 |
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky |
         |
DUCHOVNÍ SHROMÁŽDĚNÍ - ŘÍP - 30. 3. 2022 - 12:00Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:
Přepis videa(Ještě chvíli tu bude mít projev někdo jiný, počkáme, ale je tam velká vášeň u těch pejsků. :) ) Milí poutníci na horu Říp, všechny vás vítám a přiznám se, že jsem přesvědčen, že tento Říp bude jistě stejný a možná něčím významnější než ty minulé. Bylo jich 30, již třicetkrát se tady scházíme. To je velká tradice, viďte, to je možná čtvrtina života. No a tím pádem uvidíme, jak nám to půjde dál. Máme za sebou dvouletou přestávku a - všichni víte proč - a tak snad vyjádřím pocit nás všech, že jsme šťastní, že tu opět na tomhle tak významném místě stojíme. Každý rok jsem vzpomínal Říp jako unikátní významné silové centrum. Je to místo, které přesahuje rámec naší země, je napojeno na celokontinentální a celosvětovou síť. Protože nic na světě není náhoda. Všechno má svůj řád, smysl, a tak ani naše podloží zemské není jenom pustá hrouda, ale je to organismus - živý organismus, který má svoje cesty a dráhy - a na jednom centrálním evropském právě nyní stojíme. On ten praotec dobře věděl, kde toho má nechat, toho cestování, protože toto místo je něčím jako vedoucí - vedoucí místo mezi mnoha dalšími, která jsou rovněž velmi významná. Byli jsme na kopci Modla, vzpomínáte, s universitou. Byli jsme na jiných místech a mnoho jich ještě čeká na naši návštěvu. A tak se skláním před zemí, do které jsem se narodil, a rád bych vyjádřil, že přes všechny ty věci, které nás tísní, a nejenom nás, jsem přesvědčen, že i toto místo sehraje svoji roli v té lidské kultuře - a to ve smyslu nejenom toho prostoru mezi horami, které vlastně vymezují českou zem, ale i mnohem dál. Duchovní centrum, kterého vzniku jste právě účastni, jako každé vznikání, není moc viditelné. To jde napřed 1, 2, 5, 10 - a pak je z toho proud. Toto duchovní centrum zde bude na mnoho let. Ten první cyklus byl započat. Přinašeč, Zezulka, přichází vždy připravit dobu tak, aby ti, kteří ji budou naplňovat, měli pomoc, protože je to pomoc nám všem. V dalších letech, až pomine velký chaos, se začne organizovat zcela přirozeně a bez nějakých příkazů a „nákazů“. Bude to přicházet ze srdce, ani nebudete vědět proč. Někdy se dokonce změní i vaše názory, budete najednou stále více vnímat ducha Nové doby. Většinou jsme stále mysleli na sebe - ve svých náboženstvích, ve svých filosofiích - a tak zde zásadně chyběl ten prvek, který je právě znakem té nové doby, a to je vzájemnost, schopnost se vnímat a být si nablízku. Teprve potom má naše kultura a civilizace naději na to, aby se zachránila. Čím více budeme chytřejší, výkonnější, ale zároveň nemoudří, tím hůře pro nás. Protože rovnováha není jenom rozum, ale je to i emoční myšlení. Rozum je pro tento svět a tuto chvíli, emoční myšlení vychází z Absolutna, z nekonečna. A každý z vás, který dosáhne ve svých meditacích toho nadhledu, začne vnímat i tímto prvkem. A to je velké vítězství. Do té doby jste trochu podřízení svému rozumu, uvažování, zkušenosti, ale jste to vy a ne Bůh. Jakmile překročíte tuto jemnou hranici, začnete být schopni vnímat celkový boží řád a celkovou pravdu, která je stejně pravdivá jako Newtonovy zákony. Když se podívám na historii - (až ji najdu... na první straně to sice je, ale já tu mám něco předtím, takže to nemůžu vidět. Už. Děkuji. Hymna. Tak.) Je to symbolické, že po těch přestávkách vlastně se tu střetává mnoho krásných výročí. 110 let let od narození Josefa Zezulky a 77 let od jeho duchovního probuzení. To je zázrak, když se lidské vědomí, které není lidské, může projevit. Do 33 let je to žijící člověk - nečlověk, po 33 letech je to probuzený Přinašeč, tedy ten, který má vědomí celku. 40 let, kdy ukázal ve Vimperku Zezulka při výzkumu v nemocnici, jak se spontánně bez operace zahojí kolostomie a pacient, který umírá, začíná normálně chodit a jíst. 30 let nás dělí od odchodu Zezulkova. No, už pár let předtím říkal, že už se těší, až těma bačkorama zaklepe. Tak se mu to splnilo. Ale nám ne. My jsme byli trochu z toho smutní, ale museli jsme zůstat moudří, protože život, zrození i smrt jsou součástí našich životů. 28 let - to už není tak kulaté, ale je to hezké číslo - založení Duchovní university Bytí a 30 let první slib na Řípu. Vás, kteří dneska také přistoupíte k slibu, a ostatní. 23 let první přednáška v sále BCSP v Soukenické a předtím 25 let je to od položení základního kamene při výstavbě tohoto centra. A pak už skoro současné věci - 6 let začátek vydávání časopisu Biotronika a čtyři roky petice na podporu, které jste mnozí pomohli a dokázali jste získat podporu od 40 000 lidí na podporu biotroniky. Ta petice byla projednána ve sněmovně v Petičním výboru, byla předložena do senátu a ministru tehdejšímu zdravotnictví. Poslední díl čeká na svůj čas a je určen panu prezidentovi. Tak to bylo trošku historie. To všechno je jedna rovina, jeden směr, jeden cíl. Všechno to jde stejným směrem, a sice jestliže tu přijde někdo, jako je Zezulka, tak on nepřichází kvůli sobě, často na to doplatí - vzpomeňte na Ježíše, ale i Mojžíše, Abraháma. Nebylo to snadné. Ale hlavním cílem je lidsky nepochopitelná láska, která přesahuje sebe a vnímá vás jako sebe. Čili kvůli sobě, tedy vám, sem jde a slouží, snaží se to nadlehčit, aby na světě nebylo tak těžko, aby lidé tolik... je to jasné. Lidský tvor, jak to vidíme v jeho ochotě se rozdělovat, lidský tvor je málokdy v této době Kalijugy schopen zastavit běsy dříve, než se vyběsní. A ti Přinašeči přicházejí vždycky i z toho důvodu. A navíc v současné době je to obzvlášť významné. „Jestliže vystupuji...“ já budu citovat Zezulku: „Jestliže vystupuji proti všemu ostatnímu tvorstvu, proti všemu ostatnímu životu, pak se stávám zápornou složkou v Tvůrčím díle a to kazím. Jelikož ten kaz se musí zase stát kladnou složkou, je tady síla, která žene vývoj ke kladnému. To je to, čemu říkáme zákon odrazu a Indové karma.“ Toto je ovšem nové myšlení, takové tady nebylo. Lidé hledali smysl života v egoismu - já už se nebudu rodit, budu ve věčném blahu. To je velmi naivní a mohli to strávit jen lidé, kteří měli podklad takový, že jim to dovoloval, tedy dostředivý. Co je dnes po vás žádáno? Abyste přemýšleli a zdůvodňovali si, abyste nechtěli jen věřit, protože toho, co se předkládá tady k věření, je spousta. Je tu spousta směrů, v různých dobách zde byly různé kultury. Co pamatujeme dozadu, byly vždy dostředivé. Nyní nastává nový vliv - dostředivé kultury budou odstředivé. Ale pozor! Člověk nesmí podlehnout ani odstředivosti, protože by vedla všechno ven z rovnováhy a ta zde musí být. Ta potom velí, abych já, to znamená dostředivost, byl kladnou složkou pro vše, tedy odstředivý pojem. To je právě rovnováha, to je ideál, to je to nové, to je nové pojetí. Společenství Zezulky, které bylo založeno, tedy 38. náboženská společnost nebo chcete-li církev, je přesně tím, v co doufal Zezulka. Až budete v Soukenické, uvidíte citát, kde vlastně tuto církev předpojal a kde mluvil o tom, že je právě toto myšlení asi jedinou možnou záchranou nás všech, nejen tady, vůbec všech, protože ten vývoj je takový, jaký je. Tak a teď si dovolím pro naše slibující přečíst zásady duchovní cesty. Tu cestu neděláte pro sebe, nesnažíte se býti významnější, lepší nebo jinak, ale snažíte se zlepšovat proto, abyste mohli lépe sloužit, abyste lépe chápali, byli citlivější, lidštější a tak dále. To je smysl toho slibu a té cesty, protože v prvním stupni vám budu přednášet praktika, tedy reálnou cestu duchovních praktik, která vás vede k tomu, abyste skutečně měnili své vnitřní bytosti - a to sami, ne pod nátlakem někoho. Jdete vlastně cestou, která je dána Všehomírem. Není to cesta někoho, tedy moje nebo Zezulky. Tak pojďme číst: 1) Jednota je v rovnováze. Chápej veškerou zákonitost v rovnováze, buď v ní a stávej se jí. 2) Cesta je jen jedna - měnit sebe. 3)Nestačí vědět, musíš zažít a zaujmout jiný postoj ke všemu z vlastní změny. 4) Nebuď domýšlivý na své lidské zrození, jsi jedním z tvorů vývojově teprve uprostřed. 5) Cena života - každého života - je stejná. V životě se musíš bránit, ale nesmíš útočit. Nevytvářej nikdy zlo. 6) Nesmíš se pouze ukáznit, pochopením musíš vytvořit vlastní vnitřní změnu. 7) Nestačí být jenom dobrým, Osud by tě zlomil v příštím životě. 8) Duchovně vyspělý člověk ví, že je zde proto, aby sloužil, ne aby ovládal. Za další. 9) Poznávej vlivovou oblast svoji i okolních přátel. Nerozevírej svoje srdce, emoční dění, nevhodným, i když třeba dobrým lidem, kteří jsou nežádoucí ve vlivové oblasti, to znamená deformováni vývojově. S tímto mají mnozí velký problém. Myslí si, že to je cesta oddělování se. Naopak. Je to jen cesta nepřibližování se k tomu, co by člověka strhávalo z cesty. 10) Cti ducha, který je bytím, a duši, která je životem. Ochraňuj je vždy a všude. Jdi za pravdou - duch a nezabíjej – duše. 11) Cti všechny základní nauky, protože jsou pravdivé. Odstraňuj z nich lidské nepochopení, které je deformovalo. Pomáhej vytvářet jednotu pravdivého myšlení a postoje, to je jednotné učení. Tak. Těchto 11 bodů zanechal Přinašeč. A teď tedy slib, který budete skládat: Ty, kdo jdeš učením, které jsem přijal a které se snažím lidstvu tlumočit, ty kdo přijímáš a zdůvodňuješ si přijaté poznání životních zákonitostí, ty kdo v poznané pravdě chceš jít dále, chceš ji rozšiřovat, a tak vývojově vyspívat ve své bytosti, ty, kdo chceš přijaté uplatňovat na sobě a předávat druhým, ty, kdo jsi pochopil, že ty sám jsi každý druhý, který v Tvůrčím díle jest, ty, kdo víš, že jakákoliv nedokonalost v Tvůrčím díle je právě jen tvoje nedokonalost, protože jednou pochopíš sebe jako vše, ty, který proto chceš a musíš být nejprve kladnou složkou Tvůrčího díla, abys později byl složkou rovnovážnou, ty, který víš, že rovnováha patří Podstatě, ze které jsi vyšel a do které jdeš, ty, kdo jsi přijaté pravdy vzal za své, ty, kdo chceš za nimi stát a dál je předávat, půjdeš cestou a způsobem, který nyní započíná a je symbolicky vyjádřen znakem, kde je v obraze smysl a podstata tohoto duchovního učení. Byl mně předán v učení, stává se také tvým, jestliže se rozhodneš tyto nauky přijmout, dle nich se řídit a měnit, věrně při nich stát a dále je předávat. Učení není pouze mé nebo tvé, patří celku. Přijmeš-li tuto cestu, kterou jsem přijal a kterou předávám, přijímáš i její symbolické vyjádření - tento znak. Předáváš-li učení dále, předávej i tento symbol, který bude zjevně spojovat věrné v duchovním bratrstvu ve vzájemné podpoře sebe i cíle. Přetrvá věky, protože vyjadřuje BYTÍ. Není nový, je pouze nyní sestavený a přinesených k oslavě duchovního jara, nového života, který se otevírá v souhvězdí Vodnáře. Pamatuj, že nauka, kterou přijímáš, ti není dána proto, aby se stal pánem nižších tvorů, ale naopak, abys i nižší podporoval a jim sloužil. Sloužíš-li jim, sloužíš a pomáháš sobě, protože jednou pochopíš, že ty jsi vše. Tak to je text slibu. Já teď poprosím o žezlo. (Prosím papír. Tak.) A poprosím první slibující, aby přistoupili. Pojďte ke mně, prosím. Prsty na žezlo Duchovní university Bytí vykonáte slib a stanete se součástí prvního stupně. Ať vám to přinese jen a jen to nejlepší. Prosím. Děkuji. Pojďte prosím. Tak, je to i pro vás. Děkuji. Pojďte prosím. Vítám vás, tak je i pro vás, ať vám přinese jen to dobré. Pojďte dál, pojďte. I pro vás. Dobrý den. Děkuji. (Nemáte anténu na reproduktoru.) Byl jsem požádán, abych všem těmto robátkům, který jsou tady kolem mě, do toho nového Vodnářského věku požehnal. A tak to s radostí učiním. Budu už se dívat z jiné strany, až oni budou v mém věku a prožijí celý život a bude to jistě pro každého z nich krásné a bude to velká zkušenost. A tak teď dostáváte požehnání proto, aby vám byla boží milost nablízku. Tak. Neboj se, neboj. Ať je vám - přeji z celého srdce - Bůh milostiv. Všechny ty výzvy, které život přinese, ať zvládnete ve štěstí a se ctí. No. Tak. Děkuji, hodně štěstí. Děkuji. Děkuju. Děkuju. Já jsem dostal dárek taky. To je Říp, tam je nějaký panďulák, to budu já. A děkuji. To se dá otevřít? Tak to já mám jenom jednu ruku, já to otevřu potom. Děkuji. Á, pojďte sem ještě, honem. Zdravím tě. Tak a teď máme tady nějakou skupinu dvojic a byl jsem požádán, abych jim popřál do života co nejvíc štěstí. To učiním. Tak pojďte. Ať jsme správně. Teď přichází chvíle, kdy jako každý minulý rok zde na Řípu požehnám vám i zemi a poprosím, aby i ten další rok byl co nejmilostivější, abychom všechny ty věci, které nás tísní, dokázali se ctí zvládnout, abychom nepoškodili svoji osudovou cestu, svoji karmu, neb ty běsy, ty se velmi snadno přijímají a pak to dlouho trvá, než se to spraví. Děkuji. A přichází rozloučení. Poprosím zpěváčky, aby mně pomohli. Pojďte někdo ještě z druhé strany, ano, pojďte blíž ke mně, pojďte blíž, musíte blíž. Tak. Mikrofon je zapnutý, nezbývá než splnit tu poslední milou každoroční část a to je pocta našemu státu, místu, kde žijeme. Hymna: Kde domov můj, Kde domov můj,
Tak a... že bych neměl končit ještě? To je z programu na Řípu všechno. Snad ještě jednu maličkost, poprosím - spojme své vědomí. Zapomeňte, že je vám zima, některým, že vás bolí oudy po tom výstupu, anebo že vás tísní něco jiného - teď chvíli jen buďme. Jsme. Zažijme jsoucnost, která se neodděluje k sobě, je to jsoucnost všeho a všech. Poprosme o boží milost. Moc ji potřebujeme. A na závěr bych rád poděkoval Nejvyššímu, že jsme nezmokli. Říp je váš. V 15 hodin pokračování v Soukenické. Těším se na vás. |
