www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Tomáš Pfeiffer, pořad Klíč - Tajemství léčivého zvuku

Tomáš Pfeiffer, pořad Klíč - Tajemství léčivého zvuku

Česká televize ČT2 - 18. 3. 2008

Přehrát záznam vysílání v archivu České televize.
(V záznamu se lze posunout na čas cca 19:39 kde začíná část Tajemství léčivého zvuku s Tomášem Pfeifferem)

Jan Potměšil:
Jedním z principů metody, kterou používá paní doktorka Matějíčková, jsou vibrace. Ty budou mít hlavní roli i v našem dalším příspěvku.
Ale tady jde o hudbu, která se line z vodnářského zvonu. Tento hudební nástroj nedávno poprvé zazněl i v Evropě.
 
Tomáš Pfeiffer:
Je to nástroj starý mnoho století, možná tisíciletí. Písemné zmínky o něm jsou z období dynastie Ming.
 
Byl jsem na cestách v horách a kdesi vysoko byl vystaven. A tak jsem zkusil na něj zahrát a manželství bylo hotovo, protože ten zvuk mě tak silně oslovil.
 
Pro ten nástroj užívám název vodnářský zvon. A to proto, že má nejvíce společného se zvonem.
V běžných nástrojích rezonuje přímka - struna, na které vzniká to kmitání. Nebo vzduchový sloupec. Opět je to přímka v píšťale nebo trubce.
A prakticky jen ve velmi málo nástrojích, je rezonanční plocha kruhová. A tady tomu tak je, což je výjimečné. A zvon, navíc ještě doplněný vodou.
 
Nástroj je vyrobený ze sedmi kovů.Je to zlato, stříbro, železo, rtuť, měď, cín a olovo.
A to proto, že ti staří, kteří ten nástroj vytvářeli, mu přikládali schopnost rezonovat tóny našeho vesmíru.
Možná že tady je úzká paralela s minulými snahami ať už pythagorejců nebo Platóna a dalších.
A v neposlední řadě nám velmi známého Keplera. Jeho dílo Harmonia mundi je všeobecně známo. I on hledal v tónech a vesmíru určité souvislosti.
V dnešní době - v posledním století - se velmi zasloužil o pokrok v tomto poznání fyzik Cousteau.
Dokázal vlastně matematickými prostředky, vztah mezi zvukem a oběžnými dobami planet a přišel na to, že ta naše původní stupnice hudební, která byla kdysi dávno vytvořena, odpovídá oběhům našich planet, pokud se příslušně matematicky upraví.
 
Staří lámové tvrdili, a že tento zvuk dokáže pronikat do každé buňky těla. Že je vnímám nejenom sluchem, ale každá buňka rezonuje společně s tím nástrojem.
A možná měli pravdu. Navíc tvrdili, že ten zvuk dokáže mimo jiné i upravovat harmonii těla, a tedy vlastně ozdravovat. Mluvili o tom, že zvuk dokáže působit i na našeho ducha.
Tedy harmonizovat nebo působit na duchovní cestu. Myslím si, že to všechno po zkušenosti, kterou mám s tímto nástrojem například při koncertní činnosti, že to všechno mohu potvrdit.
 
Stalo se to, když jsem zval posluchače přednášky na koncert, který se konal ve Zlíně, tak za mnou přišel muž po té ukázce říkal mi:
"No víte, pane Pfeiffer, mně se to zas tak nelíbilo, mě to tak nevzalo za srdce. Nezlobte se, ale já vám to přišel říct. To tak je!"
A já jsem říkal: "Ano, samozřejmě, vždyť my všichni jsme různí a není přece vůbec důležité, abychom měli stejný názor."
Pak po měsíci přišel znovu a říkal: "Víte, já jsem týden po tom, co jsem s vámi mluvil, měl těžkou havárii na kole."
A on měl takhle šrám na tváři. Takhle přes celý nos až dolů byla zašitá tvář. Byla to velká rána.
A on říkal: "Já jsem těsně po té chirurgii měl tu tvář obrovsky oteklou. Prostě bolelo to. A tak jsem si řekl: Tak já zkusím tu nahrávku,  kterou mám od pana Pfeiffera. A víte, co se stalo?
Já jsem do deseti minut ten otok měl pryč. On zmizel. A během dalších tří dnů jsem hrál tu hudbu a zjistilo se, že po třech dnech můj chirurg zkonstatoval, že rána je zhojena, což prostě bylo neuvěřitelné."
 
No a stalo se třeba to, že přišla paní a říkala: "Pane Pfeiffer, já 15 let mám zbytkový sluch. Já slyším normálně!"
To jsou sféry zázraků. Ale když to budeme analyzovat dnešním chladným rozumem, možná že tam budeme vidět frekvenci, závěs, rezonanci.
Možná že byly poškozeny Eustachovy trubice, které tou rezonancí se uvolnily.
Totéž může být u toho pána s hojením toho zranění, protože tam může dojít k tomu, že ta rezonance působí na buněčné membrány.
Působí na tok lymfinů. Vůbec metabolizmus těch buněk. Urychluje ho, protože každá vibrace urychluje.
Přece známe případ, kdy ozáříme obilí laserem. Ono vám pak lépe klíčí. Tak proč by zvuk nemohl zvýšit metabolizmus buňky?
 
Mimochodem jsme naměřili u tohoto nástroje 16 alikvotních rovin základních, což jsou takové ty násobné kmitočty.
Jak kmitá struna, vzniká na ní základní kmit. Ale vznikají ty další násobné kmity, které jsou po vyšších frekvencích vždy po tom frekvenčním odstupu, takže vlastně jeden tón nám dává mnoho tónů dalších.
Právě alikvóty jsou odpovědné za barvu tónu.
 
Lidé mi běžně říkají, že po koncertě nejenomže cítili zvuk v těle, lidé cítí každou buňku, nemocní cítí někdy svoje potíže, vnímají je.
Ale je to tak, že dokonce tento zvuk v sobě cítí řadu hodin po koncertě. Jako by s ním zněly dále.
Já myslím, že to se stává běžně i u vážné hudby nebo jinde, kde člověk, když se jaksi sjednotí s tím dílem a skutečně ho prožije, tak ono v něm jakoby dál zní.
Ono ho jakoby ještě chvíli moduluje nebo posiluje. Takže je to asi stejný jev.
  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.
 
TELEVIZNÍ POŘADY