www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 24. 9. 2021

Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 24. 9. 2021

Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:


Zvukový záznam (MP3)

Obsah:

16:44 – O možném kontaktu a ovlivnění života na Zemi mimozemskými civilizacemi (setkání s motýlími lidmi), o vesmírných vlivech.

32:53 – Co je Bůh? Jak byste vymezil Boha?

44:14 – Jaký máte názor na pozitivní myšlení?

46:58 – Myslíte si, že tím, že bych se nechala vakcinovat proti COVID-19, se může pozastavit nebo zcela zastavit můj duchovní vývoj či napojení na moji duchovní cestu?

50:03 – Jakým způsobem se dalšímu druhu po dnešním člověku bude měnit horizont poznání? Bude se rozšiřovat, nebo zůstane stejný, ale více zaostřený?

57:40 – O vykládání karet, o cyklech a jejich roli.

1:03:12 – Jak začít s meditací, aby nám to neuškodilo? Je třeba znát nějaká určitá pravidla?

1:14:37 – Rozloučení, pozvání ke sledování Mezinárodního kongresu zdraví 2021 Praha, duchovní obřad.


Přepis videa:

(O možném kontaktu a ovlivnění života na Zemi mimozemskými civilizacemi (setkání s motýlími lidmi), o vesmírných vlivech.)

TP: Víte, že lidé již sahají po majestátu života, pokouší se manipulovat genomem a jistě to dělali i v minulosti.V mýtech a bájích vidíme kentaury a jiné bytosti, které byly napůl zvíře, napůl člověk, a velmi bych radil, než zavrhneme s velkým smíchem nějaké ty staré zvěsti, tak si uvědomit, že jsme se už tolikrát a tolikrát mýlili. Čili jsem dalek tvrzení, že kontakty jsou nemožné. Na druhou stranu se domnívám, že v tom celku mohl mít tento kontakt nějakou roli, ale vidíme, že život má tendenci se samoopravovat, to znamená, že nějaký druh, který například degeneruje, když se podíváme do zvířat, a zůstane několik málo tedy těch zástupců toho druhu, ať už z jakéhokoliv důvodu, tak vidíme, že zpravidla dokáže příroda opět z těch několika jedinců vytvořit tu druhovou pestrost, která nenese znaky toho poškození. A když se na to podíváme z druhé strany, tak pravděpodobně, když dojde k zásahu, ten zásah bude mít tendenci se dalšími generacemi rozřeďovat, anebo i sám napravovat. Domnívám se a patřím k těm, kteří teda si myslí, že život je šitý na míru prostředí, v kterém vzniká. To znamená, že každá planeta má svůj specifický život, a ten je jedinečný. Bude tu zase celý vějíř možností, od podobných řekněmež podmínek, a to nejenom tedy fyzikálních, ale i silových, kdy by mohli příslušníci z různých planet na jiných planetách existovat bez skafandrů a podobných propriet až po to, co zatím vidíme u člověka - tedy bez skafandru jsme nemohli být nikde jinde než na Zemi. No, takže ten zásah toho mimozemského života je téměř jistý. Bylo by velmi hloupé tvrdit, že ne, a to dokonce i přesto, že například nemusíme mít přímé důkazy. Celá věda je založena na statistice. Je to tak? Je. Co statistika potvrdí, to chápeme jako pravdu. Když tu statistiku ještě povýšíme, tak uděláme randomizované studie nebo ještě vyšší stupně metaanalýzy, ale stále je to založeno na statistice. Statistika tedy v případě výzkumu se týká toho, co můžeme pozorovat - tedy nějakého děje, objektu a třeba i genomu člověka. Ale dá se ten problém otáčet i na druhou stranu. Čili statistika nám může tvrdit, že něco, co není, přesto musí být, a to je zase obrácený pohled. Je kuriózní, že tu statistiku z jedné strany přijímáme jako zcela standardní, a z té druhé strany nám to dělá nějaké potíže. Co je to statistika? Snaží se najít pravdu z množiny pravd tu "nejpravdovatější", tu nejlepší. A i v tom druhém případě je to stejné. Čili z množiny možností, které nepozorujeme, je tu pravděpodobnost toho, co můžeme předpokládat, statistickou metodou. Kdysi to udělali vědci s hledáním života ve vesmíru. Spočítali, kolik vidí těch galaxií, kolik je tam průměrně hvězd, na kolika by tak mohl být nám příznivý prostor, a z toho vyšla nějaká množina. Samozřejmě, že to bylo dost nesmyslné, protože vycházeli z toho, že život musí vypadat tak, jak zde na Zemi, což je samozřejmě nesmysl - ale dobře. I kdybychom přijali tato čísla, znamená to, že náš vesmír obsahuje statisticky z 99,99 procent miliády živoucích civilizací a kultur. No, a pokud se týká toho, co nás odděluje, my jsme primitivní, děsně. My jsme vlastně ještě hlupáci, a tak foukáme ty plyny z těch trysek a hodně se opíráme o tu hybnost toho plynu, který neváží "nula nula nic", tak to musí letět strašně rychle, a musí toho být hodně. A když se nám podaří teda spálit těch několik tun a vagonů kyslíku, tak s velkou slávou jsme na té oběžné dráze, anebo se řítíme tou řekněmež možná až třetí kosmickou rychlostí do toho vesmíru, a za 15 let už opustíme hranice naší sluneční soustavy a tak dále. Je to úžasný úspěch vědy, akorát to všechno je šíleně, ale šíleně primitivní a statistika nám nutně zase musí být na pomoc, protože vždycky existuje více možností, a každé omezení má i své neomezení. Svým způsobem tedy je to, co tady podnikáme výsledkem našeho technického zaměření na ničení. My chceme spalovat, rozbíjet, výbuchy a tak dále, tak získávat energii, to se nám líbí. Celá naše kultura je založena na boji. Bojujeme s přírodou, dobýváme vesmír - to je úžasné - takže už jsme ho skoro téměř tady v okolí Země dobyli. Už je tady tolik odpadu, že v podstatě dneska se vypravit do oběžné dráhy začíná být poměrně nebezpečné, a chystáme se právě dále znečistit a širší oblast vesmíru. Tak samozřejmě láká nás Mars, láká nás samozřejmě i Venuše a další planetky naší sluneční soustavy. No tak člověk je tvor velmi vynalézavý, jistěže dokáže tato prostředí zničit velmi spolehlivě v horizontu kratším, než byl doposud. Ale to je legrace, nemyslím to úplně vážně, protože dřív bude člověk zastaven ve svém postupu. V téhle chvíli probíráte vesmírné odyseje na Mars, probíráte jiné a jiné projekty, probíráte Webbův dalekohled, který ve chvíli ukáže, že je všechno jinak ve vesmíru, a přinese pravděpodobně veliký šok kosmologům. Ale to nechme stranou, a tedy toto probíráte, ale na druhou stranu už nemáte čas, bohužel. To všechno, co tu probíráte, je ztráta času. Vaše planeta vám nedovolí pokračovat a jste velmi v situaci, kterou vám věda nedokázala přiblížit. Ona nedokázala pochopit při vší té exaktnosti a vědeckosti, co že se to vlastně děje. A tím pádem taky nebyla příliš velká snaha to změnit. Vzpomeňte, že jsem vám před takovými patnácti lety říkal, že máte starosti, jestli jste nalevo, jestli jste komunisti nebo jestli jste kapitalisti nebo někdo jiný. Ty politické strany a všechny ty ostatní. Já jsem vám říkal, že za nějakou dobu vám to bude úplně jedno, protože tohle je jenom taková ta šaráda člověka, ale sama podstata života, možnosti života a tak dále, to je něco jiného, víte. Až budete utíkat před něčím, tak je vám vcelku jedno, jestli utíkáte jako kapitalista nebo jako komunista. No, takže trošku jsem se rozpovídal, ale chtěl jsem vám ukázat tu možnou šíři pohledu, protože jsme se naučili tady užívat jen určité pohledy, které byly velmi omezené a které skončily katastrofou. No, kontakt s mimozemšťany je jistý. Dneska, kdy se posunula tato agenda z roviny řekněme mlžení a fejků a utajování do otevírání archivů, už jen s prominutím člověk mdlého rozumu by se domníval, že to všechno je podvod, šalba a klam. Máte k dispozici britské archivy, máte k dispozici vyjádření třeba kanadského - tuším - premiéra a všechny ty ostatní zprávy, které zde jsou. Máte k dispozici zprávy vojenských činitelů a další a další. To si vážně, jen proto, že jste skeptik, budete dovolovat tvrdit, že všichni jsou na hlavu, opravdu? No, takže tak nějak bych to uzavřel. Skutečně naprosto jistě bez jakýchkoliv pochyb dochází ke kontaktu. A když se budeme zamýšlet o tom, jak ten kontakt vypadá, tak v tom zajisté spatříme i jistou logiku. Samozřejmě člověk jako velmi nízký tvor filosoficky, inteligenčně a jinak, začíná teprve v posledních letech trochu chápat, proč by to mohlo být tak, jak to je. A zvláště ti jedinci, kteří dospívají k určité jaksi kulturní, duchovní nebo jiné úrovni, se mohou blížit o nějaký stupínek dál k pochopení těch jevů. Ty jevy nejsou zdaleka jen pozitivní. Bylo by omylem se domnívat, že kdekoliv v jakémkoliv bodu časoprostoru najdete jen jeden pól. A tak i v těchto oblastech návštěv z kosmu jsou zde vysoce negativní zkušenosti i vysoce pozitivní zkušenosti. Je to prostě mnohem širší, než si myslíte. Souvisí to také s vnímáním reality, protože člověk vnímá z reality strašně malinko, a tak se zde mísí nejrůznější možné stavy - ne vysvětlení - stavy, nevím. Nedávno jsem viděl natočený příběh z velkého hurikánu v Americe. A tam rodina slyší ten hukot, tak se uchýlí do šatny, a tam se modlí. Obrovský nápor větru, hurikán - možná čtyřka, možná pětka. Posléze tedy ulétne střecha a oni vidí tedy nebe a najednou tam přilétne bytost, která má křídla - říká se jí motýlí lidé. Přikryje tu díru a oni se zachrání. V té době mnoho lidí v tom městečku tyto lidi zahlédlo. Když otevřou dveře z té šatny, tak kolem není nic. Z celého domu zůstala jenom ta šatna - nic jiného. No, to je jistě čistě fyzikální, lehko vysvětlitelný úkaz, že? Ano. No, tak podobně. Takže než řeknete: "Nikdy ne," tak velmi dlouho přemýšlejte a zkuste říct: "Možná, snad, nevím, neviděl jsem, nemůžu posoudit," aby se vám jednou nestalo, že uvidíte, a pak budete těžko říkat, že to není. Takže i ti mimozemšťané. Zemská kultura prošla mnoha cykly. Byli tu lidé, kteří měřili šest, osm metrů, možná více. Byli tu lidé, kteří měřili čtyřicet cm, a možná méně. Tyto kultury se pravidelně střídají a z vesmírných vlivů přichází vlastně v různých dobách různá velikost životního projevu. Někdy jsou přesličky takhle veliké, někdy jsou stometrové. Někdy lidé se zvětšují, jako třeba nyní, takže už budete dělat ta nová futra do dveří, těch 197 už nestačí. Leckteří moji přátelé mají boule, protože jsou větší, což zase v generacích mého mládí by stačilo velmi bohatě, protože narazit na takového Drápala - Drásala, nebo jak se jmenoval, to byla velká výjimka. Dneska je to pravidlem - stále častější. I průměrná velikost rostlin se nepatrně zvětšuje. Kdybyste měli možnost toto odpovědně posoudit a statisticky zhodnotit, tak byste viděli, že to tak je a nemusí to zdaleka souviset jenom s tím, že máme více ppm uhlíku v atmosféře a že tedy se ten životní cyklus té rostliny může jaksi vylepšovat. Vždycky napřed vidíte to, co je vám nejblíž, a tam zaměřujete svoji pozornost. Jak se rozpíná vaše vědění a vaše poznání, tím širší realitu, její podstatu vidíte, a tím více jste schopni z té reality také chápat. Čili ano, jsou tu kosmické vlivy, které působí na planety a na život na nich a které se spolupodílí na tom, jak ten život vypadá. No, jdeme dál. Čili Erich von Däniken je klasickým příkladem vědecké šikany. Napřed osočen, dokonce obžalován. Ten člověk si nemůže říkat, co chce, že, aby později, dnes mnohé z toho, co on hlásal, začala solidní vědecká veřejnost přijímat. Takže to je "lidština", to není věda. Člověk je takový, víte, a je jedno, co dělá, jestli dělá popeláře nebo metaře nebo jestli dělá vědce. Pořád je tam ten člověk.

 

DOTAZ: Dobrý den, chci se zeptat, co je Bůh nebo jinak, jak byste vymezil Boha?

ODPOVĚĎ TP: No vidíte, v tom je právě ten problém. Bůh se nedá vymezit, protože nemá hranici. My můžeme obsahovat stále větší část té reality, ale jestli je někdo na začátku toho tvůrčího procesu, tedy není nic, není čas, není prostor, rozměr, nejsou bytosti, vesmíry, nic. Je to složené. Nejde se to chápat jako nějakou super hmotnou černou díru. To je primitivní názor. To, co je bodem Zero, není hmota v tomto smyslu. Pak se to nic, které je vším, rozdělí a vytváří to tím postupem prvního dělení, protože chcete-li z ničeho získat něco, musíte to něco rozdělit. Máte nalevo - napravo. Pak rozdělíte ještě ty dva body, takže máte čtvernost. Čili čtvero základních sil - slabá, silná, flegmatik, fanatik nebo nevím, co další - čtyři roční období, tep srdce a všechno, kam se podíváte, ten čtyřtaktní rytmus uvidíte. I u vašich autech ho uvidíte. A dvoutakty ty jsou taky čtyřtaktní - akorát dva takty se sloučily dohromady. No, a když je tohle vytvořeno, tak to znamená, že cokoliv, co existuje, co je, tedy i vy, i vaše úvahy, vaše filosofie, vychází z tohoto základu. A ten základ je jednotný. Ovšem není projevený v tomto smyslu, i když jím je. Vy samozřejmě myslíte Boha v tom, co chápete jako nejvyšší projev. To znamená to, co je vším, co je absolutní, co je nekonečné. On je. Jenomže těžko budete na jedné straně vah používat to, co je na druhé straně vah. Ono je to tak, že na jedné straně je kauzální, hmotný, projevený prostoročas a na druhé straně je tento prostoročas složený do svého základního stavu. Čili znovu - není nic, co by se dalo vnímat, nic, co má jaksi podobu našeho vjemu. No, a to je Bůh. Není to bytost, protože bytost musí mít oddělená. Vy jste odděleni od světa. Jste tady vy a je tady to "ne já", tedy to, co je za hranicí vašeho prostoru. Vaše "ne já" se samozřejmě postupně bude zmenšovat, jak budete vyspívat, až jednou zmizí. Pak budete Bohem. Nebude nic, co byste vy nebyli - žádný čas, žádný osud, nic, žádný vesmír. No, je to těžké. Je to na hlavu, já vím. Takže toto je Bůh. Bůh je i to, co je tady, tedy i vy, tento sál, město, zem, cokoliv. Je to projevený Bůh. Na druhé straně je neprojevený. Teprve sloučením těchto částí získáváme to, co je Bůh doopravdy. Nemůžete vnímat jen část, která je neprojevená, to byste vnímali jen jednu část a cosi by scházelo. Musíte tedy vnímat i druhou část, která je projevená, a kdybyste nevnímali tu neprojevenou, zase v té vaší úvaze schází podstatná část. Bůh je totéž, co tento svět, a svět je totéž, co Bůh - a je tu forma, která to odlišuje - tato forma nebo forma nerozdělení. V téhle chvíli začínají kosmologové se blížit otázkám po vzniku, ale stále ještě nejsou schopni udělat ten poslední krok. Jsou zamilovaní do svých superhmotných těles a nechápou, že žádná hmota v podstatě neexistuje nad stupeň myšlenky. Hmota je energie a energie vibrace. Ve skutečnosti nic z toho, co vnímáte jako hmotné, nemá tu podobu, kterou vaše smysly zprostředkovávají. Platí to na úrovni vaší nejbližší hmoty i vesmíru. Atom je prázdný, části atomu jsou stejně prázdné, části částí atomu jsou stejně prázdné. Tak můžete jít bez konce, až na konci zjistíte, že v ruce nemáte nic než myšlenku, přestože (klepe)... Slyšíte? Nesporná realita, jinak to nemůže být. Právě se můj kloub dotkl dřeva a vytvořil zvukovou vlnu. Ta se šířila prostorem, tak jaképak řeči. No, ale to je na dlouhé povídání. Svým způsobem tedy to, co jste schopni přijmout jako sebe, vymezuje, v jaké fázi cesty k Bohu se nacházíte. Sjednocení je nejvyšší forma lásky. Můžete být tady - já, já Pfeiffer. A já vás miluji, vás oddělené - to jste vy, anebo já "vše" - tedy každý druhý ty, třetí, čtvrtý, pátý, desátý. A to je ta podstata toho, čemu se říká... a tak dále. Čili vaše "já" se postupem vývoje mění a někteří z vás v dohledné době a jiní až za miliády času dojdou do stavu, kdy zažehnete v tomto lidském druhu počátek skutečného lidství. Zatím je to polovina - tak zhruba - lidských zrodů. Ještě příliš zvíře a málo člověk. A někteří již méně zvíře a počátek cesty k člověku. Čím víc budete přemýšlet o světě, tím víc budete vidět tu ironii těch motivů, postojů, konání člověka na všech úrovních. Co jen zla bylo napácháno, ale někdy to nešlo jinak, protože ten člověk na víc neměl. No, tak jdeme dál. Do toho rozměru nejvyššího patří vše, na to nezapomeňte. A k té lásce patří i projev svobody, čili vy v tom útvaru máte svobodu se rozhodovat a konat, ale zároveň sem patří i láska ochrany, kdy se vzrůstající odchylkou od pomyslné vertikály stoupá zpětná vazba, síla, která vás vrací zpět. Někdy tu sílu nevnímáte pro hrůzu, která je dovolena v tom Tvůrčím díle - ty strašné věci, které tvoří člověk, nepředstavitelné hrůzy, které tvoří sobě nebo druhým. A přesto i tady je hranice. Ta hranice je velmi složitá. Je to věda o osudu, věda o vývoji. Není to zdaleka jen prvoplánový děj. Působí zde více faktorů, a tak tedy samotná zpětná vazba, také to, koho se týká, tedy jaké duše jsou vtěleny do množiny těch, kterých se to týká, jaká je jejich průměrná ochrana Boží a tak dále. Co mají zažívat. Narodí se generace, která má zažít válku, tak je dovoleno, aby se narodil ten, který tu válku způsobí. Kdyby ta generace byla jiná, nikdo by takovou moc neměl... a tak dále. Je to vlastně uzavřený systém, jehož součtem a rozdílem je vždy jednotka. Tedy všechny výkyvy, kteroukoliv jaksi měrou a směrem jsou nakonec vyrovnány - logicky. Kdyby tomu tak nebylo, tak ta rovnice nemůže fungovat, protože nemůžete v této rovnici dojít k výsledku sloučení, pokud máte některý z těch atraktorů jinak než je ten, který vznikl tvořením. Na počátku nebylo ničeho víc ani méně, a to se rozdělilo, dalo vzniknout mnohosti. V ní se pohybujeme a konáme - v různých intencích. No, a tak dále. Takže Bůh není bytost, Bůh je to, z čehož všechny bytosti vznikly a bavit se o tom můžeme ještě příště.

 

DOTAZ: Jaký máte názor na pozitivní myšlení? Děkuji.

ODPOVĚĎ TP: Měl bych rád názor, kdybych věděl, jaké pozitivní myšlení máte na mysli. Jestli pozitivní myšlení z nějakého letáčku nebo pozitivní myšlení, které bych já nazýval spíše rovnovážné myšlení, kde rozum a cit jsou vyváženy v té úvaze. Je tam i rozumová i citová úvaha. Tak to by se mi, ano, to by se nám líbilo. No, a pokud jsme u těch letáčků, no tak tam většinou, vždycky... já sám jsem poměrně ostražitý, i když mnohdy autor to myslí jistě dobře. Nevím, jestli mi rozumíte. Víte, rovnováha nemůže být o vaší osobní stopě. Jelikož jste vším, tak ta rovnováha musí vycházet stále více ze sjednocování všech možných hledisek, které zde jsou. No, pro člověka je jistě úžasné budovat vyspělou technickou kulturu, že? Ale pro všechny ostatní ne. A nakonec i pro něj ne, protože čas se naplnil, bohužel. Byly to skvělé nápady a aby toho nebylo dost, tak teď řeknete, že vás straším. No, to tak už mezi lidmi chodí. Takže dočkejme času, uvidíte sami. Mluvím vám o tom již 23 let, 25 let, co můžu mít přednášky. Občas se tomuto tématu věnuji. Tak si někdy zkontrolujte, jestli jsem někdy řekl něco jiného, a jak se to shoduje s tím, co začínáte žít nyní, protože jedna a jedna není pět ani sto, ale jedna a jedna jsou možná dvě.

 

DOTAZ: Doslechla jsem se, že nejste zastáncem vakcinace proti covid-19. Chtěla bych se zeptat, jestli si myslíte, že tím, že bych se nechala vakcinovat, se může pozastavit nebo zcela zastavit můj duchovní vývoj či napojení na moji duchovní cestu.

ODPOVĚĎ TP: To je nezodpověditelné - tenhle dotaz. To je prostě šílené. Omlouvám se za svůj příkrý soud k vaší otázce, ale je to docela úsměvné. No, vidím, že přemýšlíte o té věci, ale přesto... Vy ten dotaz myslíte vážně? Opravdu? Tak možná nepřemýšlejte o podstatě toho dotazu a přemýšlejte o tom dotazu samém. Snad ještě tolik. Každý, kdo se nechá vakcinovat nebo nenechá, tak vyjádří svůj vlastní názor, na který má právo. A je to jeho vlastní názor a bylo by asi jaksi velmi nedobré, aby se lidé řídili názory druhých, mimo jiné i proto, že za své názory platíme vždycky my. Je to tak. Tak se můžeme rozhodnout dobře i špatně nebo dobře a dopadne to špatně nebo špatně a dopadne to dobře. A všechno je možné, tak si vyberte. Koneckonců je jen málo otázek v tomto světě, které byste v konečném důsledku nebyli schopni posoudit sami. Stačí jen užít tedy rozumu, emočního myšlení a všeho, čeho se dá - dat, která jsou k dispozici. No, a z toho si udělat vlastní názor. Doufám, že jsem vám svůj názor neřekl, je to tak. To je, jak se mě ptáte před volbami vždycky, koho budu volit. To je oblíbená otázka. A přesto, že jsou řekněmež uskupení, která bych velmi rád komentoval, ještě nikdy jsem to neudělal, přesto, že by můj názor mohl mít i určitý dopad ve společnosti, nikdy jsem se k tomuto neuchýlil. Takže jdeme dál. Tohle je hodně podobné.

 

DOTAZ: Dobrý den, chci se zeptat, jakým způsobem se dalšímu druhu po dnešním člověku bude měnit horizont poznání. Bude se horizont rozšiřovat nebo zůstane stejný, ale více zaostřený. Děkuji.

ODPOVĚĎ TP: Matematika časoprostoru vám dává možná sama odpověď. Dokončujeme redakci poslední knížky s tímto názvem, která je od těch prvních, které byly populární, dovedena dnes do teda té podoby matematicko-fyzikální, tedy je to matematický už spíše pohled na tu věc. Řekl bych, že každý přírodní zákon stejně jako horizont poznání je nezávislý na vašem vývoji. To ovšem, co se mění s vaším vývojem, je chápání kteréhokoliv přírodního zákona v jeho šíři, dopadech, možnostech i v převrácené logice. Každý přírodní zákon totiž má i své zdánlivé převrácení a musí platit i sám na sebe, což je velmi zásadní. No, a tak lze očekávat, je-li horizont poznání něčím, co posouvá náš názor, že člověk bude v budoucnosti toto poznání rozvíjet či chápat hlouběji, ale nebude moci tento horizont fyzikálně měnit. To ale neznamená, že horizont nemá své popření. Tedy z druhé strany ho toto poznání dovede ke způsobu, jak překonat horizont poznání. Pravděpodobně se vyskytnou experimenty, které budou stát na té hranici horizontu, možná jej v určité mezi překračovat, protože to koleno té křivky není samozřejmě ostré. Jak se ten časoprostor zakřivuje, tak v podstatě tady máte místo, kde se můžete pohybovat v určitých mezích zdánlivě beze změny intervalu. Takže to jistě je také pravda. To patří k té logice duální. Později lidé horizont poznání využijí k praktickým důsledkům, praktickým úkonům nebo praktickým pracem. Horizont poznání je to, co vám jako první teorie vysvětluje konečnost a nekonečnost vesmíru. Už jenom ta naprosto základní a zcela pozorovatelná věc - tedy, že vnímáte vesmír z místa pozorovatele všemi směry stejně starý, by mělo dokazovat, že vesmír vznikl ve vašem bodu pozorování. Jenomže to je právě přímý důsledek toho horizontu. Ať jste v kterékoliv části toho vesmíru, můžete vidět jen to, kam vám dovolí dohlédnout horizont poznání. Proto vzniká z toho kuloplocha. Kdybyste došli na konec té kuloplochy, budete mít o horizont další pohled a tam, kde jste stáli, bude počátek horizontu předchozího. Kdybyste se posunuli dál, tak už opustíte horizont prvního pozorovatele a horizont umístění druhého pozorovatele, tedy jeho místo, je horizontem pro toho třetího - a to všemi směry. Tak už jenom tohle je k zamyšlení. Za chvíli budete hodnotit rudé posuvy s Webbovým dalekohledem. Možná, kdo ví, třeba právě tahle publikace k tomu řekne nějakou poznámku, která nebude marná, uvidíme. Musíme počkat. Budeme dál pracovat. Nakonec dojde k protnutí vědních disciplín kosmologie, fyziky, kvantové fyziky a filosofie. To, co je mnohým dnes tak nepochopitelné, že to nejde, jednou splyne. To znamená, že se ty obory naučí svým jazykům. Stejně jako já se se svými vědeckými přáteli pohybuji v oblasti matematiky a nejsem matematik, tak i oni se pohybují v oblasti mého jazyka, a není to na závadu, naopak. Jen musíme vnímat tu řeč toho svého protějšku. No, uvidíme. Takže vývoj tady bude, čeká vás cestování v prostoru, čase. Čeká vás všechno. Čeká vás opuštění pasti svého příbytku, kdy budete zbaveni omezení. Čeká vás ztráta omezení čtvercem vzdálenosti a tak dále. Ale každá věc potřebuje fortelně svůj přístup, protože domnívat se, že škrabkou na brambory provedete neurologickou operaci, je bláhové. Tak jdeme dál. Kolik máme? Ještě pár minut.

 

DOTAZ: Když je mi občas těžko na duši, třeba nějaká nejistota nebo složité rozhodování, tak jako určitou formu pomoci požádám nějakou kartářku o náhled na můj život. (TP: To dělají mnozí přece, dokonce i vědecky založené osobnosti to dělají, a i já jako původně skeptik mám jednu slabinu, že občas takhle jako nějakou takovou s kocourem na zádech navštívím, a pak mám radost, když se to shoduje. Když se neshoduje, tak si řeknu: "Tak příště, no.") Přitom jsem si všiml, že u toho někdy používají jakousi základní numerologii, která spočívá v opakování jakýchsi devítiletých cyklů, kde je každý rok od narozenin do narozenin pod vlivem určité převládající karty. (TP: Těch cyklů je víc, přátelé.) Například jeden rok zdraví, druhý rok vztahy.

ODPOVĚĎ TP: No, víte, ono je to tak úplně ve všem. Každá část našeho světa je v pohybu a ten pohyb způsobuje tvorbu cyklů. Zdaleka to nejsou jen devítileté cykly, ale i jiné. Sedm hladových a sedm bohatých a já nevím co. Tedy ať pozorujete cokoliv, vždy naleznete cyklus. Vidíte to v astrologii. Tam je to logické z oběhu planet, viďte, retrogradita či normální pohyb a vztahy číselné, numerické. Vidíte to dokonce v nejrůznějších podáních. Svého času jsme si dělali přehled různých astrologií, protože ono to vlastně formálně nemůže fungovat, že jo. Je to nesmysl. Když se podíváte na astrologii mundánní nebo na teda tu indickou nebo na astrologii například klasickou evropskou nebo astrologii například kdesi od Turecka, a teď se do toho noříte, tak je to někdy docela napínavé, protože jaksi na první pohled... ale přátelé, ono jo. Západní astrolog potřebuje přesný čas a místo, kdežto takový indický astrolog, ten k tomu přistupuje úplně jinak a tak dále. Svým způsobem tedy postupně i tahle oblast projde svým vývojem. V podstatě se stane tím, co mám ve zvyku říkat, že je vědou. Jen zase musí ty nástroje odpovídat tomu, co ta věda má tedy zkoumat, protože asi byste těžko jaksi nástroje pana Větvičky použili v laserovém centru, že jo. Každá z těch vědních disciplín má svoje. A tak i tady. Člověk je zvědavý samozřejmě, má taky strach, chce se vyhnout nějakým svým životním patáliím, a tak dále, ale ten hlubší pohled - tedy, přátelé, děj existuje nezávisle na čase. Každá frekvence, rezonance, která tady je, což je základní síla vesmíru, má tendenci nějakým způsobem zbytek souhlasných, protihlasných, tlumených i netlumených vytvářet nějakou realitu. No, a o tom to je.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Při pohledu na svůj život mi nepřijde, že by se takto mechanicky opakovalo. Spíš bych řekl, že tu má také vliv individuální osud člověka. Roli cyklů tak umenšuje.

ODPOVĚĎ TP: Ano, samozřejmě, protože bylo by asi poněkud podivné, kdyby i tato oblast vycházela zcela jednoznačně a primitivně jen z jednoho pohledu. Nekonečno, když tvoří, tak má nekonečnou pestrost. Jelikož člověk v té hlavě ještě nekonečno moc nemá, tak se snaží ta svá konečna vtěsnat do toho nekonečna, aby mu to pasovalo. A ono to někdy pasuje víc, někdy míň a někdy vůbec. Čili ponechme to dalšímu zkoumání a vývoji. Myslím si, že přichází doba, která postupně povede ke změně paradigmatu a lidé se začnou vážně zajímat o věci, které jsou reálné. No, a pak už zase budou ty výsledky odpovědí.

 

DOTAZ: Jak začít s meditací, aby nám to neuškodilo. Je třeba znát nějaká určitá pravidla? Děkuji za váš názor.

ODPOVĚĎ TP: No, samozřejmě. Není na světě to konání, které - pokud to není konání tedy blázna - by nevycházelo ze samé podstaty dané oblasti. Logicky tedy i meditace jako taková samozřejmě bude mít celou rovinu jako těch škál, úrovní a bude mít v sobě zakomponován jak prospěch, tak i nebezpečí. Když něco děláme špatně, zpravidla to špatně skončí. Když něco děláme dobře, může to být lepší, a pak ještě - a to je zvláštní - vždycky záleží na tom, jak jsme schopni dosáhnout, což platí i pro to zlo i pro to dobro. To, co se říká o meditaci, bych já osobně z velkého procenta nechápal jako meditaci, často jako autosugestivní proces nebo určitá forma v tomto časoprostoru se ladit k nějaké myšlence či jinak. Kdybyste měli možnost cestovat po světě, byli jste tišší v sobě a mohli jste pozorovat, to byste uviděli, že lidé v celém světě a někde zvlášť naplňovali tu cestu, aniž bychom ji popisovali úplně pregnantně, ale důležité je, že ta cesta vyústí v podobný výsledek. Zatím nejvyšší cestu k meditaci po všech těch letech jsem nalezl u Zezulky. Proto také dnes tuto meditaci přednáším. Moje první meditace byla se Šrí Ramana Maharišim a byla úspěšná, a přesto jsem se musel vrátit na začátek a znovu tu cestu opakovat. Meditaci nelze přednášet v nepravý čas. V každé části životů máme určitý úkol a snažit se předbíhat vede ke zlomeným nohám. Bytost musí napřed získat určité penzum zkušeností, určité vyzrálosti, a potom je naděje, že kdyby mohla a chtěla, že začne ten pokrok. Čili napřed musíte vyřešit hodně otázek. A zase ne, protože vám to někdo říká - jako Zezulka nebo já -, ale protože to vyřešíte čistě, tedy sami, "padni komu padni". Z toho plynou určité důsledky. To, co se lidem hrozně nelíbí, je to, co na ně to klade za podmínky. Nastoupit na cestu té meditace, která je tady zmiňována - no nesmíte ničit. Nesmíte ničit sebe, zbytečně druhé. Nebudete tady popíjet ani kouřit. No, tu "mariánu" taky ne. Nebudete vraždit, protože nemusíte a nejste k tomu, ale proč, to si musíte vymyslet. Ne, že to říkám já. Musíte si to promyslet, ověřit a teprv potom udělat rozhodnutí. Já osobně mám jistotu, protože jsem tím procesem prošel a měl nějaký výsledek. Je to můj výsledek. Ale chcete-li jít touto cestou, musíte i vy ten proces vykonat. Dobře, jste očištěni od toho, co vás nejvíc brzdí, to je negace vůči sobě i negace vůči světu. A proč a jak - to ten, kdo to nepochopí, bude mluvit o tom, že je to sektářský požadavek a tak dále. Nikoliv, jezte si, co chcete. Ale ptáte-li se po tom, zda můžete nastoupit tuto cestu, kterou nikde nenajdete - nikde není psáno. Přesto ji i tak mnozí nacházejí. Někdy bolestně. Když potkám duchovního, který se ke mně přiblíží v tom Tibetu, a je to někdo víc než pouhý herec, tak je to vidět. Nedá se to schovat. Ano, ten člověk našel cestu i k té meditaci. A pak tady budete mít mnoho ezoterních škol a úžasných velkých. A zase vy budete muset umět poznat. Zkušenost praví, že člověk se většinou velmi rád nechává opíjet rohlíkem, protože ten rohlík s sebou nese vždycky podobný náboj: "Jsi úžasný, jsi prostě... a tak dále. Jsi duchovní až na půdu nebo zase zisk. Naučíme tě za krátkou dobu, nějaký ten letáček. Přátelé, tohle je na životy. To se nedá přejít za čtrnáctidenní kurz. K meditaci skutečné se můžete dostat i při velkém nadání zhruba ne dříve než za rok nebo dva, ale většinou to trvá spíše desetiletí. Znovu - autosugesce není meditací. Proč to jde tak ztěžka? Protože jsme jen obyčejní lidé. Máme svoje přednosti i svoje chyby, a abychom mohli nastoupit do toho velechrámu existence, tak se musíme jakoby přiladit. Tak vyrovnáváme svoje vnitřní vlastnosti, a to je na dlouhé povídání, a není to pro veřejnost. Když to dokážeme a jsme na konci první fáze, tak teprve potom můžeme vnořit svoji mysl do velké "Pravdy". Před tím přemýšlíme - dlouho, analyzujeme. Když to máme "přemektané", tak vnoříme tu mysl do té "Pravdy", a když se vracíme zpět mezi nás, tak víme o té věci mnohonásobně více, než předtím, aniž bychom se učili, někoho poslouchali či jinak. Čili vaše mysl se sjednotí s velkou "Pravdou" a velká "Pravda" je vybíravá, víte? Takže napřed musíte najít klíč. Když ten klíč najdete, tak ho musíte umět použít, a když ho použijete, tak potom můžete vstoupit. To je jen první díl. Od toho okamžiku začínáte další etapu svého života. No, a co ti ostatní si myslí, to nechte jim. Oni ve své době přijdou na totéž, protože přírodní zákon je přírodní zákon, a ne "cochcárna". A je-li to skutečný duchovní mistr a učitel, tak vás neučí nějaké své vlastní téze, ale učí vás pravdu světa. A ta sama má svoji formu a tvar, tedy určuje vlastně, co je možné a co ne, i když není jen jedna cesta - logicky, je mnoho způsobů, jak dosahovat cíle nebo také, jak ho nedosahovat - to je druhá pravda. Čili on ten svět je vlastně krásný, protože vám dovoluje se realizovat všemi směry. Ale úplně bezhraničně taky ne, to je pravda. Ptáte se mě - žáka Šrí Ramana Maharišiho a Zezulky. Moje odpověď zní tedy: "Napřed přemýšlejte, hledejte. Až budete mít dojem, že jste promysleli základní věci, pak přijďte a začne proces. Až ho ukončíte - ten poslední díl trvá nejméně rok - až ho ukončíte, budete schopni meditovat." Je tu mnoho odstínů. Někdy k vám vstupují ve vašem vědomí jiné entity, než jste vy. To je to nadání a tak dále, Tesla třeba. Vzpomínáte? Jindy jste to vy. Čili i tu je dualita. Někdy můžete získat poznání tak, že je vám indukováno. Jindy sami vy jste středem toho poznání. No, jak je třeba.

Tak, a to je všechno. Loučení na závěr jako vždycky - s pomocí Boží, nechť jsou s námi síly dobra, prospěchu pro vás pro všechny.

Jo, a ještě poslední věc. Můžete se podívat na kongres. To budu teď připomínat. Na www.mkz2021praha.cz si můžete najít svůj vstup zadarmo a můžete se dívat na kongres. Jsou tam hezké příspěvky, takže je to na vás. Teď nemyslím svůj příspěvek, to bych nikdy neřekl, ale myslím ty jiné. ... Ve všem používejte logiku. Ta kvadrupolní logika vzniku existence je naprosto zákonitá, logická. A zkuste přemýšlet, jak by to mohlo být jinak. A tak je to vlastně se vším. Čili hledejte tu podstatu těch jevů a snažte se pochopit, proč by mohly probíhat tak a ne jinak a tak dále. No, takže tak. Děkuji, na shledanou.

WWW stránky Mezinárodního kongresu zdraví 2021 Praha zde.

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.