 |
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky |
         |
Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 6. 12. 2021Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:
Zvukový záznam (MP3) Obsah:13:25 – Úvod, apel na vlastní přemýšlení a zpracování předložených názorů. 23:05 – Uzdravte se, prosím! Přeji mnoho zdraví a dostatek sil. 24:51 – Modlíme se za Vaše uzdravení. 28:35 – Co byste mi doporučil na vysoký cholesterol? 46:34 – Má větší přínos soužití s partnerem, nebo bez něj? 1:12:38 – Rozloučení, pozvání k duchovnímu obřadu ve 20:00 hodin. Přepis videa:Dobrý večer, vítám vás při naší pravidelné pondělní přednášce Duchovní university Bytí, ve které pokračuji vlastně v cestě, kterou započal můj učitel pan Josef Zezulka, kterého jsem žákem - filosof Josef Zezulka, biotronik Josef Zezulka - a já se vám pokouším rovněž už skoro po celý život to, co jsem od něj dostal, nějakým způsobem přibližovat. Každopádně je to věc osobní svobody, musíte sami přemýšlet a hledat, ale k té svobodě patří i možnost vyjádřit to, co jsme poznali, a pokusit se tak obohatit ty, kteří o to mají zájem. No, tak začneme prvním podnětem. Budu odpovídat samozřejmě, jak nejlépe dovedu, a na vás je, abyste vším, čím můžete - tedy rozumem, citem - si vytvářeli vlastní názor. Takže píšete...
DOTAZ: Chci vám ze srdce poděkovat za přednášky. Pomáhají mi zvládnout tuto nelehkou dobu, tento svět. Mám ještě dotaz, jak zpracovat velkou citlivost. Cítím příliš energie druhých, a pak mě to v životě omezuje. Také je ta citlivost až moc velká. ODPOVĚĎ TP: No, tak to je dotaz, který rozhodně stojí za komentář. My různí lidé máme různé dary. Někdy se rodíme s tím, jindy s oním, ale to, co je jim společné, je, že je musíme v tom životě postupně zvládat. Když přichází třeba něco ne zcela běžného, například bude člověk, který bude vnímat v čase, tedy bude mít jasnovidnost, nebo bude vnímat třeba nevtělené, bude mít takzvanou duchovidnost, nebo bude citlivý na vliv druhých lidí, protože my všichni vlastně jsme určitou jakoby kvalitativní entitou. Náš obal, naše aura je u každého unikátní a vlastně ji popisuje, ale také interaguje s okolím, působí na ně. Jsou to psychické stavy. Někdo je egoista, někdo je altruista odstředivý, někdo je kliďař a někdo je zase fanatický žárovec. A tyto vlivy, jsou-li vyhraněné, pak můžou přesahovat do okolí a citliví lidé je budou vnímat. Když se bude váš dar rozvíjet - tedy ne u všech, je to věc velmi, velmi osobní - pak se někdy může stát, že budete vnímat daleko širší část života. Budete vidět třeba, co který člověk napáchal nebo to budete tušit. Budete vnímat i širší dobu přesahující třeba jeden život. No, a pak přijde vlastně to, co je zákonem v této oblasti. Je to přiměřenost. A tak, jak vyspíváte, pokud v magii po těchto silách nesaháte, dostáváte vlastně rovnováhu. Abyste zvládli věci lidské, které velmi často nejsou někdy příliš lehce vnímatelné, tak se zároveň ve vás musí objevovat jakási pokora, souznění, láska, protože kdyby váš dar, kdybyste věděli, co ten člověk v kterém roce provedl - a někdy jsou to opravdu hrozné věci - tak kdyby to vyústilo ve váš odsudek a agresi nebo sebedestrukci, tak by to bylo přece zřetelně proti smyslu. A tak je to vždycky cesta dvousměrná. Je tu ten dar a je tu osobnost toho jedince. Když se podíváme třeba na velké jasnovidce, tak vidíme třeba toho Nostradama, viďte, tolikrát zmiňovaného. A vidíme, jak proto, aby nás nepoškodil nebo aby některé nepoškodil, zakódoval svoje sdělení do svých čtyřverší tak, že je jen málokdo dokáže číst. Ještě vyšší jasnovidec, než byl Nostradamus, žil v naší republice v meziválečném období. Byl to Karel Čapek. Jeho poznání se týkalo celého vývoje lidské kultury nebo civilizace. Pojmenoval všechna nebezpečí, tedy robotizaci - R.U.R., Továrna na absolutno - to je zřejmé, Krakatit - zneužití energie a další a další. A přesto, i když byl vystaven v konci svého života sprosté lidské hlouposti, protože část tehdejších obyvatel se přidávala na stranu Hitlera a opravdu mu dělali ze života peklo, tak přesto tu situaci jistě ne lehce ale ustál. Pokud vím, nezachoval se žádný spis z toho posledního období, kde by odsoudil lidi jako celek, kde by se nesnažil lidem stále pomáhat, protože všechny ty jeho hry vycházely ze snahy lidem pomoci v jejich nebezpečí. No, a to způsobem, který přesáhnul všechny možnosti Nostradama či jiných. Nostradamus se zajímal zčásti o světové dění, ale zejména o to dění francouzské a tak dále... nebo osobní nebo podobně. Čapek pojmenovával celolidské - celolidská témata. No, takže co z toho plyne v odpovědi pro vás. Asi nepatříte k jasnovidným lidem, kteří vidí za hranice běžného dne. Vnímáte tedy vlivy ostatních a učíte se s nimi vyrovnávat. Čím víc vlastně je ten proces na počátku, tím víc máte tendenci se těmito vlivy nechat ovlivňovat a rezonovat s nimi. Jenomže, je-li zde nějaké zlo, pak to není důvodem, abyste zlo vykonávali vy - a to je základní podmínka. Čili cílem je dokázat to zlo eliminovat láskou, pochopením, ale také - je-li to opravdu nezbytné - i obranou, samozřejmě. A to pasivní obrannou nejčastěji. Jestliže se dostanete do kontaktu s člověkem, který je velmi egoisticky naladěn a snaží se získávat energii druhých lidí a snaží se odsávat tu energii. To jsou takoví ti, co vás potkají, a vy už chcete jít a oni vás nepouštějí, ještě do vás strkají do ramene prstem anebo vás drží dokonce za rukáv a než prostě si vypovídají tu svoji věc, a vy už jste úplně unavený, už nemůžete a nebo taky pospícháte - no, tak se naučíte tyto problémy řešit, naučíte se jim vzdalovat. Když ucítíte vliv jiné osobnosti, který nebude zcela příznivý, tak je velmi důležité se k tomuto vlivu neladit. To znamená - vaše duše a vaše vědomí tento vliv registruje, začne ho vnímat. No, a teď ten vliv se pokouší jakoby do vaší osobnosti proniknout, prosáknout, ale vy v té chvíli musíte udělat pravý opak. Zcela jej ignorovat, odejít od něj a věnovat se jiným tématům. Takže to je taková ta nejzákladnější rada. No, a pak se samozřejmě pokoušet myslet za toho člověka s láskou, když to bude třeba. Vždyť i my jsme mnohokrát hřešili, mnohokrát jsme konali věci - ač bychom je dnes nevykonali - které ve své době byly pro nás možné. A tak někdo jiný zase ve své době má prostě ten svůj současný názor. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU. Děkuju. A uzdravte se, prosím. (TP: Dělám, co můžu. Jde to pomalu, ale jde to.) Přeji mnoho zdraví a dostatek sil. ODPOVĚĎ TP: No, vlastně bych vám měl poděkovat za všechno to, co jste pro toho Pfeiffera udělali. Bylo to těžké - jako mnohokrát v mém životě. Je to nějaký zákon či co, nevím. A tak i tentokrát ten průběh byl velmi těžký a jistě svojí měrou přispěly i vaše modlitby a prosba, protože možná, že to byl ten poslední kamének na misce vah, který způsobil, že tu s vámi dnes mohu povídat. Děkuju i tedy za všechno dobré, co jste vykonali a v této nelehké době, která je opravdu extrémně zatěžující, kdy tady působí mnoho a mnoho stresorů, a rozdělující době, kdy vidím, jak se společnost začíná nezdravě rozdělovat ve smyslu jisté nelásky. Bylo by dobré se nad tím zamýšlet. Bylo by dobré, aby se v této oblasti konala nějaká práce. Když přichází neláska a rozdělení, vždycky to končí špatně. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Modlíme se za vaše ... (TP: Děkuju, děkuju.)
DOTAZ: Dobrý večer, přilaďovali se k vám naši, když jste nepůsobil, byl jste nemocný. Když jsem se zeptala, bylo mi odpovězeno, že prý máte dva energetické sloupy a že prý působíte, i když nepůsobíte večer před obrazovkou, jestli mi rozumíte. (TP: Rozumím.) Mně se to ale nezdá. Přišlo mi, že to přiladění v nemoci vás oslabí. Svůj názor... ODPOVĚĎ TP: Lidé jako já mají v tomto poněkud jiný jaksi systém. Skutečně ten názor je správný. Jsme tu v těle, a to je úplně normální tělo jako každého z vás, ale vedle toho je tu ještě napojení. A to napojení dokonce nezáleží na tělesné schránce. Snad jen do té míry, že pokud není dost sil ke koncentraci, tělo je zbídačelé, duch je zbídačelý a tak dále, no tak pak samozřejmě musíme tedy rezignovat na vědomé. Ale to, co je nevědomé, to je něco jiného. Podívejte třeba - zase se opřu o svého učitele pana Zezulku. Ne jednou se stalo, že se objevil u lůžka nemocného - rodiny, kterou znal. Objevil se jako hmotný člověk, vykonal svoje a pak odešel. V závěru života, kdy už přicházely nemoci a velké omezení, no tak s aktivní léčbou pro lidi, osobní léčbou musel tedy přestat, ukončil ji. A poslední roky tedy pro tu veřejnost již neléčil, a přesto občas ano. Když tedy se ladíte k tomu, tak se v podstatě neladíte k tomuto člověku jen, ale ladíte se k tomu duálnímu průtoku, který tady je. To je vlastní schopnost biotronika. On je prostě potrefen. Stejně jako vy máte svůj silový systém ve všech těch čakrách běžného těla, tak zde při narození již existuje obdobný systém, ale nespojený přímo s tělem. A ten slouží pro tu práci v duchovní léčbě. Takže neomezujete a můžete to udělat kdykoliv bez vědomí toho člověka, vlastně se obrátit s prosbou o pomoc, a pravdou je, že ta pomoc není z mého pohledu chápána ani tolik jako osobně, ale jako spíše to velké těžko popsatelné mystérium něčeho, co přesahuje náš běžný den. Ostatně svým způsobem zpočátku po tom probuzení nebylo úplně snadné toto přijmout.
DOTAZ: Co byste mi doporučil na vysoký cholesterol? Jedná se o špatný cholesterol. Od narození nejím maso, uzené ne, smažená jídla občas a opravdu nevím, z čeho můžu mít cholesterol zvýšený. ODPOVĚĎ TP: No, víte, vedle přebytku těch škodlivin, které se třeba můžou vyskytovat ve stravě, to může být i porucha samotného systému, a to už nemusí tolik souviset právě jen s těmi vlastně přebytky toho škodlivého cholesterolu. Jenom pro pořádek máme tady dnes řekněmež dva cholesteroly základní: ten hodný a ten špatný. A pak ten průměrný. A často je vidět, jak se to trochu zkratkovitě hodnotí, protože ten hodný cholesterol není až tak nebezpečný a pokud je ho více, v tom průměru se samozřejmě objeví, a někdy je pacientům jaksi řečeno, že ten cholesterol je vysoký bez toho, aniž by se řeklo, že to je ten cholesterol, který je bezpečnější. Naopak ten nebezpečný cholesterolu tady samozřejmě vždycky vede k obavě. No, ale i tady je to ještě mnohem složitější. Je poněkud primitivní názor, že všechno souvisí pouze s jaksi hodnotou a stravou. Vedle přítomnosti cholesterolu v těle musí být splněna ještě druhá podmínka. A to je připravenost, koncentrace, shlukování, ukládání těch cholesterolových plátů v těle, a tak velmi jistě naleznete jedince s vyšším cholesterolem bez zasažení cévního systému a zase jiné i s nižším, u kterých toto bude přítomno. Je to vidět ve všech činnostech organismu. Když třeba se podíváme na ledvinové kameny, tak tam vidíme souvislost s některým typem potravin. Já nevím... chcete-li kameny, dávejte si každý den špenát - máte je. A přesto i tady platí totéž - u někoho málo, u jiného více, u dalšího velmi. No čili tabulky, všechno ostatní, to je k dispozici. Takže samozřejmě tu stravu racionalizovat. A pokud se týká toho mechanismu, vlastně poruchy metabolické cholesterolu, tak tam by třeba byl důležitý v některých případech i vlastně duchovní postup. Dost možná, že v mnoha případech dokáže dokonce lépe působit na ty sklony organismu takto se chovat. No, přes veškeré úžasné pokroky ve vědě, tady bych rád prohlásil, že nás čekají v dalších létech, desetiletích a stoletích velmi rozsáhlá rozšíření poznání, a to ze dvou příčin. Jednak zlepšení stávajícího poznání, ale také práce, které budou provedeny v oblastech, které doposud nebyly vůbec otevřeny. A tak se o nich prostě neví. Budou jistě objeveny a zkoumány. No, pojďme dál.
DOTAZ: Zánět šlach? ODPOVĚĎ TP: Ano, čtu si ten popis. No, na dálku radit velmi těžko, to opravdu víceméně obtížné. Nejčastější příčinou zánětů jsou v těchto případech kloubních či šlach spouštěče. Jsou to metabolity, které tělo nedokáže správně vyloučit, a tak se podle jaksi té připravenosti koncentrují do různých částí, kde působí drážděním, které nakonec vyvolává ten zánět. Je zajímavé, že to souvisí také často řekněmež s počasím nebo s jinými faktory. Každý revmatik ví velmi dobře, že mám pravdu. Máte-li revma, vnímáte příchody nějakých front v tom počasí často několik dní dopředu. A ty záněty můžou mít velmi rozdílné příčiny. Například v dnešní době je to zejména tématika covidu, který působí velmi široké spektrum možných potíží. Dokonce i takové, které dnes současná medicína a možná ani nikdo jiný prostě nechápe. Covid ovlivňuje váš mozek, a to poměrně výrazným způsobem. Covid se může pustit vlastně do kterékoli části vašeho těla, a tak je třeba uvažovat i s touto možností, například němou infekcí, která proběhla zcela bezpříznakově. I takové průběhy jsou. No, čili to je toto. Pak je třeba se opět zamyslet nad stravou, byť býložravou stravou, protože i zde můžeme nacházet vlastně nedostatek nebo naopak přebytek některých látek a budoucích metabolitů. Jsou tu otázky trávicího traktu, který je nejsilnějším téměř - vedle brzlíku, i když je dnes v dospělosti atrofovaný, tedy zmenšený - tak vaše střevo je jedním z nejsilnějších míst, které se podílí na tvorbě vaší imunity a dalších činností organismu. Může docházet tedy k paradoxním jevům, kdy v trávicím traktu vegetariána jsou nějaká nepříliš příznivá rezidua mikrobiální, která mají svůj následek potom v těchto jevech. Tady by jistě váš lékař poradil lépe, které tedy z těch bakterií trávicího traktu by pro vás byly dobré. A tady další dotaz.
DOTAZ: Velký smutek, žal, slabosti, strach, úzkosti, lítost. (TP: Takže to je ta psyché.) Čím a jak se toho zbavit? A co si myslím o borelióze, plicních chlamydiích, ehrlichióze, mononukleóze, EB viróze a jejich léčbě. ODPOVĚĎ TP: Kupodivu ten první popis s tím do určité míry souvisí, protože psyché dokáže vyčerpat mimo jiné i náš imunitní systém a například právě po covidu, když se vracím k této nemoci, jsou pozorovány přesně podobné příznaky, což neznamená, že každý, kdo je má, prodělal covid - to tedy rozhodně ne - ale jsou pozorovány. No, borelióza, tam je to nejjednodušší. Tam musí být nějaký přenašeč, který nám tedy do těla vpraví, ať už je to klíště nebo komár či podobně, protože byly už prokázány přenosy i komáry a zdaleka tady neplatí, že to může nastat pouze po klíšťovém ataku. No, chlamydie a další stavy, včetně mononukleózy - tady má biotronika jiný názor, než má medicína. Přesto, že například mononukleóza může být sdělitelná, tak její prvopočátek v některých případech může být založen na něčem - a teď se budou všichni odborníci smát - endogenním viru, tedy viru, který nevzniká přenosem, ale vzniká úpravou vlastní genetické informace pacienta. Velmi často tedy se to objevuje u mladých jedinců, a to má taky určitou výpovědní hodnotu. Chlamydie a další podobné příznaky opět cosi vypovídají o imunitě. V dnešní době tyto infekční potíže se stávají doslova lavinou, ať už jsou to tedy kandidózy, kvasinky, ať už jsou to zmíněné chlamydie nebo další, které se v populaci šíří velmi znamenitě. Vždycky se rád dívám do vzorku, který nám v té oblasti ukazuje jiný stav. Dělám to třeba u vegetariánů a nevegetariánů, kde vidím třeba u těch jaksi Hunzů ten život 120 let v průměru a bez civilizačních nemocí. A hned naproti masojedné stejné etnikum - naproti v údolí a tam je těch 65. Tak i tady. Je to zajímavé, že lidé na začátku století a na konci 18. století byli daleko odolnější vůči těmto infekcím. Samozřejmě ve své době se šířily masivní agresivní infekce jako je mor a podobně a v případě špatné hygieny břišní tyfus a všechno to ostatní. Ano, to jistě. Byly to infekční agens, které měly takovou sílu, že překonávaly tu lidskou imunitu. A ani tenkrát ne všichni onemocněli. Je to podobné jako dnes. Máte tady x-případů, kdy rodiny v těsném kontaktu mají jedno nemocného nebo alespoň jeden neonemocní, a kdežto ostatní zcela logicky ano. Jsou jedinci, kteří neonemocní nikdy. Čili prodělal-li člověk tyto infekční nemoci, pak hodně záleží na jeho životě, protože ony signalizují, že organismus tedy byl v této oblasti vyčerpán. Aby se napravil a upravil, to většinou nejde úplně rychle. Zase to záleží na vrozených a získaných řekněmež těch vlastnostech. Ti, kteří mají od přírody silnější imunitu, toto překonají, a nakonec je to už nějak v dalším životě neomezuje - část z nich ovšem jako po každé prodělané infekci masivní. Podívejte, budete mít třeba chronické záněty mandlí nebo jiné infekční, budete mít tedy angíny či podobně, tak to postihne nejenom váš srdeční sval někdy a tak dále, ale postihne to v některých případech i dlouhodobě vaší imunitu jako celek. Ona se prostě jakoby vyčerpá, oslabí, ale nikoliv jen v okamžiku té nemoci, ona pak zůstává oslabena dlouhou dobu. Čili tady odpovídat se dá velmi obtížně. Svým způsobem v akutní - tady popisujete antibiotickou léčbu v akutní fázi a tak dále - jistě to je nezbytné, jak rozhodne lékař, ale pak je tu to B, a to je ta dlouhodobá snaha tyto věci řešit. Nedávno při své nemoci jsem například měl možnost vlastně, jak bych to řekl, vyzkoušet i medicínu, která není evropská. A bylo zajímavé, že léky, které Indie nevyváží a jsou nedostupné, tak tyto léky se například užívají, a jsou to léky, které se podávají, když vás uštkne štír nebo kobra a působí silně na detoxikaci - ještě v kombinaci s dalším lékem. A to je velmi zajímavý poznatek. Myslím si, že bychom se jako Evropané neměli vysmívat všem těmto možnostem, které zde jsou, ať jsou jakkoliv v Evropě neprůkazné nebo nevyzkoušené nebo jinak, a že by bylo žádoucí, aby se tyto postupy vlastně zkoumali klasicky po evropsku a v případě, že se najdou jaksi ty vhodné výsledky, no tak tou cestou jít. Mimochodem o to už jsem se zajímal při svých cestách po Indii. Jak léčí třeba uštknutí hadů a v Indii každý rok zemře mnoho lidí na uštknutí zejména kobrou, ale mají tam ještě lepší hádky, kteří jsou ještě rychlejší. Kobra patří k těm pomalejším. Čili odpovídat jaksi zcela s velkou jistotou zde nelze. Bylo to pouze zamyšlení nad těmi řekněmež příznaky, a to ještě velmi zkrácené zamyšlení. Čili samozřejmě, že tady jsou potom ta napětí duševní, které tady vychází, strachy a i s těmi se jistě dá pracovat různými obory, ať už je to psychoterapie - pokud to samozřejmě není jaksi nemoc vyššího stupně. No, tak tam poslouží jiný obor, ale dá se s tím pracovat i osobně. Než se nás zmocní třeba zmatek, strach, panická hrůza, tak ještě pořád máme možnost tyto stavy ovládat, a to vědomě. Koneckonců toto jsou emoce. Emoce nejsou příliš racionální a chcete-li zvládat emoci, tak pravděpodobně nevystačíte pouze s prvoplánovým vyjádřením "neboj se". A tedy je třeba pracovat i na té úrovni toho vnitřního emočního prostředí, protože když je prostor a necháme rozvinout nějakou negativní emoci pak samozřejmě to už není tak velký prostor pro tu emoci pozitivní, a tak je potřeba se pokoušet ve vhodné chvíli tu pozitivní emoci vyvolat, aby zase nebyl prostor pro tu negativní. No, koneckonců, co se vám může stát nejhoršího. Strašně moc věcí, ale většinou se nestanou, všimli jste si? Vždycky představa na počátku je horší než... - skoro vždycky.
DOTAZ: Má větší přínos soužití s partnerem nebo bez? ODPOVĚĎ TP: To záleží na tom, kdo se ptá a jaký jeho životní úkol. Bylo by špatné jedno i druhé, kdyby to bylo neprávem, a tak vám nemohu odpovědět. Jsou případy životů, které vyžadují tento způsob. Ostatně představte si, jak vlečete za vlasy svoji milovanou do Himaláje do věčného ledu a sněhu, kde bude mít k jídlu jednu bramboru za den a žádnou kamarádku, s kterou by si popovídala. Na druhou stranu, kdyby ona do té Himaláje patřila, tak přesto, že vy nesnášíte chlad, by tam odjela, rozumíte? Čili je to i o kněžství, je to i o normálním v životě, a tak si myslím, že ta odpověď jaksi se nedá takto vystřelit od boku. Tady máme něco, co s tím nepatrně souvisí. ODPOVĚĎ TP: No, tak to bych se musel stát ženou, a to se mi zatím naštěstí nestalo - až v příštím životě, protože přesně za tuhletu repliku to mám úplně jasně. Ale pojďme tedy vážně. To, co popisujete, může být krajně dobře i krajně špatně. Skutečná duchovní cesta nesouvisí s pocity jako touha něco znamenat nebo touha něco vlastnit - teď myslím spíše ty možnosti síly nebo jinak. Je to totiž "opravdu", víte? A to slovo opravdové je to, na co se mi hned zítra zeptáte, protože vám to nevysvětlím úplně dobře. Ono to totiž buďto je, anebo to není. Samozřejmě, že v oblasti ducha, čistého ducha, je to tak, že každý z těch duchovních pracovníků pracuje pro své bližní z čisté lásky a snahy pomoci svým bratřím. Vždyť i jemu je pomáháno, a tak je zcela přirozené, že darmo vzal, darmo dal. Jistá část duchovní veřejnosti se, podle mého názoru a názoru zejména mého učitele, protože bych sám si nedovolil tuto myšlenku vyslovit, nachází v oblasti spíše jakoby... no, je to velmi složité. Abyste dostali skutečně čistý vzhled, tak nestačí jenom mluvit o lásce, nestačí se vzájemně ujišťovat či něco vykonávat. Musí to nastat doopravdy, a to je mnohem složitější než se účastnit nějakého zasvěcujícího kurzu. Stát se duchovním, to je úkol na mnoho životů. V každém tom životu někam dojdete a jde se dál. Poznal jsem nejvyšší duchovní. Ani jeden z nich se neprojevoval tak, jak často vidíme dnes. Je pravdou, že všichni z nás lidí včetně řeší své řekněmež problémy nebo své úkoly. Odněkud vychází, nepřicházejí ze vzduchoprázdna. Něco jste pěstovali v minulých dvaceti životech a odejít od toho, to přece není myslitelné. To je proces a to trvá dobu, i když je to dobré nebo spíše špatné. Často tedy představy o tomto procesu vycházejí spíše z jakési lidové tvořivosti než z přísného řádu Boží existence. Je to i projev jistého útlaku a umrtvení těchto oblastí a také samozřejmě ostatních lidských vlastností. Jsou na světě překrásné, překrásné duchovní společnosti. Řekl bych, že nebudou na každém rohu. A tak i zde musíme být opatrní. Podívejte, to máte tak. Nikdo z nás není dokonalý. Pohybujeme se od pólu světla až do pólu temnoty. Na konci Kalijugy a stavu, jaký je, nelze vlastně očekávat nic jiného, protože ty póly temnoty se budou opravdu velkou měrou snažit člověka zaujmout. A tak já tady uvedu, některé takové nešvary, ale není to osobní. V leckterých duchovních společnostech se objevuje soutěžení. Někteří si myslí, že už jsou vyšší a tak říkají: "To já už." Těm já říkám ušáci s dlouhýma ušima. Teď je otázka, z kterého zvířete. Více zvířat má dlouhé uši. Máme tady společnosti, které se snaží zvyšovat nebo někteří její členové zvyšovat svůj status komplexu méněcennosti, a tak se předhánějí v tom čím byli v minulém životě. Kdo byl tím nebo oním slavným ničitelem lidských dějin. Pak je tu také oblíbené téma mimozemského života, jinoplanetární, a tak se leckdy dozvíme, že já jsem přišel z té Venuše nebo z Marsu nebo odněkud jinak - Alfa Centauri nebo z plejád a příslušný hlasatel očekává, že si obecenstvo sedne na zadek, ztiší svůj hlas a začne nábožně a pokorně poslouchat. Těch variant je nesmírné množství. Na konci ale zjistíte po mnoha pokusech a omylech, že to, co za něco stojí, je lidská opravdovost, vzájemnost, láska, pochopení pomoc - jak jen to jde. A zase... máte také fanatiky pomoci, kteří chtějí si udělat svého "bobříka", a tak pomáhají a pomáhají, ale pro sebe. Dělají to proto, aby měli dobré body. To je jako když si v supermarketu děláte nákup a oni vám dají na kartu plusové body. No, tak si myslí, že to funguje u Pána Boha. Ale opak je pravdou. Jestliže tu je něco, co je zdrojem každého a všeho, pak je vše a každý jeho součástí, předmětem jeho nejužšího zapojení zvaného nadlidská láska. V tomto stavu nemá žádné místo jakékoliv vymezování se kohokoliv nad ostatní. Mohou být mezi vámi i velmi vysoké duchovní osobnosti - ani netušíte jak vysoké - a přesto se to nedozvíte. Koneckonců ani ten Zezulka - nejvyšší duchovní bytost, kterou můžete potkat v těle - nikdy neklesl k tomu, aby předváděl svoje dary a možnosti, a vždy, když se to stalo, tak to mělo nějaký důvod přirozený - ne proto, aby se předvedl. Vzpomínám na jednu jeho dlouholetou pomocnici a známou. Zezulka ve své pracovně, teda obývacím pokoji, měl na návštěvě skupinu vědců, kteří mu přáli. Byla to skupina, která chtěla pro to něco udělat. Tak si tam tak stoupl a teďka řekl: "Podívejte se." No, a tak se jim před očima změnil do několika osobností. Byly to jeho minulé životy. A pak při návštěvě jiné paní, tuším z branického kroužku, udělal totéž. Ona se lekla a začala brečet, a ta jeho dlouholetá pomocnice říká: "Pane Zezulka, nechte toho nebo vám to zůstane a budou se vás děti bát." Jindy vedl tu paní za ruku - s těžkou srdeční vadou - na vlak s kufrem a ten vlak 5 km daleko stihli, protože se ledva dotýkali země - levitovali. Ale to nebyla výjimka. Levitovat může kdokoli. Například manžel jedné z účastnic kroužku, do kterého Zezulka docházel - byl to tuším právník - měl zvláštní schopnost. Když byli s manželkou v nějakém takovém velkém sále s velkým schodištěm, tak on jen tak z legrace nad tím schodištěm levitoval. Manželka se strašně rozčilovala, že to někdo uvidí. Čili nemyslete si, že dar levitace není nemožný - a jiné dary rovněž. Takže zachovejte si vždy střízlivý rozum a střízlivý cit. Nenechte se uchvátit silami zla, které vás budou se snažit rozdělit na základě výjimečnosti, mocnosti sil či čeho jiného. Jen tam, kde všechno slouží cestě poznání, poznání světla, změny osobnosti - to je důležité, protože změna je ta hlavní věc. A všechny ty a mnohé jiné nešvary, které jsem vyjmenoval, zde nebudou, pak přemýšlejte, jak se zapojit. Řeči jsou jedna věc a skutečná realita jsou věc druhá. Buďte opatrní. V této chvíli se dá říci, že vysoké procento všech zdrojů duchovních nauk a různých směrů jsou velmi nízcí duchové, kteří právě přecházejí do stavu řekněmež vnímání, které doposud neznali z té hmotné části, a tak v jakési duchovní pubertě se domnívají, že jsou vyvolení, že jsou výjimeční a tak dále. Tady je řada zakladatelů sekt či podobných institucí, a také se musíte bránit tomu duchovnímu fašismu. Jakmile vám někdo bude říkat, že musíte něčemu věřit a jinak, buďte opatrní. Jakmile někdo nebude schopen ty předměty duchovní výuky vysvětlit, buďte opatrní. Jsou tady také různé sorty učitelů. Nejníže stojí povrchní informátoři, kteří nesou nějaký díl pravdy, ale ještě nejsou tak vyspělou bytostí, aby přenášeli jaksi širší část. Pak přicházejí tedy vyspělejší duchovní mistři. Nad nimi "strážci nauky", kteří hlídají, aby se nauka nepoškodila, a nad nimi nejvyšší. V té hierarchii tedy - toto je světlá hierarchie - můžete, je-li k tomu váš osud připraven, nacházet dobré a silné zdroje poznání a cesty. Existuje i druhá strana, která se vás bude snažit odvádět od světla, ale rozhodně vám nebude ukazovat své rohy. Naopak, bude to tak, že vývěsní štít bude namalován těmi nejkrásnějšími barvami a těmi nejvznešenějšími cíli. A mnohdy se vyplatí mít úplně malinký nožíček a tu vrchní barvu odloupnout. Často v tomto případě - ne ve všech - je pod touto barvou dehet. Takže stejně jako si vybíráte pokrmy, abyste se neotrávili, aby vám nebylo špatně - nesnášíte třeba česnek nebo něco jiného - tak si musíte s dvojnásobnou pečlivostí a opatrností k lidem vybírat i své duchovní zdroje. Pokud převládne egoistický samožerný způsob chápání a budete si myslet, že tedy nad vás není, no tak pak jste na velkém nebezpečí - přesto, že jste boží bytostí a máte ochranu a pomoc jen takovou, jaká se vám může dostat. Nezapomínejte ale, že jste bytosti ve vývoji a máte svoji historii - jak už jsem naznačil. A taky míra toho světla, která vám může být dána na vaší cestě, je přímo úměrná tím, čím jste. Čím jste došli dále na té cestě, tím samozřejmě také tu duchovní pomoc a ochranu máte.
DOTAZ: Zajímá mě, když člověk dělá stresovou práci, při níž pomáhá lidem, pak je protivný na svou rodinu a deptá ji. Odečítá se mu to, jako by neudělal nic? ODPOVĚĎ TP: Neodečítá. Já vás musím zklamat, protože ta práce pomoci druhým, například budete záchranář, budete jezdit se sanitkou nebo podobně, tak ta zase na tom - tady už je trošku obchodničení v tom dotazu, prostě něco za něco. Tak já budu teda těm lidem pomáhat, budu jezdit s tou sanitkou, ale pak teda budu trošku nepříjemný na tu rodinu nebo na manželku, ale mně se to přece vyrovná. Kdepak. I kdyby to takhle bylo myšleno, tak to už je špatně, protože přátelé všechno, co děláte v tom obchodním smyslu, se prostě nepočítá. Cokoliv uděláte proto, aby něco - jakási smlouva s Bohem, tak to samozřejmě neplatí - bezezbytku. Až budete stát před velkým Soudcem a budete se chtít vychloubat, co jste krásného a prostě úžasného udělali, často uslyšíte od tohoto Soudce: "To se nepočítá, tos dělal pro sebe." Takže v první řadě vím, že to není tak jednoduché. Často tyto služby jsou přetěžovány. Je nedostatek lidí, je to opravdu stresující, a přesto se máte vždycky snažit, abyste tento tlak dokázali převést do té "světlé oblasti". Když člověk dělá takovou práci, tak většinou ví, proč ji dělá. Byl k tomu životem doveden, někdy dokonce i minulými životy, takže to tak docela neví, ale to už je zase věc jiná. A když to tak má, tak může se naučit překlapnout tu věc. Samozřejmě, že je zcela přirozené, jsme-li přetížení, že někdy trochu taky tedy zaštěkáme, že. To je normální, ale nesmí se to stát, pokud možno úplně pravidlem. POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Asi mu umírají nervové buňky při tom stresu, tudíž se pak vytáčí, je agresivní a taky nechápavý. POKRAČOVÁNÍ ODPOVĚDI TP: No, to by mohlo znít trošku taky jako zčásti pravda a zčásti výmluva. Samozřejmě, že stres ovlivňuje vaše tělo počínaje metabolismem, který pak nevytváří při složité metamorfóze potravy ve střevě příslušné látky, ale hlavně je také potom nedokáže cíleně dopravit až k jednotlivým buňkám, které je žádají. O tomto medicína zatím nemá nejmenší ponětí. Trávící proces je zcela adresní, do centra jsou zasílány požadavky, centrum je zprostředkuje výkonnému orgánu a pak ty myriády žlázek a receptorů ve střevě pracují, pracují zcela cíleně. No, a když ten stres pokračuje, tak se nám poškozuje imunita - samozřejmě. Poškozuje se nám také často cévní zásobení, protože v takovém případě cévky místa, které má nejmenší odpor - někdy je to mozek, někdy je to žaludeční stěna, dvanácterníková stěna, jinde je to nervový systém - tak tyto cévky se uzavírají nebo teda zmenšují svoji schopnost zásobit tkáň a buňky okysličenou krví, čili tělo chřadne. Jsou zde vyplavovány stresové hormony, které dál působí na řekněmež poměry tlaku, srdečního tepu a vůbec dalších a dalších oblastí. Stresový hormon potřebujeme, když potřebujeme zdrhnout, ale vůbec ho nepotřebujeme každý den, každou minutu. Stává se pro naše tělo jedem. Zrychluje se také přenos na synapsích neuronů, což kupodivu není dobře. Čili ovlivňuje se vlastně chování těla, ale ovlivňuje se také jeho duchovní struktura. Znamená to, že potom je to, co bychom mohli nazvat řekněmež laskavé a milostivé vnuknutí nebo posílení omezeno, protože to tělo toto nepřímá. Žárovost, která je zde pozorována, působí kontraproduktivně, protože pro přijetí některých sil je potřeba vyvážených poměrů, tedy klidová složka musí být vyvážená, nemůže to být jednostranné. Zase naopak jen klidová složka by vadila stejně, ale jinak. Čili hledejte, jak se vyrovnat s tou zátěží. Děláme to všichni, snažíme se. Ano, měníme se. Vždyť podívejte se na sebe před 10, 20, 30, 40 lety a velmi často uvidíte poněkud jinou osobnost, a to je dobře. Je-li to dobře Samozřejmě pokud nepropadáte do nějaké zločinecké skupiny, kde vyspíváte ke svým jaksi temným cílům. Čili ano, to všechno je pravda, ale na druhou stranu to není omluva, protože když ten proces necháme sílit a nesnažíme se ho regulovat, tak v podstatě ten proces posilujeme. On nás ničí dál a zase to zničení nás, nás vede k urychlování té cesty. Ale každá taková cesta se musí jednou zastavit. Nelze donekonečna jít tímto způsobem. Samozřejmě, že velmi daleko někteří dojdou, a to nejenom v jednom životě. Jsou to celé spršky životů, v kterých ta bytost nešťastná hledá, vlastně volá po pomoci a hledá cestu, jak vlastně ten svůj problém vyřešit. Takže budu se za vás modlit, abyste nedeptal rodinu, nebyl protivný, agresivní a nechápavý. Podívejte se, každý máme svoji hranici. Ta zátěž jako by osekává schopnost vnímat okolí. Jako bychom se stahovali směrem k sobě do své bytosti. Přestáváme vnímat to okolí, což má důsledky k tomu, jak se k tomuto okolí vlastně vyjadřujeme. No, takže nezbývá než se pokorně vrátit, přijmout ty věci, je-li to vaše životní úloha sloužit jako ten záchranář třeba, tak ji vykonávejte, přestaňte ale si myslet, že to je nějakým způsobem negativní věc. Můžete to dělat s radostí. Zase třeba ty zkušenosti z toho zahraničí. Co jen mnozí z těch nejchudších lidí vykonají, vykonají s radostí, že můžou druhým posloužit. Nevykonávají tu práci proto, že chudáci musí pracovat a že... a tak dále, a že jsou utahaní a že to je strašné. Ne. Oni dokonce děkují osudu za to, že směji býti tou pomocí. Tak i vy děkujte osudu za to, že smíte pomáhat. Je to velký dar, obrovský dar. Zvlášť když ho budete vykonávat čistě bez sobeckých představ, jak si to uděláte u Pána Boha dobré. No, a to je pro dnešek všechno. Těším se na další přednášku za týden. Bude v pondělí. No, a jinak naše pravidelné zastavení večer ve dvacet hodin při duchovním obřadu platí stále. To je prostě už určitá tradice. I dneska tedy ve 20:00 hodin se setkáme při našem duchovním obřadu. Na shledanou. |
