O Vodnářském zvonu s panem Tomášem Pfeifferem

 
Pane Pfeiffere, můžete nám povědět, jak jste k tomuto nástroji vlastně přišel?
Když je to možné, odjíždím za samotou a krásou hor a ledovců. Právě při jedné z takových cest, potkávám tento tajemný historický nástroj z Číny a Tibetu.

Najít takovou „mísu“, to vůbec nemusí evokovat, že se jedná o hudební nástroj. Co Vás přivedlo k myšlence, že se na ni dá hrát?
Vodnářský zvon opravdu vypadá trochu jako mísa – je kovový, po bocích má madla a je naplněn vodou. První setkání bylo pro mne, a vlastně je dodnes, velkým zážitkem a i vzpomínkou, na něco, co jsem již jakoby znal. Jeho první tóny mění můj život. Od duchovní zkušenosti z mládí vnímám svět i jako zvuk, harmonii. Bez přemýšlení jsem věděl, co mám udělat. Nejenom že, při jeho tónech zažívám meditační stavy, ale v duchu vidím celý hotový projekt. Pak už jej zbývalo „jen“ zhmotnit… Velké parabolické plátno, projektor, ozvučení a mnoho dalších technických problémů je třeba vyřešit. A hlavně – natočit doprovodné filmy k jednotlivým skladbám, jednat s NASA a ostatními autory výjimečných snímků a posunout tak možnosti jednotlivce za význačné pomoci přátel. I sám koncert se tak stal při svém vzniku, ale i realizaci a prezentaci, společnou věcí. Každý koncert je jedinečný, i pro mne. Vždy se těším na jeho poslední část, kdy pozvu posluchače přímo k nástroji. Zde slovo tajemství dostává hmotné naplnění.

Vodnářský zvon má ale neobyčejnou konstrukci, a pokud vím, není pouze z jednoho kovu. Má to nějaký hlubší význam?
Vodnářský zvon je odlit ze sedmi kovů, které mají symbolizovat naši sluneční soustavu ( např. zlato – Slunce, stříbro – Měsíc, cín – Jupiter apod.), každý z těchto kovů má vlastní zvuk a jejich spojením vzniká zvuk vesmíru naší sluneční soustavy. Vytvoření a použití zvuku je velké mystérium. Snad proto staré rčení říká, že kdo pozná tajemství zvuku, pozná tajemství vesmíru. Paradox je v tom, že je to možná naopak. A sice teprve ten, kdo pozná tajemství „vesmíru – tedy býti vším skrze své já“, pozná tajemství zvuku.

Na jednom z prvních koncertů, které se konaly v Městském muzeu hudby v Praze u příležitosti výstavy Orbis Pictus, byli přítomni též odborníci z rozhlasové stanice tuším z Českého rozhlasu a naměřili až 16 alikvótních rovin. Mohl byste prosím vysvětlit, co jsou to alikvotní tóny a jaký mají vliv?
Každý přirozeně tvořený slyšitelný tón obsahuje mimo základního tónu i tzv. alikvóty (vyšší harmonické tóny). Rozložení těchto tónů tvoří výslednou charakteristickou barvu slyšitelného tónu. Jsme zvyklí naslouchat hudbě a zpěvu, kde všechny tóny jsou směsicí mnoha frekvencí. Alikvóty jsou však jednotlivé, tedy „čisté“ frekvence, vydělené z celé směsice. Zajímavostí je, že alikvótní tóny svými fyzikálními vlastnostmi odpovídají harmonii života. Intervaly mezi jednotlivými alikvóty v alikvótní řadě odpovídají základním poměrům struktury lidského, zvířecího i rostlinného těla a odpovídají zákonitostem stavby veškerého organického světa. Tyto poměry známe např. také z oblasti umění jako tzv. zlatý řez.

Nedávno se mluvilo o tom, že ze Země vychází tóny a prý jsou to tóny nápadně podobné tónům Vodnářského zvonu. Slyšel jste také hudbu Země? Jaký je Váš názor ohledně podobnosti s hudbou Vodnářského zvonu?
Vše kolem nás je rezonancí, tedy i zvukem, jde jen o to, jak jsme vnímaví. A také jsou doby, kdy je možné tyto zvuky více slyšet. A to možná proto, abychom si uvědomili, že kolem nás je mnoho toho, co ještě neznáme a čemu nerozumíme.

Před nějakou dobou jsem shlédla dokument, kde mluví paní asi středního věku, která vypráví, že měla v mládí zdravotní problémy a dostala se do stavu klinické smrti. Tato dáma ale řekla něco, co mě velice zaujalo. Říkala, že ač na tuto skutečnost zcela zapomněla, po vyslechnutí koncertu si vzpomněla, že hudbu, jakou slyšela na koncertě, slyšela i „na druhé straně“. To mi přišlo velice pozoruhodné. Máte pro to nějaké vysvětlení?
Není to jediný zážitek, který si takto někdo vybavil. Myslím si, že se zde odkrývá svět, o kterém se mnoho neví ( i když v literatuře najdeme mnoho odkazů o působení hudby). Je to síla hudby, tónů – zde se jedná o základní tóny vesmíru, vlastně prazákladu, z kterého jsme vyšli, a do kterého se všichni vracíme.

Vodnářský zvon nám zeslyšitelňuje hudbu znějící celým vesmírem. Možná i proto má nástroj taková specifika jako třeba to, že jsou i okamžiky, kdy najednou přestane hrát, že reaguje na publikum v sále, či prostředí, ve kterém se koncertuje. Máte hodně takových zkušeností?
Máte pravdu, že každé místo i sály, jsou jiné a každý koncert je tím jedinečný. Pro mne je to vždy velmi napínavé, jak se změní akustické poměry sálu po příchodu diváků. Většinou při začátku koncertu, tak je potřeba určité doladění hry. Největší potěchou je, když se podaří sladit zvuk nástroje a vše ostatní, pak vzniká jedinečná atmosféra rezonančních tónů a hlubokého zaujetí návštěvníků.

Už nyní je toho řečeno až dost, ale přece jen si neodpustím ještě poslední otázku. Nechci nikoho ovlivňovat, nechť si každý cítí a vnímá to své, ale prý podle staré lamaistické tradice má hudba tohoto nástroje léčivé účinky na tělo i ducha. Přiznám se, že sama na sobě pozoruji tyto účinky poměrně silně, jak pokud se týká těla, tak i ducha. Jednou jsem zažila zvláštní stav, kdy jsem měla pocit, jakoby se mi tělo zcela rozplynulo, ale o to silněji jsem vnímala existenci, bytí. Máte také nějaké takové zkušenosti ať již vlastní, či co Vám říkali posluchači koncertů?
Za 6 let koncertů Společná věc, je ohlasů opravdu hodně. Jsem rád, když se posluchači se svými pocity a vnímáním zvuku Vodnářského zvonu podělí. Podle dávných i nynějších dosavadních zkušeností, působí tyto tóny na buňky v těle a posilují tak nejen hmotu, ale i ducha. Každý si může udělat názor sám, koncerty Společná věc jsou pořádány po celé ČR – aktuální termíny můžete nalézt na www.dub.cz. Tam také, pro ty, které by to zajímalo, jsou zveřejněny některé z četných ohlasů na Vodnářský zvon.
Snad nejvíce se těším na koncert Společná věc 21. 12. 2012, který se bude konat ve Velkém sále Kongresového centra v Praze na Vyšehradě od 19:00 hod, který vnímám trochu jako mezník.
Těším se na vaši návštěvu Tomáš Pfeiffer.

Děkuji za rozhovor. Na koncert se také těším a naši čtenáři se mohou těšit na pozvánku, kterou připravujeme.

Ukázky z koncertu Společná věc v Betlémské kapli
http://www.dub.cz/cs/ukazka-z-dvd-koncert-spolecna-vec-vodnarsky-zvon-v-betlemske-kapli.php a nebo http://www.dub.cz/cs/ukazky-z-koncertu-dvd-koncert-spolecna-vec.php
Fotografie z historie koncertů http://www.dub.cz/cs/foto-historie-koncertu.php
Ukázka fyzikálních vlastností http://www.dub.cz/cs/vodnarsky-zvon-ukazka-fyzikalnich-vlastnosti.php
Termíny koncertů http://www.dub.cz/cs/koncerty-vodnarsky-zvon-spolecna-vec.php
Televizní a rozhlasové pořady
http://www.dub.cz/cs/televizni_porady.php a http://www.dub.cz/cs/rozhlasove_porady.php