www.DUB.cz
UNIVERZITA
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek
Horizont poznání

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

Tomáš Pfeiffer – ČASOPROSTOR

Zezulkova Tvůrčí čtyřka vytváří časoprostor včetně posloupnosti časové, které můžeme říkat kauzalita. Zde jsme u předmětu této knihy, který se zamýšlí nad vztahem tří a čtyřrozměrného prostoru v jeho praktickém vzájemném projevu v kterékoliv části Tvůrčího díla.

Fraktální geometrie je velmi mladý obor matematiky. Její rovnice dávají úchvatné obrazové výstupy. Je to geometrie nekonečna. A samy obrazové výstupy rovnic fraktální geometrie jsou rovněž nekonečné (viz obálka této knihy), takže je můžeme prohlížet všemi směry. To znamená, že lze procházet do nekonečna stále dalšími a dalšími detaily dané fraktální roviny a vytvoří se vždy další, nový obraz. Jak v sestupné, tak vzestupné řadě. Zároveň se projevují reálně do konečných třírozměrných struktur našeho chápání světa. Ten jsme dosud popisovali a měřili zpravidla pomocí představ rovných pravoúhlých euklidovských sítí, kdy jsme na přímkových osách odměřovali intervaly – měřili. Ve skutečnosti se ale zřejmě nacházíme v zakřiveném časoprostoru (dvě rovnoběžky se protínají v nekonečnu). To má zásadní dopad i na možnost pochopení osudu i vesmírného časoprostoru samého.


Obrázek č. 1 – Fraktální obraz. No řekněte, není to tajemná krása...?
Obrázek č. 1 – Fraktální obraz.

No řekněte, není to tajemná krása...?

Horizont poznání

Na dalším obrázku je znázorněna závislost hodnoty měřitelného intervalu ve vztahu k jeho skutečné velikosti v zakřiveném prostoru. Tato závislost platí obecně do makro i mikrooblastí. Jako interval můžeme chápat cokoli, co kvantifikujeme – vnímáme, měříme, hodnotíme, tedy cokoli v našem světě. Týká se tedy matematiky, fyziky, astronomie, psychologie, filosofie atd.

Z obrázku vyplývá důležitost počátku osy, tedy místa počátku intervalu, tedy místa pozorovatele.



Obrázek č. 2 – Horizont poznání
Obrázek č. 2 – Horizont poznání


V praxi to znamená, že půjdeme-li jakýmkoli směrem po přímce, jelikož je zakřivená, vrátíme se vždy v nekonečném kruhu do místa počátku. V astrologii se to projeví existencí „archetypů“ (všechno už bylo a vždy trochu jinak). To znamená, že existuje konečné množství osudů ve své nekonečné pestrosti. Tuto myšlenku bych rád rozvinul v některé budoucí knize.

Tvar koherence osudů pravděpodobně vyjadřuje toto zobrazení četnosti shody podobných až identických osudových či jakýchkoliv jiných dějů – stavů.



Obrázek č. 3 – Shoda osudových dějů
Obrázek č. 3 – Shoda osudových dějů


Toto pochopili a uvedli do praxe již indičtí rišiové, tvůrci nejstarších písemných záznamů, starých 7–20 tisíc let. Je to jedno z velkých tajemství knihoven palmových listů, které oni a jejich žáci před tisíciletími napsali pro budoucí generace včetně našich současníků. Tyto zápisy obsahují někdy naprosto přesné informace – například jména, data narození atd. Zásadně tak posouvají naše chápání kauzality. To úzce souvisí i s horizontem poznání a výkladem osudu.



Obrázek č. 4 – Schematické znázornění horizontu poznání
Obrázek č. 4 – Schematické znázornění horizontu poznání


Potíže současné matematiky nekonečna, fyziky, astronomie atd. se týkají jevu znázorněného výše v obr. č. 4. Vzniká paradox, kdy chápeme měřený časoprostor prakticky lineárně a přitom mluvíme o relativitě, aniž bychom ji zahrnuli do rovnic popisujících tyto oblasti. Musíme si uvědomit, že jakákoli soustava os xyz či mřížek je pouze naší představou ve snaze uchopit nějaký interval, např. samo umístění počátečního bodu v prostoru neovlivňuje jakkoli měřenou veličinu samou vztaženou k tomuto bodu.

Nelinearita se projeví i v tom, že pokus o kterékoliv měření je zatížen chybou, u malých intervalů nekonečně malou a naopak u velkých nekonečně velkou. V blízkosti horizontu poznání již nepřidává jakkoliv velký interval v zakřiveném časoprostoru nárůst intervalu na fiktivní ose přímkové. Vzniká tak to, co nazývám horizontem poznání, za kterým již nelze cokoli pozorovat – měřit. To platí vždy oběma směry – směrem do vesmíru i do atomu, tedy pro světelné roky i angströmy.



Obrázek č. 5 – A světlo se vznášelo nad vodami (fraktál)
Obrázek č. 5 – A světlo se vznášelo nad vodami (fraktál)
 
 
 
 
Tomáš Pfeiffer – ČASOPROSTORUkázka z knihy Tomáš Pfeiffer – ČASOPROSTOR
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21,
110 00 Praha, Česká republika, 8. 3. 2017, www.dub.cz, ISBN 978-80-85238-39-6
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě nebo překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Grafická úprava včetně obrazů fraktální geometrie, obrazová díla © Tomáš Pfeiffer
Bibliografie: Josef Zezulka, Bytí – životní filosofie, 30. 3. 2000, ISBN 80-85238-33-0
dostupné online na www.dub.cz
© Tomáš Pfeiffer, 2017