Kapky vody hrály a tančily pod rukama Tomáše Pfeiffera

Náchod - "Z jednoho místa vše vzešlo, do jednoho se vrací. Všichni svými životy hledáme Společnou věc. Tajemství poznání osudu, řádu života, toho co nás přesahuje - Boha. Společných věcí je bezpočet," uvádí na svých webových stránkách Tomáš Pfeiffer.

Jeho životní příběh je nesmírně zajímavý a ukazuje, kam až člověka může zavést "osud". Původně letecký konstruktér Tomáš Pfeiffer jednoho dne došel k poznání, že je čas na změnu jeho životní cesty. Bez předchozích ambicí a plánů se začal zabývat léčitelstvím a biotronikou. Po třech letech vyléčil prvního pacienta a opustil svou původní profesi.

Cesty za duchovnem ho časem přivedly také k prastarému vodnímu hudebnímu nástroji. Jak sám říká, jakmile se ho poprvé dotknul, ihned věděl, jak na něj hrát.

"Poklekl jsem, sáhnul na Vodnářský zvon a vše bylo rázem jasné. Po prvních tónech jsem věděl, jak na to. Cítil jsem vnitřní potřebu tento zvukový dar předávat dál lidem."

Netradiční, rezonující nástroj budil zvědavost i u diváků středečního koncertu Tomáše Pfeiffera v náchodském Beránku.

"Je to velká mísa na šlehání bílků ze zvonoviny," říká o svém hudebním nástroji s nadsázkou biotronik Tomáš Pfeiffer. "Ale teď vážně. Vodnářský zvon pochází pravděpodobně z oblastí Číny nebo Tibetu. Jde o dávno zapomenutý nástroj, a proto není snadné najít originál. Existuje spousta laciných kopií, které jsou ale k ničemu. Můj nástroj je také kopie, ovšem velmi kvalitní."

Tomáš Pfeiffer je jediným hráčem na Vodnářský zvon nejen u nás. Konkurenci by nenašel ani v celé Evropě. Nabízí se otázka, zda se najde někdo, kdo by po něm případně jeho umění mohl převzít.

"Byl jsem už osloven, abych jednoho člověka naučil hrát. Ale není to tak snadné. Každý hráč musí mít svůj vlastní nástroj a pak - adepti na učení musejí splňovat určité požadavky. Hra na Vodnářský zvon je jen pro lidi určitého typu, vyrovnané a spolehlivé. Vnitřní síla nástroje je totiž taková, že v nesprávných rukou může napáchat hodně škody. Je proto třeba vybírat budoucí hráče velmi opatrně," varuje Pfeiffer. Pod jeho rukama kapky vody tančí a vyluzují tóny, které berou dech. "To duch protkne hmotu," vysvětluje Pfeiffer magii nástroje, který většina z přítomných diváků viděla úplně poprvé v životě.

"Byl to úžasný zážitek," podělila se o své dojmy z netradičního koncertu paní Marie Vojtíšková, která dorazila až z Hradce Králové. "Myslím, že vyhledám další vystoupení pana Pfeiffera a určitě s sebou vezmi i manžela."

Koncert Tomáše Pfeiffera je ale víc než pouhou hudební produkcí. Jde o půvabnou směsici originálních tónů a melodií, poutavého povídání a zajímavá vizuální projekce. Na širokoúhlém plátně za mistrem jsou promítány záběry, které ilustrují krásu, nevšednost, ale i bolesti tohoto světa. Většinu z nich natočil na svých cestách Tomáš Pfeiffer sám. Představují několik sekcí - například Orbis pictus - jako hold přírodě, Hledání boha - ať už v chrámech, místech, které mají ducha nebo lidech, kteří svým lidství a svým srdcem ostatní populaci přesáhli.