jako dvourozměrný prostor obsahuje všechny varianty dvourozměrného. Je to zas proto, že ten náš mozek - racio se snaží uchopit po svém tuto oblast. A máme tu jistý problém. Zaprvé ještě nejsme dost inteligentní tvorové, to je první překážka. A ta druhá překážka jest v tom, že uchopit tuto věc nelze jinak než emočním myšlením. Je to zvláštní, jak ten svět vznikající dělením základu má vždy póly. Je tedy duální, dvojný - napravo, nalevo, nahoře, dole - a to ještě v jistém zvláštním obraze rozdělení té struktury. Souvisí to s fraktální geometrií - velmi, s teorií chaosu. A tak tu máme tři rozměry a ten čtvrtý. Přičemž jsou si vlastně propojeny, aniž to víme, protože ten čtvrtý nejsme schopni pochopit, registrovat. Ty tři jsou vnímatelné jednou částí, ten čtvrtý druhou částí. A jelikož jsme ještě nedospěli do stupně, kdy tato věc bude samozřejmá, je pochopitelné a zase naprosto normální, že nikdo z běžných žijících lidí běžnými životy tuto věc nemůže pochopit. Není to, protože by byl hloupý, že by byl nevzdělaný, že by... I nejvyšší vědci, profesoři, universitní profesoři jsou na tom úplně stejně jako poslední pasáček koz. A tak buďto to tam je anebo není. Buďto v tom osudu, v tom životě se to má rozvinout nebo nikoliv. Vy se budete snažit intelektuálně uchopit to, co je vším. Jenomže ono to má jinou charakteristiku. A to stejně, jako kdybyste chtěli - já nevím - popsat nějakým měřícím přístrojem veličinu, kterou není schopen změřit. Prostě on měří něco jiného. On neměří tuto, ale jinou. A tak i to vědomí, které se pokouší ten čtvrtý rozměr pochopit, může maximálně užít vlastně příměru, analogii, ale to není o pochopení. Když zažijete čtvrtý rozměr, tak už nikdy o něm nepřemýšlíte tak, jako do té doby před tím zážitkem. Ale zároveň, pokud se vracíte do této roviny, víte velmi intenzivně, že cokoliv řeknete nebo pomyslíte, nebude se ani dotýkat té skutečnosti, kterou jste předtím vnímali jiným způsobem. Je to nesdělitelné. Stejně jako kluk z plakátu, tedy dvourozměrný natištěný kluk na papíře, nebude chápat, co je třetí rozměr - tedy hloubka, což my chápeme zcela běžně, viďte. Vidíme to. A on to nebude schopen pochopit. Tak úplně stejně náš člověk v tomto třírozměrném světě není schopen pochopit význam čtyřrozměrného prostoru. Toto bylo dáno zejména lidem, kteří užívali jiné druhy vzdělání, také v jiných kulturách. Dnes už o nich nevíme nic. Je to klíč k mnoha snům, které mají i dnešní vědci. Oni jen nechápou, že je to jako s tou raketou. Stále větší tlaky, stále větší hybnosti, výdrž motoru - a je to k ničemu, naprosto k ničemu. Musí se na to jinak. Až se srovná vzdělání, vyrovná do rovnováhy, začnete najednou vnímat i možnosti, které předtím byly jenom snem. Tedy cestování v časoprostoru či jiné. Ale to vyžaduje ještě čas. Kdo ví, jestli tato kultura, která vzniká v druhém, třetím tisíciletí... Kdo ví? Když se z nejvyšší rostliny stával první živočich, taky to byla fuška. Teď se objevuje první člověk. Ještě vůbec ani neví, co by mohl poznat, netuší. Často je ohromen sám sebou, co už dokázal a nechápe, že je to první kamének na dlouhé cestě. Takže hodně štěstí, přátelé. Bude-li to vaším osudem, vaše cesty budou dovedeny i do oblastí, které popisuji. A když ne, tak věřte, že je to správně. Těším se na vás příště - v pondělí. Na shledanou. |
