www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek
Život po „Vítězném únoru“

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

Tomáš Pfeiffer

ŽIVOT PŘINAŠEČE

ŽIVOT PO „VÍTĚZNÉM ÚNORU“

„To už mně sebrali obchod. Přišli dva muži, jeden byl od policie, a musel jsem obchod okamžitě opustit. Směl jsem si vzít jenom klobouk a kabát. Tak jsem o vše přišel. Bylo to koncem roku 1948.

Protože jsem vyučený obchodník a měl jsem kurzy reklamy a propagace, nastoupil jsem na místo vedoucího reklamního oddělení u firmy Pramen, pro celou Prahu II. Tam jsem pracoval asi dva roky. Musel jsem být zaměstnán, abych uživil rodinu.

Jako bývalý živnostník dostávám minimální plat, mnohdy daleko menší než moji spoluzaměstnanci. Proto jsem po nějaké době z Pramenu odešel a nastoupil do Národního muzea, kde jsem byl jako pracovník v účtárně, i tam jsem měl nižší plat než ostatní.

Tehdy bylo zvykem, že o sobotách a nedělích se chodilo tak zvaně na dobrovolné brigády. Já na to neměl čas, protože jsem léčil, a tak jsem se znelíbil. Proto mě přeřadili do dozoru, pak jsem působil jako dozorce ve sbírkách.

„Živou bytost je možno zničit, ale není možno mrtvou vzkřísit. Proto nikdy nenič životy. Nezabíjej a nebuď příčinou zabíjení. Tuto pravdu znali velcí duchovní vůdcové a sdělili ji lidem. Ve vyšších a nedeformovaných náboženských učeních je kladeno na prvé místo nejedení masa. A zcela právem.“

J. Z.


Pan Josef Zezulka ve středním věku

Pan J. Z. ve středním věku.


Dozorce v technické správě Národního muzea


Tato práce byla celkem nenáročná a z mého hlediska i zajímavá. Mohl jsem pozorovat lidi a jejich reakce. Denně také přicházely školní děti. Nejvděčnější a nejveselejší část naší společnosti. V muzeu jsem se dostal ke všem vědním oborům, které jsem měl od mládí v oblibě, a vždy s perfektním výkladem přednášejících. Tak jsem měl možnost studovat medicínu a latinu a rozšiřovat si tak znalosti z oboru, který mě nejvíce zajímal. (Během dalších let se mnoho lékařů vyjádřilo o úrovni vzdělání pana J. Z. v jejich oboru tak, že byla až na úrovni profesora. Rovněž primář MUDr. Oliva mluví s velkým uznáním o panu J. Z. ve své vzpomínce na něj ve filmu Utajovaný léčitel.)

V muzeu jsem poznal mnoho zajímavých lidí a získal mnoho věrných přátel. Mezi nejvěrnější patřil antropolog docent Suchý a mineralog doktor přírodních věd Šípek, kteří se nejvíce zajímali o můj názor o Bytí a smyslu života. Dokonce jsme se jednou týdně scházeli v kroužku, kam docházeli i lékaři, astrolog, fyzik, antropolog. Byly to zajímavé schůzky a vzájemně jsme se obohacovali.“

Pan J. Z. jim předvedl i naprosto mimořádné úkazy, snad proto, že viděl opravdu vážný zájem o jeho myšlenky. Stalo se toto: Postavil se před přítomné, přiblížil ruce k sobě na asi dvanáct centimetrů, vtom se mezi nimi objevila zlatá zářící koule. Jindy poodstoupil od přítomných a během chvíle změnil svou podobu do podoby několika různých lidí… Byl to však jediný případ, o kterém vím, kdy něco takového udělal.

 
 
 
 
Život Přinašeče

ŽIVOT PŘINAŠEČE  - Tomáš Pfeiffer
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21, 110 00 Praha, Česká republika 30. 3. 2012
www.dub.cz, ISBN 978–80–85238–60–0
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě nebo překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.
© Tomáš Pfeiffer, 30. 3. 2012

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.