Žák zakladatele biotroniky Josefa Zezulky představil v Sedlčanech vodnářský zvon

SEDLČANY – V divadelním sále Kulturního domu Josefa Suka se ve středu 26. září konal koncert, který se s jistotou dá označit za výjimečný. Divákům a posluchačům, kteří zaplnili sál ze tří čtvrtin, se představil pražský biotronik Tomáš Pfeiffer, jenž zahrál na neobvyklý nástroj – „vodnářský zvon“. „Hudebník“ vstoupil na potemnělé pódium a před plátno zakrývající celé jeviště, aby publiku představil svůj instrument, na který vyluzuje zvuky již šest let. Obrácený kovový zvon byl naplněný čirou vodou a podle Tomáše Pfeiffera připomíná obrovskou mísu na šlehání bílků.

DUCHOVNÍ NÁSTROJ Z TIBETU
Zvon je vyroben ze sedmi druhů kovů. Jedná se o duchovní nástroj pocházející z Tibetu a je starý celou řadu století. Písemné zmínky o něm pocházejí z čínské dynastie Ming, ale s největší pravděpodobností byl používán ještě mnohem dříve. Svoje koncerty má Tomáš Pfeiffer rozděleny do jednotlivých dílů a nejinak tomu bylo i v Sedlčanech. Na začátku každého dílu vždy řekl něco na dané téma a následně svůj zvon „oživil“. Před každou skladbou biotronik ponořil své ruce do vody a poté jimi začal přejíždět po dvou madlech zabudovaných po stranách do zvonu. Během vyluzování rezonančních tónů namáčení rukou v určitých intervalech opakoval. Zvon „hrál“ za zvuků bubínků, zvonků, zurčících pramínků a v jednom případě i větru. Také videoprojekce byla pokaždé jiná. V jednom případě se na plátně objevovaly různé obrazce, které se pozvolna přibližovaly a měnily se. V dalším z dílů obecenstvo za zvuků vodnářského zvonu cestovalo nekonečným vesmírem a o chvíli později obdivovalo horské scenérie. Posluchači a diváci v sále, z nichž mnozí přijeli ze vzdálenějších míst, byli svědky velice působivé a mysteriózní podívané. Na koncertu, který dostal název „Společná věc“, nechybělo ani mluvené slovo. Biotronik popsal širokost vesmíru, bytí člověka, a rovněž připomenul, že všichni bychom měli pochopit, jak jsme proti nekonečnu malincí.

CO JE TO VLASTNĚ BIOTRONIKA?
Tomáš Pfeiffer je žákem a pokračovatelem zakladatele biotroniky Josefa Zezulky. Mnozí televizní diváci si jistě Tomáše Pfeiffera pamatují z doby, kdy z televizní obrazovky posílal svoji energii všem, kdo ji potřebovali. Tyto pořady byly v televizi uváděny v devadesátých letech.

Na otázku, jak by stručně laikovi vysvětlil, co je to biotronika, Tomáš Pfeiffer odpověděl: „Biotronika je působení vitálními silami na pacienta u chorob vzniklých na podkladě bioenergetické nedostatečnosti. Biotronika je samostatným oborem, který má svá přesná pravidla a zákonitosti.“

Po skončení programu byl vodnářský zvon přenesen ze sálu do foyer divadla a zde si jej mohli zájemci prohlédnout i zblízka. „Josefa Zezulku jsem potkal před řadou let zcela náhodou a on mi k mému údivu řekl, že bych mohl mít nadání a že pokud budu chtít, mohl bych se v oboru biotroniky vzdělávat,“ odpověděl nám Tomáš Pfeiffer v závěru své návštěvy v Sedlčanech na otázku týkající se zakladatele biotroniky. „Souhlasil jsem. Začala tak dlouhá cesta člověka, který byl původně leteckým konstruktérem. Moje cesta byla skutečně dlouhá, ale dnes mohu s jistotou říci, že nelituji ani jediné chviličky, kterou jsem s Josefem Zezulkou strávil.“

Tomáš Pfeiffer nám dále uvedl, že koncertů dosud absolvoval dvě stě padesát a že na vodnářský zvon hraje již šestou sezónu. Koncerty jsou docela náročné a je při nich potřeba vynaložit značné úsilí. A proč se zvon jmenuje vodnářský? Je to výhradně z toho důvodu, že je naplněn vodou? „Vodnářský zvon se objevil tak trochu záhadně po stoletích a tisíciletích v této době, ve které mluvíme o nástupu další éry, která je v pořadí, a tou je znamení Vodnáře. Precese zemské osy probíhá oproti běžnému směru, a tak z Ryb odcházíme do Vodnáře, což má svoje důsledky a bude to jistě velmi zásadně měnit i naše postoje,“ upřesnil Tomáš Pfeiffer.