Tady a teď
Vítám vás jménem Společenství Josefa Zezulky, milí účastnici našeho duchovního obřadu. Možná dnes po dlouhé době pár slov. Má-li být naplněn v plnosti, vyžaduje to nás celé, nás lidi, naše srdce. Není to nějaká sekta nebo něco podobného. Je to přímé napojení srdcem k našemu zdroji – k Podstatě. A tak v těchto chvílích jakoby přinášíme trochu toho tepla a světla, aby mohlo být lépe. Vždyť jindy to může být i úplně jinak. Takže nemyslíme na nic, jsme, zažíváme své vědomí. Tím vědomím jakoby se sjednocujeme, procházíme tím člověkem, kterého vidíme na obrazovce. Samotný přenos technikou nemá žádný význam. Je to spojení srdce a srdce. Tady si jenom říkáme, kdy a vidíme se, což pomáhá, ale na vlastní duchovní obřad to nemá vliv jaksi k jeho naplnění.
Takže my lidé jsme jedno, z jednoho vzešlí, jsme si blíž, než myslíme, a tak nás často odděluje strach nebo něco jiného. A někdy nás taky může spojit touha a láska po tom vyšším. Takže s pomocí Boží. Začínáme.
*duchovní obřad...
Tak. Ať je vám to k užitku. A zítra... na shledanou.