www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERSITA BYTÍ – Společenství Josefa Zezulky
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Utajovaný léčitel

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

Tomáš Pfeiffer

ŽIVOT PŘINAŠEČE

UTAJOVANÝ LÉČITEL

On sám nikdy nedostal devizový příslib ani povolení vycestovat do zahraničí, a to ani tehdy, když dostává pozvání do bývalého Sovětského svazu k výzkumu, který tam měl provádět, jako reakci na dopis docenta Iňušina na Ministerstvo zdravotnictví.


Ministerstvo zdravotnictví
České socialistické republiky
vedoucímu tiskového oddělení
Dušanu Čulíku

Vážený kolego!

V odpověď k Vašemu dopisu ze dne 8. července 1970 Vám sděluji, že za mého vedení uskutečňujeme již 5 let výzkumné práce v oblasti bioenergetiky celých organismů.

Studujeme různé druhy příjmu stimulace základních metabolických procesů v organismu a to pomocí měkkého elektromagnetického záření za cílem léčení nemocných. Byl získán již rozsáhlý experimentální materiál o vlastnostech bioplasmy. Podrobnější výsledky jsou uvedeny v publikách. V léčebných zařízeních města Alma-Aty používají se v praxi při léčení nemocných nové metody.

Velmi rádi bychom se s Vámi a dalšími odborníky z Československa setkali v našem městě a vyměnili si zkušenosti a navázali těsnou spolupráci na tomto novém výzkumném poli. Já i moji kolegové bychom rádi s tímtéž cílem navštívili Prahu.

Zasílám Vám 2 publikace. K širšímu seznámení se československých odborníků s těmito pracemi bylo by snad vhodné vydat je v českém jazyce, což by mohlo učinit ministerstvo zdravotnictví.

S projevem úcty

Docent Kazgosuniverzity
V. M. Iňušin

Překlad z originálu dopisu,
který došel na ministerstvo zdravotnictví

v srpn 1970


PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERSITY KARLOVY V PRAZE
V Praze dne 14. června 1971
Věc: Doporučení

Rektorát university Karlovy obrátil se dne 3. května t.r. na zdejší fakultu přípisem č. 3409/71/Sh-E II/3 a s odvoláním na dopis doc. V. M. Injušina, vedoucího sekce BIOENERGETIKA v Kazašské SSR nás žádá, abychom byli nápomocni našim badatelům v tomto oboru při organizaci spolupráce.

Členem československého vědecko-výzkumného týmu je Josef Zezulka, experimentátor v oboru bioenergoterapie. Doporučuji proto, aby příslušný ONV vzal tuto skutečnost v úvahu a přiznal jmenovanému právo na pracovnu jako vědeckému pracovníkovi. Zároveň žádám pracovníky jiných institucí, aby podle svých možností jeho činnost podporovali.

Doc. RNDr. Jaroslav Suchý CSc.
proděkan pro vědeckou práci



SEKRETARIÁT 
MINISTRA ZDRAVOTNICTVÍ
České socialistické republiky

V Praze dne 9. listopadu 1970. 

Vážený soudruhu,

dostavte se dne 14. listopadu v 9,00 hod. dopoledne k ministru zdravotnictví s. dr. Vlčkovi ve věci materiálů došlých z university v AMLA-ATĚ.

Se soudružským pozdravem

 

dr. Rostislav Kocourek

Vážený soudruh

Josef Zezulka

Jindřicha Plachty 25
Praha - Smíchov



Stalo se tenkrát toto: Doktor Rejdák, který byl vedoucím výzkumného pracoviště, odjezd stále oddaloval. J. Z. se ptal, proč to trvá tak dlouho, dostával odpovědi, že není příslib atd. Nakonec pan doktor Rejdák místo s panem J. Z. vycestoval s jistým panem B., který byl pravděpodobně pracovníkem rozvědky, soudě dle toho, že při další misi byl prý švýcarskou kontrarozvědkou odhalen a vrácen do Čech. Tato informace ale není zcela spolehlivě ověřena.

Není to jediná obdobná zkušenost s panem doktorem Rejdákem. V Praze jím byl organizován mezinárodní psychotronický kongres, kde vystoupili přednášející z mnoha zemí světa. Přítomny byly i špičky západního psychotronického výzkumu. Především koordinátor tohoto výzkumu pro západní polokouli, Američan Dr. Stanley Krippner a profesor Parker. Bylo to v době, kdy intenzivní výzkumy probíhající jak na Západě, tak i Východě projevovaly tendence dozvědět se, na čem pracuje druhá strana.

Na tomto kongresu v roce 1973 vystoupil se svým příspěvkem i pan J. Z. Jeho referát i předvedení dálkové léčby pro celý sál mělo obrovský úspěch. O to překvapivější bylo, že ve sborníku referát pana J. Z. chyběl. Doktor Rejdák dokonce vydával pana J. Z. v českém tisku za Rusa Krivorutova. Když to pan J. Z. osobně u něj reklamoval, řekl: „To víte, musíme se stále schovávat za Sovětský svaz.“ Nakonec si však Američané zařazení přednášky pana J. Z. do sborníku dodatečně vynutili. V této době se stal světově známým, byl prezentován, protože na kongresu v Praze předvedl svoje výborné léčitelské schopnosti.

Navázal kontakty s významnými léčiteli z Ruska, Mongolska, Ameriky, Anglie, Peru, Reykjavíku i se zástupci vědeckého výzkumu. O styk s ním se snažili odborníci a vědci z Ameriky, Ruska, Peru, Anglie, Islandu atd. Zanedlouho po skončení kongresu byla provedena dálková léčba z Prahy do USA, kterou provedl pan J. Z. na pacientu profesora Parkera, se kterým se na kongresu seznámil. Pacient byl během probíhající léčby přes oceán sledován na klinice v USA. Pokus proběhl s naprostým úspěchem, léčba byla zaznamenána. Pan J. Z. publikoval své statě v zahraničních publikacích. Mimo jiné na dalších psychotronických kongresech v Monte Carlu 1975 a Tokiu 1977, kde nemohl ovšem přednést referát osobně z pochopitelných důvodů.

Kirlianova fotografie J. Z.

Kirlianova fotografie J. Z.


„Co je to tedy ta cesta? Cesta vzhůru znamená měnit sebe, měnit svůj názor, svůj postoj ke všemu, protože máme-li jednat, tak musíme také jednat z určité své pozice, ono to jinak nejde. – Nemohu vám dát tu cestu přímo do vědomí. Mohu vám jen o ní říkat, poukazovat na ni a dát vám návody jak, ale vy si už musíte sami vytvořit svoji cestu. Poněvadž kdyby měl někdo jiný za vás něco dělat, tak to byste daleko nedošli. To byste jen věřili nebo reprodukovali něco, a to je málo.“

J.Z.


Opis z nedělní přílohy Práce č. 27 ze dne 7. 7. 1973 str. 5. Údaje v článku poskytl autorovi /klt/ Dr. Zdeněk Rejdák. Vydává zde účastníka konference pana Zezulku za A. E. Krivorotova z Tbilisi.

Záhadná energie

Pacient ležící ve stavu co největšího uvolnění, soustředí své myšlenky na místo, kde se projevuje choroba. Lékař se dotýká dlaněmi a konečky prstů jeho kůže a jakási vibrace prozrazuje prstům nemocný orgán...

Ano, tohle vypadá jako pověstné léčení "vkládání rukou" které už od dob starých Inků a Egypťanů bývalo opředeno zázračnými historkami a přijímáno jedno se skálopevnou vírou, jindy s odmítnutím a posměchem. Jenže tentokrát jde o přísně vědecký pokus, jeden z těch, jimž A. E. Krivorotov v Tbilisi zkoumá možnosti "Bioenergoterapie". Sovětský výzkumník ze svých pokusů vyvozuje, že chorý orgán se při použití této metody stává průsečíkem dvou proudů energie: vnitřního a vnějšího. Léčící osoba přivádí vnější, doplňkovou energii do organismu nemocného a ta vzbudí v chorém nové pocity, aktivyzující vnitřní energii pacienta. Nemocný při proceduře pociťuje jakési mravenčení v místě dotyku, někdy je to doprovázeno pocitem tepla. Bioenergetickým léčením se podařilo zcela odstranit nebo zmenšit potíže řady pacientů, trpících funkčními poruchami nervové soustavy i některými vnitřními chorobami. Objevná fotografická metoda vypracovaná manželi Kirlianovovými umožňuje dokonce zachytit projevy "bioenergie" na snímcích.

V laboratořích pařížské university zkouší doktorka Yvone Dupleassisová jiný neobvyklý postup, který sice není léčbou, ale může tělesně postiženým lidem nahradit smyslový orgán. Slepci vidí! "Vidění bez očí" spočívá v tom, že se před slepcovu tvář - nejcitlivější je levá polovina tváře - přiblíží kartička s nakreslenými geometrickými tvary, později s celými slabikami. Po usilovném cvičení, které vyžaduje naprostou soustředěnost, objevují v sobě slepci schopnost, která lidem s normálním zrakem zůstává skryta: "paroptické" vidění. Bez pomoci očí rozeznávají písmena slabik a slov, částečně i barvy. Poměrně snadno se dá u nevidomých vypěstovat vidění "dermooptické", při nemž dotykem prstů rozeznávají barvy. Ukázalo se totiž, že jednotlivé barvy navozují v prstech pocit různé teploty či hustoty. Červená barva dokonce přímo ruku přitahuje.

S Alexejem Krivorotovem, s paní Duplessisovou a s dalšími 250 světovými vědci jsme se mohli setkat v Praze v druhé polovině června. Komitét aplikované kybernetiky Čs. vědeckotechnické společnosti totiž iniciativně svolal do Prahy jedinečnou mezinárodní konferenci. Poprvé se na ní sešli pracovníci nejrůznějších vědních oborů, kteří zkoumají zvláštní formu energie, vznikající při myšlení, procesech a při impulsech vůle. Projevy této energie byly dříve často zahalovány různými okultními pověrami a teprve v poslední době se začal formovat interdisciplinární vědní obor, který tyto jevy zkoumá moderními exaktními metodami. Tak vznikla PSYCHOTRONIKA.  



Titulní strana přípravy referátu pana J. Z. pro kongres v Praze.
(celý text uveden v knize Zezulkova Biotronika zde)
Titulní strana přípravy referátu pana J. Z. pro kongres v Monte Carlu.
(celý text uveden v knize Zezulkova Biotronika zde)
Titulní strana přípravy referátu pana J. Z. pro kongres v Tokiu 1977.
(celý text uveden v knize Zezulkova Biotronika zde)



Pan J. Z. na žádost skupiny vědců, která přistála v Praze pouze proto při cestě do Budapešti, měl přednášku v hotelu Intercontinental. Odpovídal zde na dotazy přítomných. Součástí týmu byl muž, který měl za úkol provést měření léčebné síly pana J. Z. Po několika pokusech napsal „neměřitelný“ – tak velká síla to byla.

Jistě si dovedete představit, jaké reakce tato soukromá přednáška pro západní vědce vyvolala u notoricky paranoického komunistického režimu.

V této době vznikla také fotografie pana J. Z., na které stojí u svého kahanu. Na talíři, který používal k léčbě, zapálil papír a v ohni si omýval ruce přesně tak, jako při biotronickém zásahu. Oheň byl schován mezi oběma rukama pana J. Z. Neuvěřitelné bylo však to, že ruka je na fotografii poloprůhledná a plamen je vidět skrz ni. Podobný efekt byl prý zaznamenán jen jednou v Tibetu.


Josef Zezulka


Není úžasné, když nejvyššího duchovního mistra najdete 
místo v Tibetu v Praze?
Kdyby vás náhodou napadlo cosi 
o podvodu, vzpomeňte na rčení: Podle sebe soudím tebe.

 
 
 
 
Život Přinašeče

ŽIVOT PŘINAŠEČE  - Tomáš Pfeiffer
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21, 110 00 Praha, Česká republika 30. 3. 2012
www.dub.cz, ISBN 978–80–85238–60–0
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě nebo překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.
© Tomáš Pfeiffer, 30. 3. 2012

  

 
        Linkedin  
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.
 
Změnit nastavení cookies