ŽIVOTNÍ ENERGETIKA
b) Pro psychickou složku:
Jsme myšlenkovým (psychickým) útvarem, který je umístěn ve velkém myšlenkovém oceáně. Všude kolem nás jsou základní (hrubě řečeno anorganické) myšlenkové síly i utvářené myšlenky živého bytostného světa, které kolem víří, naléhají na nás, omývají naši psychickou složku, působí na ni nebo se od ní odrážejí. My sami jsme jedním z nesčetných zdrojů myšlenkové produkce, který přijímá, formuje a vysílá do svého okolí.
Připomeňme si, co již bylo řečeno: Právě tak, jako se utvářela a postupem vývoje přetvořovala hmotná složka, tedy tělo, tak se vývojově, skoro souběžně s ní (jen s malým předstihem) utvářela i duchovní neboli psychická složka, až se postupně přes dlouhou vývojovou řadu a četné přerozování dostala až na lidský stupeň. Naše psychická složka sestává z vlastností, které jsou u různých lidí mezi sebou různě kombinované, posilované nebo oslabované. Podle těch kombinací má jednotlivý člověk různé schopnosti, stupeň poznání a postoj k životní zákonitosti. To je základ.
Člověk myslí. V jeho psychické složce se odehrává proces, který je živý. Život je pendlování mezi dvěma póly. Čím je rozkyv širší čili čím více se kyvadlo na obou svých výkyvech vzdaluje středu, tím více je život vyváděn z rovnováhy (vzdaluje se rovnovážnému středu) a tím více je pro člověka těžší ve všech svých formách (v tělesné, psychické i vitální).
Hodnota myšlení je kvantitativní i kvalitativní. Za kvantitativní odpovídá vitální síla psyché a za kvalitativní směr, postup a výběr myšlení.
Psychická složka, která je lidskou psychickou formou, má samozřejmě dva póly, tj. kladný a záporný, které jsou takto hodnoceny z lidského hlediska. Oba mohou být posilovány kladným nebo záporným myšlením. Oba jsou částí jedné Podstaty, a tedy rovnocenné, a proto je ideální, aby oba byly správně pochopeny a hodnoceny a tak aby byla vytvořena ideální rovnováha v duchu. Protože v psychické složce člověka zatím převládá záporný pól, bude nás nejvíce zajímat jeho protipól, kladný. Znamená to pěstovat kladné, konstruktivní myšlení, zájem o poznávání stále hlubší a dokonalejší životní zákonitosti a vyrovnávání svého myšlenkového postoje ke všemu, co jest. Přibližování se smyslu života Tvůrčího díla a poznávání jeho existence, aby se tak dospívalo k pochopení věčného bytí Podstaty.
Není jedno, jestliže člověk živí kladné nebo záporné vlastnosti. To, co se živí, dostává sílu. A co sílí, to potom člověka tvoří. Myslí-li člověk kladně, s radostí a láskou na vše, co kolem něho v životě prochází, živí to kladné, co mu potom dále pomáhá a čím se stává. To, co stojí proti němu v záporu, ve zlu a ošklivosti, vyžaduje pochopení, vlídnost a hlavně nenechat se tím zlým zviklat ze své posice a nevyprovokovat se k vytváření zla. Jestliže někdo proti mně vytváří zlo, není to přece důvod, abych i já vytvářel zlo proti němu. Musím se samozřejmě chránit, ale nikdy nesmím útočit z touhy po odvetě. Tím by se vytvářel uzavřený kruh samého zla. Aby člověk dokázal myslet i na svého nepřítele dobře, k tomu je třeba si uvědomit svoji sounáležitost se vším v rámci životního smyslu. Ale opravdu UVĚDOMIT, protože pouhým přikývnutím a ukázněním se v člověku nic nezmění. Mějme stále na paměti, že ukázněním si ovlivňujeme jen svůj osud v příštím životě. Pochopením a změnou postoje měníme sebe.
A o to se nám jedná. Proto budeme živit jen kladné myšlení, snažit se o hlubší pochopení životních zákonitostí a Podstaty a o svůj dokonalejší postoj k životu. Nepřítele, to je záporné a nežádoucí myšlení, může živit jen nevědomec.
Poznali jsme základní skladbu psychické složky. Je to ta zákonitá Tvůrčí čtyřka, jsou to základní čtyři vlastnosti. Dostředivost, odstředivost, nadšení a klid. Psychická forma každého člověka je v základě stejná, ale je různá v ladění a síle vlastností. Máme-li pracovat na její kvalitě, musíme se ve svých myšlenkových procesech zaměřit na její nestranné poznávání a správné hodnocení, a potom hlavně na ovlivnění a přeměnu jejích hodnot. Docilujeme toho cíleným myšlením, které později přechází do meditací. Důležité ovšem je, aby myšlení bylo vedeno správným směrem. Proto se v lidských dějinách rodili, rodí a budou roditi do lidské společnosti bytosti, které mají funkci, obrazně řečeno majáků, které ukazují správný směr. Jsou to ti, kteří znají podstatnou životní (duchovní) pravdu, aniž by se zajímali o učení, které na světě je k disposici, aniž by cokoliv z duchovních věd četli nebo poslouchali jakéhokoliv učitele. Samozřejmě že se jedná pouze o duchovní vědu. Ostatní světské nauky musí takový jedinec obsáhnout běžným učením. Nejedná se zde o citlivce, kteří přijímají telepaticky vnuknuté myšlenky jiných bytostí, ať už vtělených nebo nevtělených, a tak jenom dále reprodukují již známé se všemi chybami a nedomyšlenostmi. Těmi nadanými jednotlivci myslím ty, kteří mají vrozené nadání vědět, které se jenom v určité době jejich hmotného života projeví. Dle biblických zpráv to byl např. Ježíš, Mojžíš, Buddha, Noe apod.
Za pomoci takovýchto přímých učení může člověk aktivně pracovat na kvalitě své psychické složky. Může aktivně měnit sebe, zlepšovat a zrychlovat svůj vývoj a zmenšovat nebo rušit utrpení, které mu v osudu přináší zákon odrazu. Takovému postupu říkáme dobrovolná duchovní cesta a ta je vyšším stupněm vývojové cesty člověka.