Tomáš Pfeiffer: Alternativa a medicína nejsou konkurence, obojí má sloužit lidem

Zástupci alternativní a moderní medicíny spolu svádí dlouholetý boj. Podle léčitele, filozofa a biotronika Tomáše Pfeiffera by tomu tak ale nemuselo vůbec být. "Stále zřetelněji vyvstává najevo, že medicína i alternativa se navzájem doplňují a jejich společným cílem má být prospěch pacienta. Nastal proto čas dát těmto věcem řád a jednotlivé obory vzájemně propojovat", říká Pfeiffer, který se dlouhá léta snaží o vzájemnou spolupráci alternativní a moderní medicíny.

Proč je podle Vás důležitá spolupráce mezi alternativní a moderní medicínou tolik důležitá?

Stále zřetelněji vyvstává najevo, že moderní medicína i alternativa se navzájem doplňují a jejich společným cílem má být prospěch pacienta. "Jediným možným lékařským uměním je vyléčit pacienta a je lhostejno, jakým způsobem se to podaří." Toto neřekl nikdo menší než Hippokrates, jehož přísahu ctí dnes každý lékař. Nastal proto čas dát těmto věcem řád a jednotlivé obory vzájemně propojovat. My všichni můžeme být nemocní, nevíme dne ani hodiny. Každá pomoc, bude-li účinná, je přece vítaná. Současná medicína je samozřejmě nenahraditelná a existuje mnoho diagnóz, které zcela a bez výjimky patří do její oblasti, někdy ovšem vyžaduje spolupráci, protože pouze málo nemocí leží jen ve hmotě nebo jen v duchu nebo jen v silové části. Většinou je to vždy komplex.

Rád bych zdůraznil, že současná medicína je za svých 200 a více let vývoje velmi vyspělým vědeckým oborem, který získává každý rok neobyčejné množství poznatků a postupů. Na druhou stranu jsou tyto postupy stále náročnější a dražší, což je pro národní zdravotní systémy a pro pojištění velkou zátěží. A tak i tady vidím velký možný přínos alternativy samotné medicíně. Alternativa je v mnoha ohledech často výrazně levnější, mohla by snížit velkou finanční zátěž a nevyčerpané peníze by bylo možno směřovat například pro další výzkum. Takže by se rozšířila dostupnost nejmodernějších léčeb potřebným.

Máte nějakou představu, jak by to ideálně mělo vypadat?

V oblasti medicíny, ať už moderní nebo alternativní, by mělo jít v prvé řadě o prevenci, která by měla být velmi důkladná a důsledná. Prevence je totiž často kupodivu úspěšnější než v některých oborech vlastní léčba. Mnozí lidé ji ale zanedbávají a pak se domnívají, že vše zvládnou pilulkou nebo alternativou. To ovšem není nejlepší řešení. Proč zažívat mnohé z dnešních civilizačních nemocí, které jsou prakticky zbytečné?

Hlavní cílem by mělo v obou případech být pomoci lidem v prevenci i v jejich zdravotních potížích způsobem, který je pro ně efektivní, a zařazovat to, co člověku pomáhá do běžné praxe života. Je velká škoda, že na rozdíl od světové scény u nás zatím nikdo obory TCIM/CAM příliš nezkoumá, a proto jim mnohdy ani nerozumí.

Co je v Česku potřeba k tomu, aby zástupci moderní a alternativní medicíny více spolupracovali?

K tomu je zapotřebí určitý proces, protože to, co se dnes prezentuje v tisku, zvláště tedy v Čechách, jsou téměř výlučně negativní kazuistiky, které ovlivňují nejen laickou veřejnost, ale i veřejnost odbornou. Dokonce ani na fakultě se dnešní medik nedozví téměř nic o alternativních oborech, i když jeho budoucí pacienti budou alternativu ve vysokém procentu využívat. Toto je samozřejmě nevýhodné pro obě strany, alternativu i medicínu, proto je velmi důležité, aby i lékař měl alespoň základní přehled o tom, co se v poli alternativní a komplementární medicíny používá. Jak by člověk mohl přijímat, co neuchopil, o čem nepřemýšlel?

Na propojení těchto oblastí pracujete dlouhá léta. Zlepšilo se od té doby něco?

Řekl bych, že určitě ano. Přední evropské i světové autority, jako je WHO, Rada Evropy, Evropská komise, WHA, dokonce i NATO, jsou vstřícné k oborům TCIM/CAM a doporučují jejich výzkum a začleňování do národních zdravotních systémů. Je otázkou, jak v České republice využijeme šanci, která se pro nás nyní otevírá. Lidé by měli mít v oblasti zdraví možnost svobodného rozhodování. K tomu, aby vše fungovalo co nejlépe, je však zapotřebí předložit odborné i laické veřejnosti přehlednou strukturu oborů TCIM/CAM jako celku obsahující relevantní informace.

Přehledná struktura oborů TCIM/CAM je něco, čím se v poslední době hodně zabýváte. Můžete nám přiblížit Váš poslední projekt?

Ano, samozřejmě. Za tímto účelem jsme založili Institut pro TCIM/CAM. Jednou z jeho aktivit je vydání publikace Alternativní medicína ve světě (volně ke stažení na www.itcim.cz), která se zabývá právě tímto strukturováním. Jde o nejucelenější informační materiál z ověřených zdrojů, z vědecky uznávaných databází jako Kochrain, PubMed. Dalšími významnými kroky je úspěšně zrealizovaný kongres a také celosvětová informační databáze z oblasti TCIM/CAM Platforma 2020 Praha https://platforma2020praha.cz/

Mezinárodní kongres zdraví 2021 Praha se uskutečnil ve dnech 10. - 12. září 2021 pod záštitou hlavního města Prahy. Vystoupili zde významní představitelé TCIM/CAM z celého světa včetně dvou zástupců WHO. Můžete našim čtenářům přiblížit tento kongres i to, v čem jim může pomoci?

Tento celosvětový projekt se nesl v duchu výroku: „Zdraví nezná hranic – hledejme, co nás spojuje.“ Vystoupily zde se svými příspěvky významné světové osobnosti z oblasti alternativy a vědy – projektová manažerka ve Světové zdravotnické organizaci Isabelle Wachsmuth, Dr. Geetha Krishnan z odboru pro TCIM ve WHO v Ženevě, generální tajemník a vedoucí výzkumu Evropské asociace pro ájurvédu, genomový biolog Madan Thangavelu z University v Cambridge, Bhaswati Bhattacharya z Cornellovy university v USA, profesor medicíny na Lotyšské universitě Valdis Pirags, odborník na holistické zdraví a tělesnou a duševní pohodu Stephan Hein, prezidentka ANME Nora Laubstein, profesorka Anna Strunecká, facilitátorka, terapeutka Kineziologie One Brain a poslankyně Parlamentu ČR Miloslava Rutová a mnoho dalších.

Hlavním cílem bylo představit a uvést do provozu Platformu 2020 Praha jako celosvětový informační nástroj, který chce pomáhat v práci a prezentaci oborů TCIM/CAM, umožňovat a rozvíjet vzájemnou spolupráci s medicínskými obory a napomáhat též k lepší informovanosti odborné i široké veřejnosti v oblasti terapií TCIM /CAM a holistické léčby, přispívat ke zlepšení kvality života, snižování nemocnosti, k lepší osvětě.

Kongres byl výjimečný obsahem i formou. Kladl si za cíl prospět pacientům i medicíně, vyrovnat poměry v této oblasti a přinést možnosti dalšího, doposud ne zcela rozvinutého druhu spolupráce. Byla prezentována ájurvéda, biotronika Josefa Zezulky, homeopatie, gemmoterapie, jóga, kineziologie, tradiční čínská medicína a další. K aktuálním tématům patřily informace o léčbě onemocnění Covid-19 a postcovidových příznaků, zdokumentované kazuistiky úspěšné léčby roztroušené sklerózy, DMO, rakoviny, použití bylin v prevenci civilizačních onemocnění, způsoby posilování imunitního systému i psychické pohody při současném nárůstu chronických fyzických a duševních problémů, využívání vlastních ozdravných sil k návratu do rovnovážného stavu, význam výživy založené na rostlinné stravě atd.

Váš příspěvek nesl název „Biotronika – naděje v nemoci pro 21. století". Můžete nám k němu říci více?

V současnosti je pozorován prudký nárůst onkologických onemocnění v celém světě. To dokazuje, že dosud nebyla nalezena příčina této nemoci, kterou tedy nejsme schopni výrazně ovlivnit, a to i přes nesporné úspěchy ve snaze prodloužit život pacienta. V České republice během mého života stoupla incidence nádoru z 10 000 na současných téměř 100 000 nových případů ročně. Nárůst tedy o 900 procent. Toto číslo dokládá naléhavost tohoto stavu. Ve své prezentaci jsem ukázal možný jiný pohled na tuto problematiku. Je podpořený praktickými výsledky mého oboru – biotroniky Josefa Zezulky.

Zmínil jste nástroj WIKI TCIM/CAM. Co si od tohoto nástroje slibujete?

Do Platformy 2020 Praha se mohou po zaregistrování zdarma připojit odborníci z řad tradiční, komplementární, integrativní a alternativní medicíny, představit svůj obor a předložit odborníkům i veřejnosti seriózní informace a výsledky své práce v dané oblasti. Platí to ale zároveň i pro medicínu EBM. Otevírá se cesta, jak na jednom místě nalézt ověřené zdroje z oblasti TCIM/CAM a holistického přístupu ke zdraví.

Zde budou mít jednotlivé obory TCIM možnost se prezentovat, vytvářet společné postupy, vzájemně spolupracovat s cílem lepší informovanosti a také vytvoření prostoru pro komunikaci s medicínou lege artis, tedy s obory již zavedenými. Je třeba, aby společně byla nalezena správná míra v použití, protože všichni přece chtějí pomáhat – ať je to lékař nebo léčitel, všichni. Je to poslání, je to životní rovina.

Mezinárodní kongres zdraví 2021 Praha byl velkou akcí s celosvětovým dosahem. Jak vznikla myšlenka jej uspořádat?

Při cestách do zahraničí a zapojení do zahraničních svazů jsem pochopil, že svět je v tomto již daleko před námi a také u nás nazrál čas, aby se obory TCIM/CAM propojily a byly uznány jako důstojný partner medicíny. Je velmi aktuální a potřebné začít budovat most vzájemné důvěry a úcty, v respektu k pacientům i k sobě navzájem. Například v Evropě se léčí nějakou formou metod zařazených do TCIM/CAM více než 100 milionů lidí.

A tak vznikla myšlenka uspořádat celosvětový kongres, který se za pomoci mnoha přátel ze všech koutů zeměkoule úspěšně naplnil. Svědčí o tom řada reakcí z celého světa například:
„Děkuji ti za tuto nádhernou a inspirativní akci, K dokonalosti celé prezentace počítám práci, kterou jste odvedli... GRATULUJI!!!“
„Příspěvky obsahovaly velmi užitečné informace a byly celkově dobře prezentovány.“
„Na Platformu přidám své texty a týdenní sloupek s novinkami o holistickém zdraví, protože jednoduchý jazyk pro vysvětlení hlubokých principů ájurvédy může být užitečný pro ty, kteří se snaží porozumět.“
„Líbila se mi výjimečná 3D platforma a průběh konference.“
Mne osobně nejvíce potěšila slova uznání naší práce od zástupce WHO, který se vyjádřil tom smyslu že platforma 2020 Praha je přesně tím co zapadá do současných světových trendů a to včetně kongresu samotného.

Nedá mi to nezeptat se ještě na jednu aktualitu, která se sice úplně netýká Vašich aktivit, ale určitě je částečně ovlivňuje. Jak se díváte na současnou situaci s koronavirem?

Jako na vše se snažím i na toto dívat s jistým nadhledem. Přes všechna nebezpečí, která tady jsou a která jsou pro nás důležitá, je to nejen velká bolest, ale i přínos. To tak v životě bývá, že bolest a radost se spolu snoubí. Abychom přežili, musíme si pomáhat. Je to ta chvíle, kdy má napříč společností vzniknout duch vzájemnosti. Je to velká výuka osudová, která přináší radikální změnu.

Bude záležet na tom, jak dobře a inteligentně vše dokážeme posoudit a podle toho jednat. Dává nám možnost přehodnotit, co je v životě důležité a co ne. Máte se nenechat strhnout do negativní podoby – nadávat, že společnost je hrozná nebo myslet v negaci na své škůdce – to by bylo velmi negativní, především pro vás. Je důležité neztrácet naději, být stále v tom, co dává perspektivu a cestu vpřed, protože když ztratíme naději, tak i my sami si předurčujeme, jak to bude dál. Do korony jste některá rizika příliš nevnímali, teď přichází osudová změna.

V té souvislosti se mi vybaví Vaše nedávná slova: "Současná kultura, civilizace zanikne v podobě, jak ji známe. Nová civilizace se bude vytvářet na troskách té současné a bude dále pokračovat a rozvíjet se. Mohl byste nám tuto myšlenku vysvětlit podrobněji?

Nejsem jediný, kdo to řekl. Když se podíváme na tuto krizi z jiného úhlu pohledu, pochopíme, že zažíváme vrchol dlouhého destruktivního období Kalijugy, který graduje. V těchto dobách je vzájemnost moudrost shovívavost, láska vždy vzácné zboží. Společnost i člověk jednají, jako by bez rozmyslu. To, co pomáhá je důvěra ve velikost Řádu, ve kterém žijeme.

Období Platónské zimy (v Platónském roku, který trvá přibližně 26 000 let) je nyní vystřídáno Platónským jarem začínajícím obdobím Vodnáře. Nacházíme se ve chvíli, kdy se střetává staré s novým, a to s sebou nese vše, co nyní zažíváme. V této chvíli planeta sténá. Kdo má uši, slyší, kdo ne, je šťasten ve své hluchotě.

Na konci tohoto úseku dějin lidé pochopí opět, že není účelné jednat způsobem, kterým jsou podmaňovány a poškozovány druhé bytosti, že nejvíc tím škodíme sobě a zpravidla ti, kteří si myslí, že jsou na vrcholu a že mají nejlepší kartu v rukou a pokouší se s tímto trumfem hrát, nakonec pracně zjistí, že jejich hra byla prohraná od samého počátku. Aby bylo na světě dobře, musíme to my, lidé, chtít nejen k sobě, ale i ke všemu, co je kolem – čili rozšiřovat dobro, zlepšovat věci a stávat se tak tvořící silou, která posílí kladný prvek. Je tu vědomí moudrosti přírody, Boha, děje, také vědomí nutnosti bránit se zlu.

A tak každý jeden z nás, kdykoliv se dokáže alespoň trochu ve své životní cestě přichýlit ke světlu, k dobrému, k posilujícímu, k myšlence vzájemnosti, kdy přeje dobré všem, i nižším tvorům, zlepšuje náš společný životní prostor. A kdykoliv to bude obráceně, v uměle nastavených žebříčcích hodnot a toho, co chceme za každou cenu získat, bude to velmi špatně. Mnoho lidí dnes jen chce – dej, dej, dej. Takový je nyní celkový duch společnosti, zdrsňující se podmínky vedou k obavám, jak se zvyšují obavy a nejistota, zvyšuje se agresivita… Je to krize kulturní, vědecká civilizační, lidská. A každá krize je otřes, ale každá krize je také posun. Takže to vše žijeme proto, abychom pochopili. Člověk je již na vysokém stupni vývoje, a tak mu náleží díl odpovědnosti za svět, v němž žije, Je škoda, že to v současnosti chápe tak málo lidí.

Děkuji za rozhovor

Zdravé zdraví, 17. 1. 2022