SYSTEM I.
CO JSOU TO VLIVY
Každý tvor, který žije, vyzařuje svoji kvalitu, své složení. Je to základní vyzařování, závislé na kvalitě a u vyšších tvorů ještě na jejich postoji a činech.
Takový, jaký člověk je, takový je jeho základní vliv. Tak, jak momentálně myslí a jakou sílu dává svému myšlení, tak vytváří na základním vlivu ještě nástavbu ze svého momentálního myšlení.
Modlitba
Na tomto principu je stavěna například modlitba. Je to vlastně soustředění celého svého Já na určitou myšlenku, která má tu sílu, jakou ji dáme, a kterou se spojujeme s Bohem. Modlitba není odříkávání nějakých slov, když naše myšlenky se toulají někde jinde. V modlitbě může a nebo nemusí být síla a odříkávání naučené modlitby nemusí být ještě modlitbou. Modlitba může být i beze slov. Když ve velkém nadšení vytváříme naši myšlenku k Bohu, třeba by to bylo vteřinové, je modlitbou, a může být velmi silnou. Modlitba nemusí být odříkávána, ale musí být prožita, naplněna co největší silou nadšení (ohně) a vysílána plným soustředěním celé bytosti. Musí to být síla koncentrovaná a živelně podložená. Jestliže shromáždění vědomých se modlí současně stejnou naučenou modlitbu slovy a při tom ji v nadšení a svém soustředění prožívají, pak vytvoří velkou a žádoucí sílu, velký vliv, který může mnoho v Tvůrčím díle vytvořit. Síla vlivu je velká nebo malá, dobrá nebo špatná. Vlivy vysílají lidé, ostatní tvorové, rostliny, zkrátka vše, co žije. Víme, že když jdeme do přírody, cítíme se v ní velmi dobře. Stromy a rostliny vyzařují čistý a krásný vliv, který na nás působí, my se mu poddáváme a získáváme klid a pohodu. Je to pro nás důležité, abychom chodili do přírody, pokud možno sami nebo ve společnosti těch, kteří stejně dobře smýšlí. Ten, kdo chce konat nějakou duchovní práci v přírodě, musí být zde sám. Musí vyloučit třeba i dobrý vliv svých společníků, aby ani ten ho nerušil. Pro vyšší duchovní práci je možno ještě zlepšovat své prostředí. Lidé stejného duchovního zájmu se schází na určitém, stále stejném místě, kde si vytvářejí dobrý vliv, ten se zde hromadí a postupem doby sílí.
Chrám
Taková místa jsou například chrámy. Původně byly stavěny tak, že lidé přicházeli do prostranství před chrámem, to byla obyčejně zahrada. Zde zanechali světské myšlenky a přijali jedinou, – touhu po Bohu. Pak vešli do chrámové předsíně, kde měli odhodit poslední zbytky myšlenky na vnější svět a měli se dostatečně zklidnit. Pak teprve vešli do chrámu, kde zaujali pohodlnou posici, obyčejně vsedě. Společnou písní a společnou modlitbou spojili se myšlenkově všichni mezi sebou. K uklidnění a vyladění jejich smyslů napomáhalo klidné nepřímé světlo nebo světlo otevřeného ohně, svíček. Dále klidná duchovní hudba, komponovaná za účelem duchovní práce, pak klidná vůně kadidla. Tak bylo působeno přes smysly k dokonalejšímu zklidnění a sladění. Když všichni lidé tak pochopili a činili, pak byla vytvořena velmi velká a krásná síla k duchovní práci i k posile jednotlivců. Tak podvědomě podporovali jeden druhého a vše se dařilo lépe. Shromažďování věřících má velký význam.
Příroda
Jindy žák odchází sám do přírody, mezi stromy a rostliny proto, aby ve svých meditacích vyloučil třeba i dobrý lidský vliv, aby jím nebyl rušen. Zůstává tedy mezi čistými vlivy rostlin. Jindy odchází i z těchto vlivů, když potřebuje být v úplně čistém prostředí, pak jde do pouště nebo do vysokých hor, kde nejsou vlivy rostlin ani jiného života. Zde oproštěn od vlivů může více a větší silou meditovat nebo konat jinou duchovní práci.
Špatná místa
Vlivy se soustřeďují v místech, kde jsou stále nebo soustředěně vysílány. Můžeme pozorovat, když jdeme kolem jatek, kolem nemocnice nebo věznice, jak na citlivé lidi padá tíha toho místa. Naopak, vejdeme-li do chrámu, cítíme okolí velmi klidné a příznivé. V přírodě se cítíme jistě velmi dobře. Pozorujme rozdíly různých míst. Jsou velmi markantní.
Na svých duchovních cestách musíme si vlivy uvědomit a počítat s nimi. Musíme si také uvědomit, že vlivy vysíláme i my a že jsem složkou Tvůrčího díla. Budeme se snažit vysílat jenom dobré. I vlivy jsou tvůrčí silou. Jsou činem a podléhají zákonu odrazu. Pohybujeme se ve svém prostředí, chodíme mezi lidmi, oni chodí kolem nás, my i oni vysíláme vlivy, které se mezi sebou mísí, vytváří silovou atmosféru, která ovlivňuje veškeré dění. Stává se, že v okamžiku uvolnění zachytí se nás nepříznivý vliv, třeba špatně myslícího člověka, který kolem nás prošel na ulici. Ovlivní náš způsob myšlení a my si to uvědomíme. Jak se tohoto vlivu nyní zbavit? Musíme vytvořit celou silou a soustředěně ve své mysli dobrou pohodu a dobrý vliv. Pak ten špatný bude slábnout, až zajde, a my opět budeme vysílat do svého okolí jen to nejlepší.