 |
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky |
         |
MODLITBAKnihy:Kapitola Co jsou to vlivy - ModlitbaJosef Zezulka - Přednášky I - System I Videa:Můžete prosím pronést modlitbu za oběti války a prosbu a modlitbu za mír? Nějak věřím, že společná myšlenka má větší sílu a působení. Modlitba za mírDOTAZ: Dobrý den, můžete prosím pronést modlitbu za oběti války a prosbu a modlitbu za mír? Nějak věřím, že společná myšlenka má větší sílu a působení. Mnohokrát děkuji.
ODPOVĚĎ TP: Ano, to jistě mohu a jistě, jako duchovní, to dělám. Dělám to každý den už dva roky. Když se setkáváme ve 20 hodin, což bude zanedlouho, při duchovním obřadu, tak je to právě to, na co se ptáte.
Mnohokrát jsem vyslovil prosbu, aby těm, kteří trpí, bylo uleveno, aby se věci daly do většího klidu. A také jsem vás mnohokrát vedl k tomu, abyste i vy svá světélka přidali tak, aby bylo více světla. V téhle chvíli pozorujeme mnoho utrpení, ale nejenom v téhle chvíli - když se podívám do historie, tak historie je plná utrpení. Asi to bude souviset s člověkem - co myslíte? - protože člověk má pořád tendenci za něco bojovat, něco krást a tak dále a tak dále, něco potlačovat , jsi s námi nebo proti nám, jsi za reformaci nebo za... a tak dále.
Skoro by se zdálo, že všechny ty důvody k těm bojům jsou v podstatě vždy pro ten děj důležité, ale na druhou stranu je vlastně jedno, jaké to je - jednou bouchne vysílač, podruhé něco jiného. Člověk je v podstatě dobrý, a tak si potřebuje svoje kroky zdůvodnit, aby sám před sebou nevypadal špatně. No a občas se to nepovede.
Takže ano, jistě, budu se modlit stejně dále za všechny lidi, za všechny lidi na celé Zemi - a to ještě s tím dovětkem, že budu neustále a velmi silně vnímat svrchovanost Osudu, Boha, a tak tam vždy bude ještě takový malý dovětek:“Bože, je-li tvojí vůlí, ať je uleveno, co nejlépe a nejvíce, jak je možno.“ Ale nikdy bych se nenechal posunout do snahy určovat, jak věci mají být. Na to jsem příliš malý. Až vyrostu, dospěju tak možná snad, potom – možná, že potom právě to zase nebudu dělat, protože budu moudrý a budu vědět. Kdo ví?!
Myšlenka společných proseb, modlitba je velmi silná, je silnější než všechny zbraně, protože v konečném důsledku je-li dovoleno - to je důležité říct, protože proč na nás dopadá osud? Buď proto, že hlavní Zdroj všeho je tedy na špatné straně, je to démon, přeje si abychom trpěli, anebo - to je ta druhá možnost - jsme sami vytvořili důvody, proč ten děj musí nastat. A pak ho musíme žít, většinou bez vědomí: „Proč?“ A o to víc pak křičíme, jak je ten svět nespravedlivý.
Mám úctu před Bohem i jeho řádem, a proto vždy je tam tato věta: “Bože je-li tvá vůle...“ je-li to v souladu s tím osudovým řádem.
Čili je tu síla jednoho člověka. On vysílá do vesmíru tu kladnou prosbu – prosí, aby bylo lépe, aby se Země zachránila, uchránila, aby lidé netrpěli tolik - a to má svůj velký význam. Není to tak, že věci musí být – nemusí - i my máme právo je ovlivňovat, do určité míry. Když to uděláme tak, že přibude světla, tma se zmenší. A i to je zákon. Tma sama nemůže přemoci světlo. Když v temné místnosti rozsvítíte svíčku, už tam není tma a je tam malinko světla. Když těch svíček rozsvítíte tisíc, sto tisíc, milion, tak už to je pořádné světlo a to brání tmě. Protože tam, kde je světlo, tma nemá šanci.
Svým způsobem jsou dějiny světa i naše osudy svázány s tím, kolik my sami dokážeme toho světla, porozumění, sounáležitosti, milostivosti, moudrosti ve svém životě vytvořit. A nakolik se necháme silami temnoty a zla vtáhnout do opaku světla. Někdy je to proto, že jsme málo pozorní. Vrcholem zla je ten, kdo slouží a neví, že slouží. Znovu - člověk je v podstatě dobrý, a tak se musí něco jakoby přerušit nebo odstranit, aby člověk mohl konat to zlo nebo ho podporovat. A tak se mu buďto, já nevím, indoktrinuje myšlenka, že je lepší nebo že je výjimečný nebo že má „právo“ - a pak už to jde samo.
Těch možných scénářů je mnoho, ale v podstatě je to pořád o tom rozdělování - rozdělování lidi od sebe navzájem, lidí od zvířat, od stromů, rostlin a lidí, tedy i navzájem. Abyste mohli škodit, nesmíte mít soucit s tím, čemu škodíte, tedy se musíte oddělit od toho, co je předmětem vaší vlastně činnosti. A proto vždy všichni, kteří chtěli dělat ve světě nějaké zlo, se snažili o toto rozdělení. To je přírodní zákon a je úplně jedno, co je předmětem toho rozdělení, naprosto, úplně jedno, protože sám fakt toho rozdělení je podstatný pro další děj.
Takže tak bych to třeba komentoval. Čili dneska ve 20 hodin se sejdeme. Přednáška Společenství Josefa Zezulky s jeho vzdělávacím systémem Duchovní univerzitou Bytí – Praha, 14. 3. 2022  |
