www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreek
Krisové období

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

Josef Zezulka – BYTÍ – životní filosofie

KRISOVÉ OBDOBÍ

Byly popsány čtyři zvířetníkové éry ve své kvalitě i postupu. Jenom připomínám, že každá trvá 6.000 let a je složena ze 3 dvoutisíciletých dob. Každé toto šestitisíciletí nese svůj vliv, kterým působí na dění na planetě. Je to vliv: dostředivý, odstředivý, klidový a vzrušující (ohňový). Tytéž vlivy mají ještě dvoutisícileté doby a doplňují jimi ty základní, šestitisícileté.

Jak říkají astrologové, doba působení celého zvířetníku trvá 24.000 let. V této době se dvakrát postaví 6.000leté éry proti sobě a vytvoří velké krisové období. Jednou je to tehdy, když se na rozhraní proměny střetne doba klidová s dobou ohňovou. To jsou dva protipóly, dva protichůdné vlivy, které v přelomu doby se sráží. Podruhé přichází krisové období tehdy, když se mění doba dostředivá s dobou odstředivou. Opět se scházejí dva protipóly a jejich střetnutí postihuje nejen celkové dění na planetě, ale i myšlení lidí. Mění se způsob života, přicházejí jiné názory, staré zaniká a nové nastupuje vládu.

Protože právě my se v takovém přelomu nacházíme, můžeme ho snáze pochopit. Odcházíme z dostředivé doby a vstupujeme do odstředivé. Zatímco v lidských myslích je ještě dostředivý egocentrismus, mísí se již do myšlení jakoby z dálky, ale pomalu víc a více odstředivý altruismus. Podle vývojové vyspělosti jednotlivých lidí působí více-méně chaoticky. Lidé jednají pošetile, jako by si nerozuměli. Mnozí nevědí, jaké filosofie se zachytit, jiní setrvávají na starém myšlení a brání se novému, jiní již chápou nové a staví se proti starému. Množí se různost názorů, která dává více vyniknout vývojovému stupni jednotlivců, aniž by si to tito uvědomovali. Vzniká krise v lidském myšlení a z toho v mezilidských vztazích. Dostředivé se brání odstředivému nejen v myslích jednotlivců, ale i v myšlení větších celků, jako jsou rodiny, společnosti, národy. Do popředí se dostávají nové politické postoje, které se diametrálně liší od starých dostředivých. Filosofické myšlení jednotlivců a postupně větších celků se dostává na odstředivou basi. Staré náboženské směry ztrácejí svoji půdu a pomalu nastupuje nové náboženství – altruistické. A tak je ve všem dění celé planety. Dva póly se střetávají a v místě střetnutí vzniká (obrazně řečeno) náraz a jiskření – KRISOVÉ OBDOBÍ.

To je doba střetnutí dvou protichůdných zvířetníkových ér, ale tato není sama, kdo přispívá k současné lidské krisi. Druhou alternativou je sám člověk. Bytost na své vývojové cestě prodělává prvou krisi tehdy, kdy přestupuje z pasivního životního projevu do aktivního, tedy v době, kdy přestupuje z rostlinného života do živočišného. Zatím co dosud trvala ve své pasivitě, je nastupující aktivita něčím převratným, s čím se tato bytost jen těžko vyrovnává, a prodělává tak svoji prvou velkou krisi. Postupem do dalších, vyšších vývojových druhů si na novou situaci zvykne a dále je pro ni samozřejmou. Život se v této situaci ustálí. Druhá krise nastává tehdy, když bytost, pro kterou je již běžný aktivní životní projev, ale dosud pasivní způsob vývoje (který se děje zákonem odrazu), přestupuje na aktivní způsob vývoje (viz kapitola o vývoji). A tímto krisovým tvorem je ve vývoji právě člověk. V lidských zrozeních se pomalu děje přeměna z pasivního do aktivního vývoje. Je to člověk, který jako prvý tvor ve vývojové řadě začíná dávat do klidu zákon odrazu a začíná sám svojí kritickou schopností brát svoji vývojovou cestu do svých rukou.

Střetnutí protichůdných zvířetníkových ér se na světě střídalo ve svých intervalech vždy, kdy zde ještě dávno nebyl život v té podobě, jak ho známe. Tehdy se krisové období projevovalo charakteristickým způsobem té doby. Snad se projevovalo zvýšenou sopečnou činností nebo změnou sklonu zemské osy a tím změnou podnebí, zničujícími povodněmi atd. V době biologického dění projevovalo se mimo jiné také zvýšenou disposicí pro vznik nových vývojových druhů. Krise otřásla starým druhem a tím se z něho počal odvětvovat nový, vyšší druh. Snad v krisovém období byla též disposice k zániku starých, vyžilých vývojových druhů. Snad tehdy je nejpříhodnější doba k ontogenetickým a fylogenetickým změnám.

Když potom mezi tvorstvem stanul člověk sám jako krisový tvor a ještě občas do jeho cesty vstoupil vliv krisové doby, sečetly se tyto nepřízně a člověk prožíval velkou krisi, utrpení a převratné změny. V jedné z velkých krisových dob se právě nalézáme. Proto není divu, že v lidském myšlení je chaos. Člověk rozladil svůj myšlenkový princip. Na jedné straně rozum a na druhé citové – intuitivní vnímání nejsou v rovnováze. Proto může člověk svým rozumem tak nerozvážně vytvářet to, co ho ničí. To po stránce hmotné. Po stránce duchovní prodělává krisovou dobu jeho myšlení, které se má přeorientovat na bratrství se vším, a dále na pojem „Já jsem vše, co jest“. Jak rychle nastane tato přeměna a jak rychle najde snadno nebo nesnadno uplatnění nové vědecké náboženství, to bude záležet na tom, kolik je mezi námi zrozeno vývojově nižších a vyšších jedinců. Vývojově vyspělejší budou nové učení přijímat rychleji a snadněji, zatímco nižší se budou dlouho a houževnatě držet starého.

A jak na krisové období odpoví příroda? Vzniknou nové botanické nebo zoologické druhy? Změní se zemská pásma? Bude teplo tam, kde je dnes zima, a obráceně? Zaniknou některé pevniny a jiné vystoupí? Uvidíme. Střed krisového období není daleko.

Minulé krisové období bylo asi před 12.000 lety. To bylo tehdy, kdy se měnila doba klidová do doby ohňové. Tehdy se pravděpodobně naklonila zemská osa. Póly se přestěhovaly. Kde bylo dosud teplé pásmo, tam nastoupil stálý chlad, a v tehdejších polárních krajích se oteplilo. Led roztál, tím se zvětšila zásoba vody v oceánech a dostavila se biblická potopa. Snad to tak bylo. Nevím, to jsou dějinné události, které ve velké pravdě nejsou důležité. Vím, že velké krise se pravidelně a zákonitě střídají, že se projevují dle vývojové situace a že právě v jedné takové se nacházíme. Snad si majitel očí, které budou toto číst, uvědomí velkou životní zákonitost a naučí se podle ní myslet.

Krisové období nepřináší jen zlo. V zákoně rovnováhy musí být i dobrem. Je to činitel, který jen v časovém rytmu s celým děním zatřese. Krisové období se neprojevuje pouze v popsaných 6.000letých zvířetníkových dobách, ale vždy na přechodu protichůdných vlivů ve všech oblastech Tvůrčího díla.

Psal jsem o životním rytmu (dechu) celého Tvůrčího díla a všech jeho oblastí. Musíme si uvědomit, že tak, jako se střídají čtyři zvířetníkové éry a každá má svůj genetický vliv, že tento životní rytmus i tyto základní vlivy (I-E-U-A) se střídají ve všech oblastech vzestupně od popsaných zvířetníkových ér i sestupně.

Doba oběhu zvířetníku trvá 24.000 let. V této době se vystřídají základní éry svými vlivy. Ale těchto 24.000 let jakožto celek má také svůj celkový charakter. Takže v 96.000 letech se vystřídá 4 x 24.000 let a z nich má jeden celkový charakter dostředivý, další odstředivý, pak klidový a ohňový. A těch celkových 96.000 let jakožto jeden celek má opět svůj charakter, který se postupně střídá s dalšími třemi, a tak to jde dál a dál.

Vesmír pulsuje v těchto čtyřech érách a v jeho jedné životní fázi je dostředivost, kdy se vesmírná hmota shlukuje kolem vesmírných magnetických center, chladové období, ve kterém se právě nyní nacházíme, období rozežhavení a pak období odstředivé, tj. období rozptylu vesmírné hmoty. Stejná pulsace, stejné vlivy a i stejná krisová období mezi přechody antagonistů. A tento jeden vesmírný cyklus podléhá opět jednomu z těch jmenovaných vlivů. Další cyklus opět dalšímu, a tak se za sebou střídají tyto známé čtyři vlivy „Tvůrčí čtyřky“ a opět mezi každými dvěma cykly je jedno krisové období.

A tak to jde dál a dál, v rytmu Tvůrčí čtyřky, jejích vlivů a jejích krisí.

Tak jako jsme sledovali vzestupně, tak můžeme sledovat i sestupně. Stále stejný obraz, jenom projevený dle dané oblasti. Kdybychom mohli sledovat události ve fantasticky dlouhých časových dobách, viděli bychom, kde se scházejí velká krisová období těchto různých oblastí, kde se sečítají a jejich síla roste. Tam potom vyvstávají velké převratné děje, které můžeme v životě vesmíru jen tušit.

 
 
 
 

Josef Zezulka - Bytí - životní filosofieJosef Zezulka – BYTÍ – životní filosofie
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21, 110 00 Praha, Česká republika, 30. 3. 2012, www.dub.cz, ISBN 978-80-85238-85-3
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě nebo překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
© Tomáš Pfeiffer, 2012

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.