Člověk se ničí
Podívejme se trochu kriticky na náš život. Zvláště v posledních letech, kdy vzrostla technika. Jasně je vidět, že vše to, co si lidé vytvářejí, je nějakým způsobem ničí. Z počátku si to nikdo neuvědomoval, ale dnes už je to jasně vidět. Nepřijdou-li lidé včas k poznání, máme velmi špatné vyhlídky.
Nejedná se snad jenom o atomovou sílu, kterou může být zničeno vše, co je živé. I když ji lidstvo nepoužije, bude tu plno dalších nepřátel. A lidé jednají, jako by neviděli. Vzrůstající technikou vytváří stále více hluku. Jsou to nepřirozené zvuky, které drážděním sluchu ničí nervovou soustavu. A oni jako by si v hluku ještě libovali. Přes zrakový smysl ničí nervy nepřirozeným osvětlením žárovkami. Postavili továrny a hutě, aby mohli dál rozvíjet techniku a ukájet své vzrůstající požadavky. Tím si ničí to nejdůležitější ke svému životu, vzduch. Množství kouřových zplodin neničí už jenom lidstvo, ale je tak silné, že ničí i rostlinstvo, lesy, které mají za úkol čistit vzduch. A tak je ničení uzavřeno do začarovaného kruhu.
Pokud měl člověk srst, neměl ji pouze k regulování teploty, ale chlupem sbíral jako anténou určité vesmírné síly, - jemné, ale důležité záření. Dnes tu možnost nemá, naopak, v prostoru kolem sebe má množství nepřirozeného záření, které mu také škodí. Není to pouze radioaktivita, kterou si uvědomuje, ale jsou to rozhlasové a televizní vlny, kterých je kolem nás velká spousta. Že jsou, o tom se můžeme přesvědčit, když zapneme rozhlasový přístroj. Nevnímáme je smysly, ale ony působí skrytě a pomalu na naše jemné nervové buňky. Dnes se dá říci, že nervový a psychický stav lidí je už pomalu katastrofální.
A jak důkladně se dovede člověk ničit potravou, kterou si vybírá takovou, jaká není vhodná pro jeho tělo. Dnešní potrava postrádá důležité látky, které v přírodě jsou, ale nejsou ještě lidem známy proto, že se nezjišťují chemicky. Potrava má naopak mnoho látek, na které není tělo stavěno a které mu tedy ubližují.
Konzervy
Kdysi vynalezli lidé konzervování potravin. Z počátku to byla konzervace přechodná, například sušením, kdy se potravě odňala voda, která se jí před konzumováním opět dodala. To není nic škodlivého. Později započal člověk konzervovat chemicky. To už nebyla konzervace přechodná, která se dala zrušit, ale stálá, kde člověk zároveň s potravinou jedl konzervační látku, kterou tam dal proto, aby potravina nebyla vůbec jedlá, aby ji nechtěly ani bakterie. Když ji takto narušil, tak ji pak snědl sám. Když z počátku začal konzervovat, dělal tak s vědomím, že je to nouzová strava, kterou nebude jíst tehdy, když ji nebude velmi nutně potřebovat. Později na to zapomínal a dnes úplně zapomněl. Dnes mnohdy zbytečně konzervuje potravu a velmi mnoho jí konzumuje. Mezi konzervačními látkami jsou látky velmi nebezpečné, které si lidé neuvědomují, protože škodí pomalu. Například kyselina benzoová, která je kancerogenem, to je látkou, která disponuje k rakovině.
Dehet
Ještě nesmyslněji si člověk počíná, když potravu udí. Dá ji do komína proto, aby prosákla dehtem, a pak ji sní. Dehet je jeden z nejsilnějších tvůrců rakoviny. Ale není v potravě sám. Lidé kancerogenů požívají více. Pijí kávu. Aby získali kancerogenů co nejvíce, upraží zrno, a tím ho zdehtovatí. Potom ho rozemelou na jemný prášek a vyluhují vařící vodou. Vše proto, aby do nápoje dostali dehtu co nejvíce. Pak ho vypijí, aby se v zažívacím ústrojí co nejvíce dehtu vstřebalo. Ještě si zapálí cigaretu nebo dýmku a vstřebávají plícemi další. Nejde jenom o rakovinu. Škodlivin je mnoho a každá se nějak podílí na různých nemocech nebo na celkové degeneraci. Lidé požívají alkohol. Je to divné, vyšší tvor než člověk by tomu neuvěřil. Alkohol je přece jed, který ovlivňuje a otravuje centrální nervovou soustavu. Copak si to člověk
neuvědomuje? Asi ne, jinak by takový nesmysl nedělal.
Vybrali jsme úryvek z knihy
Josefa Zezulky – SYSTÉM I