www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek
Média

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

Tomáš Pfeiffer

ŽIVOT PŘINAŠEČE

MÉDIA

Za komunistického režimu se u nás publikovaly informace o lidech, jako je pan J. Z., velmi zřídka. Zde je několik dokumentů z této doby.

Vážená redakce,

prosím o laskavé uveřejnění mého dopisu ve Vašem časopisu "Mladý Svět".

Děkuji a zdravím

Zdena Blahová, Brno 14,
Venhudova ul. 25

Četla jsem v "Mladém Světě" o velmi úspěšném biotronickém léčení prováděném p. zezulkou v Praze. Protože jsem trpěla mnoho let nesnesitelnými bolestmi ledvin a těžkým zánětem žil, požádala jsem známého p. zezulky, aby mne k němu uvedl. Je velmi zajímavé, že po návštěvě a léčení, za které p. zezulka nepřijal honorář, nezlobí víc ani ledviny ani žíly na nohou, aniž bych byla nucena jako dříve užívat nějaké léky a ležet v nemocnici. Je velká škoda, že pan Zezulka nemá dovoleno léčit veřejně. bylo by pomoženo mnoha lidem, ušetřeny léky a nemocnice by nebyly přecpány.

V různých časopisech n.p. ve "100 a 1", ve "Čtení" a pod. bylo psáno, že se v cizině tímto způsobem již dávno léčí. proč to nejde u nás? Není to vůči potřebným nemocným bezohlednost? Proč zdravotnictví nepožádá pana Zezulku, aby léčil pro veřejnost? Nebo máme snad za tímto léčením jezdit do ciziny, když to můžeme mít doma a třeba i lepší? Není to vše podivné a dá se něco udělat?

Prosím odpovíte mi?

Zd. Blahová





PANE ZEZULKO, ZNÁTE SVŮJ HOROSKOP?

 
„Jistěže znám. A věřím mu, vůbec astrologii stoprocentně věřím, mám ji přesně zdůvodněnou ve svém učení. Narodil jsem se třicátého března, to je ve znamení Skopce.“
 
A kdy jste přišel na to, že jste schopen léčit energií svých rukou? 
„Bylo to v roce 1946, kdy jsem byl jednou osobou upozorněn, že mám tuto schopnost a že mohu léčit. Poprvé jsem zasáhl v případě matky jednoho pražského lékaře.“ 

Jaký je vlastně rozdíl mezi lékařem a vámi? 
„Já léčím biotronickou léčbou. Je to léčba vlastními silami člověka. Nemoc je vyšinutí z rovnováhy. Člověk se skládá ze tří principů, z hmoty, ducha a životních sil, které proudí tělem. Přes tyto tři principy je možno pomáhat. Nejznámější způsob je medicína, ta pomáhá působením na hmotu léky nebo řezem. Druhým oborem je působení na psyché, to dělají hypnotizéři. Třetím je způsob působení životních sil, které vytvářejí pochody v těle. Tyto způsoby lze vzájemně propojit, přes jeden působit na jiný, třeba drogami nebo silou sugesce, tou je možno působit na vředy a bradavice. Lékař působí hlavně na hmotu, hypnotizér na ducha a léčitel neboli sanátor léčí pomocí své životní síly. Ale jeho umění se nedá naučit, to je vrozené. Lékař je vědec, sanátor je umělec.“ 

Jak vypadá konkrétně vaše léčení? 
„Sílu předávám rukama, čelem, z prsou nebo z celého těla frontálně, léčím dotekem i bez doteku. Léčím silami, které mnou procházejí, jsou to tzv. magnetické tahy.“ 

A jak to pozná nemocný? 
„Jako vyzařované teplo, jako jemný elektrický proud, jindy jako mravenčení nebo těžko defi novatelné proudění.“ 

A nedá se tím ublížit? 
„Ne, dá se jen pomoci, ale nikdy neublížím. Je to přivádění do normálu.“ 

Máte pochopitelně už své výsledky… 
„Jistě, za těch třiadvacet let pěknou řádku. Věnuji se převážně rakovinám, kde jsou výsledky obyčejně viditelné už za několik dnů. Ale ne vždy. Nejlepší výsledky jsou tehdy, je-li spolupráce s lékařem.“ 

Léčíte i duševní choroby? 
„Ne, já působím na tkáně, na orgány a hlavně na procesy.“ 

Jak si to všechno vysvětlujete? 
„Kdysi dávno, v počátcích existence světa, přišel do vesmíru impuls, silová nebo magnetická centra se pozvedla ve své aktivitě a stáhla k sobě rozptýlenou hmotu. Koncentrovala ji podle své síly, vznikly malé a velké planety. Vše je spojeno se vším. Magnetická centra vesmíru se promítají i do sluneční soustavy, která má zase svoje centra, dále má svoje centrum každá planeta, každý tvor atd. Člověk má svá magnetická centra v duchovní bytosti a jim přesně odpovídají magnetická centra v těle. Každý orgán těla má opět svá centra, každá buňka má své centrum a všechno to je v souvztažnosti s centry orgánů, těla, planety, sluneční soustavy a vesmírem. Vše souvisí se vším na podkladě těchto magnetických center. Je například známo, že sluneční erupce mají vliv na citlivé jedince, na kožní choroby. Nemoc je porucha v uspořádání energetických center, jejich silokřivky se deformují a sanátor má možnost je rovnat, jakoby učesat, přejíždět po nich, dávat jim náboj. Počasí a živelné dění vůbec působí velmi markantně. Nejenom že reagujeme na tlak vzduchu, ale naše nervy nepříznivě cítí i hodně vzdálené zemětřesení, záplavy nebo větrné smrště. Působí i psychické napětí u větších společenských celků, války, vyvolané hrůzy.“ 

To znamená, že jde o typ nějaké málo známé energie? 
„Buď je to slabé elektromagnetické záření, nebo nová forma energie. Pravděpodobně budeme brzy rozeznávat organickou a anorganickou energii.“ 

Využívá se někde služeb lidí vašeho typu? 
„Služeb léčitelů používají některé nemocnice v Anglii, v Itálii působí slavný Angelo, v Anglii Harry Edwars, v Belgii Mesege, ve Francii Alaloub. Ale sanátorů je málo, je málo těch, kteří léčí aktivně. Víc je magnetizátorů, kteří jenom zjistili svou schopnost a používají jí. Známá je taky introskopie, lidově se tomu říká proutkářství. Američané používají proutkaře třeba ve Vietnamu, hledají bambusové miny. Sověti zjistili, že lidé s těmito schopnostmi mají elektrolyt v krvi. A že je takových dvakrát tolik žen než mužů. V Japonsku zařazují sanátory přímo do medicíny. U nás natočil Armádní film snímek o člověku, který bez doteku roztáčí papírovou vrtulku. Znám lidi, kteří třeba rozsvítí svou blízkostí žárovku, určití lidé třeba nemohou být fotografy, protože »září« a osvětlují filmy. Znám paní, která nemůže nosit hodinky, když je dá na ruku, zastaví se. Nosí je tedy v pouzdře v tašce.“ 

Dá se tedy říci, že jde o neprozkoumané oblasti lidského organismu, tohle všechno snad ani nepatří do medicíny… 
„Patří to do antropologie. U člověka vlivem tzv. civilizace ochabla intuitivní složka. Člověk je rozumný tvor, je chytrý, ale jeho moudrost upadla. Vezměte si třeba regulaci teploty, ta už existuje jen u některých australských kmenů. A u jogínů. Ti si v zimě lehnou a sníh kolem nich roztaje. My vědomě ovládáme už jen svaly, jenom pohyb. Člověku už není podřízeno nic. A přece si zřejmě kdysi dovedl zpomalit tep, zvýšit krevní tlak 
apod.“ 

Existují lidé, které byste nebyl schopen léčit? 
„Ano, jsou i takoví. To »mám zeď«, já tomu tak říkám. Zkrátka nemohu. Jsou tzv. karmické choroby, vadami charakteru je deformováno tělo. To nelze vyléčit. U člověka musí existovat jednota psychické i tělesné složky. Ale to jsou vzácné případy a musí to být velmi zlí lidé. Ostatně já sám nerozeznávám lidi dobré a zlé, ale slabé a silné.“ 

Slyšela jsem, že léčíte i na dálku… 
„Právě nyní léčím do Bostonu. Léčil jsem do Francie, Maroka, Belgie, u nás na Slovensko. Vůle léčitele zde působí jako laserový paprsek. Léčbu telefonem provádím dost často a musím říci, že je velmi úspěšná, i když pro mne příliš vyčerpávající. Dá se uplatnit jen na lidech, které znám. Lze léčit i podle fotografie, ale to nikdy nepřinese plně uspokojivé výsledky. Léčitel začátečník může na dálku přenést jen síly magnetické řady, ale ne přímo. Obyčejně se magnetuje voda, šátek, vata nebo části prádla. Ale to je velmi primitivní, protože cizí hmota váže jen některé síly. A pak, když posíláme takový předmět nemocnému prostřednictvím jiných lidí nebo poštou, vyčerpají z něho osoby, které se ho dotýkají, hlavní sílu.“ 

A jaký má být správný léčitel? Existuje nějaká literatura? 
„Nevím, zda u nás. Ale léčitel se má starat, aby jeho psychické i hmotné kvality byly co nejlepší. Budeme-li mít léčivý pramen vody, budeme se jistě starat, aby byl čistý. Protože léčitel je sám pramenem, má mít snahu i on i lidská společnost, aby žil ve vhodných podmínkách. Má mít klid, spokojenost, styk s přírodou, musí si upravit stravu, naprosto vyloučit maso, alkohol, tabák, nadměrné požívání léků, narkotik apod. Léčitel žije beze styku s druhým pohlavím, protože převádí svoji životní sílu na léčení. Odříká si mnoho, ne kvůli sobě, ale kvůli lidem. Nepodléhá mamonu, neléčí proto, aby byl živ, ale žije proto, aby léčil. Nejlepší řešení by bylo, kdyby se léčitelé mohli sdružit do jakéhosi kláštera, který by je vydržoval z dobrovolného příspěvku lidí. Zatím léčitel léčí zdarma a režii hradí z dobrovolných příspěvků. Ať dá, kdo má, kdo nemá, nedá nic. Ale ten, kdo dá, ať dá skrytě, aby se necítil ponížen ten, který nedal nic. A taky aby léčitel nelpěl na odměně.“ 

Máte nějaké následovatele? 
„Mám vybrané lidi, kteří by byli schopni být mými žáky. Chtěl bych založit filosofický spolek, ve kterém bych mohl přednášet svou nauku mezi lidmi, kteří o to stojí. Vybral bych si ty, kteří by měli schopnost léčit, a školil bych je. Pokud by byli poctiví a nechtěli na tom zbohatnout. Na to by museli složit slib. Zatím je potřeba, abych měl léčbu oficiálně povolenou. Je mi trpěna, takže moje postavení je podivné.“ 

A jaký je cíl vašeho konání? 
„V léčení dát lidstvu nový pohled na člověka a hlavně dát mu možnost nové pomoci v jeho nemocích. A ve filosofii – změnit postoj člověka k člověku, dát mu nový názor na smysl života.“ 

MIROSLAVA FILÍPKOVÁ 
FOTOGRAFIE MIROSLAV HUCEK 
MLADÝ SVĚT 26/1969



Vážený pane presidente,

Protože se všichni denně přesvědčujeme jak všechny své síly věnujete blahu našeho lidu, odhodlala jsem se napsat Vám o jednom dílčím problému,jehož vyřešení by podle mého názoru mohlo přispět ke zlepšení zdravotní péče a to hlavně v těch případech, kde zatím lékařské vědě chybí účinné prostředky, na příklad při léčbě rakoviny.

Podnítil mne k tomu článek M. Filípkové ve 26. čísle Mladého Světa na str. 8 o léčiteli Josefu Zezulkovi z Prahy, který léčí tzv. biotronickou metodou, t.j. pomocí své duševní síly. Věnuje se převážně rakovinám, kde jsou výsledky obyčejně viditelné už za několik dnů. Léčí zdarma a pouze v okruhu svých známých. (Příslušný výtisk Mladého Světa přikládám)

Po přečtení tohoto článku jsem zaslala redaktorce MS s. M. Filípkové dopis, který je uveřejněn v MS ohlasech čtenářů (výtisk přikládám).

K tomu bych chtěla ještě dodat, že samozřejmě p. H. Edwards už dlouhá léta věnuje veškerý svůj čas léčebné činnosti a šíření znalostí o ní, zatím co u nás na př. p. Zezulka musí chodit normálně do zaměstnání, aby se uživil, takže léčí jen soukromně ve volném čase úzký okruh svých známých.

Mám za to, že by stálo za to, aby i u nás byly výsledky léčení p. zezulky a dalších podobných léčitelů vědecky prozkoumány a ověřeny. Tam, kde se dojde ke kladnému hodnocení, aby jim byla poskytnuta možnost plně se věnovat léčitelské činnosti. Prostě toto léčení legalisovat a tím podstatně rozšířit okruh osob, kterým by se dostalo možnosti vyléčit nemoci, s kterými si zatím lékařská věda neví rady. Jsem přesvědčena, že není správné, paušálně zavrhovat činnost lidí, usilujících o zmírnění utrpení svých blízkých, jen proto, že se zde vyskytovalo i mnoho šarlatánů, kteří zneužívali důvěřivosti nemocných a jejich zoufalé snahy dosíci uzdravení i tam, kde lékařská věda dosud selhávala, anebo kteří prostě tyli z pověry mnohých lidí v "zázračné lékaře". Stejně není podle mého názoru správné odmítat léčení p. Zezulky a dalších jen proto, že je ještě neumíme vědecky vysvětlit.

Naproti tomu věřím, že p. Zezulka a další jemu podobní léčitelé se nebojí opravdu objektivního vědeckého prozkoumání svého výsledků, že je naopak  uvítají, protože je to první předpoklad pro legalisaci jejich činnosti a tím i pro podstatné rozšíření jejich léčení na mnohem širší okruh nemocných oproti dnešnímu stavu.

Protože vím, že se jedná o choulostivou otázku, jejíž řešení narazí nepochybně na značné potíže, vyplývající hlavně z postoje většiny lékařů a lékařských institucí, dovolila jsem si obrátit se přímo na Vás, vážený pane presidente, s prosbou, zda by nebylo možno pověřit někoho z Vašich spolupracovníků, aby tuto otázku vědecky prozkoumal (nebo organizoval její přezkoumání), při čemž Vaše osoba bude zárukou, že zde bude postupováno opravdu objektivně, bez ohledu na prestižní otázky či snad i hmotné zájmy určitých skupin, jen a jen se zřetelem na zlepšení situace právě těch nejubožejších a nejzoufalejších, kterým současná lékařská věda nemůže zatím dát žádnou naději.

Ještě jednou se moc omlouvám, že jsem se osmělila psát přímo Vám vážený pane presidente. Myslím si však, že jsem ze shora uvedených důvodů nemohla volit jiný postup.

Děkuji Vám předem, vážený pane presidente, budete-li moci i přes své obrovské pracovní zatížení věnovati tomuto problému svou pozornost.

S výrazem nejhlubší úcty zůstávám

Eva Jenčeková

Velflíková 12

Praha 6







Praha 7. 5. 90
Vážený pane Zezulko,

srdečně Vás zdravím a doufám, že už se těšíte lepšímu zdraví. Posílám, doufejme, už poslední várku dopisů. Všem jsme napsali, že jim v současné době pomoci nemůžete, takže odpovídat opravdu nemusíte. Nicméně Vám adresované dopisy předat musím.

S upřímným pozdravem
Pavel Chobotský
PS.
Na MZ ČSR už jsem dosáhl téměř všeho. Půl dne mě poslouchali, ustavili komisi na vysoké úrovni, kterou vede prof. Koutecký, hlavní onkolog ČSR a jsou v ní dva děkani lék. fakulty atd. O dalším vývoji Vás budu informovat.
 
 
 
 
Život Přinašeče

ŽIVOT PŘINAŠEČE  - Tomáš Pfeiffer
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21, 110 00 Praha, Česká republika 30. 3. 2012
www.dub.cz, ISBN 978–80–85238–60–0
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě nebo překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu vydavatele.
© Tomáš Pfeiffer, 30. 3. 2012

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.