Alternativa a medicína nejsou konkurence, obojí má sloužit lidem

Využívání komplementární a alternativní medicíny (CAM) v oblasti zdravotní péče trendem nejen v Evropě, ale i ve světě. Přední evropské i světové autority, jako je WHO, Rada Evropy, Evropská komise, WHA, dokonce i NATO, jsou vstřícné k těmto oborům a doporučují výzkum a začleňování CAM do národních zdravotních systémů. Stále zřetelněji vyvstává najevo, že medicína i alternativa nemají být konkurenty, protože se navzájem doplňují a jejich společným cílem má být prospěch pacienta. Je otázkou, jak v České republice využijeme šanci, která se pro nás nyní otevírá. 

Ústav pro nemedicínské terapie, z.ú. ve spolupráci s profesní komorou Sanátor – svaz biotroniků Josefa Zezulky pořádá 19. – 21. 6. Mezinárodní kongres CAM 2020 Praha (www.upnt.cz), který se koná pod záštitou hlavního města Prahy. Jde o průlomový projekt, který je celosvětově významný nejen pro naši generaci, ale i do budoucna. Vystoupí zde světové a evropské špičky daných oborů z Ameriky, Indie, Velké Británie, Německa a dalších zemí, včetně naší republiky. 

Požádali jsme hlavního organizátora a garanta projektu pana Tomáše Pfeiffera o odpovědi na pár otázek:

Proč jste se rozhodli uspořádat mezinárodní kongres?

Asi úplně prvním impulsem byla žádost bývalého ministra zdravotnictví pana MUDr. Němečka o zasílání ministerstvu pouze negativních zpráv z oblasti alternativní léčby. Vždyť i z oblasti medicíny by bylo možno žádat totéž, a přitom to pranic nevypovídá o reálné a záslužné každodenní práci a objektivních výsledcích medicínských oborů. I v alternativě je plno výborných výsledků prospívajících pacientovi, jen prostě nejsou sdělovány, nejsou tolik vidět, není o ně zájem. Proto jsem se rozhodl zjistit, jak je tomu v Evropě a ve světě. Nestačil jsem se divit. Již hezkou řádku let se tyto obory rozvíjejí a jsou vnímány jako prospěšné v té oblasti, kde mohou pomoci. V okamžiku, kdy naše komora začala pronikat do evropských struktur, např. jsme navštívili akce konané přímo v Evropském parlamentu nebo v parlamentu Velké Británie, kongresy CAM v Barceloně, Innsbrucku a jinde. Jsem postupně začal vnímat potřebu posunout možnosti alternativy o stupínek výš. 

Jak probíhal rozvoj CAM v zahraničí?

Většina z oborů v zahraničí se sice vyvíjely více svobodně, ale staraly se zejména o svoji tématiku.  Aby se však CAM mohla posunout, musí logicky provést to, co má za sebou i medicína důkazu – EBM – to znamená vytvořit strukturu, vytvořit informační toky – mimo jiné i v oblasti výzkumu – jako celek. Někdy v té době jsme začali zpracovávat publikaci Alternativní medicína ve světě (volně ke stažení na www.cam2020praha.cz), kdy jsme se překvapivě dozvěděli, že světové i evropské autority se ve svých usneseních vyjádřily velmi vstřícně pro alternativu s tím, že doporučují všem státům, aby se alternativní obory po řádném prozkoumání zařazovaly do státních zdravotních systémů. A byly to fundované organizace jako např. světová zdravotnická organizace WHO, WHA, Evropský parlament a další.  

Později při překladech světových zdrojů jsme zjistili, že celá řada univerzit již dnes přednáší alternativní obory jako řádné nebo jako kurzy, že například v Americe je rozšířeno v nemocnicích používání alternativy jako jeden z léčebných nástrojů – a to bylo veliké překvapení. Existuje nejméně 112 evropských center, část je právě i při univerzitách, která se zabývají výzkumem CAM. Bylo to prostě něco, s čím, z pohledu české kotliny člověk nebyl zvyklý počítat. Tak se postupně vykrystalizovala potřeba vytvořit platformu, jejímž cílem je bezpečný informační a komunikační prostor, který bude obsahovat knihovnu, kazuistiky, také část legislativní, vědeckou a další a umožní, aby CAM obory synchronizovaly svou práci, aby se vytvořil bezpečný prostor pro komunikaci se strukturami klasické medicíny EBM. 

V rámci kongresu se představí významní hosté z Ameriky, Německa, Indie, Velké Británie a samozřejmě i z České republiky. K významným hostům patří například: Bhaswati Bhattacharya ( Cornell University), Prof. Dr. Madan Tangavelu - Generální tajemník a vedoucí výzkumu Evropské asociace pro ájurvédu,( Velká Británie, Cambridge), předsedkyně Asociace pro přírodní medicínu v Evropě (ANME) Nora Laubstein  z Německa, Prof. RNDr. Anna Strunecká z České republiky, která se v poslední době  zabývá výzkumem patogeneze poruch autistického spektra, John Weeks, americký vydavatel jednoho z neprestižnějších časopisů zabývajících se CAM s velmi vysokým indexem, DrSc. Carol Ann Hontz USA, která úspěšně pomáhá lidem s psychickými a fyzickými bloky pomocí specializované kineziologie a mnoho dalších.

Co vyplývá ze zahraničních studií, které porovnávají zkušenosti medicínské a alternativní?

Je zajímavé vědecké srovnání jednoho z výstupů výzkumů, které dokazuje, že alternativní medicína má v některých oblastech asi jen o 7% nižší účinnost než medicína a že nebezpečí alternativních postupů je mnohem menší, což je pochopitelně logické, protože medicína používá postupů, které jsou nutně často invazivní, a z toho plyne i větší možný dopad. Medicína je samozřejmě nenahraditelná, je mnoho diagnóz, které zcela a bez výjimky patří do její oblasti. Rád bych zdůraznil, že současná medicína je za svých 200 a více let vývoje velmi vyspělým vědeckým oborem, který získává každý rok neobyčejné množství poznatků a postupů. Zároveň ale jsou tyto postupy stále náročnější a dražší, což je pro národní zdravotní systémy a pro pojištění velkou zátěží. A tak i tady vidím velký možný přínos alternativy samotné medicíně. Alternativa je v mnoha ohledech často výrazně levnější, mohla by snížit velkou finanční zátěž a nevyčerpané peníze by bylo možno směřovat například pro další výzkum. Takže by se rozšířila dostupnost nejmodernějších léčeb medicíny EBM potřebným. K tomu je ale zapotřebí určitý proces, protože to, co se dnes prezentuje v tisku, zvláště tedy v Čechách, jsou téměř výlučně negativní kazuistiky, které ovlivňují nejen laickou veřejnost, ale i veřejnost odbornou. Dokonce ani na fakultě se dnešní medik nedozví téměř nic o alternativních oborech, i když jeho budoucí pacienti budou alternativu ve vysokém procentu využívat. Toto je samozřejmě nebezpečné pro obě strany, alternativu i medicínu, protože je velmi důležité, aby i lékař měl alespoň základní přehled o tom, co se v poli alternativní a komplementární medicíny používá.  Kongres si klade za cíl prospět pacientům i medicíně, vyrovnat poměry v této oblasti a přinést možnost další  doposud neexistující druh spolupráce. 

Nazrál čas na změnu

Celý svět se změnil od chvíle, kdy nás všechny zasáhla koronavirová krize. Nedlouho předtím, než propukla pandemie, připravoval Ústav pro nemedicínské terapie celosvětový kongres, který začínal mottem „Nazrál čas na změnu. Zdraví nezná hranic – hledejme, co nás spojuje“. Jako by tato slova byla předpovědí všeho, co se v současnosti děje. Tady je vyjádření autora, hlavního organizátora kongresu, biotronika Tomáše Pfeiffera:

Vše je najednou jinak. Je to nebezpečí, které nás překvapí náhle a které nás nutí, abychom se začali měnit. Před lety jsem byl učen svým učitelem, přinašečem Josefem Zezulkou, i o tomto stavu. V současné době zažíváme renesanci duchovního hledání. Vždy, když je lidem těžko a jsou pod tlakem, přichází tato chvíle a oni se začínají rozpomínat na to, co dávní předci vnímali, cítili a také následovali. Tady nejde o fanatismy nebo umíněné představy, jde o obyčejnou lidskost. Lidskost se velmi týká duchovna. Kdykoliv na něj zapomeneme, začíná to s námi jít z kopce a pak přichází to, co zažily mnohé generace. Přichází velmi rychlá změna.

Napřed se zdá, že slunce bude svítit pořád, že je to pro nás samozřejmá věc. A tak směřujeme ke „světlým zítřkům“, vítězství nad přírodou, dobýváme svět.… a pak jedna malá mrška, která ani není vidět, nás všechny vrací do normálu. Přináší to, mimo všechno utrpení, taky jistou sebereflexi. Najednou se dosavadní hospodářský stroj a jiný musí vyrovnat s obrovskými potížemi. Je potřeba poděkovat všem, kteří se na tom podílejí. Vláda se snaží vytvořit co nejlepší podmínky na překlenutí této doby a koneckonců je třeba poděkovat všem, co neúnavně slouží, ať už z důvodů svého povolání, nebo dobrovolně. Vidíte, jak se náš národ, zpočátku zoufalý, sjednocuje, jak si najednou začínáme pomáhat, jak nejsme tak netrpěliví a máme v sobě více klidu. I to má svůj význam.

Podstatou toho, co prožíváme, není vir, ale je to celková krize filosofie lidského druhu. Je velmi nešťastné, když kdokoliv zapomene na sounáležitost, přestane cítit bolest druhých, která nemá pro něj význam. Je velmi nešťastné, když chceme svým intelektem získat maximum, bez ohledu na to, zda ostatní budou poškozeni nebo ne. A tak tato cesta, která byla nastolena už před tisíciletími, svým způsobem dnes vrcholí. Máme tady sedm nebo více miliard lidí. Máme tady obrovský tlak na naši Matičku Zemi. A zdá se, že mnozí nevnímají ohrožení, které vytvářejí. Jsou tu nejrůznější názory, jak to řešit, ale pravá příčina jest, dle mého názoru, v tom, že je tu příliš velký nárok – ať už je tu tvorba odpadů, spotřeba energie a jiné potřeby, které má lidský rod. Každý z těch, kteří tady žijí, musí nějakou měrou ovlivňovat svoje prostředí. Když se někde přemnoží králíci, tak udupou zemi kolem svých nor a ona přestane rodit to, co potřebují. Bude – li jich velmi mnoho, vznikne poušť a oni zahynou. Tak to platí pro všechny ostatní druhy. A tak moudrá příroda to řešila tak, že vytvořila vzájemné vztahy. Ty vztahy udržovaly ve vzájemné rovnováze život na Zemi. A pak přišel člověk se svou inteligencí, rozumem, ale také se svou homocentrickou filosofií – všechno mně musí sloužit, já jsem tady ten nejvyšší, vše mi bylo dáno k mému užitku... a v posledních letech je to racionalistická filosofie, která se snaží vykládat dosavadní svět jako nedostatečný a místo toho, aby hledala formu rovnováhy, hledá způsob, jak vyrovnat důsledky nerovnováhy další nerovnováhou. A tak slýcháme, že uživíme další 3 miliardy lidí, že 10 miliard nebude problém a další, ne zcela logické argumenty.

Bylo by ideální, kdyby lidé pochopili, nikoliv na základě nějakých státních rozhodnutí, nebo daní – to je oblíbené – ale na základě informační kampaně, která všem vysvětlí, že jsme všichni na jedné lodi. Je úplně jedno, jestli máte miliardy nebo halíře. Je úplně jedno, jestli jste součástí toho nebo jiného klanu, jestli jste vojensky silní nebo slabí. V této chvíli toto už nemá význam. V této chvíli je potřeba změnit samotný základ. Na základě dobrovolné kampaně, by lidé se měli snažit, říkám snažit, mít dva lidé jedno dítě. Tím se naprosto mírovými prostředky sníží počet lidí na Zemi, a i ten tlak, který máme.

Tedy člověk by měl, na základě vědy, pochopit, jaké je jeho místo v přírodě, také jaká je jeho povinnost, kdy se má starat o vše ostatní živé, a potom by mohlo vzniknout něco, co by bylo stabilní. Do té doby každé zvýšení tzv. výkonnosti může přinášet další důsledky. V této době čerpáme každý rok více než jeden a půl, možná dvě Země. A tento stav je neudržitelný. Já vím, scientisté už uvažují o tom, jak se přestěhují na Mars nebo jinam, ale není to zcela reálné. Jsme v krásné Modré planetě, překypuje životem a všude kolem nás, kam se jenom podíváme, jsou naši bratři.

Každý život má stejnou cenu. Jsou to rostliny, zvířata, oceány, země, a to vše ostatní. Je to přenádherné místo, které by žádný umělec nedokázal vytvořit v takové pestrosti a dokonalosti. A člověk, ve svém zmatení smyslů, začíná uvažovat o tom, že sám se předělá na kyborga, že Zemi zplánuje do nějakých super výkonných systémů, a to že bude ta správná cesta. Místo, aby se vrátil k tomu, co je skutečným úkolem člověka – a to bylo, je a bude pokračovat ve svém vzdělání, výchově, vývoji tak, aby mohl lépe sloužit, protože je už vysoko ve vývoji, a tak mu náleží také určitý díl odpovědnosti za svět, ve kterém žije. Je velká škoda, že v současnosti to chápe tak málo lidí.

Každý život, který je kolem nás, může být předmětem našeho štěstí a radosti, protože sounáležitost, láska, je nejsilnější síla vesmíru. Kdykoliv zapomeneme na tuto lásku, začneme se vymezovat a bojovat mezi sebou, tak vítězí síly zla. A nakonec je špatně vše. Vnímáte, jak najednou, ze dne na den, z týdne na týden všechno šlo tak ztěžka? Napřed to začíná drobnými poruchami. Ty se začínají později kupit podle zákonů fraktální geometrie, aby nakonec došlo ke změnám, které jsou celkovější a které vedou k dalšímu pokračování naší životní pouti. Cokoliv jste udělali, co bylo z čistého srdce, co nebylo kalkulem, čím jste nechtěli získávat pro sebe, je to nejcennější. A tak je potřeba poděkovat všem, kteří tady vždy pracovali pro druhé. Myslím nejen biotroniku, ale všechny obory, včetně medicíny založené na důkazech (EBM), které si velmi vážím.

Připravovaný kongres CAM 2020 Praha je obrovská akce a získal podporu z celého světa. Vystoupí zde velmi významné osobnosti z vědeckého světa ze všech kontinentů. A tak vás zvu, pokud bude kongres virtuální, abyste se dívali na jeho průběh na internetu, protože zde bude volně přístupný. Dal jsem na konci života svého učitele slib, že budu z celého srdce a nejlépe, jak dovedu, pokračovat v tom, co přinesl. A snažím se dodnes, nejlépe, jak dovedu, prezentovat životní filosofii Bytí a postupně ji dávat všem, kteří by ji chtěli. Je to společná věc.

Videokonference se uskuteční v sobotu 20. 6. a sledovat ji bude možno na webu https://www.cam2020praha.cz
O konferenci, nyní videokonferenci, si přečtěte článek „Alternativa a medicína nejsou konkurence“.
Po dobu výjimečné situace máte možnost se přiladit pro své posílení každý den k živému biotronickému duchovnímu působení vždy v 21 h. na https://www.biovid. cz

Časopis Medium, 1. 5. 2020