www.DUB.cz
UNIVERZITA
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek

PREAMBULE

KDO JSME

UNIVERZITA

Společenství
J. Z.

AKTUALITY

KNIHOVNA

PŘEDNÁŠKY

KONCERTY

ŘÍP

VÝSTAVY

VELETRHY

Bioconstruct

J. Z.

Sanátor – svaz biotroniků J.Z.

Biotronika Josefa Zezulky

T. P.

Nadační fond

Kontakty
 
E-OBCHOD
 

CAM10 - CAMBRELLA

Souhrn <<< Příloha č. 10 >>> Seznam

CAMBRELLA

Výzkum situace CAM v Evropě v letech 2010-2012 financovaný Evropskou komisí, který došel k tomu, že by se měla CAM více zkoumat a začleňovat do zdravotních systémů.

SOUHRN

  • CAMbrella je celoevropská vědecká výzkumná síť pro komplementární a alternativní medicínu (CAM).

  • V letech 2010 až 2012 provedla průzkum situace CAM v Evropě ve všech důležitých aspektech. CAMbrella měla za úkol posoudit situaci CAM v Evropě a předložit doporučení pro případné začlenění do zavedeného systému zdravotní péče v EU.

  • Byla financována Evropskou komisí v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj na základě výzvy Evropského parlamentu.

  • Výzkumné seskupení se skládalo z 16 partnerských institucí z 12 evropských zemí.

  • Závěrem výzkumného projektu je, že se doporučuje jednotlivým státům EU výzkum CAM, protože současný výzkum je nedostatečný, a začleňování CAM do zdravotních systémů jednotlivých zemí. Totéž doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

  • Výsledky projektu byly prezentovány v Evropském parlamentu v listopadu 2012.

  • Tato síť vědeckých výzkumných pracovníků dále pokračuje a snaží se napomoci prosadit tuto myšlenku v rámci EU.

  • Zatím jde jen o doporučení CAMbrelly, Evropská komise na základě CAMbrelly ještě nevydala žádné závazné usnesení, ale probíhají setkání s lékařskými i nelékařskými CAM asociacemi, jak v Evropské komisi, tak v Evropském parlamentu, kde je toto téma stále více diskutováno.

  • Webové stránky projektu: www.cambrella.eu.

  • „Občané EU si přejí mít přístup k rozšířenému a různorodému poskytování služeb CAM: Studie udávají, že přáním občanů je, aby CAM byla k dispozici jako součást jejich volitelných možností v rámci zdravotní péče, např. v nemocniční a všeobecné zdravotní péči.“ (Pracovní balíček 3 (WP3): Potřeby a postoje občanů)

  • „Evropský výzkum v oblasti CAM je omezený a naše znalosti o CAM jsou velmi skromné. V žádné ze zemí EU se prakticky nevyskytuje žádná významná investice do výzkumné struktury nebo strategie CAM.“
    „Vědecká předpojatost brání svobodné výměně myšlenek, konceptů, léčebných technik a porovnávání klinických výsledků.“
    „(Měly by se)
    zkoumat a hodnotit různé modely integrace CAM do běžných programů zdravotní péče.“
    „Je
    obecně uznávaná potřeba zajistit vysoce kvalitní výzkum, aby mohli jak poskytovatelé, tak pacienti činit informovaná rozhodnutí na základě adekvátních vědeckých poznatků.“ (Pracovní balíček 7 (WP7): Plán pro CAM výzkumu v Evropě)
    „V 27 zemích EU + 12 dalších zemích je poskytování CAM zajištěno více než 150.000 registrovanými lékaři s dodatečnou certifikací v CAM a více než 180.000 registrovanými a certifikovanými nelékařskými praktiky CAM. To představuje až 65 poskytovatelů CAM (35 nelékařských praktiků a 30 lékařů) na 100.000 obyvatel, ve srovnání s počtem 95 praktických lékařů na 100.000 obyvatel v EU.“
    „Státem financovaná znalostní základna podložená výzkumem je dostupná především v Dánsku, Německu, Norsku, Švýcarsku a Velké Británii. Tento stav si žádá další výzkum v této oblasti v celé EU a přidružených zemích.“



CAMBRELLA

Souhrnný popis projektu CAMbrella

překlad z http://cam-europe.eu/CAMbrella-reports.php

citace z článku

CAMbrella Reports

"Projekt CAMbrella byla evropská síť pro výzkum komplementární a alternativní medicíny (CAM), která v letech 2010 až 2012 realizovala výzkumný program zabývající se situací CAM v Evropě. Výzkumné seskupení se skládalo z 16 partnerských institucí z 12 evropských zemí. Projekt byl financován Evropskou komisí a měl za úkol posoudit situaci CAM v Evropě, přičemž předložil doporučení, pokud jde o životaschopnost CAM a umístění v rámci zavedeného systému zdravotní péče v EU."

"Projekt CAMbrella upozornil na chybějící integraci CAM do národních veřejných zdravotnických systémů a na nedostatek výzkumných zařízení otevřených CAM.

Projekt CAMbrella byl realizován na základě nezávislého vědeckého zkoumání současného stavu CAM v Evropě a předkládá zjištění a doporučení.
"Pracovní plán CAMbrella" prezentuje výsledky svých osmi pracovních balíčků z tohoto projektu."

Jednotlivé pracovní balíčky projektu:

Pracovní balíček 1 – Úvod do terminologie CAM a definice

Pracovní balíček 2 – Právní postavení a regulace CAM v Evropě
Část I – Předpisy CAM v evropských zemích
Část II – Bylinné a homeopatické léčivé přípravky
Část III – Předpisy CAM v EU / ESVO / EHP

Pracovní balíček 3 – Potřeby a postoje občanů k CAM

Pracovní balíček 4 – využití CAM v Evropě – perspektiva pacientů
Část I: systematická analýza literatury týkající se prevalence CAM v EU
Část II: Pilotní studie proveditelnosti na základě dotazníku vymezující užívání CAM v rámci Evropské Unie.

Pracovní balíček 5 – Hodnocení zdravotnických technologií (Health Technology Assessment, HTA) a mapa EU zobrazující oblasti, kde je CAM poskytována

Pracovní balíček 6 – Pohled globálních zúčastněných stran na výzkum a vývoj CAM: důsledky pro plán EU

Pracovní balíček 7 – Souhrnný pracovní plán pro budoucí evropský výzkum CAM
Tato zpráva byla publikována jako vědecká studie: Fischer F, Lewith G, Witt CM, Linde K, Ammon K, Cardini F, Falkenberg T, Fønnebø V, Johannessen H, Reiter B, Uehleke B, Weidenhammer W, Brinkhaus B (2014). A research roadmap for complementary and alternative medicine - what we need to know by 2020. Forschende Komplementärmedizin, 21(2):e1-e16. [PubMed] (1)

Pracovní balíček 8 – Strategie projektu CAMbrella pro šíření výsledků projektu a budoucí vytváření sítí

Internetové stránky CAMbrella: www.CAMbrella.eu

1 - Fischer, F.; Lewith, G.; Witt, C.M.; Linde, K.; Ammon, K.; Cardini, F.; Falkenberg, T.; Fønnebø, V.; Johannessen, H.; Reiter, B.; Uehleke, B.; Weidenhammer, W.; Brinkhaus, B. (2014). Výzkumný plán pro komplementární a alternativní medicínu - co potřebujeme vědět do roku 2020. Forschende Komplementärmedizin, 21 (2): e1-e16. [PubMed]

Zdroj: EUROCAM. CAMbrella Reports [online]. [cit. 2015-09-01].
http://cam-europe.eu/CAMbrella-reports.php



Co je CAMBRELLA?

citace z článku

"Projekt CAMbrella se zabývá současnou situací komplementární a alternativní medicíny (CAM) v Evropě. Tento projekt usiloval o to, aby vytvořil solidní povědomí o základních otázkách a aktuálního statusu CAM v EU. Projekt CAMbrella je zaměřen na tyto cíle:
  • vytvořit znalostní základnu týkající se poptávky pacientů po CAM a prevalence užívání CAM v Evropě

  • přezkoumat současný právní status CAM ve státech EU a přidružených státech EU

  • prozkoumat potřeby a postoje občanů EU, pokud jde o CAM

  • prozkoumat perspektivy poskytovatelů léčebných postupů CAM v EU

  • seznámit s globálním rozměrem výzkumu CAM a rozvojových strategií CAM

  • v reakci na potřeby financujících subjektů zdravotní péče, poskytovatelů a pacientů navrhnout vhodnou strategii, která pomůže pochopit užívání CAM a její účinnost

  • usnadnit a podpořit udržitelnou špičkovou spolupráci a vytváření sítí mezi evropskými výzkumnými pracovníky CAM

Doporučení pro tvůrce politiky - CAMBRELLA vyzývá

poslance Evropského parlamentu, Evropskou komisi a tvůrce národních zdravotních a výzkumných politik aby:

rozvinuli a implementovali strategii koherentního výzkumu CAM zakládající se na zjištěních projektu CAMbrella, zejména jejího pracovního plánu, jehož cílem je
  • vytvořit celoevropský přístup k posouzení prevalence užívání hlavních léčebných oborů CAM

  • identifikovat dostupnost CAM pro občany a jejich preference v oblasti poskytování CAM, jakož i stanovisko občanů týkající se vzdělávání, odborné přípravy a praxe poskytovatelů CAM

  • identifikovat nejslibnější léčebné možnosti CAM pro nejrozšířenější zdravotní potíže v Evropě (chronická onemocnění jako rakovina, cukrovka, muskuloskeletální obtíže, obezita a mnoho dalších potíží ve stárnoucí populaci) s jasným důrazem na současné vyhodnocení CAM, jakožto dodatečné nebo alternativní léčebné strategie v reálném prostředí

  • kvantifikovat ekonomické efekty CAM v evropském zdravotnictví

  • poskytnout jasné pokyny ohledně otázek bezpečnosti CAM

  • zkoumat a hodnotit různé modely integrace CAM do běžných programů zdravotní péče

  • řešit rozmanitost v oblasti odborné přípravy, vzdělávání, regulace a poskytování CAM napříč Evropou

  • shromažďovat a rozšiřovat cenné poznatky výzkumu CAM pro evropské občany, poskytovatele CAM a vědeckou komunitu

  • napomáhat celoevropské spolupráci mezi výzkumnými pracovníky CAM finančním podporováním akademické výměny a zlepšit výzkumné kapacity CAM vytvořením pracovních příležitostí pro špičkové výzkumné pracovníky v oblasti CAM."

Zdroj: CAMbrella. European Policy Brief – The Roadmap for European CAM Research [online]. 2012, str. 12 a 14 [cit. 2016-06-01].
http://www.forewards.eu/app/download/8360376/Roadmap_for_CAM_Research.pdf



Závěrečná zpráva projektu CAMbrella


CAMbrella (GA No. 241951) Final Report

Sledované období: 01/01/2010 – 31/12/2012

Veřejná zpráva


2013-02-28 241951 1161600 Final Report Publishable Summary.pdf
http://cordis.europa.eu/result/rcn/57185_en.html


Shrnutí

Kontext: Status komplementární a alternativní medicíny (CAM) v rámci EU vyžaduje objasnění. Užívaná terminologie CAM, terapie, právní postavení, předpisy a přístupy se v jednotlivých státech liší, nicméně využívání CAM je mezi občany EU obecně rozšířené.

Cíle a metody: Projekt byl zaměřen na vyhodnocení podmínek užívání a poskytování CAM v Evropě a na vytvoření pracovního plánu pro výzkum CAM v Evropě. Specifickými cíli bylo vytvořit v EU síť zahrnující špičková výzkumná střediska pro společné projekty, se záměrem dosáhnout základního konsenzu v terminologii popisující intervence CAM, vytvořit znalostní základnu, která usnadní pochopit poptávku pacientů po CAM a její prevalenci, přezkoumat stávající právní postavení a podmínky upravující poskytování CAM a prozkoumat potřeby a postoje občanů EU vůči CAM. Na základě těchto informací byl navržen pracovní plán, který umožní udržitelný a prioritizovaný budoucí výzkum CAM v Evropě.

Zjištění: Vzhledem k jazykové různorodosti vázané k evropským kulturám a tradicím se proces, zaměřený na dosažení shody ohledně CAM terminologií, ukázal být obtížný. Skupina se nakonec dohodla na pragmatické definici CAM, jež by zohlednila její širokou oblast působnosti. V Evropě neexistuje společný přístup k regulaci praxe CAM; všech 39 zemí, které byly sledovány, uplatňuje svůj vlastní přístup. Trh bylinných a homeopatických přípravků je nicméně regulován v každé zemi podobně, v souladu se směrnicemi EU. Některé ze směrnic EU plus další právní a neoficiální dokumenty mají přímý i nepřímý vliv na to, jakým způsobem k CAM přistupují evropští pacienti, lékaři a výzkumní pracovníci.

Mnoho evropských občanů má k CAM pozitivní postoj, třebaže tyto postoje a potřeby nebyly plně prozkoumány v celé Evropě. Přejí si mít přístup k rozšířené a různorodé nabídce služeb CAM, potřebují snadno dostupné a spolehlivé informace, požadují transparentní regulaci CAM a vzdělávání těch, kteří CAM poskytují.

Analýza literatury o využívání CAM poskytla nejednoznačná data. Vykazovaná prevalence se pohybuje mezi 0,3 a 86%. Mnohé ze studií mají nízkou metodologickou kvalitu. Z několika zemí existují spolehlivé údaje, ve většině z 27 členských států EU ovšem nikoliv. Nejčastěji bylo zaznamenáno využití bylinné medicíny. Nejčastěji hlášené byly obtíže muskuloskeletálního systému. Výsledkem pilotáže stávajícího dotazníku (přeložen do 4 jazyků) byl poznatek, že dotazník stále vykazuje mnoho slabin a bude tak vyžadovat zásadní revizi.

Bylo zjištěno, že Evropa postrádá ucelený přístup k poskytování CAM. Jak lékaři, tak nelékařští praktici hrají důležitou úlohu v uplatnění CAM v Evropě. Výuka a certifikace jsou předmětem mezinárodních, národních a v některých zemích i regionálních předpisů. Oblasti, jako jsou odborná příprava, vzdělávání a poskytování CAM, naráží na naprostou absenci jednotného přístupu.

Klíčové zainteresované strany na globální scéně výzkumu a vývoje CAM se značně liší v kapacitě, poslání a zdrojích financování (soukromé/veřejné). Byl pozorován všeobecný posun ve strategii výzkumu a vývoje. Tam, kde před lety byl výzkum zaměřen hlavně na zkoumání účinnosti a mechanismů, dnes většina zúčastněných stran akcentuje důležitost širokého spektra výzkumu včetně metodologií zkoumání kontextu, bezpečnosti a srovnávací účinnosti celých zdravotních systémů. Ve srovnání s jinými regiony, jako jsou Severní Amerika, Asie a Austrálie, je úroveň investic do CAM v Evropě nízká.

Přezkum literatury, zahrnující 170 vědeckých prací, identifikoval následné klíčové otázky týkající se výzkumu CAM: praktické problémy ve výzkumu CAM (např. randomizace a zaslepení), užívání kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu, výzkumných strategií/priorit a otázky související se specifickými postupy v CAM. Na základě těchto zjištění a komplexní diskuse, navrhovaný pracovní plán pro evropský výzkum v CAM vyvozuje tyto závěry:

1) CAM je zanedbaná oblast výzkumu, která vyžaduje více aktivit.
2) Výzkum CAM musí reagovat na potřeby občanů, pacientů, poskytovatelů a dalších zúčastněných stran.
3) Výzkum musí reflektovat reálné podmínky zdravotní péče v Evropě.
4) Pro usnadnění tohoto procesu by proto byla vhodná participace centralizovaného a akademicky podporovaného centra EU pro CAM.

Výměna informací a šíření výzkumu CAM hrály zásadní roli pro tento koordinační plán. Podpora kapacit, soudržnosti a kolegiality v rámci libovolné výzkumné skupiny se ukázaly jako důležitý faktor pro zabezpečení nepřetržitého šíření výsledků výzkumu, jak mezi širokou veřejnost tak mezi zájmové skupiny, a pro prezentování výsledků ve formě dosažitelné a uchopitelné širší veřejností.

Souhrnný popis souvislostí a cílů projektu

Stav komplementární a alternativní medicíny (CAM) v Evropě se vyznačuje enormní různorodostí ve všech aspektech včetně používané terminologie, používaných metod, prevalence, stejně jako různorodým právním statusem a regulací uvnitř jednotlivých států. Rozmanitost a pluralita názorů a postojů k CAM, a to i v rámci relativně malé akademické komunity CAM, činí koordinovaný evropský přístup k výzkumu CAM obtížným. Na druhou stranu užívání specifických metod, jako akupunktura, homeopatie, bylinná medicína, masáže, reflexní léčba a léčba Reiki, se za posledních 25 let ve vyspělých západních zemích exponenciálně navýšilo. Je naprosto nezbytné shromáždit více informací k získání přehledu o problematice dostupnosti a bezpečnosti a o problematice legitimního poskytování služeb CAM občanům EU. Vzhledem k užívání rozdílných definic ve spojitosti s CAM a s ní souvisejícími léčebnými metodami není mezi členskými státy EU v současné době k dispozici spolehlivé srovnání. Konsenzus na úrovni celé EU je pro tuto problematiku zásadní, a to jak pro zlepšení porozumění „chování občanů EU ve vztahu k CAM“, tak pro stanovení vhodné zdravotnické politiky v této oblasti. V reakci na tuto výzvu byla navržena a zahájena komplexní koordinační akce: "CAMbrella - celoevropská výzkumná síť pro komplementární a alternativní medicínu".

CAMbrella je zkoncipována tak, aby naplnila tyto cíle:
  1. Dosáhnout konsenzu v celé řadě definic pro terminologii používanou k popisu hlavních intervencí CAM, klinicky používaných v Evropě.

  2. Vytvoření znalostní základny, která umožní přesné vyhodnocení požadavků pacientů na CAM a prevalence jejího užívaní v Evropě.

  3. Přezkoumání stávajícího právního statusu CAM v členských zemích EU a přidružených státech.

  4. Prozkoumání potřeb a postojů občanů EU vůči CAM.

  5. Prozkoumání perspektiv poskytovatelů CAM léčby v Evropě.

  6. Navrhnout vhodnou výzkumnou strategii CAM, která pomůže rozvíjet porozumění užívání CAM a její účinnosti v kontextu EU, se zřetelem na potřeby orgánů financujících zdravotnictví, poskytovatelů zdravotní péče a pacientů. Zohledněny budou otázky účinnosti, nákladů, bezpečnosti a zákonných požadavků pro výrobu léčebných látek. K vytvoření procesu stanovení priorit budoucí výzkumné strategie EU musí být zohledněna stávající evropská politika.

  7. Usnadnit a trvale podporovat vysoce kvalitní spolupráci a budování sítí evropských výzkumných pracovníků CAM.

K dosažení cílů projektu bylo založeno konsorcium, které zahrnuje 16 partnerů převážně přidružených k univerzitám z 12 evropských zemí, s téměř 40 vědci a odborníky v oblasti výzkumu, přímo se podílejícími na klinické praxi. CAMbrella je koordinována a kontrolována správní radou a řízena Vědeckým řídícím výborem s podporou poradního sboru a zahrnuje všechny hlavní zainteresované strany v oblasti evropského výzkumu CAM, včetně spotřebitelů, praktických lékařů, klinických poskytovatelů a výrobců léčivých přípravků CAM. Členové správní rady poskytují poradenství v oblasti zdravotní péče a technických a politických problémů, čímž doplňují vědecké stanovisko konsorcia. Většina institucí, které se připojily do správní rady, jsou zastřešující organizace působící na Evropské úrovni, a tudíž zastupují významný počet členů.

Základní koncept projektu, jeho cíle, členové konsorcia a organizace pracovního plánu jsou uvedeny v článku publikovaném v rané fázi projektu (Weidenhammer W et al. EU FP7 Project ‘CAMbrella’ to Build European Research Network for Complementary and Alternative Medicine. Forsch Komplementmed 2011;18:69–76) (Weidenhammer, W. a kol. Sedmý rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj (EU FP7), Projekt "CAMbrella" pro tvorbu evropské výzkumné sítě pro komplementární a alternativní medicínu. Forsch Komplementmed 2011;18:69–76).

Hlavní výsledky

Následující část poskytuje přehled o konkrétních cílech, metodice a pracovních postupech a hlavní zjištění všech osmi pracovních balíčků CAMbrella, ze kterých vzešly celkové výsledky projektu. Většina výsledků již byla publikována v recenzovaném vědeckém časopise a jsou k dispozici na bázi otevřeného přístupu (viz odkazy v následujících kapitolách).

Pracovní balíček 1 (WP1): Terminologie a definice metod CAM
Hlavní příjemce: Curyšská univerzita (University of Zurich, UZH)

Cíle:
Celkovým záměrem této pracovní skupiny bylo vytvořit pragmatickou definici pro termín „Komplementární a alternativní medicína“ (CAM), která je celoevropsky přijatelná a mohla by být systematicky využívána pro výzkum prevalence a právního statusu CAM v Evropě, jakož i zkoumání poptávky občanů a perspektiv poskytovatelů vztahujících se k CAM jako celku a v rámci jednotlivých koordinačních aktivit projektu CAMbrella. Specifickými cíli bylo:
  • identifikovat a analyzovat existující termíny a definice CAM používané ve vědeckých publikacích výzkumných pracovníků a organizacemi (např. Světovou zdravotnickou organizací - WHO)

  • začlenit aspekty termínů a definic CAM používaných v průzkumech o jejím užití nebo prevalenci v publikacích zainteresovaných stran

  • sestavit základní soubor oborů a metod CAM užívaných konzistentně po celé Evropě a vyhotovit doplňkový seznam dalších konkrétních oborů a metod CAM v závislosti na zemi, při zohlednění různých tradic a kultur členských států EU

  • vytvořit praktickou celoevropskou definici CAM, jejích disciplín a příslušných metod.

Popis práce:
WP1 provedl detailní vyhledávání v databázi PubMed různých hlavních termínů, jako jsou "alternativní medicína" spojený s "definice", bez jakéhokoli omezení jazykem nebo dnem publikování. Aby získala přehled používaných definic, prověřila rovněž velké množství vědecké literatury (publikované na národní úrovni) týkající se terminologie CAM. Zahrnuty byly také definice z domovských stránek příslušných organizací CAM.

Pro vypracování hrubého odhadu základního souboru disciplín používaných napříč Evropou byl v rámci WP sestaven pro každou zemi dotazník o povědomí, znalosti a užívání hlavních disciplín. Dotazníky byly určeny expertům v daném oboru ve svých zemích. Brzy se ukázalo, že existuje jen málo odborníků s dostatečně širokým přehledem o všech možných disciplínách ve své zemi. WP tedy nebyl schopen vybrat experty pro všech 27 + 12 evropských států a musel se spokojit se státy zúčastněnými v projektu CAMbrella.

Zjištění:
Užívané pojmy, které definují CAM, metody, postupy nebo způsoby léčení v CAM, se po celém světě velmi liší. Určitá metoda, postup nebo terapie může být v jedné zemi považována za složku CAM, zatímco v jiných zemích se vůbec ke CAM vztahovat nemusí – někde může být běžnou součástí normálního životního stylu, konvenční medicíny, psychologie nebo filozofie. V definicích se nalézá obrovská rozmanitost, což je nepraktické, a to pokud jde jak o výzkumné účely, tak o shodu v EU.

Vyskytuje se mnoho dalších termínů, široce používaných jako synonymum pro „CAM“, spolu s výrazy používanými mimo vědeckou literaturu, např. „medicína založená na vlastní zkušenosti“ (Erfahrungsheilkunde), „celostní medicína“ (Ganzheitsmedizin), „přírodní medicína“ (Medicina Naturista, Naturheilkunde) a „ostatní medicína“ (médecine deuxième). Mezi další termíny patří „tradiční medicína (TM)“ a „medicína zaměřená na člověka“.

Existuje velké množství klasifikačních systémů pro mnoho oborů a metod patřících pod CAM a je téměř nemožné je hierarchizovat. Nejsou k dispozici žádné skutečné funkční definice, jež by vymezily jejich souvztažnost s CAM. Po dlouhých a intenzivních debatách se pracovní skupina dohodla na pragmatické definici (viz níže), na základě definice Světové zdravotnické organizace z roku 2000, která se zabývá problémem přesahu mezi CAM a konvenční medicínou:

„CAM, jak je využívána evropskými občany, představuje množství různých lékařských systémů a terapií založených na znalostech, dovednostech a praktikách, které vychází z teorií, filozofií a zkušeností sloužících k udržování a zlepšování zdraví, jakož i pro prevenci, diagnostiku, úlevu nebo léčbu fyzických a psychických onemocnění. CAM terapie se používají především stranou od konvenční zdravotní péče, avšak v mnoha zemích jsou některé léčebné postupy přijaty do konvenční zdravotní péče nebo jsou pro ni přizpůsobeny“ (Falkenberg T et al. Towards a Pan-European Definition of Complementary and Alternative Medicine – a Realistic Ambition? Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):6-8) [Falkenberg, T. a kol., Směrem k celoevropské definici komplementární a alternativní medicíny – reálná ambice? Forsch Komplementmed 2012;19(příl. 2):6-8].

Následující obory CAM patrně patří k těm nejvýznamnějším v rámci EU (v abecedním pořadí):
akupunktura (různé metody), antroposofická medicína, bylinná medicína, homeopatie, manuální terapie (chiropraxe, masáže, osteopatie, reflexologie), přírodní medicína (včetně aromaterapie, bylinné medicíny, výživového poradenství, potravinových doplňků, cvičení, poradenství o životním stylu a psychologické techniky) a tradiční čínská medicína (různé metody a příbuzné techniky).


U některých konkrétních disciplín/metod lze předpokládat, že budou s ohledem na specifika některých zemí spíše klasifikovány jako konvenční medicína než CAM, např. lázeňství, které v Německu i jinde souvisí s hmotným lékařstvím. Existují příklady, které lze považovat za relevantní, poněvadž odráží národní specifika (některé příklady): Rakousko: energetické lékařství ; Dánsko: vizualizace; Francie: mezoterapie; Německo: dechová terapie, neurální terapie (podle Ferdinanda Huneke), hydroterapie nebo vodoléčba podle Sebastiana Kneippa; Maďarsko: taneční terapie; Švédsko: naprapatie, Rosenova metoda. Zdá se, že s ohledem na rozsah metod je charakter využití podobný v jistých skupinách kulturně příbuzných zemí, jako je tomu např. u skandinávských zemí, středomořských národů a německy mluvících zemí.

Pracovní balíček 2 (WP2): Právní postavení a předpisy
Hlavní příjemce: Univerzita v Tromsø (University of Tromsø, NAFKAM - Národní výzkumné centrum pro komplementární a alternativní medicínu (Nasjonalt forskningssenter innen komplementær og alternativ medisin, NAFKAM), Norsko.)

Cíle:
WP2 se zaměřil na dva cíle:
  1. u každého členského nebo přidruženého státu prozkoumat a popsat právní status CAM, regulační status, status státního dozoru a pojistných úhrad činností CAM a status pojistných úhrad a regulace léčivých přípravků CAM;

  2. přezkoumat situaci a potenciální překážky pro celoevropskou regulaci postupů a léčivých přípravků CAM.

Popis práce:
V každé zemi se zaznamenal status quo ke dni zahájení projektu. WP2 si vzal jako podklad svou zprávu ‘How are European patients safeguarded when using complementary and alternative medicine (CAM) Jurisdiction, supervision and reimbursement status in the EEA area (EU and EFTA) and Switzerland’ [„Jak jsou evropští pacienti ochráněni při využívání komplementární a alternativní medicíny (CAM)? Stav jurisdikce, dohledu a refundace v prostoru EHP (EU a ESVO) a ve Švýcarsku“] (NAFKAM 2005). Skupina vypracovala novou zprávu o stavu regulace léčivých přípravků CAM, zatímco zpráva o regulaci v celé EU a potenciálních překážkách v této regulaci byla sestavena částečně ze zprávy NAFKAM a částečně na bázi dalších publikovaných prací v této oblasti.

Zpráva NAFKAM o stavu zákonů, regulace, dohledu a pojistných úhrad ve vztahu k činnostem CAM byla revidována a rozšířena. WP kontaktoval ministerstva zdravotnictví prostřednictvím strukturovaného dotazníku, který doplnil základní údaje z veřejně dostupné písemné dokumentace. Bylo vybráno pět zemí pro osobní návštěvu a rozhovory s úředníky odpovědnými za tuto právní oblast za účelem identifikace oblastí vyžadujících hlubší zkoumání, přičemž místní experti překontrolovali návrhy zpráv pro každou zemi. Zpráva o stavu regulace léčivých přípravků CAM byla připravena podle stejné metodiky.

Práce byly shrnuty ve zprávě o stavu a potenciálních překážkách v celoevropské regulaci činností a léčivých přípravků CAM. Současný a předchozí regulační systém byl popsán na základě současných a dřívějších předpisů a nařízení EU v příslušné oblasti.

Zjištění:
Regulační prostředí stanovuje, jak se může poskytovatel vzdělat, certifikovat a jakým způsobem nabízet služby. Organizace a regulace zdravotní péče je v rámci Evropské unie národní zodpovědností. Neexistuje společný přístup k regulaci praxe CAM v Evropě. To má za následek značné rozdíly v regionální, národní, evropské a mezinárodní právní regulaci, což činí jakékoli srovnání praxe a poskytování CAM v každém ohledu téměř nemožné. Léčivé přípravky jsou regulovány na úrovni Unie. Bylinné a homeopatické přípravky jsou regulovány jednotně s ohledem na povolení k prodeji v celé Evropě (Wiesener S et al. Legal status and regulation of Complementary and Alternative Medicine in Europe. Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):29-36) [Wiesener, S. a kol. Právní postavení a regulace komplementární a alternativní medicíny v Evropě. Forsch Komplementmed 2012, 19 (příl. 2): 29-36].

Pokud jde o právní předpisy CAM, 19 ze 39 zemí disponuje obecnou právní úpravou, z čehož jedenáct zemí má specifický zákon CAM a osm zemí má oddíl o CAM začleněn v jejich zdravotní legislativě (např. „zákon o zdravotní péči“ nebo „zákon o pracovnících ve zdravotnictví“). Kromě obecné legislativy CAM mají některé země předpisy o konkrétních léčbách CAM. Některé ze směrnic EU a další právní a neoficiální dokumenty nepřímo ovlivňují možný vztah pacientů, lékařů a výzkumných pracovníků vůči CAM v Evropě. Heterogenita právního statusu a evropských předpisů pro CAM vytváří následující překážky:

pro pacienty: jestliže pacient překročí státní hranice při vyhledávání léčby CAM, může narazit na podstatné rozdíly v odborné průpravě zdánlivě identických poskytovatelů CAM, kteří navíc mohou pracovat ve zcela odlišných systémech úhrad. Tato situace ovlivňuje práva, přístup a potenciální bezpečnost pacientů CAM a představuje výzvu pro jednotlivé státy a Evropu ke společnému přešetření nových práv pacientů dle směrnice o přeshraniční zdravotní péči 2011/24 / EU.

pro praktiky: jestliže praktik překročí státní hranice, v Evropě narazí na podstatnou rozdílnost CAM praktik. Zatímco profese CAM jsou v některých zemích přísně regulované, stejné profesní kategorie v jiných zemích regulaci zcela postrádají, což znamená, že je téměř nemožné vytvořit společnou profesionální půdu.

pro výzkumné pracovníky: jestliže výzkumník překročí státní hranice, zjistí, že praxe a praktikující nelze mezi státy porovnávat a jakoukoli pozorovací nebo experimentální studii lze tedy zobecnit pouze v rámci úzkého národního nebo kulturního kontextu.

Je zásadní zmínit, že Evropská unie rozhodla, že organizace a regulace zdravotní péče spadají pod národní zodpovědnost, zatímco léčivé přípravky jsou regulovány na úrovni Unie. Situaci ohledně regulace CAM lze shrnout do tří bodů:
A) V Evropě neexistuje společný přístup k regulaci praxe CAM. Všech 39 zemí, které byly sledovány, uplatňuje svůj vlastní přístup.
B) Oprávnění k prodeji bylinných a homeopatických přípravků je regulováno v každé zemi podobně, v souladu se směrnicemi EU.
C) Některé ze směrnic EU a další právní a neoficiální dokumenty nepřímo ovlivňují možný vztah pacientů, lékařů a výzkumných pracovníků vůči CAM v Evropě.
Třebaže různorodost v regulaci a legislativě zdravotní péče umožňuje širší výběr možností co se týče CAM ve zdravotní péči, stejná rozmanitost vážným způsobem brzdí jakékoliv snahy zavést v celé EU předvídatelné podmínky pro léčbu a výzkum.

Pracovní balíček 3 (WP3): Potřeby a postoje občanů
Hlavní příjemce: Univerzita jižního Dánska (University of Southern Denmark, SDU)

Cíle:
Cílem WP3 bylo určit celoevropské ukazatele potřeb a postojů obyvatelstva vůči CAM, v této souvislosti také identifikovat, zmapovat a poskytnout informace o potřebách evropských občanů a o jejich postojích k CAM.

Popis práce:
S přihlédnutím k širokému geografickému rozsahu (EU, regionálnímu a národnímu) a různorodým znalostem CAM a/nebo s tím souvisejícím zájmům (např. akademické, nevládní a vládní), byl vybrán funkční vzorek zainteresovaných stran. Tyto strany se poté zúčastnily pracovního semináře (Vídeň, 24.-25. června 2010) za účelem
a) určit, jakým způsobem lze prozkoumat potřeby a postoje občanů EU vůči CAM,
b) sdílet relevantní zdroje informací o CAM,
c) určit, jakým způsobem lze měřit potřeby a postoje občanů vůči CAM a jak tyto porovnávat v rámci EU.
Výsledkem semináře byly první návrhy, které se týkaly relevantních zdrojů informací. Zároveň účastníci identifikovali tři klíčové otázky související s potřebami občanů a postojů, které je třeba zvážit při systematickém vyhledávání literatury:

- nezávislé a snadno přístupné informace o CAM, založené na síle dostupných důkazů, což podpoří
informovaná rozhodování
- kvalita péče, která zahrnuje služby, poskytovatele a produkty CAM,
- rovný přístup ke službám CAM

WP3 na základě těchto tří hlavních otázek provedl systematické přezkoumání literatury týkající se potřeb a postojů občanů EU, a to pomocí termínů zmíněných výše, které vyhledávala v příslušných databázích (PubMed, Web of Science, CINHAL, AMED, PsycINFO/Articles). Toto vyhledávání definovalo širokou škálu kvantitativní a kvalitativní literatury a výkazní kvalita takto stanovených článků byla hodnocena pomocí uznávaného systému posuzování kvality.

Zjištění:
Potřeby a postoje evropských občanů vůči CAM bylo možné zkoumat jen v 18 z 39 evropských zemích; poznatky založené na důkladném výzkumu jsou k dispozici pouze z Velké Británie. Byly pozorovány tyto následné tendence:

a) Občané EU si přejí mít přístup k rozšířenému a různorodému poskytování služeb CAM: Studie udávají, že přáním občanů je, aby CAM byla k dispozici jako součást jejich volitelných možností v rámci zdravotní péče, např. v nemocniční a všeobecné zdravotní péči. Také si přejí, aby CAM nebyla poskytována pouze lékaři, lékaři školenými v konkrétní specializaci CAM, sestrami/bratry či jinými konvenčními poskytovateli zdravotní péče, ale aby byla poskytována i praktiky CAM majícími adekvátní průpravu v dané léčebné terapii. Lidé si přejí, aby služby CAM pokrývaly široké spektrum rozličných léčeb.

b) Překážky v přístupnosti k CAM: je zřejmé, že občané EU naráží na závažné překážky v přístupu k CAM: léčby CAM jsou převážně hrazeny privátně a přístup k nim je obtížný pro jejich nedostatečnou dostupnost a omezenou dosažitelnost.

c) Občané vyjadřují přání podpory a uznání pro jejich užívání CAM: pacienti často nepřiznají, že využívají CAM v rámci jiné léčby, a to buď kvůli předpokládanému nebo známému nepřátelskému postoji zdravotnických pracovníků vůči léčbám CAM.

d) Občané potřebují lehce přístupné a důvěryhodné informace: evropští občané si přejí mít přístup ke spolehlivým informacím, které by podpořily jejich informovaná rozhodnutí o volbách léčby.

e) Občané požadují transparentní regulaci postupů a vzdělávání v CAM: Důvěru občanů by za prvé podpořily veřejné struktury regulující činnosti CAM a za druhé samotná CAM poskytovaná členy profesních organizací CAM, které garantují vzdělávací i etické standardy.

Metodika a zjištění z prozkoumané literatury jsou podrobně popsány v publikovaném článku (Nissen N et al. What attitudes and needs do citizens in Europe have in relation to Complementary and Alternative Medicine? Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):9-17) [Nissen, N. a kol., Jaké postoje a potřeby mají evropští občané v souvislosti s komplementární a alternativní medicínou? Forch Komplementmed 2012;19(příl. 2):9-17]. Další článek se soustředí na zjištění získaná z prozkoumané literatury se zaměřením na dopady na etiku veřejného zdravotnictví poskytujícího služby CAM.

Tento článek (Nissen N et al. Public health ethics for Complementary and Alternative Medicine. Europ J of Inter Med. 2012, doi:10.1016/j.eujim.2012.11.003) [Nissen, N. a kol., Etika veřejného zdravotnictví pro komplementární a alternativní medicínu. Europ J of Inter Med. 2012, doi:10.1016/j.eujim.2012.11.003] vychází z teoretických úvah o etice ve veřejném zdravotnictví, zkoumající některé etické otázky, které vyvstávají na základě relevantních poznatků z tohoto již dříve publikovaného přezkumu. Etika veřejného zdravotnictví se zabývá sociální spravedlností a rovnými podmínkami v oblasti zdraví, potřebou respektovat autonomii jedince a povinností předcházet ublížení. Uvedené průzkumy upozorňují na četná dilemata a napětí týkající se zdravotnické etiky v oblasti CAM.

Ve shrnutí lze říci, že mnoho evropských občanů má k CAM pozitivní postoj, třebaže tyto postoje a potřeby nebyly plně prozkoumány v celé Evropě. Přejí si mít přístup k rozšířené a různorodé nabídce služeb CAM, potřebují snadno dostupné a spolehlivé informace, požadují transparentní regulaci CAM a vzdělávání těch, kteří CAM poskytují.

Pracovní balíček 4 (WP4): Využití CAM - perspektiva pacientů
Hlavní příjemce: Southamptonská univerzita, UK (University of Southampton)

Cíle:
Cílem WP4 bylo:
  • zaměřit se na prevalenci využívání CAM v Evropě s přihlédnutím k regionálním a národním rozdílům a vypracovat souhrn aktuálních informací o prevalenci užívání CAM a jejím směřování

  • na základě stávající literatury identifikovat převažující zdravotní stavy, které jsou léčeny CAM a zároveň navrhnout budoucí výzkumnou strategii zaměřenou na řešení příslušné důkazní nedostatečnosti

  • prostřednictvím systematického přezkoumání průzkumů veřejného mínění a existujících databází prozkoumat důvody, proč si pacienti volí CAM

  • sestavit standardizovaný dotazník ohledně využívání CAM v nejméně 3 evropských jazycích, který poskytne konzistentní přístup EU k širokému, ale jasně definovanému rozsahu CAM.

Popis práce:
1. V rámci recenzované literatury bylo nalezeno více než 5.500 dokumentů. Celkem 190 potenciálních dokumentů, obsahujících průzkumy o prevalenci využívání CAM v běžné populaci, zbylo poté, co se odstranily duplicity a vyloučily úvahy, úvodníky nebo dopisy, návody, recenze, farmakologické, historické nebo zeměpisné studie, studie o efektivnosti či účinnosti a etno-botanickém výzkumu, kvalitativní studie o postojích pacientů a poskytovatelů CAM, studie o vzdělávání v CAM a jakékoli studie o využití CAM u populací specifických pro určitá onemocnění. Od vydavatelství byly získány plné texty dokumentů a tím se vyloučily další dokumenty, které nesplňovaly stanovená kritéria pro zařazení. Do konečné analýzy nakonec prošlo 87 vhodných studií. Tento výběrový proces měl za důsledek, že pro 25 členských států EU (64%) nebyla získána data o využívání CAM v běžné populaci. Hlavní charakteristické rysy vybraných studií:
a) studie byly obecně nekvalitní
b) u 32% dokumentů nebyla účastníkům průzkumu CAM definována
c) pouze 29% užilo pilotní studie dotazníku a 79% uvedlo údaje na základě strategií sběru údajů, které podléhají paměťovému zkreslení (výpověď po 12 a více měsících).
2. Standardizovaný evropský dotazník (I-CAM-Q) (Mezinárodní dotazník pro zjištění míry užívání komplementární a alternativní medicíny (International questionnaire to measure use of complementary and alternative medicine, I-CAM-Q)) byl přeložen z angličtiny do němčiny, italštiny, španělštiny, maďarštiny, rumunštiny a holandštiny. Byly přidány zvláštní pokyny pro jednotlivé země, jelikož se některé pojmy v různých zemích liší; např. termín chiropraktik se v Rumunsku nepoužívá a byl by obtížně chápán. Bylo rovněž zjištěno, že mezi zeměmi existují rozdíly v kvalifikacích a vzdělání poskytovatelů (lékaři nebo nelékaři). Některé pojmy byly pro jednotlivé země přeloženy s vysvětlivkami. Protokol byl sestaven se záměrem provést pilotní průzkum s 50 osobami (40 osob vyplnilo dotazník samostatně a zaslalo ho zpět poštou, 10 osob dotazník vyplnilo s výzkumným pracovníkem).

Zjištění:
Spolehlivých údajů o rozšíření CAM je obecně nedostatek. Nejčastěji bylo zaznamenáno využití bylinné medicíny a nejčastěji hlášené byly obtíže muskuloskeletálního systému (Eardley S et al. A systematic literature review of Complementary and Alternative Medicine prevalence in EU. Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):18-28) [Eardley, S. a kol. Systematická analýza literatury týkající se prevalence komplementární a alternativní medicíny v EU. Forsch Komplementmed 2012, 19(příl. 2):18-28]. I přesto, že o obecném rozšíření existuje několik důsledných studií, které vychází z vnitrostátních reprezentativních vzorků, drtivá většina těchto vzorků je příliš malá a nízké kvality. Většina zemí EU vůbec žádnými údaji nedisponuje. Uváděné rozsahy užívání CAM se pohybují v rozmezí mezi 0,3% až 86%. V jednotlivých zemích ani napříč EU jsme nebyli schopni vypočítat celkový rozsah užívání bylinné medicíny, homeopatie, chiropraxe, akupunktury nebo reflexologie, ani rozlišit mezi nákupy homeopatických a rostlinných léčivých přípravků na základě lékařského předpisu nebo ve volném prodeji.

Rozšíření hlavních terapií bylo podle častosti využití vyčísleno takto:
  • Bylinná medicína (31 studií): prevalence se pohybuje mezi 5,9 - 48,3% ve sledované populaci. Nicméně tato oblast nebyla dostatečně dobře definována (může být součástí Naturopatie, lidového léčitelství nebo tradiční čínské medicíny) a zároveň byla různě klasifikována jako léčebné bylinářství, rostlinné léky, bylinné čaje, fytoterapie. Některé konkrétní byliny jsou přímo jmenovány, např. třezalka.

  • Homeopatie (25 studií): prevalence se pohybuje mezi 2 - 27% ve sledované populaci.

  • Chiropraxe (17 studií): někdy označována jako "chiropraxe nebo osteopatie" (1 studie), jako jedna ze skupin CAM (4 studie) a jako "ruční nebo manipulativní terapie" (2 studie). Prevalence se pohybuje mezi 0,4-20,8% ve sledované populaci.

  • Akupunktura (14 studií): byla nedostatečně definována. Prevalence se pohybuje mezi 0,44 - 23% ve sledované populaci. Osm dalších studií označilo akupunkturu jako dílčí součást skupin CAM.

  • Reflexologie (11 studií): v jedné další studii označena jako dílčí součást skupin CAM. Prevalence se pohybuje mezi 0,4 - 21% ve studované populaci.

  • Potravinové doplňky: v 9 studiích bylo zaznamenáno užívání vápníku jako doplňku stravy. Užívání všech ostatních potravinových doplňků, vitamínů, minerálů, rybích tuků, glukosaminu a jiných produktů, bylo uvedeno buď různorodě v rámci skupin, samostatně, nebo v kombinaci doplňků celkem ve 28 dokumentech. Nebylo možné rozlišit, zda doplňky stravy byly zakoupeny ve volném prodeji nebo předepsány při konzultaci.

Co se týče spolehlivé metody měření prevalence CAM, analýza pilotní studie rozpoznala společné problémy napříč všemi zeměmi, kupříkladu nepřehledné rozvržení, nepochopení terminologie a nejistotu při výběru odpovědí. Kvantitativní analýza potvrdila, že významná menšina respondentů se nedržela pokynů k vyplnění dotazníku a některé otázky nebyly do velké míry zodpovězeny. Podle samostatně vyplňovaných dotazníků jsou zde vážné známky toho, že dotazník I-CAM-Q má nízkou zjevnou (face) validitu a je pravděpodobné, že poskytl zkreslené odhady o užívání CAM v Anglii, Rumunsku, Itálii, Nizozemsku a Španělsku. Zde je ještě nutná zásadní revize, než bude k tomuto účelu široce užíván (Eardley et al. A pilot feasibility study of a Questionnaire to determine European Union-wide CAM use. Forsch Komplementmed 2012;19:302-310) [Eardley a kol. Pilotní studie proveditelnosti na základě dotazníku vymezující užívání CAM v rámci Evropské Unie. Forsch Komplementmed 2012, 19: 302-310].

Pracovní balíček 5 (WP5): Využití CAM - perspektiva praktiků
Hlavní příjemce: Bernská univerzita (University of Bern, UNIBE)

Cíle:
Cílem WP5 bylo prozkoumat, jak fungují různé modely poskytování CAM registrovanými lékaři a praktiky CAM (počítaje v to nelékařské poskytovatele zdravotní péče bez akademického zázemí) v evropských zemích s veřejným zdravotnickým systémem.
Záměr:
  • přezkoumat literaturu, která se věnuje pohledu poskytovatelů CAM na její využití v Evropě, zjistit kolik poskytovatelů CAM nabízí a jaké různé metody CAM jsou poskytovány

  • identifikovat pro jaké zdravotní problémy je CAM využívána (ve spolupráci s WP4)

  • prozkoumat, jak jsou výzkum a příslušné vědecké poznatky v CAM integrovány do CAM praxe

  • popsat dopad výsledků výzkumů na praxi zdravotní péče

Popis práce:
Existuje jen málo recenzovaných publikací, které se tímto tématem zabývají a zároveň poskytují spolehlivá data. O lékařích a registrovaných subjektech lze najít data náhodně, více či méně spolehlivým způsobem prostřednictvím internetu, zatímco nelékařští praktici jsou zřídka organizováni, čímž je o nich na internetu k dispozici mnohem méně dostupných informací. Se snižující se „úrovní“ profesionální organizace přesnost a relevance dostupných údajů klesá.

Co se týče lékařů, čtyři z pěti nejvíce prováděných terapií CAM byly jednoznačně rozpoznány:
akupunktura, manuální terapie, homeopatie a bylinná medicína jsou zastoupeny téměř ve všech 27 zemích EU + 12 dalších zemích. Pořadí dalších 5 až 15 terapií vykazuje klesající přesnost údajů v sestupné tendenci, důvodem je nedostatek spolehlivých údajů zejména v nových členských státech EU a některých přidružených zemích. O některých nelékařských poskytovatelích, kteří jsou profesionálně organizováni, jsou k dispozici údaje z webu s různou věrohodností. V některých západních zemích EU, včetně Francie, Německa, Itálie, Portugalska a Španělska, tato data musí být sbírána ze "Zlatých stránek". Celkově řečeno existuje severo-jižní a západo-východní pokles spolehlivosti údajů, týkajících se jak lékařských, tak nelékařských poskytovatelů CAM.

V rámci WP5 se testovaly různé formy a struktury komunikace a mítinků; záměrem bylo rozvinout vhodné výzkumné metody, lépe porozumět problematice s tím spojené a identifikovat jednotlivé národní přístupy k překážkám v medicíně a ve zdravotní péči. Výzkum byl omezen na registrované praktiky CAM - lékaře i nelékaře, navíc byly do finální zprávy zahrnuty další příspěvky nevládních organizací. Ve spolupráci s WP4 byly identifikovány zdravotní problémy, pro které se CAM využívá, a dále byly kontaktovány národní registrační orgány, které poskytly informace umožňující křížovou kontrolu dat o lékařích a nelékařských prakticích. Ze získaných údajů byly vytvořeny tabulky a mapy zobrazující specifické disciplíny v dané zemi. Pokud jde o vzdělání a odbornou přípravu, byly zjištěny tři úrovně kvalifikace a certifikace:
  • odborníci s lékařským vzděláním, jako jsou stomatologové, lékárníci, lékaři, veterinární lékaři a v některých případech také porodní asistentky, plně vzděláni v oboru konvenční medicíny i v oboru CAM, a sice v souladu s národními a mezinárodními standardy CAM, se státním diplomem a registrací, opakovaně certifikováni a věnující se soustavnému lékařskému vzdělávání

  • nelékařští praktici s plným CAM vzděláním v různých úrovních, v souladu s národními nebo mezinárodními standardy (např. ECCH diplom) (Evropská centrální rada homeopatů - European Central Council of Homeopaths, ECCH), a

  • lékaři a nelékařsky vzdělaní praktici, kteří dosáhli nižší úrovně vzdělání v rámci jejich zvolené disciplíny CAM.

Nebyly získány žádné konkrétní údaje o výzkumu vlivu vzdělání na praxi, ale nepředpokládáme zde žádné rozdíly ve srovnání s konvenční medicínou, u které jsou k dispozici omezené údaje. Bylo také zjištěno, že není dostatek informací o produktech CAM. Z tohoto důvodu byly Evropská koalice pro homeopatické a antroposofické léčivé přípravky (ECHAMP) a Sdružení přírodní medicíny v Evropě (ANME) požádány, aby poskytly své vlastní konkrétní, případně obecné údaje o trhu s produkty CAM.

Zjištění:
Poskytování CAM v Evropě zahrnuje praktiky ve zdravotní péči a lékaře s odlišnými přístupy k léčení, s různým lékařským vzděláním, průpravou, certifikací a praxí. Data jsou k dispozici pouze, pokud jsou tito pracovníci a lékaři registrováni v rámci jakéhokoli veřejnosti otevřeného subjektu, data jsou tudíž vzácná. Téměř zcela chybí vědecké publikace. Lékaři i nelékařští praktici hrají důležitou roli při poskytování CAM v rámci systému zdravotní péče v Evropě.

V 27 zemích EU + 12 dalších zemích je poskytování CAM zajištěno více než 150.000 registrovanými lékaři s dodatečnou certifikací v CAM a více než 180.000 registrovanými a certifikovanými nelékařskými praktiky CAM. To představuje až 65 poskytovatelů CAM (35 nelékařských praktiků a 30 lékařů) na 100.000 obyvatel, ve srovnání s počtem 95 praktických lékařů na 100.000 obyvatel v EU.

Akupunktura je nejčastěji poskytovanou metodou (53% všech poskytovatelů) s 80.000 lékaři a 16.000 nelékařskými praktiky vyškolenými v léčbě, následuje homeopatie (27% - 45.000 a 4.500). V těchto obou disciplínách dominují lékaři. Bylinná medicína a manuální terapie jsou téměř výhradně poskytovány nelékařskými praktiky. Na druhé straně, naturopatie je ovládána 15.000 (většinou německými) lékaři, stejně jako antroposofická medicína (4.500) a neurální terapie (1.500). Pro více informací viz (von Ammon K et al. Complementary and Alternative Medicine provision in Europe – First results approaching reality in an unclear field of practices. Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):37-43) [Ammon, K. a kol. Poskytování komplementární a alternativní medicíny v Evropě - první výsledky blížící se realitě v nejasné oblasti praktik. Forsch Komplementmed 2012, 19 (příl. 2): 37-43].
Poskytování CAM v Evropě se doposud netěší žádné zvláštní vládní podpoře; státem financovaná znalostní základna podložená výzkumem je dostupná především v Dánsku, Německu, Norsku, Švýcarsku a Velké Británii. Tento stav si žádá další výzkum v této oblasti v celé EU a přidružených zemích. Lze konstatovat poptávku po:
  • transparentní harmonizaci vzdělávání v CAM, lékařského vzdělávání a certifikací v CAM

  • zpřístupnění regulačních norem a registračních orgánů pro veřejnost, jak pro terapeuty tak výrobky.


Pracovní balíček 6 (WP6): Globální perspektiva
Hlavní příjemce: Institut Karolinska (Karolinska Institute, KI)

Cíle:
Záměrem WP6 bylo zmapovat mezinárodní postavení a status CAM v rámci politiky zdravotní péče tak, aby bylo možno vidět situaci EU v kontextu. Tento přístup se zakládá na Globální strategii WHO pro tradiční medicínu (TM) a/nebo CAM a jeho hlavními cíli bylo:
  • zapracovat zkušenosti ze zemí, ve kterých je výzkum a vývoj (R&D) v CAM integrován a veřejně podporován (USA/Kanada) a zároveň zkoumat její užívání jakožto TM v rozvojových zemích (Čína/Indie)

  • pochopit klady a zápory výzkumu a vývoje v CAM, na mezinárodní úrovni řešit otázky práv a potřeb pacientů, nákladů, regulace (praktiků a produktů), důkazní základny a výzkumné politiky/strategie

  • zvážit rizika nadměrného sběru léčivých rostlin a chránit tradiční zděděné znalosti tradiční medicíny, jichž se v rámci CAM užívá.

  • identifikovat strategie, na které se musíme zaměřit z perspektivy EU a rozvíjet pochopení případného vztahu EU k mezinárodním vývoji.

Popis práce:
Prostřednictvím nominačního procesu a stanovením priorit bylo označeno patnáct globálních zainteresovaných stran v oblasti výzkumu a vývoje, a sice na základě jejich mezinárodního významu určeného dle počtu publikací, financovaných výzkumných projektů a finančních prostředků přidělených na výzkum:
  • Odbor pro ájurvédu, jógu a naturopatii, junání, siddhu a homeopatii (Department of Ayurveda, Yoga & Naturopathy, Unani, Siddha and Homeopathy, AYUSH), Indie – státem financovaný resort/institut

  • Ústřední rada pro výzkum léčebných systémů Ájurvéda a Siddha (Central Council for Research in Ayurveda & Siddha, CCRAS), AYUSH, Indie – státem financovaný resort/institut

  • Čínská akademie tradiční čínské medicíny (China academy of Traditional Chinese Medicine), Čína – státem financovaný resort/institut

  • Konsorcium akademických zdravotních středisek pro integrační medicínu/zde jako IM konsorcium (The Consortium of Academic Health Centers for Integrative Medicine, CAHCIM), Severní Amerika – výzkumná asociace

  • Federální ministerstvo zdravotnictví/komplementární a alternativní medicína (Federal Ministry of Health/Complementary and Alternative Medicine), Brazílie – státem financovaný resort/institut

  • Mezinárodní společnost pro výzkum komplementární medicíny (International Society for Complementary Medicine Research, ISCMR), mezinárodní výzkumná asociace

  • Japonská společnost orientální medicíny (Japan Society of Oriental Medicine), Japonsko – výzkumná organizace

  • Korejský institut orientální medicíny (Korean Institute of Oriental Medicine), Korea – státem financovaný resort/institut

  • Národní centrum pro komplementární a alternativní medicínu, národní ústavy zdraví (National Center for Complementary and Alternative Medicine, National Institutes of Health), USA – státem financovaný resort/institut

  • Národní institut komplementární medicíny (National Institute of Complementary Medicine, NCIM), Austrálie - výzkumná organizace (částečně financováno státem)

  • Ředitelství přírodních produktů pro zdraví, federální ministerstvo zdravotnictví (Natural Health Product Directorate, Health Canada), Kanada – státem financovaný resort/institut

  • Osherův program pro integrační medicínu (Osher Program for integrative medicine), centra situovaná v USA a Švédsku – výzkumná organizace

  • Výzkumná rada pro komplementární medicínu (Research Council for Complementary Medicine), mezinárodní, se sídlem ve Velké Británii – výzkumná organizace

  • Samueli institut (Samueli Institute), USA – výzkumná organizace

  • Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO), tradiční medicína, mezinárodní – globální zdravotnická organizace

V rámci WP6 byl vytvořen protokol pro sběr dat, částečně založen na struktuře, procesu a výstupních ukazatelích publikovaných WHO, s cílem usnadnit tvorbu fakticky podložených národních politik pro léčivé přípravky. Protokol se zabýval těmito hlavními tématy: definice úkolů, činnosti výzkumu a vývoje a explicitní či implicitní strategie výzkumu a vývoje.

Shromáždili jsme informace z politických dokumentů prioritních zainteresovaných stran, se kterými jsme pak vedli osobní pohovory. Volili jsme dokumenty na základě jejich významu co do odpovědí na otázky v rámci výzkumného protokolu, včetně politických dokumentů a informací na webových stránkách. Přesto, že nezávisle na pohovorech byly dokumenty k dispozici pro všechny prioritní zainteresované strany, pohovory se ukázaly jako velmi cenné pro nalezení co nejrelevantnějších, nejpřesnějších a nejaktuálnějších dokumentů.

Mezinárodní shromáždění v Chengdu, Čína, bylo uspořádáno tak, aby se mohlo využít přítomnosti širšího okruhu posluchačů – vědeckých pracovníků v CAM, kteří se zúčastnili velkého mezinárodního výzkumného zasedání (ICCMR) 2011 (Mezinárodní společnost pro výzkum komplementární medicíny (International Society for Complementary Medicine Research, ICCMR)). Na tomto shromáždění se prezentovaly výsledky WP6 a účastníci byli přizváni, aby se vyjádřili k poznatkům. Kromě toho se vedly oddělené rozhovory s korejskými a čínskými odborníky na vysoké úrovni.
S využitím principů obsahové analýzy, WP6 provedl analýzu rozhovorů s klíčovými zainteresovanými stranami a dokumentových informací sebraných od všech zainteresovaných stran. Do popisných údajů byly zahrnuty: rozpočet, zdroj financování, počet financovaných projektů a oblast zájmu (např. TM/CAM vs. konkrétní terapie). Explorační analýza obsáhla údaje z obou dokumentů a rozhovorů týkajících se úkolů mise a strategií výzkumu a vývoje. Strategie výzkumu a vývoje lze kategorizovat následně:
  • kontext, paradigmata, filozofické chápání a využití

  • bezpečnostní status

  • komparativní efektivnost

  • komponent účinnosti

  • biologické mechanismy

Zjištění:
Z výsledků vyplývá, že činnosti klíčových zainteresovaných stran se výrazně liší z hlediska kapacity, poslání a zdrojů financování (soukromé/veřejné). Výzkum a vývoj vybraných zainteresovaných stran zahrnuje celou škálu činností, od pouhého poskytování finančních prostředků na výzkum přes komplexní výzkum a vývoj až po komunikační plán.

Hlavní zainteresované strany na globální scéně výzkumu a vývoje v CAM se výrazně liší z hlediska kapacity, poslání a zdrojů financování (soukromé/veřejné), a to od pouhého poskytování finančních prostředků na výzkum přes provádění komplexního výzkumu a vývoje až po komunikační plán. Byl zaznamenán všeobecný posun ve strategii výzkumu a vývoje; před deseti lety se výzkum soustředil zejména na zkoumání účinnosti a mechanismů, zatímco nyní většina zainteresovaných stran klade důraz na význam širokého výzkumného spektra, jehož obsahem jsou metodologie zkoumající kontext, bezpečnost a komparativní efektivnost celých systémů zdravotní péče.

Pokud jde o úroveň investic do výzkumu CAM a integraci výsledků výzkumu do zdravotní politiky a zdravotnických předpisů, Evropa výrazně zaostává za ostatními regiony jako Severní Amerika, Asie a Austrálie. Mezi mnoha zainteresovanými stranami se objevil nový trend upřednostňovat studie zaměřené na klinickou efektivnost celých systémů zdravotní péče. Volba metod(y) pro každý jednotlivý projekt nebo experiment by se měla zakládat na specifických vědeckých otázkách a měla by se zaměřit na poskytování bezpečných a účinných opatření v oblasti zdravotní péče pro občany EU.

Poučení z této analýzy mezinárodních zainteresovaných stran ve výzkumu a vývoji CAM poskytlo cenný podklad pro výzkumný plán CAM v EU. V souladu s našimi zjištěními (Hök J et al. International Development of Traditional Medicine/Complementary and Alternative Medicine Research – What can Europe learn? Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):44-50) [Hök, J. a kol. Mezinárodní rozvoj tradiční medicíny/Výzkum komplementární a alternativní medicíny – Co se může Evropa naučit? Forsch Komplementmed 2012;19(příl. 2):44-50], výzkumná strategie CAM pro Evropu by se měla zakládat na popularitě specifických opatření a souviset s národními nebo regionálními potřebami veřejného zdraví a zdravotní zátěže.
WP6 podporuje tvorbu centralizovaného a akademicky podporovaného výzkumného centra EU pro CAM.

Pracovní balíček 7 (WP7): Pracovní plán pro výzkum CAM v Evropě
Hlavní příjemce: Lékařská fakulta Charité v Berlíně (University Medical Center Berlin, Charité)

Cíle:
Hlavními cíli WP7 bylo:
  • zanalyzovat výzkumné metody, které byly užity ke zjištění prevalence a využití CAM v EU,

  • vyvinout pro CAM takové výzkumné metody a strategie, které berou v úvahu potřeby a postoje evropských občanů a poskytovatelů,

  • a vytvořit takové výzkumné strategie a pracovní plán, které by v oblasti CAM umožnily budoucí klinický a epidemiologický výzkum co se týče efektivity, účinnosti, hospodárnosti a bezpečnosti.

Popis práce:
Byly shromážděny údaje a odborná stanoviska k výzkumu v CAM. Provedla se systematická rešerše dokumentů zveřejněných v sedmi elektronických databázích mezi lety 1990 a 2010 (Medline, Web of Science, PsychArticles, PsycINFO, CINAHL, EMBASE a Cochrane library). Dále byli požádáni odborníci, aby vybrali relevantní dokumenty. Kritériem pro zařazení publikací byla tematika zabývající se metodikou výzkumu, stanovením priorit nebo složitostí vědeckého hodnocení CAM. Materiály se posuzovaly ve vícestupňovém procesu, který byl završen výběrem patřičných dokumentů.

Mimoto byly přezkoumány metodologické aspekty pracovních balíčků WP3, 4 a 5. Na základě těchto zjištění jsme uspořádali pracovní seminář (září 2011) za účasti renomovaných odborníků z různých zemí. Výstupem tohoto semináře byla metodická doporučení, sestavená prostřednictvím sdíleného konsensuálního procesu. Tato doporučení byla začleněna do pracovního plánu pro výzkum CAM v Evropě v rámci WP7 a schválena na závěrečné konsensuální konferenci CAMbrella a vědeckým řídícím výborem CAMbrella.

Zjištění:
Přezkum zmíněné literatury odhalil, že z 3.279 sekundárních materiálů a z 98 materiálů poskytnutých odborníky CAM 170 dokumentů splnilo kritéria a bylo tak zahrnuto do analýzy. Byla identifikována následná klíčová témata: obtíže v minulých výzkumech CAM (např. randomizace a zaslepení), užití kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod v CAM, stanovování priorit v oblasti výzkumu a konkrétní problémy týkající se různých variant CAM (Fischer F et al. Key issues in clinical and epidemiological research in Complementary and Alternative Medicine – a systematic literature review. Forsch Komplementmed
2012;19(suppl 2):51-60) [Fischer, F. a kol. Klíčové otázky v klinickém a epidemiologickém výzkumu v komplementární a alternativní medicíně – systematická analýza literatury. Forsch Komplementmed 2012;19(příl. 2):51-60].

Dále je zřejmé, že většina předchozích klinických studií posuzovala spíše účinnost než efektivitu CAM v tom smyslu, že zde schází údaje o klinických výsledcích léčeb CAM v porovnání s konvenčními léčbami v reálných podmínkách. Lze také prokázat, že nespecifické účinky zřejmě mají v léčbách CAM významnou hodnotu a že spolehlivé údaje o bezpečnosti a nežádoucích účincích CAM v reálných podmínkách jsou vzácné.

Současnou situaci lze také charakterizovat tak, že je pro oblast CAM příliš málo poznatků o prevalenci využití ve většině evropských zemích, potřebách a názorech občanů EU, pacientů a poskytovatelů a o typech a způsobech poskytování v Evropě.

V EU existuje značná heterogenita v oblasti CAM a tyto odlišnosti zbrzdily rozvoj společných výzkumných snah v Evropě. Současné výzvy jsou:
a) shromáždit srovnatelné informace o skutečné situaci CAM pokud jde o její poskytování, využívání a regulaci ve všech evropských zemích,
b) identifikovat a pojmenovat oblasti, v nichž by CAM mohla hrát roli při zlepšování zdravotní péče pro evropské občany a
c) zřídit vědeckou vědomostní základnu vědeckých poznatků, která umožní všem zúčastněným stranám, počítaje v to tvůrce politik, výzkumné pracovníky, poskytovatele zdravotní péče a občany, činit informovaná rozhodnutí o CAM.

Závěry a doporučení:
Aby bylo možné uvažovat o CAM jako součásti řešení výzev, kterým ve zdravotní péči budeme čelit v roce 2020, je nezbytné získat spolehlivé informace o její prevalenci užívání, efektivitě, bezpečnosti a nákladech v reálných podmínkách. Tato výzkumná strategie má za cíl poskytnout EU a jejím občanům cenné vědecké informace pro rozhodování zainteresovaných stran o léčbách CAM.

1) Evropský výzkum v oblasti CAM je omezený a naše znalosti o CAM jsou velmi skromné. V žádné ze zemí EU se prakticky nevyskytuje žádná významná investice do výzkumné struktury nebo strategie CAM. Průmysl CAM je nevelký a neexistují zde žádné vyšší finanční a/nebo průmyslové zájmy, které by stimulovaly výzkumné úsilí v této oblasti. Vědecká předpojatost brání svobodné výměně myšlenek, konceptů, léčebných technik a porovnávání klinických výsledků. CAM je většinou organizována podle vlastních pravidel poskytovatelů (lékařských a nelékařských), čili akademické zkušenosti mezi poskytovateli CAM jsou vzácné; také existuje jen několik akademických výzkumných center, což vede k značnému nedostatku finančních prostředků na výzkumné programy. Kariérní příležitosti v akademickém prostředí jsou omezené. K tomu, aby se reálné situaci využívání a poskytování CAM v Evropě věnovala patřičná pozornost a aby se podařilo pochopit, proč je CAM v EU tak populární, je nezbytná strukturální a dostatečná finanční podpora na všech úrovních: soukromé, univerzitní, národní a evropské.

2) Ve výzkumné strategii EU pro CAM se musí odrážet potřeby občanů, pacientů, poskytovatelů a dalších zúčastněných stran. CAM je často uplatňována v prevenci, zdravotní gramotnosti a samoléčbě chronických dlouhodobých zdravotních problémů. Z těchto důvodů by mohla přispět k řešení nadcházejících výzev ve zdravotní péči v Evropě. V důsledku toho je třeba
a) zavést celoevropský přístup pro posouzení prevalence užívání hlavních disciplín CAM,
b) řešit otázku různorodosti v odborné přípravě, vzdělání a poskytování CAM napříč Evropou,
c) nalézt co nejslibnější metody léčeb CAM pro nejrozšířenější zdravotní stavy v Evropě (obezita, chronická onemocnění jako cukrovka, rakovina, muskuloskeletální obtíže, zdravé stárnutí a další),
d) vyčíslit ekonomické dopady CAM na oblast evropské zdravotní péče.
Názory zainteresovaných stran na CAM se mohou lišit, měly by však být brány v úvahu, aby se dospělo ke smysluplnému výzkumu a umožnila informovaná rozhodnutí pro budoucí plánování ve zdravotnictví.
V důsledku toho by následující přístupy měly být rovněž zváženy:
e) identifikovat přístup občanů k CAM a jejich preferencích v oblasti poskytování CAM, jakož i jejich pohledy na vzdělávání, odbornou přípravu a praxi poskytovatelů CAM,
f) určit způsob, jak nejlépe šířit vědecky podložené informace o CAM mezi evropskou veřejnost, v souladu s cílem EU posílit schopnost občanů činit lepší a informovaná rozhodnutí ohledně své zdravotní péče,
g) poskytnout jasné pokyny v otázkách bezpečnosti CAM, a
h) zkoumat a hodnotit různé modely integrace CAM do běžných programů zdravotní péče.

3) Výzkumné metody musí odpovídat reálným podmínkám zdravotní péče v Evropě. Všichni potřebují vědět, v jaké situaci je CAM rozumnou volbou. Proto doporučujeme, aby se kladl zřetelný důraz na současné posouzení CAM jako další nebo alternativní léčebné strategie v reálném prostředí.
Obecně platí, že je třeba na CAM pohlížet podle stejných vědeckých postupů, které se vztahují na lékařský výzkum obecně. Nicméně strategie pro výzkum CAM by měla obsahovat širokou škálu smíšených metod výzkumných strategií včetně komparativních výzkumů efektivity a kvalitativní a kvantitativní návrhy. Zúčastněné strany jako občané, pacienti a poskytovatelé by měli být intenzivně zapojeni, s cílem zabezpečit reálné prostředí a relevantnost výzkumu. To by znamenalo
a) provádět komparativní výzkum účinnosti a současně provádět hodnocení ekonomické stránky různých léčebných postupů včetně CAM,
b) klást důraz na výzkum bezpečnosti CAM v klinických podmínkách, např. pomocí celostátních registrů, pozorovací studie, případové studie nebo studie anamnéz, a
c) řešit otázku dopadu kontextuálních a významových faktorů (obecně známých jako nespecifické účinky a lze mezi ně zařadit "placebo efekt"), jako jsou preference a očekávání v klinickém výzkumu.

4) V současné době je CAM v Evropě málo zkoumána a není zde žádná struktura, jejímž prostřednictvím by mohl být výzkum v rámci EU koordinován. Je obecně uznávaná potřeba zajistit vysoce kvalitní výzkum, aby mohli jak poskytovatelé, tak pacienti činit informovaná rozhodnutí na základě adekvátních vědeckých poznatků.

CAMbrella navrhuje, aby EU aktivně podporovala celoevropský strategický přístup s cílem usnadnit rozvoj výzkumu CAM, a sice prostřednictvím financování centra EU pro CAM, které bude zkoumat situaci CAM a poskytne výzkumem podložené pokyny, jak situaci řešit. Záměrem takovéhoto evropského centra pro CAM by bylo na základě celoevropské spolupráce aktivně stimulovat vysoce kvalitní výzkum CAM v EU prostřednictvím nezávislé výzkumné strategie v souladu se zdravotní politikou EU.


Pracovní balíček 8 (WP8): Komunikace a šíření informací
Hlavní příjemce: Gamed (Rakouská společnost pro pracovní lékařství (Österreichische Gesellschaft für Arbeitsmedizin, GAMED)), Vídeň

Cíle:
Konkrétními cíli WP8 bylo:
  • podpořit komunikaci mezi členy konsorcia CAMbrella a mezi konsorciem a zainteresovanými stranami CAM včetně pacientských a zdravotnických organizací

  • založit, provozovat a udržovat webovou stránku jako společnou platformu pro projekt CAMbrella www.CAMbrella.eu, která umožní zpřístupnit veškeré dokumenty generované projektem CAMbrella široké veřejnosti

  • identifikovat zainteresované strany a vhodné cílové skupiny CAM v Evropě, jejichž prostřednictvím by se šířily informace vzešlé z projektu

  • naplánovat a zorganizovat závěrečnou konferenci CAMbrella


Popis práce a výsledky:
Od samého vzniku projektu CAMbrella WP8 působil jako spojující/síťový článek v rámci skupiny, přičemž vyvinul nástroje pro trvalé šíření během a po ukončení projektu. S předstihem jsme připravili návrhy projektového loga pro úvodní zasedání v Mnichově v lednu 2010. Celá skupina projednávala image CAMbrella obsažený v logu.

Výsledkem byl vývoj a implementace vhodné korporátní identity: korporátní design jako logo, pokyny pro grafické zpracování a práci všech WP, vytváření šablon pro tabulky a zpracování textu; zavedení korporátní identity do ostatních WP a jejich příslušných činností.

Dalším důležitým krokem bylo zřízení webové stránky, která poskytuje veškeré náležité informace o projektu. Byl vydán buletin, který prezentoval informace o projektu ve 12 tematických okruzích, rovněž se zabýval otázkou CAM v Evropě, předložil portréty zainteresovaných stran, podal zprávy o oblasti CAM v různých evropských zemích, poukázal na příslušná zjištění a na další s CAM související projekty, oznámil termíny konferencí a vědeckých akcí. Prostřednictvím webové stránky se čtenáři měli možnosti přihlásit k odběru buletinu, čehož využilo přibližně 750 zájemců.

Snažili jsme se vyzvat příslušné zúčastněné strany a veřejnost a podnítit tak vzájemný dialog, který by nám umožnil vytvořit si lepší představu o jejich informačních potřebách ohledně CAM obecně, zejména pak v oblasti výzkumu. Na webových stránkách byla nabídnuta možnost zaregistrovat se jako zainteresovaná strana v CAM. Učinilo tak 53 institucí a tyto byly kontaktovány prostřednictvím dopisů. V on-line dotazníku jsme se obrátili na mezinárodní zúčastněné strany, abychom se dozvěděli více o jejich informačních potřebách ve vztahu k CAM. Výsledky tohoto on-line průzkumu byly posléze východiskem pro diskuse s mezinárodními zúčastněnými stranami na semináři v Bruselu, který se zvláště věnoval informačním potřebám souvisejícím s CAM.

Hlavním cílem WP8 byla příprava a organizace závěrečné konference s prezentací příspěvků WP1 až WP7. Byla spuštěná propagační akce, která se zaměřila na tvůrce politik na evropské úrovni, zejména pak na Evropskou komisi, Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele (SANCO) a Generální ředitelství pro výzkum a inovace, jakož i zainteresované strany a širokou veřejnost. Organizace závěrečné konference byla podstatně jednodušší díky laskavé podpoře Dr. Angeliky Nieblerové, poslankyně Evropského parlamentu, která byla tak ochotná a sezvala své kolegy na seminář věnovaný zjištěním projektu CAMbrella, pořádaný dne 28. listopadu 2012 v budovách Parlamentu. Následující den, na závěrečné celodenní konferenci, byl projekt prezentován komplexněji. Toto setkání bylo pořádáno bavorským zastoupením v Bruselu, které se velmi osvědčilo v zajištění veškerého zázemí, jaké je při takové konferenci nezbytné.

Bylo třeba vypracovat a připravit propagační akce a dokumenty: Dokument Policy Brief informuje Evropskou komisi a tvůrce politik o zjištěních a předkládá doporučení pro budoucí činnosti. Policy Brief byl vyhotoven prostřednictvím procesu hledání konsensu zahrnujícího všechny pracovní balíčky a byl projednán a schválen na zasedání Vědeckého řídícího výboru. Brožura projektu, která pro zájemce z řad veřejnosti, praktiků, laiků i zúčastněných stran shrnuje práci projektu CAMbrella, byla připravena většinou formou autonomních vstupů pracovních skupin, přičemž WP8 zde převzal editační roli. Podařilo se nám zviditelnit vědecké poznatky šířením a sdílením mnoha dokumentů v příloze vědeckého periodika Research in Complementary Medicine: Forsch Komplementmed 2012;19 (suppl 2) [Výzkum v komplementární medicíně 2012;19 (příl. 2)].

Při šíření informací mezi veřejnost měl WP8 za úkol pokaždé "přeložit" vědecké výsledky do textů určených širší veřejnosti, například v buletinu. WP8 byl rozhraním mezi projektem a zúčastněnými stranami. Aby buletin oslovil čtenářské publikum z různých prostředí a poměrů, musely být vzaty do úvahy rozdílné zájmy cílových skupin.

Webové stránky projektu byly znamenitým nástrojem pro komunikaci se zúčastněnými stranami, umožňující vzájemnou výměnu, částečné zapojení (do projektu) a interakci. Za účelem oslovení mladší generace byl založen také účet na Facebooku. Naše přítomnost v sociálních mediích byla dovršena přidáním účtu na Twitteru do našich veřejně-informačních aktivit. Toto vše bylo součástí naší strategie pro šíření informací.

Popis hlavních rysů informační strategie projektu CAMbrella je publikován (Reiter B et al. Building a sustainable Complementary and Alternative Medicine research network in Europe. Forsch Komplementmed 2012;19(suppl 2):61-68) [Reiter, B. a kol. Budování udržitelné evropské výzkumné sítě pro komplementární a alternativní medicínu. Forsch Komplementmed 2012;19(příl. 2):61-68]. Ve spolupráci s vedením pracovního balíčku, WP8 vypracoval unikátní slogan projektu, který shrnuje klíčová sdělení všech pracovních balíčků: "CAMbrella – pracovní plán pro evropský výzkum CAM".

Potenciální dopad:
Centrální platformou pro šíření informací vzešlých z projektu CAMbrella jsou webové stránky projektu (www.CAMbrella.eu), které byly založeny, provozovány a udržovány v rámci odpovědnosti konkrétního pracovního balíčku. Web poskytoval informace o aktuálním stavu projektu, jeho průběhu a pracovním plánu pro nadcházející projektové milníky. Webové stránky byly také uplatněny jako nástroj pro šíření zpráv a informací o činnostech WP. Webové stránky měly podpořit a podnítit dialog mezi projektovým konsorciem a zainteresovanými stranami, včetně pravidelného zveřejňování buletinu, který kombinoval informace o projektu s informacemi o relevantních výsledcích výzkumu CAM. S ohledem na tyto cíle bylo během 3leté doby trvání projektu vydáno 12 buletinů. Koncept byl takový, že se každý buletin měl zaměřit na jednu zemi, detailně prezentovat jeden pracovní balíček a také představit vždy jednu skupinu ze zainteresovaných stran CAM (jako zástupce poradního výboru). Buletiny souhrnem čítají více než 60 krátkých zpráv a článků. Webové stránky zůstanou k dispozici i nadále po ukončení projektu, a tím budou udržovat naživu platformu pro další informace a komunikaci ustavené výzkumné sítě. Projektová skupina bude využívat tento komunikační nástroj pro usnadnění budoucích výzkumných projektů. Skupina navíc diskutuje o způsobu ustavení sebe sama jakožto Evropského výzkumného konsorcia CAM tak, aby dosáhla udržitelné formy subjektu.

Efekt dosažený vlastní realizací projektu je spolu s jeho výsledky mnohostranný:

i) Vědecká perspektiva:
Projektové balíčky (WP) byly navrženy za účelem zlepšení znalostí o CAM v EU, a to dosažením konsensu, pokud jde o terminologii a shromažďování informací o využívání CAM, poptávku po CAM a právní předpisy o poskytování CAM. Dalšími cíli bylo identifikovat převažující zdravotní stavy léčené CAM a prozkoumat důvody, proč si pacienti vybírají CAM. Na základě dostupných informací byl navržen racionální pracovní plán pro budoucí výzkumné projekty, které vyplní stávající mezery ve znalostech a napomohou tomu, aby se praxe CAM zakládala na odpovídajících důkazech. Informace o veškerých činnostech budou předávány politikám EU a rozhodovacím orgánům, aby se mohly určit a podpořit špičkové výzkumné programy a zajistit solidní důkazní základna pro poskytování všech aspektů zdravotní péče evropským občanům.

Počátkem druhého roku od svého vzniku projekt provedl zveřejnění dokumentu s otevřeným přístupem, který popisuje pozadí, cíle, koncepci a organizaci pracovního plánu. Po úspěšných jednáních s nakladatelstvím Karger byla vydána příloha k 'Forschende Komplementärmedizin / Research in Complementary Medicine' [„Výzkum v komplementární medicíně“], včetně článků s hlavními zjištěními všech pracovních balíčků. Příloha byla vydána v tištěné podobě a byla též volně k dispozici on-line po zahájení závěrečné konference. Některé další články, které již byly publikovány v různých recenzovaných vědeckých časopisech, popisují další poznatky a aspekty pocházející z některých pracovních skupin. Některé další rukopisy jsou ve fázi přípravy. Jeden z těchto dokumentů předkládá návrh pracovního plánu výzkumu CAM v Evropě.

CAMbrella zveřejňuje všechny výstupy jako Work Package Reports [„Zprávy pracovních balíčků“] v otevřeném elektronickém úložišti zvaném Phaidra, spravovaném Vídeňskou univerzitou (https://phaidra.univie.ac.at/). Systém úzce spolupracuje s projektem EU OpenAIRE a garantuje, že data jsou v databázi Phaidra archivována na celouniverzitní úrovni, trvale zabezpečena, systematicky vkládána, nastavena jako metadata a jsou nepřetržitě a celosvětově přístupná bez přihlášení.

CAMbrella byla prezentována na několika mezinárodních konferencích o výzkumu CAM, čímž byl tento evropský projekt posunut na úroveň mezinárodní akademické diskuse. V dubnu 2013 budou výsledky projektu prezentovány na 2 hodinovém speciálním sympóziu na Mezinárodní konferenci o výzkumu alternativní medicíny (http://www.iccmr2013.org/). Pracovní plán pro výzkum CAM bude jako jeden z hlavních výstupů prezentován v plénu s očekávanými 500 účastníky.

Regionální agentura pro zdravotní a sociální péči ASSR (Agenzia Sanitaria et Sociale Regionale, Emilia-Romagna), italský partner projektu CAMbrella, bude organizovat dne 28. února 2013 sympozium v Bologni. Záměrem je prezentovat výzkumný plán CAMbrella pro CAM a diskutovat jeho užití na regionální nebo národní úrovni v Itálii. Za tímto účelem byl dokument přeložen do italštiny pro dosažení maximálního efektu v italských zdravotnických systémech.

ii) Perspektiva širší cílové skupiny – mimo vědeckou obec:
V souladu s povahou projektu jakožto koordinační akcí byla tato perspektiva považována za životně důležitou. Bylo přijato několik opatření s cílem zahájit a usnadnit komunikaci s úřady, tvůrci směrnic a politik a s různými zainteresovanými skupinami v oblasti zdravotní péče, veřejného zdraví a CAM.

Byl uspořádán speciální "Seminář zainteresovaných stran" za účelem více se dozvědět o informačních potřebách různých sdružení a zájmových skupin ohledně CAM a diskutovat vylepšení postupů pro budoucí komunikaci. S výjimkou vědeckých článků byly dokumenty Policy Brief a podrobnější Brožura projektu vypracovány do výstižné formy a zároveň tak, aby byly srozumitelné pro širší veřejnost.

Význam tohoto přístupu se promítl v koncepci závěrečné konference, a to rozdělením do dvou akcí specializovaných na dvě různé cílové skupiny. Na jedné straně zde byl seminář, který se konal v Evropském parlamentu, vyhrazený politickým činitelům, a na druhé straně bylo uspořádáno větší setkání určené zástupcům vědecké obce z různých oborů, skupinám zainteresovaných stran a nevládním organizacím.

V průběhu projektu bylo zaznamenáno celkem asi 60 propagačních aktivit (viz seznam v kapitole 4.2 této zprávy). Nejčastějšími byly prezentace, které podávaly přehled o projektu, popřípadě se více zaměřily na jednotlivé aspekty pracovních balíčků v různých zemích, se zřetelem na různé cílové skupiny. Byly vytištěny a distribuovány plakáty a letáky a také bylo provedeno několik rozhovorů o obecných tématech souvisejících s CAM, eventuálně o konkrétních tématech souvisejících s projekty.

V mediích se objevilo mnoho zpráv, které zmiňovaly projekt CAMbrella. Výsledkem vyhledávání na Google a systematického přezkumu mediálních agentur byl seznam asi 80 odkazů (viz seznam připojený k závěrečné zprávě). Tyto sebrané odkazy jsou pouze hrubým ukazatelem, jelikož obsahují zprávy v převážně německém jazyce, což odráží fakt, že koordinace a řízení projektu byly situovány v Německu. Nebylo bohužel možné systematicky prověřovat všechny národní a regionální mediální aktivity jiných zemí zastoupených v projektu.

Ve Velké Británii dne 5. března 2013 pořádá Parlamentní skupina pro integrované zdravotnictví konferenci v Dolní sněmovně, kde projekt CAMbrella představí partner projektu George Lewith a člen poradního výboru Stephen Gordon z ICCH. Účelem tohoto setkání je sdílet doporučení projektu.

V neposlední řadě se bude CAMbrella prezentovat na veletrhu „Forum Life Science“ ve dnech 13.–14. března 2013 v Mnichově (www.bayern-innovativ.de/fls2013). Partner projektu BayFOR je se podílí na organizaci tohoto veletrhu, která pokrývá široké spektrum vědeckých oblastí spojených s různými hospodářskými a společenskými oblastmi.

iii) Koordinační perspektiva:
Projekt v rámci EU i za jejími hranicemi vytvářel a udržoval koordinovanou evropskou síť výzkumných pracovníků a zainteresovaných stran. Tato síť byla také zaměřena na podporu dialogu mezi pacienty, subjekty financujícími výzkum a zdravotní péči (veřejné i soukromé) a konkrétními skupinami poskytovatelů, jako jsou homeopaté a akupunkturisté. Různé organizace včetně těch, které zastupují konvenční medicínu nebo zájmy pacientů obecně, byly vyzvány k účasti na projektu. Informace, vygenerované na základě akademicky zastřešené výzkumné spolupráce, budou mít tudíž značný a významný dopad na to, jak bude na CAM pohlíženo a jak bude poskytována v různých zdravotnických systémech EU. Tento projekt bude mít přesah i za hranice Evropské unie; zájem například projevila organizace CAM v Rusku, CAMbrella se zviditelnila již také v USA, kde bude projekt opět prezentován v květnu 2013, na sympoziu Americké akademie lékařské akupunktury (American Academy of Medical Acupuncture). Dva členové projektové skupiny jsou konzultanty WHO pro tradiční medicínu, tedy zjištění projektu CAMbrella mohou rovněž obohatit tyto mezinárodní projekty. CAMbrella bude také udržovat úzké vazby s European Chapter, regionálními zájmovou skupinou v rámci Mezinárodní společnosti pro výzkum alternativní medicíny (ISCMR).

Výstup projektu CAMbrella zaměřeného na CAM je navržen tak, aby přispíval k procesu vývoje vhodné strategie pro zlepšení zdravotní péče v Evropě. Tato strategie bude řádně podložena důkazy a pravděpodobně bude zahrnovat širokou škálu různých intervencí. Pro splnění navrhovaného pracovního plánu pro evropský výzkum CAM by mělo být zřízeno ústřední, akademicky podporované operační centrum EU pro CAM. CAMbrella navrhuje, aby EU aktivně podporovala strategický přístup v rámci celé EU s cílem usnadnit rozvoj výzkumu CAM, a sice financováním takové instituce, která bude zkoumat situaci CAM a poskytne na výzkumu založené pokyny, jak situaci řešit. Jejím záměrem by pak bylo na základě celoevropské spolupráce aktivně stimulovat vysoce kvalitní výzkum CAM v EU prostřednictvím nezávislé výzkumné strategie v souladu se zdravotní politikou EU.

Co se týče připravovaného Rámcového programu pro výzkum a inovace v Evropské unii - Horizont 2020, projekt CAMbrella podpořil úsilí zaměřené na to, aby výzkumné projekty CAM byly odpovídajícím způsobem zastoupeny v tématech pracovního programu a tímto mohly žádat o granty. Návrh Evropské komise k zvláštnímu programu "Společenské výzvy", oblast "Zdraví, demografické změny a životní pohoda (wellbeing)“ začíná zásadním prohlášením "Hlavním úkolem je zlepšit zdravotní stav v průběhu celého života a životní podmínky všech občanů". Se zvyšující se průměrnou délkou života poroste výskyt chronických onemocnění a rakoviny. Intervence komplementární medicíny můžou potenciálně poskytnout perspektivní řešení pro prevenci, léčbu a rehabilitaci těchto nemoci. Avšak je ještě potřeba pečlivých výzkumných projektů k posouzení důkazů. Jako první krok se Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) dohodl na úpravě oddílu o zdraví, demografických změnách a životní pohodě, výslovně zmiňující CAM jako zdravotnické odvětví, které má být zohledněno (Zpráva A7-0002_2013 o návrhu rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 - rámcového programu pro výzkum a inovace /2014–2020/. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku /ITRE/. Navrhovatelka: Maria Da Graça Carvalho).

© Evropská unie [CAMbrella], [2012]
CORDIS, http://cordis.europa.eu

Zdroj: CAMbrella. CAMbrella (GA No. 241951) Final Report, Reporting period: 01/01/2010 – 31/12/2012, Publishable summary [online]. [cit. 2016-06-30].
http://cordis.europa.eu/result/rcn/57185_en.html,
http://www.cambrella.eu,
http://www.cam-europe.eu/cambrella-reports.php




Část ze zprávy z výzkumného projektu CAMBRELLA
o usneseních vztahujících se ke CAM


(http://cam-europe.eu/cambrella-reports.php, CAMbrella-WP2-part_3final.pdf, strana 22-24)


5. Usnesení EU, informace a otázky s významem pro CAM

V této kapitole jsou uvedena usnesení EU, informace a otázky s významem pro CAM. Dále je popsán obsah dokumentů pojednávajících o perspektivě CAM.

  • Status „nekonvenční medicíny“. Usnesení A4-0075/97 (11)
    Usnesení Evropského parlamentu o tom, jakým způsobem více formálně zařadit nekonvenční medicínu jako zvláštní odvětví do evropské legislativy.

  • Společné hodnoty a principy ve zdravotnických systémech, 2006/C 146/01
    I (Informace) Rada 22. 6. 2006 C 146/1 (12).
    Závěry Rady Evropské unie o společných hodnotách a principech v evropských zdravotnických systémech.

  • Zdraví žen. 2006/C 146/02 I (Informace) Rada 22. června 2006 C 146/2 (13).
    Závěry Rady Evropské unie o zdraví žen.

  • Dotaz Řecké asociace pro homeopatii, 2001 (14).
    Dotaz týkající se uznání lékařů praktikujících homeopatii byl předložen Komisi.

  • Dotaz týkající se naturopatie od Cristiany Muscardini, 17. června, 2002 (15).
    Dotaz týkající se uznání naturopatie byl předložen Komisi.


5.1 Usnesení o statusu nekonvenční medicíny. Úř. věst. C 182, 16. 6. 1997, s. 67 (11)

Evropský parlament v tomto usnesení nepřímo vyzývá Komisi, aby vypracovala evropskou legislativu pro oblast nekonvenčních forem medicíny. Specifikoval oblasti, na které by měl být kladen důraz a na které by se měly vztahovat právní předpisy. Oblastmi zájmu jsou vazby na konvenční medicínu, regulace a vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, léčivé přípravky a práva evropských občanů a ochrana spotřebitele.

Pro „nekonvenční medicínu“ se dříve užíval termín „alternativní medicína“, „přírodní medicína“ a „komplementární medicína“. V Sedmém rámcovém programu Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj (2007–2013) a v současném akčním programu Společenství v oblasti zdraví (2008-2013) se užívá termín „komplementární a alternativní medicína“. (Poznámka: ve zprávách CAMbrella je většinou volen termín „komplementární a alternativní medicína (CAM)“)

V usnesení je akcentováno, že navrhované aktivity v nekonvenční medicíně by se měly soustředit na právní předpisy a výzkum v těchto oblastech:
  • Kvalita a bezpečnost nekonvenčních léčivých přípravků; včetně homeopatických léčivých přípravků a doplňcích stravy.

  • Efektivnost a regulace jiných léčebných metod než jsou konvenční léčby, „zejména to jsou chiropraxe, homeopatie, antroposofická medicína, tradiční čínská medicína (včetně akupunktury), shiatsu, naturopatie, osteopatie a fytoterapie, atd.“

  • Jasné rozlišení mezi alternativními a komplementárními nekonvenčními léčebnými obory.

  • Vypracování harmonizovaných forem legislativy a uznání nekonvenční medicíny na evropské úrovni a v rámci členských států.


Co se týká pracovníků ve zdravotnictví (konkrétně jsou zmíněni lékaři), usnesení klade důraz na právo poskytovat takovou léčbu, která dle jejich vlastního úsudku je tou nejlepší pro jejich pacienty. Usnesení také klade důraz na to, že heterogenní regulace nekonvenčních léčebných terapií a poskytovatelů by neměla omezit Smlouvami stanovená práva na volný pohyb osob a svobodu usazování v členských státech.

Usnesení vyzdvihuje právo pacientů na výběr léčby, ochranu před nekvalifikovanými jednotlivci, garanci maximální bezpečnosti a na přístup k přesným informacím.

Vývoj evropské legislativy pro tuto oblast je popsán níže. Viz zejména právní předpisy EU o právu svobodného pohybu a pobytu – směrnice 2004/38/EC (8) a směrnice o přeshraniční zdravotní péči.
/2011 („Směrnice o právech pacientů“) (9).

Usnesení stanoví, že odvětví nekonvenční medicíny by měla být jasně vymezena a definována. V důsledku toho by právní předpisy evropských orgánů a národní legislativy členských států měly být vypracovány do více homogenní podoby. Vývoj této problematiky je nastíněn ve zprávě CAMbrella – Pracovní balíček 2, část I „Právní status, regulační status, status dohledu a refundace pro všechny členské a přidružené státy“, kde je popsána národní regulace některých z hlavních léčeb uvedených výše.

Usnesení uvádí, že vzdělávací kritéria pro poskytovatele nekonvenční medicíny by měla být harmonizována a vzdělávání pracovníků v konvenční medicíně by mělo obsáhnout i seznámení s nekonvenčními obory. Vzájemné uznávání kvalifikací pracovníků ve zdravotnictví je stanoveno směrnicí 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (7), na obory CAM se však přímo neodvolává.
Usnesení klade důraz na výzkum účinnosti a bezpečnosti nekonvenčních léčebných terapií a léčivých přípravků. Mezi významné patří směrnice 2001/83/ES (16) týkající se humánních léčivých přípravků, směrnice 2004/24/ES (17) týkající se tradičních rostlinných léčivých přípravků a směrnice 2002/46/ES týkající se doplňků stravy (18). Vývoj evropské legislativy pro léčivé přípravky a doplňky stravy je popsán ve zprávě CAMbrella – Pracovní balíček 2 – část II, která je věnována léčivým přípravkům CAM.

Je třeba upozornit, že toto usnesení pouze vyjadřuje přání parlamentu, kam by se EU měla v budoucnu ubírat. Stále platí Lisabonská smlouva: „Počínání Unie respektuje odpovědnost členských států za definování jejich vlastní zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče".

6 Rada Evropy

Rada Evropy nespadá pod legislativní systém Evropské unie. V roce 1999 však schválila jedno usnesení o CAM, v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu o statusu nekonvenční medicíny z roku 1997 (11).

Evropský přístup k nekonvenčním medicínám. Usnesení 1206 (1999) (19)
Rada Evropy je „mezinárodní organizace ve Štrasburku, která sestává ze 47 evropských zemí. Byla zřízena na podporu demokracie a ochrany lidských práv a právního státu v Evropě“ (20). Všechny země zahrnuté ve zprávách CAMbrella - Pracovní balíček 2 jsou členy Rady Evropy, s výjimkou Izraele.

V rámci usnesení 1206 (1999) Parlamentní shromáždění v osmi bodech předkládá, jak by nekonvenční medicíny měly naplňovat společný evropský přístup. Potvrzuje význam zachování národních legislativ a současně podporuje uznávání nekonvenčních medicín a svobodnou volbu pacientů v oblasti evropské zdravotní péče. Toto usnesení také podporuje usnesení Evropského parlamentu A4-0075/97 o statusu „nekonvenční medicíny“ (11) (viz níže), ve kterém je vyzdvižena důležitost výzkumných programů týkajících se především bezpečnosti a účinnosti léčeb CAM. Usnesení rovněž pojednává o významu odborného vzdělávání jak lékařů, tak i dalších praktiků nekonvenčních medicín. Je poukázáno na to, že univerzitní kurzy a oficiální uznání představují důležité aktivity k posílení této oblasti.

Odkazy

1. Weidenhammer W, Lewith G, Falkenberg T, Fønnebø V, Johannessen H, Reiter B, et al. EU FP7
Project ‘CAMbrella’ to Build European Research Network for Complementary and Alternative
Medicine. Forschende Komplementärmedizin/Research in Complementary Medicine. 2011;18(2):69-
76.
Weidenhammer, W.; Lewith, G.; Falkenberg, T.; Fønnebø, V.; Johannessen, H.; Reiter, B. a kol. Sedmý rámcový program Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj (EU FP7), Projekt "CAMbrella" pro tvorbu evropské výzkumné sítě pro komplementární a alternativní medicínu. Forschende Komplementärmedizin/Research in Complementary Medicine. 2011;18(2):69-76.

2. Treaty of Lisbon amending the Treaty on European Union and the Treaty establishing the
European Community, signed at Lisbon, 13 December 2007, entered into force December 1, 2009,
(2007).
Lisabonská smlouva pozměňující Smlovu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsaná v Lisabonu dne 13. prosince 2007, která vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009, (2007).

3. EFTA. The European Economic Area (EEA) Fact sheet. Geneva: EFTA; 2007.
Evropské sdružení volného obchodu (ESVO). Evropský hospodářský prostor (EHP) – přehled základních skutečností. Ženeva: ESVO; 2007.

4. DIRECTIVE 2004/38/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 29 April 2004
on the right of citizens of the Union and their family members to move and reside freely within the
territory of the Member States, (2004).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, (2004).

5. REGULATION (EC) No 883/2004 OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 29
April 2004 on the coordination of social security systems (Text with relevance for the EEA and for
Switzerland), (2004).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Text s významem pro EHP a Švýcarsko), (2004).

6. DIRECTIVE 2006/123/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 12 December
2006 on services in the internal market, (2006).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu, (2006).

7. DIRECTIVE 2005/36/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 7 September
2005 on the recognition of professional qualifications (Text with EEA relevance), (2005).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP), (2005).

8. DIRECTIVE 2005/36/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 7 September
2005 on the recognition of professional qualifications (Text with EEA relevance) (OJ L 255, 30. 9. 2005,
p. 22) Amended up to March 2011, (2005).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22) Ve znění pozdějších předpisů do března 2011, (2005).

9. DIRECTIVE 2011/24/EU OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 9 March 2011,
on the application of patients' rights in cross-border healthcare (OJ l 88, 4.4.2011, p.45), (2011).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/ES ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. I 88, 4.4.2011, s. 45), (2011).

10. The European Commission. Regulated professions database. Brussels: EUROPA; 2011 [cited 2012
February 10, ]; Available from:
http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/index.cfm?fuseaction=regProf.index.
Evropská komise. Databáze regulovaných povolání. Brusel: EUROPA; 2011 [uveřejněno dne 10. února 2012, ]; Dostupné z:
http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof/index.cfm?fuseaction=regProf.index.


11. The European Parliament. Resolution on the status of non-conventional medicine. Brussels: The
European Union, 1997 OJ C 182 , 16/06/1997 P. 0067.
Evropský parlament. Usnesení o statusu nekonvenční medicíny. Brusel: Evropská unie, 1997 Úř. věst. C 182, 16.6.1997, s. 67.

12. Council Conclusions on Common values and principles in European Union Health Systems
(2006/C 146/01), (2006).
Závěry Rady o společných hodnotách a principech v evropských zdravotnických systémech. (2006/C 146/01), (2006).

13. Council conclusions on women's health (2006/C 146/02), (2006).
Závěry Rady o zdraví žen. (2006/C 146/02), (2006).

14. The European Parliament and The Commission of the European Union, Alavanos A.
Parliamentary Question; Subject: Recognition of homeopathy in Greece. E-2297/01 Brussels: The
European Union; 2001.
Evropský parlament a Komise Evropské unie, Alavanos, A. Parlamentní otázka; Předmět: Uznání homeopatie v Řecku. 2297/01 Brusel: Evropská unie; 2001.

15. The European Parliament and the Commission of the European Union, Muscardini C. WRITTEN
QUESTION by Cristiana Muscardini (UEN) to the Commission; Subject: Recognition of naturopathy. E-
1734/02. Brussels: The European Union; 2002.
Evropský parlament a Komise Evropské unie, Muscardiny, C. PÍSEMNÁ OTÁZKA od Cristiany Muscardini (Unie pro Evropu národů, UEN) předložena Komisi; Předmět: Uznání naturopatie. E-1734/02. Brusel: Evropská unie; 2002.

16. Directive 2001/83/EC of the European Parliament and of the Council of 6 November 2001 on the
Community code relating to medicinal products for human use, (2001).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, (2001).

17. Directive 2004/24/EC of the European Parliament and of the Council of 31 March 2004
amending, as regards traditional herbal medicinal products, Directive 2001/83/EC on the Community
code relating to medicinal products for human use, (2004).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/24/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o tradiční rostlinné léčivé přípravky, (2004).

18. The European Parliament and of the European Council. Directive 2002/46/EC of the European
Parliament and of the Council of 10 June 2002 on the approximation of the laws of the Member
States relating to food supplements (Text with EEA relevance). OJ L 183, 1272002, p 512002.
Evropský parlament a Evropská rada. Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Text s významem pro EHP). Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51, (2002).

19. Council of Europe. Resolution 1206 (1999) An European approach to non-conventional
medicines; November 4, 1999. In: Official Gazette of the Council of Europe, editor. Resolution.
Strasbourg: Council of Europe 1999.
Rada Evropy. Usnesení 1206 (1999) Evropský přístup k nekonvenčním medicínám; 4. listopadu 1999. Vydáno v Úředním věstníku Rady Evropy. Usnesení. Štrasburk: Rada Evropy 1999.

20. Council of Europe. Council of Europe in Brief. Strasbourg: Council of Europe; 2011 [cited 2011
June 23 ]; Available from: http://www.coe.int/aboutCoe/index.asp?page=nepasconfondre&l=en.
Rada Evropy. Rada Evropy v kostce. Štrasburk: Rada Evropy; 2011 [uveřejněno 23. června 2011]; Dostupné z: http://www.coe.int/aboutCoe/index.asp?page=nepasconfondre&l=en.

21. Maddalena S. Alternative medicines: on the way towards integration?; A comparative legal
analysis in Western countries. Bern: University of Neuchâtel School of Law and Economics, Peter
Lang Pub, Inc; 2005. 648 p.
Maddalena, S. Alternativní medicíny: na cestě k integraci?; Srovnávací právní analýza v západních zemích. Bern: Vysoká škola práva a ekonomiky Neuchâtel, nakladatelství Peter Lang Pub, Inc; 2005. s. 648.

22. Commission Regulation (EEC) NO 1251/70 of 29 June 1970 on the right of workers to remain in
the territory of a member state after having being employed in that state, (1970).
Nařízení Komise (EHS) č. 1251/70 ze dne 29. června 1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě, (1970).

23. Council Regulation (EC) No 539/2001 of 15 March 2001 listing the third countries whose
nationals must be in possession of visas when crossing the external borders and those whose
nationals are exempt from that requirement, (2001).
Nařízení Komise (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, (2001).

24. European Parliament resolution of 15 November 2007 on application of Directive 2004/38/EC on
the right of EU citizens and their family members to move and reside freely within the territory of the
Member States, (2007).
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2007 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, (2007).

25. DECISION OF THE EEA JOINT COMMITTEE No 158/2007 of 7 December 2007 amending Annex V
(Free movement of workers) and Annex VIII (Right of establishment) to the EEA Agreement, (2007).
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP, (2007).

26. GREEN PAPER On the European Workforce for Health, (2008).
Zelená kniha o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě, (2008).

27. The European Commission. Guidelines on free movement and residence rights of EU citizens and
their families. Brussels: The European Union; 2009; Available from:
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/311&format=HTML&aged=0&
language=EN&guiLanguage=en
Evropská komise. Pokyny o volném pohybu a právu pobytu evropských občanů a jejich rodinných příslušníků. Brusel: Evropská unie; 2009; Dostupné z:
http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/311&format=HTML&aged=0&
language=EN&guiLanguage=en


Zdroj: CAMbrella. Final report of CAMbrella Work Package 2 (leader: Vinjar Fønnebø): Legal status and regulation of CAM in Europe – Part III – CAM regulations in EU/EFTA/EEA [online]. CAMbrella-WP2-part_3final.pdf, strana 22-24 [cit. 2015-08-21]. http://cam-europe.eu/cambrella-reports.php
  

Doporučit stránku e-mailem (0)