www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 17. 5. 2021

Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 17. 5. 2021

Přihlášení k odběru videí a vysílání BIOVID TV na YouTube:


Zvukový záznam (MP3)

Obsah:

14:19 - Úvod

14:38 - Být či nebýt? Toť otázka.

16:59 - Jak se vypořádat či zbavit pocitu, že nechci s nikým sdílet svůj dar, talent malířský?

20:54 - Říkáte, že se máme zlepšovat v tom, v čem vidíme nedostatky. Ale prý je dobré se rozvíjet právě v tom, v čem jsme dobří. A že to, co nám nejde, nám stejně nikdy nepůjde. Jaký máte na to názor?

28:47 - Jaký je Váš názor na oplácení dobra, ale i zla? Na tresty a zákazy?

33:59 - Jak se stane nebo co dokáže zapříčinit zlomení vyspělé bytosti?

36:56 - Rád bych vstoupil do University Bytí prvního stupně. Jsem osmým rokem vegan, fruktivor.

39:34 - Jakým způsobem bych mohla docházet do prvního ročníku University Bytí, když jsem 100 kilometrů od Prahy?

40:35 - Zkoušela jsem být vegetarián a měla jsem pořád chuť na maso, jen drůbež a ryby. Tělo mě k tomu nutí zase si dát maso. Přitom jsem jogínka se vzestouplou kundaliní. Mám dojem, že pokud jím maso, dokážu se více ubránit agresivitě lidí, kdežto když jím jako vegetarián, jsem příliš změkčilá, jemná pro běžný život. Mohu tedy jíst maso a být v prvním ročníku? Na jednom setkání jste mi řekl: „Vy se vrátíte.“

46:30 - Jaký máte názor na vdechování dýmu z cigarety a vdechování dýmu z vonných tyčinek?

49:00 - Proč někdo má palmový list a někdo ho nemá?

55:08 - Jak se úplně vyléčit?

1:02:17 - Děje se zranění z nějakého důvodu? Co to znamená? Naraženiny, zlomeniny – dějí se mi dost často.

1:05:16 - Co když nemoc vznikne z karmického důvodu, tak stačí si to uvědomit a vytrpět, a nemoc sama odejde, až bude její čas? Bez léčby?

1:07:53 - Pan Tomáš Pfeiffer představuje projekt „MEZINÁRODNÍ KONGRES ZDRAVÍ 2021 PRAHA" www.mkz2021praha.cz

1:13:55 - Rozloučení a pozvání na duchovní obřad ve 20 hodin.


Přepis videa:

Vítám vás při pondělním odpoledni, při naší přednášce Duchovní university Bytí. Jako vždy, mám tu vaše dotazy, podněty. Jako vždy, předložím svůj názor tak, jak jsem byl učen a jak jsem získal, a vy sami si uděláte názor vlastní. Tak, a začneme něčím naprosto zásadním.

 

DOTAZ: Být, či nebýt? Toť otázka.

ODPOVĚĎ TP: No, možná pro "dánského prince" nebo pro někoho takového. A možná, že i pro mnoho jiných lidí. Myslím si ale, že tato otázka nenáleží tolik člověku, protože se jedná o otázku, která je poněkud obtížná. Takže, moje odpověď? Život je dar, ať je jakýkoliv. Někdy jde po velmi křivolakých cestičkách, někdy až po hrůzných. Musí to být a nemůžeme se zříkat ničeho. Nedělá to ani Bůh. Samozřejmě, že mnozí se těší na to, až budou žít ve společnosti andělů. No, ale má to háček - to by sami museli být také andělé, a to není příliš reálné. A tak koloběh rovnováhy i nerovnováhy, dobra i zla, je využit v ději, který všichni musíme žít. No, tak nevím, jestli tohle je otázka, která má být řešena. Ve vzácných případech ano, velmi vzácných. Jindy nikdy. Řekněte si, že vždycky tu jsou lidé, kteří jsou na tom hůř než vy. Že mají těžší osudy (nebo měli těžší osudy), žijí a museli žít to, co jim život přinesl. Ani jim nic jiného nezbývalo, jako mnohým z vás. Tak kampak s touhle otázkou.

 

DOTAZ: Jak se vypořádat či zbavit pocitu, že nechci s nikým sdílet svůj dar - talent malířský. Jelikož mi lidi dost ublížili, nemám je ráda. Jenže by mi pomohlo zveřejnění, prodej obrazů by mohl zajistit finanční jistotu.

ODPOVĚĎ TP: To bude opět dlouhý příběh, to nebude jen z tohoto života. A co se týká toho daru? Vaše otázka je o tom, zda jej vlastníte, či nevlastníte. Pokud jej vlastníte, budete dále pracovat. Pokud jej nevlastníte, budete pracovat jinak, rozumíte? A tak každý něco přináší ostatním, té společnosti, a tak dále. A je otázka, aby člověk zůstal soudný. Můžeme vidět zástupy těch, kteří se rozhodnou, že jsou na duchovní cestě, nebo že musí světu sloužit nějakou jimi přijatou myšlenkou, a ne vždycky je to pravda. Někdy ano. Velmi často ale čím víc se domnívají, tím méně, protože ti, co se nedomnívají (to souvisí s tím předchozím dotazem), tak jsou často pravdě blíž. A přesto udělají, co mají. Všichni máme svoje dary nikoliv pro sebe, ale pro ostatní. Máme jimi sloužit, můžeme-li. Máme překážky v té službě, ano, musíme je překonávat. Každý jak umí, někdy líp, někdy hůř. Chápu Váš pocit frustrace. Frustrace je věc, která jistě je zdánlivě přirozený důsledek toho, co je reálné. Svým způsobem vyplývá i z přehnaného očekávání, směřovanému k člověku. Od mládí vás učí, jak jste úžasní, geniální, jak jste nejvyšší ve vesmíru, na planetě nejméně, jak jste... - prostě vrchol. A pak přijdou reálné činy člověka - všechen ten posměch, bezpráví, zloba, krádež, a tak dále. A to je potom velký rozpor, viďte. Vždyť přece vy máte o člověku nějaké mínění, a pak se setkáváte s lidskými vlastnostmi, které jsou úplně na druhé straně. No, na to je jediná cesta - musíte to pochopit, s láskou. Stejně, jako chápete zvíře, které koná, a asi to není vždycky správné, a vy ho přesto máte rádi. Jinak to nejde. Koneckonců učte se od Boha. Kdyby Bůh neměl tuto vlastnost, byli bysme všichni zničeni během krátké doby. Kdyby byl vzteklý, nebo kdyby byl mstivý, nebo podobně, asi by sám svůj výtvor zničil už v prvních chvílích. Zdá se, že to neudělal, a že to ani neudělá. Takže, berte si příklad z Boha.

 

DOTAZ: Říkáte, že se máme zlepšovat v tom, v čem vidíme nedostatky. Co když ale mi říkali lidé, a i jsem to četla, že je dobré se rozvíjet právě v tom, v čem jsme dobří. A že to, co nám nejde, nám stejně nikdy nepůjde, a pak se tomu nebudeme věnovat. Toto bylo v novodobém školství. Jaký máte na to názor? Sebeřízené vzdělávání? Že prý hlavně máme dělat to, co nás naplňuje. Velice mě zajímá Váš názor. Na toto, ale i na to, jestli se to dá přirovnávat k duševním filosofickým oblastem. Nejen při studiu, ale jako je matematika a umění.

ODPOVĚĎ TP: Samozřejmě že ano, protože celý svět je strukturován. Má svůj řád, jedno vychází z druhého. Jsou tu analogie, které se projevují v různých oblastech, ať už jsou to věci technické, nebo jiné. A tedy, co bych k tomuto názoru řekl. Je to názor jeden z mnoha, a z mého pohledu je destruktivní. Já jsem nikdy neřekl, že se nemáte rozvíjet v tom, v čem se máte jaksi..., v čem jste dobří. To určitě nikdy ne. Řekl jsem jenom, že se máte starat, abyste i to, v čem úplně dobří nejste, se pokoušeli dostávat do rovnováhy. A uvedl jsem příklady. Lékař, který pracuje intelektuálně, ve svém volném čase hraje na hudební nástroj, například. Jindy manuálně pracující se věnuje studiu nějaké oblasti, které se věnuje. Ve svém volném čase. A tak vyrovnává svůj životní projev. Ten názor je zdánlivě úspěšný, protože vás dovádí zdánlivě k vyšším úspěchům v oblasti, kterou ovládate. Potíž je ale v tom, že čím dále jdete touto cestou, tím více vzniká ten rozpor mezi tím, co vám "jde" (v uvozovkách), a tím, co vám "nejde" (v uvozovkách). A tak se stáváte stále více jednostrannou osobností. Dokonce i moderní doba přináší názor, že velmi úzká specializace je ku prospěchu osobnosti. Kdepak jsou ty renesanční lidé, kteří dokázali obsáhnout velmi mnoho. Na druhou stranu, dnes v každém oboru (téměř) naleznete obrovská kvanta vědomostí, které například nelze obsáhnout čtením či jinak za jeden lidský život, což logicky vede k té specializaci. Jenomže ono to má být ještě trochu jinak. Ta specializace má v sobě také čertovo kopýtko. Vy tím nesmíte dovolit, abyste se věnovali úzce pouze jedné oblasti, a máte mít přehled (byť zdaleka menší) i o všech oblastech okolních. A pak i o těch dalších. Čili, ta osobnost má být vždy filosofická, komplexní, protože jinak to skončí velmi špatně. Nechce se mi tady uvádět příklady, bylo by jich dost, a to ze všech minulých období. Od středověku, přes nám blízká období revolucí, fašismu, či dalších, kdy mnohdy dávala tato myšlenka možnost zapomenout na lidskost. Čili, teorie, že něco nemůžete zvládnout, je rovněž zhoubná. Cokoliv je na světě, každý obor, byť vám připadá jakkoliv složitý, vychází z reality. Tuto realitu pochopil někdo před vámi. Vtělil ji do svých pouček, vzorců, a tak dále. Tutéž realitu můžete kdykoliv chápat vy. Poznání, věda, nevychází z toho, co si vymyslíme, ale vychází z toho, co je objektivní. Platí to i pro duchovní vědu, nikoliv jen pro vědu racionální, myšlenkovou. Přesto, že vidíme mnohé excesy, které zdánlivě dávají za pravdu jiným názorům, je každá kultura a civilizace, která zapomíná na základní pravidlo rovnováhy, odsouzena dříve či později k zániku. Zničí sama sebe. Zničí vlastníma rukama, protože ti úžasní odborníci ve velkém, velmi úzkém spektru, kteří nedohlížejí na důsledky svých činů, vytvářejí nástroje, které později tuto společnost zcela degradují. Každý po svém kousku - jako mravenečci. A dochází pak k neřízeným dějům, které nakonec vedou k zániku dané kultury a k nutnosti revize nebo změny. Čili, má tu být v člověku všechno, čeho je schopen, přirozeně. Každý přece nemusí hrát na nástroj, každý nemusí pěstovat vědní disciplínu, každý nemusí to, nebo ono. Ale má tu být povšechná snaha, která má být založena už při vzdělávání. Snaha úcty před všehomírem, snaha po vzdělání, snaha po pochopení sebe, i toho co je kolem nás. Prostě zvědavost u těch, kteří jsou k tomu disponováni, u jiných zase jinak. Žádný univerzální plán tady není, který by měli všichni následovat. O to už se lidé pokoušeli v dějinách mnohokrát. Chtěli vtěsnat lidského jedince do určitých šablon tak, aby se stal společensky "in", aby odpovídal společenskému étosu, a byl tedy přijímán jako ten správný. Nevím, jestli je mi dáno hodnotit, ale za poslední staletí byl ten společenský étos většinou z části (nebo z velké části), jak se lidově říká, "mimo mísu". Takže, co k tomu říct? Pracujte na tom, jak dokážete. Měli byste ale vědět, a to je nejdůležitější, měli byste to jen vědět, že rovnováha je cíl, a nic víc.

 

DOTAZ: Jaký je Váš názor na oplácení byť dobra, ale i zla? Na tresty a zákazy?

ODPOVĚĎ TP: Takže, ta hranice zákazu je tam, kdy by přicházela velká škoda pro společnost, či jinak. Proto musíte společnost zbavit třeba zločinců, vrahů a jiných, kteří jsou nebezpeční pro tu společnost. Neb platí stará věta: "Kdo šetří vrahy, vraždí nevinné." No, a pak tedy to ostatní. Spravedlnost není pomsta. V řadě kodexů je tato myšlenka přítomná, ale jen v nemnoha je dotažena do konce. Když se podíváme na nejvyšší spravedlnost, tedy tu Boží, tedy soudce, který vidí vše, nelze něco skrýt, ať už myšlenku, nebo čin. Vidíme, že nepracuje stylem pomsty, v žádném případě. Naopak, je to vysoce laskavý a moudrý soudce - nejvýše laskavý a nejmoudřejší. Ani stín odsudku, ani stín odplaty. Vždy jen pomoc, laskavá pomoc, někdy pomocí karmy, abyste pochopili nějakou učební lekci. Tak funguje to nejvyšší. Člověk je nízký. Závist, zloba, nenávist, pomsta, a další vlastnosti. I společenská nenávist, zloba, pomsta. Snaha dokazovat své vlastní názory na účet druhých - za cenu jejich vražd nebo omezení. Vaše děti se nedostanou do školy, budete zavřeni v nějakém koncentráku, ve vězení. Často jenom proto, že vás soused udal. Ano, ten hodný soused, který by neublížil mouše. No, ale také museli být ti, kteří to udání vyslyšeli - nejenom udávající, ale i nástroje. Bez těch nástrojů by udání z pohledu udávajícího nemělo smysl. Těžko říct, kdo je na tom hůř - jestli udávající, nebo výkonný prvek. Takže, o tom jsou už tisícileté texty, bajky - o moudrosti soudce. Bude to jistě vždy jen takové, jak může být. Lze si jen přát, aby ta moudrost stoupala. No, pokud se týká oplácení zla, tak to je velmi, velmi špatně. Nic tím nezískáte, pouze jen další zlo. Někdo vytvoří zlo, vy vytvoříte zlo proti němu. Tedy, místo jednoho zla jsou tu dvě. Navíc, jedna bytost, která předtím zlo nepáchala, se zapojila do koloběhu zla, včetně osudových důsledků. Něco jiného je obrana před zlem. Ta má být vždy jen tam, kde je namístě. Jestli vás zlo ohrozí, máte plné právo se bránit, ale přiměřeně. Zajisté tedy, že nepůjdete jaksi na komára s dělem. Na druhou stranu však, pokud je to vážné, máte podle mého názoru se právo bránit se vším důrazem. Někdy se zdá, a bylo to v minulosti zvláště v našem právním řádu, že ti, kteří páchali zločiny, byli často ti, kteří měli mnohem snazší pozice než jejich oběti. I to je nerovnováha. No, jindy zase ti správní chlapáci, kteří vezmou spravedlnost do svých rukou, kolem sebe napáchají mnoho zla. Ostatně, vidíme to v mnoha filmech, viďte. Stane se jedno zlo, a pak tedy vytvoříme další.

 

DOTAZ: Jak se stane nebo co dokáže zapříčinit zlomení vyspělé bytosti? 

ODPOVĚĎ TP: Je to přece vždy přítomný děj možný. Je to děj, který z jedné strany bývá způsoben vnějšími tlaky. Vždyť zlo, pokud mluvíme o esenciální podstatě tohoto výrazu, je všudypřítomné a má své nástroje. Působí tady mnoho faktorů - minulé životy, také společenský étos dané doby, a mnoho ostatního. Když se podíváme třeba pro jistotu na nějakou vzdálenější dobu (bývá to nebezpečné), tak se podíváme, jak propadly, ne tisíce, ne desítky tisíc, možná ani ne statisíce, spíše miliony lidí aktivní černé magii. To vám budiž poučením. A byli to naprosto slušní lidé, zpočátku, později zločinci. To zlo se někdy manifestovalo jako skutečný rituál zla. Co jiného například než hrady SS, a tak dále. Jindy to bylo takové zlíčko úřední. Tak jste byl nějaký úředník v té říši, něco jste vykonával, byl jste dozorce, dělal jste svoji práci. No, při tom jste někoho sem tam ukopal, a bylo. Ve své pozoci jste nevnímal, že to je černota, černá magie. To jste nechápal. Vy jste jen konal, co vám zdánlivě přinášel život. Tak, třeba i tak. A co jindy? Kdybych tuto otázku měl otevřít v plnosti... Nemohu to udělat. 

 

DOTAZ: Osmým rokem vegan, fruktivor. Vaše přednášky sleduji. Děkuji předem za odpověď. Chcete do university prvého stupně.

ODPOVĚĎ TP: No, trochu se nám to zaškobrtlo přátelé. No, však já vím. Už jsme měli mít dva Řípy, dva sliby posluchačů, a nějak ten osud tomu bránil. Uvidíme, jak to půjde dál. Rád bych už nyní doufal ve zlepšení, ale ještě pořád to není úplně tak, jak by mělo být. Budete jistě chápat, že ve svých životech přichází čas, kdy je něco možné, a kdy ne. Mohl jsem potkat já toho Zezulku, svého milovaného učitele, v šedesáti, kdyby v té době žil. Ale potkal jsem ho relativně zamlada. Tak zamlada, že jsem se na něj díval jako na starého pána, a tak dále. Napřed, původně. No, jakmile to bude možné, z celého srdce vás rád přivítám jako členy university Bytí prvého stupně. Nultý stupeň, ten je pro všechny. I toto je přednáška nultého stupně, a tak je přístupná každému, kdo o ní bude mít zájem. No, a nepřístupná každému, kdo o ní zájem nemá. Tak je to správně, víte? Budu se těšit na Vaši přítomnost v universitě. I dalších, nejste sám, kdo se píše. Možná, že tu mám i další otázky, počkejte, podívám se. Tady už to jsou technikálie. Tak dobře, odpovím při tomto dotazu, patří to k sobě. Čili ano, v prvním možném termínu, kdy budeme moci naplnit jaksi tuto potřebu, tak to uděláme.

 

DOTAZ: Jakým způsobem bych mohla docházet do prvního ročníku university Bytí, když jsem 100 kilometrů od Prahy? To jsou pravidelná setkání žáků? Od kolika do kolika hodin - kvůli cestě zpět domů? 

ODPOVĚĎ TP: No, to záleží na tom, kterých 100 km to je od té Prahy. Protože tady přednášky Duchovní university Bytí prvého stupně probíhají v Ostravě, v Brně, v Českých Budějovicích, v Plzni, v Praze. Tedy probíhaly pravidelně, a doufám, že znovu začnou. Ty začátky jsou v různých městech různé a to setkání trvá tak zpravidla do dvou hodin. Ale je to zcela svobodné. Vy tam nemusíte být celou dobu té přednášky a nemusíte být samozřejmě na každé přednášce. Podle Vašich možností. 

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Zkoušela jsem být vegetarián, a měla jsem pořád chuť na maso - jen drůbež a ryby. (TP: Protože Vám řekli, že jsou zdravé, já vím.) Tělo mě k tomu nutí, zase si dát maso. Přitom jsem jogínka se vzestouplou kundaliní, samovolně zasažena několikrát bleskem. Jsem senzitivní vůči negativitě okolí.

ODPOVĚĎ TP: Vidíte, tady právě tak trochu ostatním radíte. Protože vzestupná kundaliní u člověka, který nevyřešil svůj vztah v této oblasti, je vysoce nebezpečná. Jsou to právě ty víry, které se tam vytvářejí kolem "sloupu", a které mohou velmi destabilizovat osobnost. To, že máte chuť na maso, je proto, že ta otázka nebyla dopřemýšlena. Řekla jste ryby a drůbež - to něco ukazuje. Protože obecné společenské celopovědomí říká, že ryby a drůbež jsou zdravé. Čili, už ani nejde tolik o to maso, ale o to slovo jsou "zdravé". Kdybyste měla chuť na bůček plný cholesterolu, bylo by to stejné, a přesto z Vašeho pohledu jiné. Musíte tedy ještě chviličku přemýšlet - pochopit. Jestliže něco člověk přijme proto, že se to nemá, tak to není jeho - to je pouze ukáznění. On není vegetarián, on je člověk, který si odpírá maso, protože to někdo řekl, nebo je to zdravé, nebo něco jiného. Pokud je vegetarián, tak s prominutím nemá na mrtvoly chuť, protože pochopil, že není dravec, a nepotřebuje tedy těla jiných tvorů (tedy svalovinu, kosti, či něco jiného) mít ve své potravě. Na druhou stranu má také silnou emoční vazbu. To znamená, že je schopen vnímat - dokonce i jinak než jen myšlenkou - utrpení ryby nebo kuřete velkochovu předtím, než je popraveno a naporcováno na jeho talíř. Na tom talíři je velké utrpení, smrt. Člověk duchovní toto musí vyřešit. Do té doby se nemůže nazývat duchovním. No, a co dál? Čili, ještě to chce přemýšlet. Ještě to chvíli potrvá. No, vždyť jsme lidi, chce to čas. Nic se neděje. No, a co dál k tomu dotazu? Tak jdeme dál.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Mám dojem, že pokud jím maso, dokážu se více ubránit agresivitě lidí, kdežto když jím jako vegetarián, jsem příliš změkčilá, jemná pro běžný život.

ODPOVĚĎ TP: To je otázka, jakou roli si v tom životě hodláte vytvořit, a jak chcete upravit a zpracovat sebe sama. Byl udělám pokus. Ve dvou ústavech, a to na americkém a evropském kontinentě, byla v ústavu pro nezvladatelné mladistvé zavedena vegetariánská dieta. Následně byly vykonány testy na agresivitu. Ukázaly přesně to, o čem mluvíte. Opravdu se domníváte, že agresivita je záruka přežití? Mnozí z vás si myslí, že ano - je to špatné, není to pravda. Moudrost je záruka přežití, ne agresivita. A tak vlastně ten Váš dotaz dává mnoho cenných informací. Jednak ten blesk, kundaliní, jednak ta agresivita a přežívání. Je to vlastně tak, že jste vystavena tlaku. Ten tlak na Vás působí, a Vy se pod tímto tlakem snažíte nějakým způsobem zachovat. A ten tlak Vás deformuje.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Co s tím? Nemohu tedy jíst maso, a být v prvním ročníku? Na jednom setkání jste mi řekl: "Vy se vrátíte."

ODPOVĚĎ TP: Ale ano, jistě, a ne jednou. Vy můžete jíst maso. Ne, že nemůžete. Ale budete-li jej jíst, pak Vás nemůžu vést v dalším duchovním vzdělávání. Dopustil bych se zločinu, a to v žádném případě nechci. Uškodil bych Vám, protože vše, co byste dostala, byste v sobě obrátila do...

 

DOTAZ: Názor na vdechování dýmu z cigarety a vdechování dýmu z vonných tyčinek.

ODPOVĚĎ TP: No, bude to asi podobný sajrajt. Akorát jednou to kuřákovi voní a nekuřákovi smrdí, a podruhé to nekuřákovi většinou voní a kuřákovi smrdí. No, čili, pokud by člověk byl vystaven produktům spalování (tedy dýmu) nad určitou míru, jistě by to nebylo prospěšné. A to ani u cigarety, ani u vonných tyčinek. Jak vzniká dým? No tak v jednom případě je to tabák a papír. Hoří, dochází k přetavování hmoty do plynných zplodin a do popela. Popela není mnoho, to znamená, že těch plynných splodin je více. Ostatně to je smysl toho, proč lidé kouří. U vonných tyčinek je to přece podobné. I po nich zůstává takový ten jemný popel, který neváží skoro nic, a všechno ostatní se stává plynem, produktem hoření. Že to je duchovní? No, jistě v tom rozdíl je. Jestliže zapálíte tabák, tak je to velmi rozdílné, než když zapálíte vonnou tyčinku, jistě. Ale v jednom i v druhém případě škodí dým. Pak už záleží jen na tom množství. Když té vonné tyčinky nebude mnoho a budete ve zředěném prostoru, bude to vůně, bude to jiné, než když ten dým budete vdechovat přímo do plic. Ještě jsem neviděl někoho, kdo by vdechoval vonnou tyčinku do plic. A tak je to přece jenom o něco lepší než ta cigareta. Když jich bude ale hodně (což mí přátelé Indové často dělali také, a někdy v malých prostorech), no tak pak samozřejmě bych já osobně tyto věci nezažíval rád příliš často. 

 

DOTAZ: Proč někdo má palmový list, a někdo ho nemá?

ODPOVĚĎ TP: Pokud je to skutečný palmový list a ne nějaká řekněmež také kopie, tak je za tím vždy prospěch váš. To, že vám list nebyl vytvořen není proto, že by někdo nechtěl a nepřál si, aby jste jej měli, nebo aby vám ho upíral. Je to proto, že v té konstelaci osudové, v které se nacházíte, tento palmový list by vám většinou neprospěl, nepomohl. Něco třeba musíte řešit sami, zcela, bez dalších vlivů. Jindy to má jiné důvody. Většina palmových listů tu je proto, aby lidé pochopili, že je osud, že je něco víc, že je duchovno. Že je něco víc než racionalismus, který je často tak brutálně jednostranný a tak jistý si sám sebou. A faktum tohoto palmového listu je něco jako probuzení ze sna. Nejlépe jsem to zažil (a už jsem vám to říkal na přednáškách) u svého přítele. Byl to můj indický přítel, byl to černoch a ještě k tomu křesťan, a pracoval na české ambasádě. Provázel mě, svým vozem jsme jezdili po Indii, bylo to krásné. No, a když jsem projevil přání navštívit palmovou knihovnu, no tak zaprvé tomu nevěřil. Tak trochu se tomu možná i vysmíval a měl na to svůj názor. A navíc ještě ta víra, viďte - tak bylo toho víc. Nakonec jsem tedy s ním dojel před knihovnu, setkal se s nádím a zaplatil jsem i jemu čtení. Přiznám se bez mučení, že s takhle malinkou dávkou škodolibosti. Protože jsem se bavil jeho postojem. A bylo to riskantní, protože ten nádí mohl být podvodník, a to celé ho mohlo jen utvrdit v jeho postojích k palmovým listům. Protože i velká část Indů má k palmovým knihovnám svůj názor. A způsobily ho podvodníci. Podvodníků je tam všude za korunu pytlík. Tak já nevím, třeba jednou jsem z legrace věnoval pár rupií muži, který měl papouška, krásného velkého papouška. A pak tam měl tu nádobu s těmi papírky. No a tak mi vybral ten papírek, začal mi číst něco o mně, jako že teda jasnovidně, a že to vybral papoušek. No jo, je to všechno úžasné, akorát to má jeden háček. Ten majitel toho papouška ho ovládal smluvenými příkazy. A tak vybíral ta čísla, která on předurčil, aby to nějak štimovalo. No, a pak přišel tedy ten můj přítel a jeho čtení. Najednou slyšel, že má manželku, jak se jmenuje, kolik má dětí, jaké má s nimi vztahy, co s nimi právě řeší, a další detaily ze svého života. No, byl takový zaražený. Tak jenom seděl a koukal. A pak jsme vyrazili. Po pár kilometrech za jízdy vyskočil od volantu, objal mě a hurónsky řval. No, a byla to pro mě odměna za ten peníz, který jsem věnoval na jeho čtení. Takže on palmový list měl přesto, že v toto nevěřil. Mělo to svůj důvod, protože právě on zřejmě měl tuhle zkušenost udělat. Vemte si, kolik je tady kolem vás lidí - miliony. A kolik z nich se k tomu čtení skutečně reálně může přiblížit? Je to nepatrná část. Ale i to stačí. Přemýšlel jsem, proč to je. A vyšlo mi z toho, že je to - více než ten popis osudu - vzkaz celé společnosti, která dnes ve svém racionálním oblouznění zapomněla na moudrost. A tak ti staří, tisíce let staří lidé, kteří z našeho pohledu neměli nic, nám dávají učební lekci, někdy velmi tvrdou. Čím víc jste úspěšní v tom čtení - to znamená data, jména, přesné údaje - tím ta lekce bývá větší. 

 

PODĚKOVÁNÍ: Děkuji za kostel i chrám.

ODPOVĚĎ TP: Ať se Vám daří.

 

DOTAZ: Jak se úplně vyléčit?

ODPOVĚĎ TP: A co takhle přijmout co je a dělat co je dosažitelné, a to s vědomím dosažitelnosti tohoto procesu. Upřímně řečeno tu nejsme primárně proto, abysme byli zdraví. Trošku více proto, aby byli zdraví ti ostatní a šťastní. No ale pojďme k Vaší otázce. Máte nemoci podmíněné hmotou - infekce, traumata, další. Máte nemoci podmíněné duchem - tedy duševní poruchy, psychiatrické poruchy, jinak. Máte poruchy silové ve vašem těle - silových řídících procesů. A každá z těchto nemocí navíc zasahuje většinou i ty další oblasti. Bude třeba primárně hmotná, ale přitom budete zároveň trpět depresemi z důsledku nemoci a budete mít málo síly, protože ta síla bude vyčerpávána chorobným procesem. Čili, úplnější vyléčení bude vždy souviset s komplexní zdravotní péčí. My dnes máme medicínu. A ta vyspěla v té hmotné části. A dosti viditelně tu máme dluhy v oblasti zejména tedy silové a pak té duchovně duševní. Dokud zdravotní systém nebude komplexnější, budou tu stále jedinci, kteří nebudou nacházet možnou úlevu. Když říkám možnou, tak tu budou stále jedinci, u kterých úleva nebude možná nikdy zcela. Nic není černé nebo bílé. Samozřejmě, že nemoc není náhoda, jak se vzletně píše, že souvisí s mnoha faktory. Některé ovlivníte, a některé ne. Některých se dotknu. Například hluk vycházející z technických zařízení je něco, co poškozuje váš nervový systém. Nejsou to jenom vrzající dveře, ale tisíce jiných a jiných zdrojů, které jsou kolem vás. Všechny působí negativně. Na rozdíl od nejbližšího skřivánka, který kolem vás řve někde na obloze a nezpůsobí tím nejmenší poškození vašeho nervového systému. Budete zřejmě muset dýchat - ve světě, který je zamořen globálně. Ve světě, ve kterém ubývá kyslíku, přibývá amoniaků radikálních, a tak dále. Neřku-li o spalovacích procesech, a tak dále. To asi neovlivníte zcela. Ovšem jistě, že nebudete chodit dýchat výfukové plyny náklaďáků, nebo kamen doma, nebo podobně. Jsou tu oblasti duchovních a duševních škodlivin. Záleží na tom, co podpoříte. Jestliže budete podporovat zlo (a to i nevědomě, stejně, jako budete nevědomě dýchat jedy), bude to mít důsledky na tuto část vaší osobnosti. Takže, jedním ze základů je prevence. Tedy nedělat to, co vás vede k nemoci. Pohříchu, moderní 21 století je v oblasti prevence stále ještě na počátku. A je to i proto, že lidé vlastně se chovají poněkud schizofrenně. Na jednu stranu chtějí být zdrávi a šťastni, a na druhou stranu nechtějí. Proč? Když se dozví důležité informace, které jsou zcela ověřeny, tak je přijmou nebo nepřijmou podle své manýry, nikoliv podle pravdy. Jsou často také ale znechuceni rozdílností zdrojů, omyly, které se staly. Vzpomeňte na Pepka námořníka. Celé generace se futrovaly špenátem, což způsobilo masivní tvorbu ledvinových kamenů, ale rozhodně to nezpůsobilo větší procento železa ve vašich žilách, protože špenát má železa málo. Celé generace nejedly vajíčka, aby teprve poslední stav vědeckého poznání doložil pravdu Zezulkovu, že jsou zcela neškodná - naopak, že jsou velkým profylaktickým prvkem. Celé generace dělaly něco jiného. No, v současnosti celé generace grilují uzeniny a dělají jiné úžasné věci. Onkologičtí pacienti dostávají párky, a tak dále. Až přijde doba, budou vaši vědci hlásat, že je to nemožné, že je to nesmysl. Až přijde doba. Čili, jak se vyléčit? Toť otázka. Moudrostí.

 

DOTAZ: Děje se zranění z nějakého důvodu? Co to znamená? Naraženiny, zlomeniny - dějí se mi dost často. Dnes roztrhlý malíček, že jsem viděla jeho kost.

ODPOVĚĎ TP: No, to může mít různé důvody. Někdy zbrklost, jindy nešikovnost, jindy karmu, jindy jenom osud, to máte různé. Každopádně to může být i sebedestrukční podvědomá reakce, kdy člověk tvoří vlastně proti svému tělu, aniž to chápe někdy. A tak dále, a tak dále. No, zkuste se nad sebou zamyslet, ale když nic jiného, tak ne jako mravokárce, ale jako člověk, který hledá, aby to bylo lépe. Jsem zbrklý - tak se vědomě, zpočátku násilím, pokusím počítat do deseti, než mě něco napadne, abych se pohnul, a tak dále. No, uvidíte, že to bude pomáhat. Každý z nás tohle myslím zažil, řekl bych. Tedy každý, kdo něco dělal ve větším rozsahu. No, ale i ti co nic nedělali, si jistě ublížili. Občas, ale zase jinak. Takže, opatrně s tím. Také je tu i to, čemu se říká šikovnost, která se dá rozvíjet. Představte si to, jako všechno. Můžete být člověk, který je levý jako šavle, jak se říká. Na co sáhne, to zvojtí. A představte si, že z každého člověka nakonec může být rozvážný, řekněmež inteligentní člověk, který pracuje zcela logicky a správně. Dá se to naučit, jako všechno. Znám to i podle sebe. Když jsem byl hoch, tak jsem rozebral, co bylo nablízku. Byla to rádia, budíky, a cokoliv, čeho jsem se mohl zmocnit. Byl jsem zvědav, víte? No, ale že bych to byl schopen složit v té době, to často ne. Už jste zkusili složit "primky", které se válejí na stole v padesáti dílech? No, zkusit to můžete, většinou to nedopadne dobře. Zvláště takový nepokoj (což je takový nepatrný vlásek, pružinka) je hodně, hodně záludný. No, tak vidíte. Člověk by to možná po letech už zvládnoul. Takže, ten věk tady hraje taky roli.

 

DOTAZ: Dobrý den. Co když nemoc vznikne z karmického důvodu, tak stačí si to uvědomit a vytrpět, a nemoc sama odejde, až bude její čas? Bez léčby?

ODPOVĚĎ TP: To vůbec ne. Nezapomínejte, že do karmy, nebo do osudu přesněji tedy, patří i léčba. Kterákoliv, i hmotná medicínská léčba nebo jiná. V jedné době byste nebyli léčeni, nešlo by to. V jiné, vlivem vědeckého poznání, se vaše nemoc odbude jako nepatrná epizoda. Ale tady je důležitý ten dopad, to je ta osudová věc. Aby nemoc, která je karmická, nenastala (nebo odešla dříve), muselo by dojít k vaší vnitřní změně, která tuto nemoc ve své podstatě nastavila. Někdy u některých lidí zcela, u jiných pouze zčásti, a u jiných prostě musí proběhnout, nedá se mnoho dělat. Toto je otázka, která asi se nedá diskutovat při odpoledním kafíčku. Pochopit celkový dopad a řád děje, není člověku dáno, ještě ne. A tak uvědomění není ještě změna. Prožitek, silný prožitek, karmický prožitek, již často změna je. Proto mnohdy karma dochází až do stádia svého vyvrcholení - tedy silný emoční vnor. Jindy ale u nepatrné části jedinců dochází k témuž procesu ještě předtím, než se karma rozvine do úplnosti. Tedy ten člověk vykoná to, co by vykonala karma, protože karma není pomsta, ale pomoc. Abyste si příště tak neškodili. No, takže to bych k tomu měl. A ptejte se dál, kdybyste chtěli z jiného pohledu.

 

MEZINÁRODNÍ KONGRES ZDRAVÍ 2021 PRAHA:
Dneska bych vám rád také řekl, co je nového v mé práci a v práci mých pomocníků a přátel. Snad jste slyšeli, že připravujeme významný celosvětový kongres tady v Praze. Musel být odložen, jeho úvodní část byla - proběhla virtuálně na internetu. A nyní nás situace nutí, tento kongres pravděpodobně (zatím pravděpodobně) uspořádat opět tímto způsobem. Jsou tu významné světové osobnosti v předsednictvu tohoto kongresu. Jsou to světoví vědci z Cambridge, z Cornellovy univerzity, z mnoha dalších oblastí, z různých států. Ten kongres má hlavní důvod v tom, aby byla vytvořena a spuštěna (ona už je vytvořena) databáze, která je podobná Wikipedii, a která má jediný cíl - umožnit lidem svobodný přístup k informacím, vytvořit bezpečný prostor pro komunikaci mezi medicínou EBM (čili založenou na důkazech) a těmi obory, které zastupuji já, a jinými. Je zde účel, aby se také spojily některé aktivity. A tak vzniklá platforma obsahuje celou řadu, řadu těch sekcí. Je tam knihovna, věda, vzdělávání, tyto oblasti ve zdravotnictví kde jsou, seznam universit a dalších vzdělávacích programů, mediální oblast, legislativní oblast, a další, a další. No, a právě nyní v těchto dnech jsme dokončili jedno dosti pracovní údobí. Připravili jsme tedy kongres, který bude poprvé v České republice ve formě, kterou jste zatím ještě neviděli - ve 3D prostředí. V tomto kongresu se můžete virtuálně pohybovat, navštěvovat jednotlivé sály. Budeme tam mít tři přednáškové sály, které budou probíhat simultánně. Jeden - český jazyk, druhý - anglický jazyk, třetí - německý jazyk. Budou zde místnosti pro prezentaci, něco jako stánky. Budou zde posterové prezentace. Samozřejmě, že tu bude hlavní program kongresu. A je to, myslím si, opravdu neobvyklé. A aby toho nebylo málo, tak ten kongres v té 3D formě (kdy budete moci si prohlížet ty místnosti) poběží ještě další tři měsíce, což opravdu znásobí možnost jaksi těch vystavených informací, abyste se k nim mohli dostat. No, ta platforma byla široce projednána v celém světě. Představil jsem ji v britském parlamentu při akci dnů jógy v nadstranické parlamentní skupině. Bylo to představeno v Bruselu, jinde a jinde, na mnoha kongresech - od Barcelony, Tarragony ve Španělsku, až po další a další, až po Indii. Takže, těším se na to. Bude v září, začíná 10. září. A teď to nejpodstatnější. Já jako ředitel institutu pro TCIM (čili tradiční, integrativní a komplementární medicínu) tady vlastně sděluji, že tento kongres je vám dán - celé této komunitě. A můžete se přihlásit zdarma už nyní. Kdybyste chtěli, tak jest to na stránkách, které naleznete u nás na netu anebo na www.mkz2021praha.cz. Čili Mezinárodní kongres zdraví 2021 Praha tečka cz. Tam naleznete všechny relevantní informace včetně té přihlášky či dalších informací. Musím říct, že je to pro mě velká radost, protože ten úkol byl velmi komplikovaný. A je komplikovaný dále, ale v téhle chvíli je za námi vlastně ten první základní krok. Budu vás v budoucnosti informovat i o tom, jak to půjde dál. No, já jsem asi nepřipraven sdílet z toho nějaké obrázky, ale to není důležité. Byl bych jenom rád, abyste to věděli. Čili, je tu ještě také www.mkz(Mezinárodní kongres zdraví)2021praha.cz - to už jsem říkal. No, je to pro vás pro všechny. Ať už pracujete aktivně v nějakém oboru, ať už jste lékař (protože součástí informací v platformě jsou i informace z medicíny), anebo ať jste divák se zájmem o tyto oblasti.

No, a to je pro dnešek všechno. Děkuji vám za pozornost, těším se na vás dnes ve 20:00 hodin při našem pravidelném zastavení při duchovním obřadu. Na shledanou.

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.