www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 1. 3. 2021

Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 1. 3. 2021



Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:

Zvukový záznam (MP3)

Obsah:

14:12 - Úvod

14:22 - Jaký máte názor na vyšetření mamografem, je to bezpečné? Slyšela jsem názor, že mamografem se rakovina může rozjet.

17:50 - Jak jste myslel Vaši poznámku, že budete muset vydržet pár dní duchovní působení ve 20 i ve 21 hodin?

19:00 - Je možné, že „to" působí, když člověk poslouchá, dívá se na přednášky, uklidňuje to i pohlazuje?

19:37 - Proč jsou lidé stále nespokojení a nervózní? Mladí se nesnesou s rodiči, není úcta. Kdy se to změní?

23:43 - Zážitek posluchače, který se zúčastnil Rapé ceremonie.

40:01 - Tip pro nespokojené posluchače s podkladovou hudbou u duchovního působení.

41:52 - Nemám už takový strach z koronaviru, jako z mezilidských konfliktů, které se během pandemie mezi lidmi ještě více vyostřily. Jaký názor na to máte Vy? Myslíte si, že svět má šanci do konce tohoto století vůbec přežít?

45:58 – Máte, prosím svého pokračovatele, jako měl pan Josef Zezulka?

46:23 - Prosím o objasnění příkladu mongoloidního muže na vysoké duchovní úrovni, který však udělal tu chybu, že se při jogínských cvičeních pokoušel zničit svou mysl. V čem spočívala chyba tohoto jogína?

56:42 - Co je za životem na této planetě?

1:00:31 - Pamela Anderson tvrdí, že vegani jsou nejlepší milenci.

1:02:23 - Prosba o modlitbu za pracovníky, kteří musí v těžkých pracovních podmínkách plnit přísné pracovní normy ve výrobě.

1:06:57 - Polemizování nad časem pravidelného duchovního působení, zda je vhodnější ve 20 nebo ve 21 hodin.

1:08:10 - Je podle Vašeho názoru přechod z doby dostředivé do doby odstředivé vždy těžký?

1:10:49 - Rozloučení a pozvání na duchovní obřad ve 20 hodin.


Přepis videa:

Pěkně vás vítám, milí posluchači Duchovní univerzity Bytí a je tu náš čas. Začnu prvním podnětem, který jsem dostal, budu říkat jen své názory samozřejmě a ty předkládat. 

 

"Je mi 40 a nastává pomalu čas pro návštěvu mamocentra a nechat si preventivně mamografem vyšetřit prsa. Váš názor? Slyšela jsem že mamografem může rakovina se rozjet, je to bezpečné?"

Tohle není dotaz na mě, to je dotaz pro lékaře a to nejen jednoho, protože i mezi lékaři, pokud tedy moje paměť sahá, na to ne vždy je jednotný názor. Slyšel jsem, že se jedná o naprosto bezpečný postup, ale také jsem slyšel názor, že při 10 mamografech stoupne poměrně významně riziko toho nechtěného. Toto tedy bude třeba řešit s někým jiným. Když se podíváme na vliv radiace - protože rentgen to je radiace na naší tkáň- tak v malých dávkách nezpůsobí nic velkého, za život dostaneme mnoho rentgenů. Ve větších dávkách nebo častěji už je to horší. Když například letíte letadlem někam dál, několik hodin, tak v podstatě dostáváte dávku - těch 10, 11, 12 km- která ještě není zcela zanedbatelná. Přesto není, pokud vím, zas tak zvýšená incidence nádoru mezi letuškami a jinak. O těch mamografech panuje poměrně široké spektrum názorů a já se tedy přimlouvám za to, aby se hledaly pokud možno jiné metody, jak dosáhnout téhož. Zobrazovací metoda rentgenologická je zatím pravděpodobně nejpřesnější. Viděl jsem mamografy, které byly pořízeny na základě jiných fyzikálních přístupů, ale určitě byly méně průkazné. Takže ta odpověď bude asi velmi obtížná. Pravděpodobně s velkým množstvím mamografu může stoupat, nevím to, a zároveň tu je názor zase příznivců tohoto vyšetření, kteří tvrdí, že vlastně včasná diagnóza zvyšuje výrazně naději pro tu ženu, pro její další život. Takže opravdu je to složitá odpověď. Já sám bych se přimlouval za vytvoření jiných způsobů, jemnějších, které by nezatěžovaly tolik naše tělo a které by potom mohly být konány třeba pravidelněji a častěji. Vzpomínáte někteří, když vám lékař třeba řekl, že už jste třeba v tom daném roce vyčerpali svojí dávku, která je přípustná pro pacienta, a že vám ten rentgen udělají až třeba za nějaký čas, pokud to není samozřejmě akutní. 

 

"Dobrý den právě jste řekl, na konci přednášky 25. 1., že budete muset vydržet pár dní duchovní působení ve 20h. i v 21h. Mohl byste prosím vysvětlit, co to pro vás znamená "budu muset vydržet"? vím že to nemá nic společného, že to děláte nerad."

Jako každá činnost i tato činnost přináší i jistou únavu nebo jistý výdej, je potřeba se velmi soustředit, a tak v podstatě lze mluvit o ekvivalentu pěti a více přímých kontaktů. Když se udělají ta působení 2 během toho dne, tak je to asi jako kdybych se potkal s 10 lidmi a více - takže to znamená to "vydržet". 

"Je možné, že "to" (smajlík) působí, když člověk poslouchá, dívá se na přednášky? Uklidňuje to i pohlazuje."

 Ano samozřejmě, ten svět, v kterém pracuji, není příliš vázán na rozměr ani na čas, a tak se možná jen mění řekněme ta bezprostřednost, ale možné to je. Děkujete za přednášky a působení. Děkuji vám za poděkování.

 

"Proč jsou lidé stále nespokojení, nervózní? Mladí se nesnesou s rodiči, není úcta, kdy se to změní?"

Až se stanou starými. Pak budu nadávat a stěžovat si také na ty mladé, kteří budou jistě ještě horší než byli oni, protože předali svým budoucím dětem určitá schémata. Jedná se o úrazech, člověk vlastně ve svém vnitřním prostoru psychickém je velmi často determinován tím, co žil, což jsou minulé životy, ale i tím, co žil v tomto životě od mládí. A je tam často celá řada úrazu a ten člověk pak ne zcela reguluje svojí duševní rovnováhu a svoji duševní hladinu, někdy přeskakuje až k nepřirozeným výkyvům, které nemají ve skutečnosti žádný důvod, je to v podstatě mimo, jak bych to řekl, mimo ještě běžnou rovinu životního pohledu. No a pokud se týká té současnosti, tady hodně působí na lidi vliv celkový, který tady je. Je to těžká doba a ta doba se obtiskuje do vašich myslí, to znamená, že vás svádí k rychlejším řešením, radikálnějším řešením, naštvání nebo k čemu dalšímu. A to potom zase přináší další důsledky, čili jakoby ta hygiena prostoru se zhoršuje - je to duchovní hygiena. A pokud se týká zase některých rozporů typu mladočeši staročeši,tak to je vlastně důsledek přímých rychlých změn, kterým společnost je podřízena, a ty rychle změny v podstatě vzdalují pozice jedněch proti druhým. Je to velmi různé a nemyslete si, že to vždy je o tom, že to nové nebo že to staré je špatné nebo že to nové je špatné, ale vždycky v rámci každého toho segmentu se vyskytnou oba dva extrémy, to znamená, jak tedy prospěch, tak i velmi hluboký propad. A tak trošku záleží potom na nás, čemu se chceme věnovat. Zajisté, že máme mnoho příkladů, kdy příslušníci mladé generace jsou velmi povrchní, jsou málo vzdělaní, vidí svět jen jedním směrem, a to velmi, velmi často primitivně a ne diplomaticky a tak dále. Na druhou stranu tady vidíme mladé lidi, kteří jsou velmi schopní, kteří mají velmi silný sociální cit, jsou schopni věci domýšlet a nemusí často se ani projevovat navenek nějakým hlasitým étosem. Prostě v nich je tato vlastnost. A to patří právě k té době, kdy se ty póly vlastně polarizují a musí k tomu dojít ve smyslu vzájemného vychovávání "otrkávání", jinak to nejde. Takže jedno pomáhá druhému, jedno tak, druhé tak a z toho jsou potom všechny tyhlety velké stezky. Za nějakých sto let, což vás jistě nepotěší, už tento rozpor bude velmi omezen, bude za námi, za 500 let už o něm nebudou lidé vědět. V současnosti nabývá na vrcholu. (Tak to je ohromně rozsáhlé. Tak to si nechám zase na trošku) 

"Dobrý den V loňském roce Jsem se účastnil Rapé ceremonie v Brně, kde všem zúčastněným byla aplikována směs z amazonských rostlin a do očí nakapána další látka. Po aplikaci kapek, které mimochodem pálí jako čert, nebylo možno otevřít oči. Nicméně jsem i přes obrovskou bolest oči dokázal otevřít a vidět pouze dva z účastníků, ostatní jakoby byli rozmazání nebo za mlhou, nevím jak přesně popsat. Nicméně tito dva účastníci, obě ženy, vypadaly zcela jinak než před aplikací. Vedle mě seděla čarodějnice a naproti klečela žena, která měla sepjaté ruce, jakoby se modlila směrem k šamanovi. Stále se snažím nějak pochopit, co mi chtěl tento obraz říct. Na místě jsem svůj prožitek nikomu nesdělil. Chtěli, abych přijel na víkend, ale to jsem zavrhl. Kdyžjsem po nějakém čase začal o tomto s někým hovořit, nikdo nebyl schopen reagovat smysluplně, spíš si asi říkali, že už mi muselo dočista hrábnout. Poté jste se objevil vy. Ačkoliv jsem o vás do té doby nikdy neslyšel, ani si nevybavuji Pořad Seance, a to jsem u televize trávil mnoho času. Nevím, s kým bych si mohl promluvit tak, aby se na mě nedíval jako na cvoka. Cesta k Vám jakoby mi nebyla přána. Na poslední přednášku v Plzni srpen nebo září 2020, než se vše zakázalo, jsem vyrazil, ale zůstal viset kousek před Plzní. Auto, které mě jelo odtáhnout, také přestalo jezdit, a tak jsem nedorazil, ačkoliv mě to dost mrzelo. Byl bych rád, kdybyste mi odpověděl třeba emailemm jaký tento obraz měl význam. Upřímně nemám rád psaní. Pro mě je to dosti neosobní, raději vše řeším z očí do očí. Pokud vaše odpověď není možná, nic se samozřejmě neděje. Jak jste sám řekl, i kdybych měl třeba hledat tisíc let... děkuji alespoň za čas, který jste strávil čtením tohoto psaní, a přeji vše dobré."

No tak se pokusím odpovědět tady v přednášce, jak budu schopen. Pokud se týká duchovní praxe a duchovních zážitků, jako ve všem v našich životech, máme několik cest. Jedna z nich je o tom, že se rozhodneme, že chceme - někdy ne zcela vědomě, nevíme co nás čeká, tak se to pokusíme zařídit - látkou, která nás přenese z našeho těla do světla astrálního, nebo něčím jiným. Já jsem tu jako žák duchovních mistrů. Z nich nikdo nikdy neužíval žádnou drogu, protože mě učili, že nejsem dokonce hmota - primárně, ale jsem duch. A tak mě vedli k tomu, abych v této oblasti ducha pokračoval, dokonce bez nároku na duchovní zážitky, které stejně přišly. Nebylyrozhodně způsobeny mým rozhodnutím - tedy teď to bude tak nebo jinak - ale přišly stejně. Jinými slovy - není-li duše připravená, hledá,magii, hledá, jakým způsobem dosáhnout svého, aniž by dokázala připravit podmínky pro to, aby to mohlo nastat přirozeně. Je dosti kuriózní hmotou, tedy alkaloidem či jinak, se snažit dostávat do duchovních stavů.Svým způsobem to připomíná jen zdánlivě alchymii, ale nedejte se mýlit,ta alchymie je pravý opak - tedy duchovní cesta člověka vždy předchází cestu hmoty. Kdykoliv to uděláte obráceně, tak je to špatně, protože - z pochopitelných důvodů - jelikož nejste hmota, ale jste duch, který je nyní vtělen do hmoty, musíte v první řadě pěstovat ducha a hmota následuje. Já vám nebudu říkat, co znamenají vaše zážitky, na to přijdete sám přeci, jsou dosti čitelné. Pokud pocítíte potřebu, je to vaše svoboda, vaše rozhodnutí - byl bych posledním, kdo by vytrhával koflíky lidem z ruky, ale svůj názor cítím potřebu říct, snad pro těch pár - i kdyby pro jednoho - kteří pochopí podstatu duchovní cesty tak, jak se ji snažím předložit. Těch cest je mnoho. Vy se projevuje navenek a tam je podstata vašeho života - to znamená, jak moc jste pokročili. Ještě vraždíte? Ještě stále? ještě pořád cítíte potřebu pojídat druhá těla? Živit se jejich masem, ne rostlinou? je to Vaše právo. Nikdo vám ho nemůže vzít. Ale v duchovní oblasti je to jinak. I chyba patří k naší cestě, tedy, je-li to nezbytné, i to maso, ale jen po tu dobu, než jste schopni tu věc promyslet a pochopit. A další a další souvislosti. Dobro při vás stojí vždy,ale ne jako výkonný nástroj vaší magie: Snaží se vám pomáhat, vést tichým hlasem tak, abyste nepřišli o svoji svobodu dělat hlouposti.To, že jste nepřišel na tu přednášku, za těchto okolností, může být náhoda, ale může to být také varování. Někdy, když uděláme nepředložený čin, tak se čemusi zavážeme a to zavázání potom může mít i velmi nepěkné následky. Zažil jsem podobné situace, kupodivu i s automobilem - poté co jsem měl přednášku v jednom z měst, kde v sále byli lidé, kteří rozhodně se Zezulkou nerezonovali, odjíždím a auto se zastaví. Bylo to jednoduché auto. Já jsem technik a tak jsem provedl vše, co bylo třeba, aby to auto jelo. Z naprosto neznámých důvodů po 20 minutách se rozjelo zcela normálně. Byly tam i poruchy elektroinstalace, nesvítila světla a tak. Svět ducha a hmoty se prolíná a někdy, zvláště v těch negativních souvislostech, vidíme zásahy do funkčnosti i hmotných oblastí, přístrojů a tak dále. Bylo, jest a bude. Když jsem se začal v této věci orientovat, jako elév, jako mladík, bylo mi dáno i na vlastních zkušenostech pochopení, že čím k většímu světlu jdete, teď nemyslím sebe, tím více protistrana vytvoří úsilí, aby tak nebylo. A tak je to vlastně pochvala, protože jste nedošel proto, že jste pravděpodobně nešel úplně špatně. Vraťme se k těm úrazům - jak už jsem řekl, prakticky všichni máme nějaké úrazy a právě přes ty úrazy jsme často oslovování, kdy do našich myslí se vkrádají myšlenky negativní,či jinak postavené, které se snaží formovat naše další bytí v existenci. Všechno je. Stalo se, nemusíte litovat, musíte cítit a myslet, to musíte. Jste člověk, máte všechno, co potřebujete. Nemusíte být nemyslící tvor, který se nechává vést tu tím, tu oním, záleží na vás. Když už se stane průšvih, tak se celou svojí bytostí pomodlete, poproste o pomoc a opravdu vážně pracujte. Já jsem tu už asi dvakrát na přednáškách řekl příběh. Mimo jiné v mém životě mě potěšilo a provázelo mnoho umělců, jak Čechů tak i na mezinárodní úrovni. A jeden příběh vám teď řeknu. Baroví hráči, kteří se živí tím, že hrají po barech, po restauracích, před těmi lety to ještě šlo, dneska už vůbec skoro. Jednou večer se dozví, že existuje nějaký obřad, a tak ti dva muži - byli tři kamarádi- ti dva ten obřad vykonali. Pak se jejich cesty rozešly a potkali se po několika letech a ten můj přítel viděl trosky, které mu říkají:" Víš, my jsme netušili, co děláme, my jsme to jen zrealizovali. A pak se začly dít věci. Je to nepředstavitelná hrůza, z které neumíme vystoupit." Tak snad mi rozumíte. Byl bych rád, abyste věděli, že Bůh je, že duchovno je, ale také, že je tu dualita - že tu vždy naleznete všechny póly všeho. A tak se musíte rozhodnout sám, kterým směrem půjdete. A to ještě bez zášti a nenávisti. Člověk, který má úraz, je hoden spíše útrpnosti. A když se nemusíte bránit před jeho úrazem, tak to necháte být, že? Setkat se se zlem. To potká každého, nebo téměř každého v nějaké formě. My se teď bavíme se o vrcholných projevech zla. Což nebyl třeba tento případ, já nevím, ale já to musím dokončit, pro pořádek. Věci, které nejsou hmatatelné, které nejsou prvoplánově hmotně vnímatelné, můžou mít mnohonásobně větší význam a sílu než to, co je ve vaší ruce a co v ní máte. Takže odpovědnost a pozornost je na místě, protože u nepoučených je nejsnažší s nimi vládnout. Takže znovu - hledejte svoje místo.

 

"Dobrý den, mám tip pro posluchače, kteří jsou nespokojení s vaší podkladovou hudbu při večerním působení. Existuje internetová stránka jménem YouTube, kde si každý do libosti může vybrat z tisíce skladeb, co se mu líbí. Zvuk u vašeho videa jde vypnout a zároveň je možné v dalším okně internetového vyhledávače mít puštěnou jakoukoliv jinou hudbu z YouTube."

Ano, prosím, aby to nebyl tvrdý rock, ale takový ten víte... On i tvrdý rock může být hezká muzika, ale takové to řvaní. Mi to připomíná snímek z filmu Nikdo není dokonalý - vzpomínáte? Snad to bylo tam - já už nevím, nebo si to pletu? Tam to nebylo, to bylo jinde, to bylo ve filmu českém - kdy ti příslušníci jedné mafiánské skupiny hráli na nástroje a v životě nehráli. Vzpomínáte? No někdy to tak vypadá. Možná, že by člověk měl velký úspěch. Já to teda teď nemůžu předvést - ale jak bych tady něco zařval, rozumíte, a takhle tady začal křepčit, možná, že bych našel hodně diváků, kteří by cítili moji emoci, i když bych ji jenom hrál, a byl bych pro ně hvězda. No, ale nějak v tomhle životě už to nezvládnu, roky se chýlí - i když taková řekněme osobnost v 70, když se do toho dá, to by taky bylo zajímavé.

 

"Nemám už takový strach z koronaviru, jako z mezilidských konfliktů, které se během pandemie mezi lidmi ještě více vyostřily. Nevím, jestli takový názor mám jen já, ale domnívám se, že v budoucnu podobné nepokoje ve společnosti nás mohou proti sobě nadobro poštvat a vést až ke globálnímu konfliktu, než zapřičiní náš zánik. Jaký na to máte názor Vy? Myslíte si, že svět má šanci do konce tohoto století vůbec přežít?"

Nebuďte tak pesimističtí, ale na jednu stranu bych řekl asi toto: Poučte se u zahradníků, protože tam je řešení té vaší otázky. Velmi záleží na tom, co zasejete, jak se o to staráte a a potom je z toho ten výsledek. Jestliže společnost zasévá spíše to negativní a pěstuje to, potom samozřejmě -bez jakékoliv filozofické nebo jiné korekce - pak samozřejmě to sílí. Bude-li sázet něco pěkného, jako vzájemnost, vzájemnou úctu, lásku, poshovění a tak dále... Vždyť nemusíme být všichni úplně top, že? Úplně in a úplně úžasní. Stačí, že jsme lidé, a tak jsme bratři, my všichni. Není jednoho jediného člověka, který by nebyl vámi a naopak. Takže jistě, že tento vývoj někdy nahání strach. Všimněte si některý varující okamžiků z našich posledních dějin. Viděl jsem - teď už nebudu hodnotit jednotlivé aktéry, já nebudu říkat, komu bych fandil nebo nefandil - ale mě spíš zajímá ta schopnost se rozštěpit. Vzpomeňte na volbu prezidenta: Miloš Zeman versus jeho protivník - jak se lidé dokázali rozdělit. A to je to důležité, jak se dokázali na sebe chovat hrubě, nelidsky, protože jeden fandil tomu, druhý fandil onomu. A když někdo fandil tomu druhému než já, tak to už bylo skoro na popravu. A pak se to zopakovalo ještě několikrát. Viděli jsme tyto příběhy při dalších našich dějinných událostech, a to je to - a vůbec nejde o to, při jaké příležitosti, ale zdali. A to ukazuje ve společnosti, jak doutná ta společenská neshoda, která pramení z frustrace a ze všech ostatních věcí - každého jednoho nějak jinak - a která za určitých okolností může vykvést do velmi nepěkných dějů. Ono zlo začíná vždycky polehoučku, protože kdyby přišlo najednou, tak všichni normální lidé se proti tomu postaví. Ale ono přichází velmi chytře, vždycky se někde kousek přidá, nějaký kamínek na tu nebo onu stranu, a protistrana zase svůj kamínek, až je z toho nesmiřitelný postoj a lidé proti sobě stojí jak draci. Ke své škodě. Ten, kdo z toho má prospěch, je pouze zlo, nic jiného. Protože lidé, kteří ve spolupráci mohli získávat to nejlepší, se sami navzájem ničí ve svých možnostech a ještě jsou přesvědčení, že jsou správní. Takže záleží na nás, kam půjdeme, jakým směrem se necháme vést, jakým směrem budeme vést my.

 

"Máte prosím svého pokračovatele, jako měl pan Zezulka?"

Toto ponechám bez komentáře. Toto není věcí rozhodnutí, je to věc Osudu a Řádu. Každý z nás, v mé pozici, má svého pokračovatele.

 

"V pořadu Cesty k sobě pan Tomáš Pfeiffer uvedl příklad mongoloidního muže na vysoké duchovní úrovni, který však udělal tu chybu, že při jógických cvičeních se pokoušel zničit svou mysl. Mohl bych požádat o objasnění, co tím je přesně míněno? Snaha o zastavení mysli jakožto projevu ega je přece na základě mnoha duchovních praktik - technik. Mahariši říká, že smysl vlastně ani neexistuje, že mysl vlastně ani neexistuje (opraveno), protože je pouze vázána na lidské ego a to je rovněž iluzí. Zajímalo by mě, jak byl příklad s mongoloidním člověkem doopravdy myšlen a v čem spočívala chyba toho jogína? Mnohokrát děkuji."

Pokusím se vám to vysvětlit. Tam, kde vzýváme síly zmaru a ničení, se vždy setkáváme se špatnou žní.Jestliže člověk vnímá svojí mysl jako něco, co je nedostatečné, špatné a čeho je třeba se zbavit, koná velmi negativní posun. Cílem není ničit, ale rozvíjet. Aby něco mohlo být rozvinuto, musíme mít k tomu vztah a musíme také pochopit, kde je místo toho, k čemu máme vztah.Řada jogínů se tedy snaží zrušit svojí mysl, což je negativní počin. Pakliže se jim to povede, po letech cvičení, docházíme k tomu, kdy mysl nefunguje a tedy neplní svoji funkci. Nevím, jestli by ten jogín na počátku svého snažení chtěl dosáhnout stavu, kdy není schopen naplnit svoje základní potřeby, natož něco vyššího. A teď je to, co je nejobtížnější, vysvětlit vám, jak to myslím: Tady nejde o klanění se mysli, tady jde o zachování toho, co je, v rozvinutí, v kombinaci se vším ostatním tak, aby císařovo císaři a královo královi. Miliony let jste se vyvíjeli až k člověku, vaše vědomí mělo být stále dokonalejší. Tedy jak na té svrchní úrovni tohoto života, tak i v těch hlubších rovinách. Když například konáme duchovní cvičení - meditace, tak to není mediální prožívání, ale je to ponoření našeho "jsem" někam, o čem se mi ani nechce mluvit - do nejvyššího stavu existence, dokážeme-li to. A tak naše bytost roste, složití, aniž by memorovala, či užívala mysl v tom, jak je známo, a přesto ta mysl tam musí vždy být, protože na počátku každé cesty za hranice našeho bytí, když vystoupíme z těla, má být i vědomý čin. Jsem-li nízký, bude nízký, jsem-li vysoký, bude vysoký. Musím mít program, musím mít nějakou cestu a ta cesta není cestou rozumu. Ta cesta přináší výsledky, mění nás. Cílem tedy není rušit mysl, ale ovládnout mysl, a to je rozdíl. Když jste v běžném stavu, tak vaše mysl běží jak zajíc - z jednoho na druhý, tu jeden podnět tu jiný, tam slovo, nevtělená myšlenka, pocit... cokoliv. Ti kteří, jsou silní v duchu, mají nejsilnější mysl, kterou znám, tato mysl neobtěžuje a jde za svým cílem. Je to koncentrace nejvyššího druhu, která přechází do koncentrace emočního myšlení, a tak se stává z člověka počátečního člověk duchovní. Nemyslete si, že ti, kteří vám dávali vaše cvičení, jednali pouze v intutitivní části. To by nemohli vtělit svoje doporučení ze svého poznání intuitivního do školy, kterou vám přenesli jazykem. Jakýkoliv učitel, chce-li učit ty, kteří ho mají následovat, se jim musí přiblížit, ať je jakkoliv daleko. Proto přicházejí Přinašeči, aby se stali lidmi, proto se mezi vás rodí vysocí duchovní mistři,aby vám pomohli na vaší cestě. Kdybyste ničili svět emočního myšlení, bylo by to stejně destruktivní. Má se jít levá, pravá, levá, pravá. To znamená, že každá z těch částí má být kultivována, rozvíjena, zesilována - to je úkol duchovních mistrů. Jinak jsou to často jen vaše "cochcárny", vaše mediální nebo řekněmež autosugestivní stavy, které mnohdy nemají zcela vědomý základ. Jestliže cvičíte jógu, máte znát její smysl na svém stupni, máte vědět proč a co je posilováno, v které ásaně, není to pouze sport, bezduchý sport, ale je to hlubokou moudrostí podložená disciplína. Když pochopíte jógu - je to stejné, jako s každým jiným oborem - pochopíte celý svět. Protože celý svět je ve všem a všechno je v něm. Jednostrannost bude vždy na škodu. Začínáme tím, že ovládáme mysl, tedy nikoliv, že se soustředíme na to co chceme, či nechceme, ale učíme se žít to, co chceme, a to, co nechceme, v míru a pokoře necháme odplynout. Kdybyste chtěli zrušit nějaké myšlenky cíleným způsobem, tak se k nim ladíte a děláte pravý opak toho, co je vaším cílem. Když jste schopni míti jen jeden stav nebo myšlenku, pak můžete jít dál, dříve ne. No a teď je to na dlouhé povídání, ale to povídání nepatří sem, patří do prvního stupně univerzity. A nic na tom nezmění- pokud je to pravda- jaký na to máte názor. Protože pravda není ničí. Kdybych nepotkal ty, které jsem potkal, nikdy bych tady neměl právo toto vyslovit, rozumíte? Čili neničte, ale rozvíjejte, nepotlačujte, ale ovládejte.

 

"Co je za životem na této planetě?"

Nepředstavitelně majestátní Řád. V našem stupni lidsky nepochopitelný. kde všechno na sebe navazuje, vše má smysl a důvod, na počátku všeho je to, čemu lidé říkají "Bůh" nebo "Podstata všeho, co jest" a na konci totéž - je to nekonečný kruh. Až ve vyšších zrodech v tomto druhu nebo ještě lépe ve vyšším druhu lidském, než jste dnes, budete stále častěji klást tyto otázky, budete vidět stále úplnější odpovědi, které mnohdy nebudou tím, co čekáte, logicky, protože když něco nerealizuji, tak ještě nemůžu ani chápat, co na konci cesty bude. Můžu se jen domnívat, tušit, ale to je vše. Za životem - nejenom na této planetě - je přírodní zákon, Bůh. Ať se stane kdekoliv, cokoliv, je to v celém vesmíru stejné. Stejně, jako když se k sobě dostane kyslík a vodík a jiskra, tak to bouchne - kdekoliv ve vesmíru - tak když dojde čas ve svých vlivech k možnosti vzniku života, život tam vznikne vždy, ne jako náhoda. Náhoda je berlička nevědomých, kteří sami nechápou, jak by věci mohly být, a tak je vydávají za náhodné. Vyjadřují jen stav svojí mysli, nikoliv realitu. Bavme se tedy o životě jako celku. Stejně jako je život anorganické hmoty a je zákonitý, stejně je zákonitý i život organické hmoty. Všude v celém vesmíru probíhá vývoj stejně, ale v mnoha variacích. Nemusí to být čistě kyslíkový metabolismus nebo založený na třeba světle, vůbec ne, ale samo naplnění smyslu v různých formách je stále stejné. Tak ten život začíná napřed ve vodorovné pozici. Napřed teda ještě před zvířecím světem, ale pak tedy svět zvířat: napřed se to plazí pak se to oddálí od země, ještě pořád vodorovně, pak se to postaví na zadní. Na počátku je koule - buňka, na konci rovněž, ale ze světla, nehmotná - to jsou zákony života, kdekoliv. 

 

"Pamela Anderson v tomto má jasno. Pro zpestření - vegani jsou nejlepší milenci. Mám v této oblasti velké zkušenosti, tvrdí Pamela."

Nedokážu posoudit zkušenosti Pamely, ale rozhodně mi o tom dejte vědět. Když máte stravu těžkou nebo pro život méně vhodnou, má to důsledky pro vaše myšlení i tělesné funkce. Když máte opačnou stravu, jste lehčí, často i výkonnější Nemyslím si zrovna v této oblasti, ale kdo ví? Snad to někdy někdo změří, máme dobu vědy.

 

"Dobrý den, napíši dotaz - nepíši dotaz, takže prosím nezveřejňovat."

No, ano, děkuji vám. Je to škoda, že nechcete, abych to zveřejnil, protože všichni ti, kteří se na tom podílejí, by byli potěšeni. A určitě by to zahřálo na srdíčku. No, co se dá dělat, tak to nezveřejním, vaše přání je mi rozkazem.

 

"Pracuji v továrně, u stroje sedím hned u pneumatických kladiv a jsem vystavena hlasitý ranám, bojím se o svůj sluch, přesto musím denně vyrábět na normovaný čas, který je neúprosný, pojistky a vypínače a předepsaná norma na jejich výrobu je těžko splnitelná. Firma od 1. února 2021 bude zavádět nový systém počítání odvedené vyrobené normované práce. Prosím Vás, buďte tak dobrý, hodný a laskavý a pomodlete se za nás nahoře, aby nám tím vedení firmy nestížilo možnost si vydělat peníze a abychom měli více času na výrobu zakázek a splnění jejich vymyšlených norem. Děkuji. Máme z toho dost poničené ruce."

Ano, toto je faktum. Je to o to méně mravné, že leckdy pozorujeme rozdílné normy v závodech, které jsou vně našeho státu a závodech, které jsou uvnitř našeho státu. Řekl bych, že zde náš stát neplní svoji funkci správně. Je důležité, aby naši Lidé nebyli zotročování a zbídačováni, protože v některých provozech dochází až k jevům, které samozřejmě s přihlédnutím k ostatním faktorům, jako osobním dispozicím a tak dále, vedou k nepěkným osudovým koncům. To, co je třeba dělat je, aby zde byl dohled nad sféru obchodu a výroby, která někdy překročí hranice lidské slušnosti a za ziskem halířů nevidí lidské utrpení. Jsou zde příběhy, kdy lidé nemohou si dojít ani na záchod. To je nelidské. Jsou zde i jiné příběhy. Samozřejmě, že pásová výroba má svoje specifika, ano, ale myslím si, že každá věc je alespoň trochu řešitelná. Takže tady se za vás budu velmi rád modlit, ale ne za vás, ale za to, aby zde lidé odpovědní se - nikoliv proto, aby vytvářeli pro vás nepřiměřeně jaksi nízké nároky, ale aby naopak nepřiměřeně vysoké nároky dokázali umírnit. Kdysi na toto téma natočil film Charlie Chaplin, tuším, že se jmenoval "Nová doba". (pozn. redakce: film se jmenuje Moderní doba (1936) ) Vzpomínáte na ten film? Když přestaneme být lidmi, což se zvláště daří tam, kde se jedná o někoho jiného, odjinud, tak potom je s námi už hodně zle. Třeba vámi zmiňovná reorganizace přinese naopak zreálnění nároku na dělníka. Je tu další problém. My jsme velmi různí jako lidé - někdo je manuálně schopný, někdo je manuálně neschopný, někdo je schopen pracovat stále stejný pracovní úkon, nečiní mu to potíže, jiný toto těžko snáší. Čili i v tom je jistě část pravdy. Čili každý člověk má nějakou práci, ke které je postaven, ale často si nemůže vybírat, viďte. Musí se uživit, musí hledat. No, není to snadné. Modlím se za vás.

 

"Domnívám se, že posluchači, kterým dřívější působení v 21:00h. vyhovovalo se vám neozvali, protože před týdnem ještě nikoho nenapadlo, že by působení mohlo být přesunuté na 20:00 a lidé proto neměli důvod vám psát, že jim 21. hodina vyhovuje. Naopak nespokojení posluchači se ozvali hned, že by chtěli působení raději v 20:00 h. a obávám se, že na základě toho se může stát, že většině vyhovuje 20:00 h. Chápu, že se všichni posluchači nikdy neshodnou - to je pravda - na stejné hodině večerního působení, ale myslím si, že bychom se měli řídit hlavně podle vás a vašich časových možností."

Děkuji, jste laskavý nebo laskavá, laskav. To je pravda. A musím říci že ta 20. hodina má své výhody v tom, že pak už není příliš dlouho do toho usínání, a tím pádem je to pro mne také lehce více vyhovující.


A poslední dotaz: Ptáte se mě, podle mého názoru, zda je přechod z doby dostředivé do doby odstředivé vždy těžký.

Vždycky, když se setkávají protipóly, čili dostředivost, to je odevšad sem - to je velmi nic neříkající, viďte - ale netušíte, jak to má hluboké dopady. A odstředivost je odevšad všemi směry a to je pravý opak. Ale ještě najít tu rovnováhu mezi tím, viďte. Když končí dostředivá doba, má za sebou staletí a tisíciletí,v které kralovala, a teď se najednou v zaběhnutém systému má něco měnit. Vzpomínám na jednu z Čapkových prací, jak mladík rozbourat ustálený stav a jak byl buřičem. No, takže to je ten problém těch mladočechů a staročechů. Ano je vždycky těžký, máme dva zásadní přechody - tento, který žijeme, tedy dostředivé období - konec Platónského roku - a odstředivé Vodnářské období. Ale za dvanáct tisíc let nás čeká druhá podoba a to je žár a klid. Obě dvě přelomové doby mají svůj charakter, každá je trochu jiná. Jestliže tu máme třeba děje rozměru atlantských katastrof nebo ještě mnohem starších - potopa byla, přátelé - no tak je to už dávno, skoro nikdo o tom nic neví. Takže i tenkrát to cítili těžce. No a my taky máme úkol. Když to přeženeme, bude to stejně destruktivní jako to, z čeho odcházíme a co nebylo zvládnuto v nejmenším. Takže modlit se bude potřeba, i za tohle, protože bez Boha nejsme nic.

A co nás čeká příště? Ano, tak budeme probírat ladění se k našim vzájemným setkáním.Tak a to už necháme na příště.

Takže vám moc děkuji za vaše dotazy, za vaši podporu, je potřebná. Děkuji za názory.
No a teď tedy asi za hodinu budeme mít ještě další možnost se potkat - a to je náš pravidelný duchovní obřad.
Těším se na vás. Mějte se krásně.

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.