DUCHOVNÍ PŘÍČINA PANDEMIE

Sama Vaše otázka je odpovědí. V čase klidu téměř nikoho nenapadá v denním shonu o tomto přemýšlet. I proto jsme my lidé občas postaveni před naprosto nečekanou náhlou osudovou změnu, která prověří naši lidskost, chcete-li, duchovní vývoj. Naráz je tu něco, co připomene člověku jeho omezené možnosti.
Takto pracuje velký učitel. Náhle je konec cestování, sdružování a všichni máme stejné obličeje jako za středověku při morové epidemii, jen výsměch chybí a kdoví, zda nás nečekají další omezení v případě nepříznivého vývoje.
Domnívám se, že hlavním důvodem nejen těchto potíží je chybná filosofie druhu – nás lidí. Středověká filosofie, která vyzdvihovala lidského jedince v homocentrismu jako pána a vládce všeho ve slepé víře, byla následována osvícenskou filosofií racionalismu, která se sice vysmívala „tmářství“, ale ve skutečnosti je stejná jako předchozí. V čem, když je zdánlivě tak rozdílná? Dle mého názoru ve svém základě, rovněž v homocentrismu. A tak „moderní“ člověk dobývá přírodu, vesmír, planety a tak jednou vládne z „Boží“ vůle a podruhé pyšný jedinec, který opraví „hloupou“ přírodu. Ještě víc a rychleji – lidský zájem nemá varianty, vše je ničeno.
Nechápání smyslu života vede druh k fatálnímu přemnožení. Už není dost místa pro ostatní Boží stvoření. Teplota stoupá stejně jako škodliviny v atmosféře, přírodní katastrofy, nerovnováha hospodářství atd.
Jakou to má souvislost s koronavirem – velkou. Každá nerovnováha má následek. Osud není jen pouhé slovo. Osud jedince, národa i lidstva jako celku. Duchovní zákony jsou realitou. Kolem nás je i svět, který nevidíme. Stejně jako každý z nás má své ochránce, má je i vše ostatní, každý život má stejnou cenu. Čím více sejdeme z cesty, tím větší korektivní sílu zažijeme. Dožíváme přerod technické civilizace. Přitom by stačilo tak málo – pochopit stav, kde stojíme a na tomto základě dobrovolně omezit porodnost, zvláště tam, kde je nedostatek zdrojů. Tedy dva lidé, jedno dítě. To je cesta míru. V opačném případě jakýkoli technologický pokrok vyruší bleskový nárůst populace o další miliardy jedinců. Vždyť každý z nás potřebuje energii, produkuje odpad, spotřebuje povrch Země pro svou obživu atd. Je podivuhodné, jak i velmi vzdělaní jedinci tento fakt přehlížejí v čase, kdy čerpáme více než 1,5 násobek kapacity Země a ujišťují, jak uživí další 3 miliardy lidí. Dokud člověk nepostoupí k moudré duchovnosti v lásce a pozornosti ke všemu, co je, bude muset počítat s korekční silou přírody – Boha ve steré podobě. Teprve až ukončí svůj boj, bude lépe.
Pištec