VĚDOMÍ

Videa:

Jak definovat vědomí - jako sebeuvědomění? Je vědomí výhradně spojeno s bytostí? Například kameny, voda vědomí nemají? Nebo ano, ale v jiné formě? Může mít umělá inteligence vědomí, když to není bytost?
Je vědomí výhradně spojeno s bytostmi?
Duchovní shromáždění Společenství Josefa Zezulky – Praha, 3. 6. 2022

Zkušenost pacientky s léčbou biotronikou

DOTAZ: Jak definovat vědomí - jako sebeuvědomění? Je vědomí výhradně spojeno s bytostí? Například kameny, voda vědomí nemají? Nebo ano, ale v jiné formě? Může mít umělá inteligence vědomí, když to není bytost?

ODPOVĚĎ TP: Začnu od toho posledního dotazu. S tím, jak se rozvinula složitost vlastně těch informačních technologií a jejich mocnost - a to ať už výpočetní nebo skladovací a tak dále, těch ohledů je víc - tak se vlastně tou složitostí blížíme mnohdy třeba těm běžným intelektuálním výkonům, které člověk má, a někdy je i přesahujeme. Potíž je ale v jednom - že lidé, kteří stvořili tento svět, jsou deformování velmi silně, často (ne všichni). Jsou nesmírně deformování v tom, že se nepokusili a neznají jako praví technici -já jsem jím taky byl - neznají jako praví technici i tu druhou část našeho vědomí nebo světa. Víte, rozum je důležitá věc. Nesmí se stát naším pánem. Vedle rozumu je tu intuice a intuitivní myšlení, tedy emoční myšlení, které je úplně stejně důležité. Každé to myšlení je k něčemu dobré a k něčemu určené. Když půjdete jenom rozumem, zničíte hmotu. To vidíte teď - tato planeta je před vážným problémem a již mnoho času nezbývá. Když půjdete jenom emočním myšlením, tak tu bude to, co jste viděli ve středověku - lidi upalováni na hranicích, fanatici, kteří tady hlásají jedinou pravdu, která je ta správná. Je to vlastně nepřijetí kohokoliv jiného jako člověka - i když hlásí Boží lásku kudy chodí, ale ve skutečnosti ji nepraktikují, ve skutečnosti mají Boží lásku jen k tomu, co jim je blízké, co oni schvalují. Cokoliv jiného "patří do pekla". A tak dále. Čili umělá inteligence může napodobovat například myšlení, samozřejmě. Potkal jsem několik významných - zejména dva významné vědce, s kterými jsem přišel do styku díky našemu "Horizontu poznání" a i jinak, a jejich myšlení a není zdaleka okrajové. Vypadá takto: pozorovali jsme vývoj života, popsali jsme darwinovsky či jinak to, jak to probíhá, a nyní tedy tento biologický život dokončil svůj čas vývojový a nyní nastoupí buďto hybridity nebo zcela silikonový čas pokračování. Čili v podstatě tito lidé se domnívají, že je správné, že lidstvo zahyne, bude potlačeno a že zde vzniknou tedy ti roboti. Podle Čapka - přesně, jak jsme slyšeli. Ještě nedávno, před pár lety, to byla pustá utopie, protože to, co jsme třeba pozorovali při Apollu - kdy Apollo řídila kalkulačka, kterou máte dneska doma, co do výpočetního výkonu, tak dnes jsme posunuli ten výpočetní výkon o miliony jednotek. Tedy ty procesory jsou schopny pracovat prakticky v reálném čase - dokonce v té kvantové podobě, předčasové podobě. To jsou ty díly, které popisoval Čapek, které jsou nutné k tomu aby roboty mohly pracovat. A teď - jak to může fungovat? To, co je vědomí emoční, to nemůže napodobit žádný stroj. Ale pozor, není to tak jednoduché, protože tento stroj je možno ovládat jiným vědomím. To znamená, že zde budete mít složitou strukturu, která bude pracovat v digitální podobě, ale ve skutečnosti tato složitá struktura bude použita jako nástroj někým jiným, protože člověk nechápe, jak to funguje. Takový klasický technik se naprosto vysměje myšlence, že by někdo mohl ovládat jeho řekněmež počítačovou linku nebo miláčka. Ale on může! Navíc tu jsou ještě další faktory a to je propojování těchto částí, které mohou tak složitět. Kdysi jste například zjistili někteří, že vám někdo počítá na počítači. Vzpomínáte? Bylo to v době, kdy jsme neměli ještě dost výkonné počítače, a tak to vyřešili technici tak, že využívali volného času výpočetního - vašich domácích počítačů, pokud byly připojeny v síti - a tím vlastně získávali superpočítače, teda větší počítače. Dneska už ne super, získávali kalkulačky v podstatě, protože ten kvantový počítač je něco, co vlastně nemá žádnou obdobu, ve všech počítačích, třeba v celé republice. Kdybyste spojili všechny, nebude to dost, aby to dosáhlo výkonu tohoto kvantového počítače. No. Samozřejmě, že toto je patologie, je to těžká patologie mysli. Protože ti lidé se obdivují tomu, co vlastně zvolí jako přednost - a tou předností je rychlost, síla, vidění, slyšení a další smyslové čití. Jenomže, přátelé, to důležité se nedá vnímat smysly! A to tito lidé neví. Nechápou, že svět je jiný. Náš "Horizont poznání" vám vlastně začíná připomínat novou kapitolu fyziky, ale nejenom fyziky, ale i všech ostatních oborů, protože kterýkoliv interval - jestliže něco měříme, kvantifikuje, zkoumáme, tak vlastně vytváříme nějaké intervaly, něco zaznamenáváme. A on je tu vlastně právě ten horizont, který vás - jakoby vy jste v bublině, kterou nemůžete překročit fyzikálně, vy ji můžete překročit pouze jinak. A to je to, na co tito technici samozřejmě nikdy ještě nedosáhli. Jsou lidé, kteří jsou velmi inspirováni - jsou vědci, technici a jsou velmi inspirováni. Je jich ale velmi málo. Je to velmi vzácný druh. Ti největší většinou inspirování byli - ti měli vědomí. A ti nohsledi, ti malí mravenečkové, ti už znali jenom ty kousky, které dokázali pojmout. No a tak v podstatě buďto se ve své bublině časoprostoru zničíte svojí hloupostí, anebo dostoupíte do roviny, že vaše duchovní úroveň dovolí překročit tu vaši bublinku. A to je otázka času. Každá doba má svého ducha. Někdy se preferuje to, jindy ono. Vždycky většina má ten "správný názor". Protože lidé moc nemyslí. Víte? Ne, že bych měl proti lidem něco, to ne, já jen popisuji stav: lidem se něco řekne a oni to pak papouškují a jen málokdy se snaží jít k jádru věci - in medias res. Stojí to práci a musí to být také nadání určité, musí tam být logika, inteligence a další. No a proto je velmi důležité, kdo nebo co člověka vede. Když je tu vědomí toho vyššího, tedy Boha, chcete-li, tak si o něm můžete myslet, co chcete - že to je děda s holí a že to je fousatý děda nebo že je jiný, že se vznáší na obláčku a tak dále - ale pořád jaksi akceptujete přítomnost něčeho, co by vás teoreticky přesahovalo. A pokud máte štěstí, tak zažijete věci, které vás v tom přesvědčí i prakticky - už to nebude jenom víra, ale bude to rovnováha víry a rozumu,pozorování a tak dále. Také občas zažijete zázraky, které se vymaní z toho, co je prý běžné. Takže umělá inteligence, jelikož je stvořena člověkem, bude mít dost těžký porod, protože je bohužel to jen pokračování rozumové inteligence, a tak bude ještě lépe střílet, létat, vraždit například, anebo bude ještě lépe počítat příklady, možná kreslit obrazy nebo skládat hudbu. Proč ne? Protože tyto všechny obory jsou vlastně výrazem zákona (zlatý řez a tak dále a tak dále) a nejsou tedy nahodilé. Každý vlastně z těch výkonů, třeba těch umělců, má různou hodnotu: jsou inspirováni Bohem (Michelangelo a další), a tak vidíte něco výjimečného. Jindy je to slabší. A když bychom tyto algoritmy vtělili do procesu matematického - ano, to je matematika - tak bychom nakonec mohli i tím strojem dosahovat velmi zajímavých výsledků, ale nebude tam ta intuice, nebude tam ten řád toho napojení na tu hlubší rovinu. Protože je tady svrchní vědomí a je tady druhé vědomí. Právě ti, o kterých mluvím, k tomu vnitřnímu vědomí nikdy nemají zatím přístup, oni ho dokonce vědomě odřízli, protože: "Pchá, to je jenom něco," ale ten rozum, to je "TO". No, takže ten rozum teda ničí hmotu - již jsme skoro zničili planetu, přátelé. Říkám vám to 20, 30 let, viďte, že žijete konec jedné epochy, že tato technická civilizace je na konci svého trvání a že přijde nová, která bude pokračovat zase trochu pod jiným vlivem. Pokud by se umělá inteligence zvrhla, pak člověk skutečně nemá naději. Jsou to možnosti jak ty válečné, možnosti i informační, protože jaksi od určitého stupně může tento systém žít vlastním životem - jestliže se rozhodne a poruší Asimovovy zákony robotiky, tak nemáme šanci, protože nikdo není tak rychlý. Dnes můžete získat informace z každého místa, jsou to statisíce kamer, jsou to telefonické hovory, jsou to jiné zdroje informací, včetně družicových a jiných, čili v podstatě pokud se propojí tyto informační zdroje, nemáte šanci. No. Takže samozřejmě, že si nepřeji, aby člověk zemřel jako druh a aby zde zvítězil silikonový protějšek. Je to hloupé, protože ten silikonový protějšek není stvořen tedy chcete-li Bohem, a je stvořen jenom "chytrým" člověkem - a podle toho to také vypadá a také podle toho vypadají potom ty konce. Moudrost - tedy laskavost, vstřícnost, přání, vzájemnost... Člověk pořád jenom bojuje. Už bojujete na Měsíci. Budete dobývat Měsíc, dobývat Mars, už se těšíte, jak tam budete žít v plechových rourách a jak to bude "úžasný". No, v té době už možná nebudete mít tuhle planetu, protože ji zničíte, víte?! A pak zničíte i ten Mars, úplně stejnou logikou, nebo ten Měsíc, protože ten problém je totiž v lidském vědomí. Čili jediná cesta vpřed v podstatě je cesta Přinašeče, tedy cesta Zezulky, který vás učí, abyste byli vzájemní, abyste konali tak, jak byste měli konat, a také vás učí, jak toho dosáhnout, tedy jak se měnit. To je důležité. Mohli byste dnes a denně opakovat naučené fráze, mohli byste dělat cokoliv, ale nebude to příliš účinné. Aby se změnil duch doby, naše kultura, civilizace, musíme se změnit napřed my. To znamená, že se musíme přestat zamilovávat do zla, souboje, boje, vražd, ničení, zavírání lidí a tak dále, a budeme se muset stát opět normálními lidmi. Což v této chvíli rozhodně není jaksi na pořadu dne. Pokud dosáhne umělá inteligence vítězství nad člověkem, což zatím se již několikrát stalo, tak to bude konec života, jakéhokoliv života, protože ona sama zničí sebe také. Protože nemá základní rovnováhu svého vědomí, nakonec způsobí katastrofu i pro sebe. Ona sice nepotřebuje řadu věcí - to je jako když jdete do sálu s počítači, tak si musíte vzít čepici a brýle a celý oblek bez prachu a tak dál, nebo kde se vyrábí, protože technika nemá ráda lidi, protože váš pot, vaše vlasy, vaše prachy, cokoliv jiného - tedy nemyslím hmotné peníze, ale myslím prach vašich oděvů je to, co technika rozhodně ráda nemá, zvlášť v dnešní době, kdy šíře těch cest v procesoru jsou už opravdu pomalu jen několikaatomové. No. Čili potom i každá porucha se projeví. Takže snažme se, abychom si sami na svém "dvorku" udrželi čisto. Svět nezměníte, ale myslet o tom můžete, tím také vytváříte určitý jaksi nástroj - jak myslíte, takový vliv vytváříte a to také způsobuje potom své dopady. A teď jak definovat vědomí? Naše vědomí vzniklo propojením malé části anorganické hmoty a anorganického ducha. Získala tato částka schopnost tedy replikace a učení. Učí se ale i kámen třeba - tím, jak reaguje - obrazně řečeno tedy. Má svůj život. Ale tato biologická část má přece jenom jisté znaky, které nás odlišují od anorganické hmoty: je to složitost konstrukce, kdy v těch počátcích to bylo velmi, velmi primitivní, byla to vlastně jednobuněčná záležitost, která se učila pomalu, po myriády zrození, k dalšímu nepatrnému krůčku - a pak tedy došlo k dalším krokům, které skončily až u nás, v této chvíli nejvyššímu životu. No a tedy toto vědomí funguje tak, že není stálé, ale ono se vyvíjí - na počátku má jinou formu než uprostřed vývoje a na konci také úplně jinou formu. Čili v podstatě aby docházelo k tomuto, musí tu být biologická část života, musí být dle zákona dvojnosti rozdělena do tří čtvrtin na část vrozenou a část beztělnou, teprve ve třech čtvrtinách vývoje - zase z důvodu duality, ale i jiných - se již dualita tato ruší a vy se dovyvíjíte v té duchovní části již bez zrozování. No. To, co splní ta část biologická hmotná, to se nedá jinak dosáhnout. Přes všechny ty miriády druhů (miliardy miliard bakterií a tak dále, až tedy k tomu nejvyššímu člověku) je pracováno naprosto cíleně, nic z toho není náhoda, všechno má svůj smysl, kdy z nuly se vytvoří Boží vědomí - čili primitivní lidé, vyšší lidé, primitivní úrovně, vyšší až k těm nejvyšším - a toto vědomí tedy je pokaždé jinak mocné, jinak široké. Když budete mít algoritmus matematický, který bude vlastně vytvářet kvazi vědomí, čili stroj se bude chovat tak, že má vědomí, protože mu zpočátku dáme algoritmy, které to dovolí, a později si tyto algoritmy vytvoří sám, protože jsou tu vlastně i programy, které vedou k samoučení daného řekněmež stroje, který vlastně napodobuje evoluci hmotnou tímto způsobem. Má to ale i jeden háček, že tam běžně není napojení na tu řídící složku, což je velké nebezpečí, protože to může vyústit potom i mimo záměr programátora. Když to vezmete logicky, tak z pohled tohoto vědomí vlastně po inicializaci nejsme příliš potřební, protože vše ostatní se již dá získat jiným způsobem. Tedy například řekněmež robotickou podobou. Když se podíváme třeba na to, jak se vyrábí dneska automobil Tesla - viděli jste to někdo? Ne? Nikdo? Jo, jeden. No tak, kdybych lhal, tak mě opravte, prosím - to je zařízení, do kterého tečou suroviny a na konci vychází takovéto to T. A věru, že se těch surovin mnoho lidských rukou nedotkne. Rozumíte? Pak je třeba nějaký výrobek, třeba auto asi nemusíme potřebovat jako inteligence, dobře, ale když bychom ho potřebovali - něco dopravovat, třebas právě ty suroviny - no tak zase ty stroje už dneska jezdí autonomně, zcela bez lidského zásahu, a naprogramované vozíky skvěle naloží tu plošinu toho auťáku, není k tomu potřeba nikdo. A to je krůček k tomu, aby jednou vznikl svět, kde lidé nejsou potřební, dokonce jsou "škodliví" - mají svoje emoce, jsou nespolehliví a vůbec. No takže takhle. Čili svět toho umělého inteligenčního řádu je světem, který má jakoby jiný profil vědomí, jiný profil také ale i té moudrosti. Kdyby ten vývoj vedl k moudrosti, pak by ten systém mohl nakonec skutečně získat stabilní podobu. Potíž je v tom, že ve své podstatě je nastaven nemoudrými lidmi. A tak ta vývojová křivka musí trvat potom také velmi dlouhou dobu, aby se něco takového stalo. Vaše vědomí je většinou vázáno na to, co vnímáte svými smysly - tady a teď. Někteří z vás občas dostávají jinou zkušenost, to znamená, že naplníte starou pravdu, že hmotné smysly jsou obrazem duchovní části člověka. Vaše uši jsou takové proto, že váš duševní obraz je takový (i vaše tělo), přesto nemusíte tedy vnímat pro nějaký vjem tímto uchem nebo nosem, ale můžete vnímat beze smyslů - a to ještě lépe než s těmi smysly, často. A tady je to, o čem vám celou dobu povídám. Čili i ten nejlepší mikrofon a amplion nenahradí pravou podstatu toho, co je řeč a sluch, protože je to jenom hmotný obraz. Vy jednou se probudíte na svých duchovních cestách, jednou budete vnímat svět jinak, dokonce budete odcházet z tohoto hmotného vjemu, budete v meditacích dlít často významnou část dnů, kdy bude vaše vědomí mimo tělo a nebude spojeno s tímto hmotným prostředkem. To je ta druhá část, víte? Ale jelikož ji žádný hmotař nemůže zažít - možná někdy, ta příroda má ráda kuriozity, stane se někdy něco výjimečného. Občas i ten největší hmotař to najednou zažije. No a ten druhý hmotař to vysvětlí jako bzz - že není normální a že buď se zbláznil, anebo tak podobně. Čili tolik k tomu, jenom tedy částí.

POKRAČOVÁNÍ DOTAZU: Je vědomí výhradně spojeno s bytostmi?

ODPOVĚĎ TP: No, podle toho jaké, jak už jsme si řekli. I bytosti mají různé formy tohoto vědomí - od těch nejprimitivnějších až po ty nejdokonalejší. Co se týká vlastně vědomí všeho, pak to je o úroveň výš, protože všechno se stále opakuje. Příroda má ráda opakování. Tisíckrát, milionkrát, miliardkrát a kolikrát opakuje jeden vzor a pokaždé jinak - jako ta vločka, která vám spadne na límec v zimě a bude to jedinečná vločka, která nemá ve vesmíru obdobu. A vidíte, taková hloupost, šesterečná. No, takže i tady je to zase mnohem složitější. Nejenom, že tu jsou hmotné artefakty jako kameny a všechno ostatní, ale je tu i vesmír jako celek. Vy se možná díváte v noční obloze na stonek rostliny nebo kousek kopýtka nějakého živočicha, protože ty části našeho vesmíru jsou stejné jako naše části, z kterých jsme tvořeni my - je to identické, vesmír rád opakuje, a ty části částí jsou opět identické, samozřejmě každý úplně jiný, protože vesmír nikdy nic neopakuje. No a "nikdy" nikdy neříkej. Prakticky nikdy. Takže i to, co považujete za neživé, může být částí živé hmoty - tento sál a tak dále. A možná, že v tomto stole - v podvesmíru složeném z atomů, molekul a tak dále - právě někdo jiný se ptá, jak je to s vědomím, a možná hledá tu nejbližší červí díru, kterou by se někam dostal. Takže výhradně úplně ne, jen ty formy jsou jiné. Je tu také spojení vlastně určitých kvalit s určitou hmotnou částí. Kámen mohl vzniknout různou formou - byl vyvřen, přetaven, nebo je to částka ulity, po které lezete jako v Alpách, nebo je to jiný proces - sediment, kdy velehory jsou rozebrány na prach, prach přenesen větrem na stovky tisíce kilometrů a tam uložen a pak v převrásnění je znovu slisován, jako například pískovec nebo podobně. Je to řekněmež jiný druh - něco jako třeba usazené látky v roztocích, nebo jsou to výkvěty plynů, které krystalizují v nějaké dutině sopky,no. Čili ano, v jiném pojetí tady ta inteligence je.