Kapitola 1

Úvod

1.2 Filozofická cesta ke sjednocujícímu pohledu na mikro/makrosvět

Domníváme se, že k tomu, abychom mohli pochopit jednotu našeho světa (a následně ji popsat řečí rovnic a vzorců) by mohlo napomoci filozofické pozorování, svědčící o tom, že svět, ve kterém žijeme, je ve všech ohledech, ve všech směrech, ve všech existenčních rovinách, doslova ve všem co jsme schopni jakkoliv vnímat, pozorovat, či kvantifikovat, zakřivený.

Přitom dosavadní způsob chápání našeho světa, a tedy i náš způsob vyhodnocování, je lineární.

Rozdíl mezi naším pozorováním a skutečností ukazuje obr. 1.1.⁴

Obrázek 1.1: Rozdíl mezi naším vjemem a skutečností. Při pozorování objektu našeho světa hraje významnou roli interval (vzdálenost) například mezi námi (pozorovatelem) a pozorovaným objektem. Jde-li o objekt nám blízký (jde o malý interval), pak pozorujeme/měříme jeho vlastnosti se zanedbatelnou chybou. Jde-li o objekt vzdálený (jde o veliký interval), dochází vlivem zakřivení našeho světa ke zkreslení měřené vlastnosti, tedy roste odchylka reality od naměřené hodnoty. Dá se říci, že s rostoucí velikostí intervalu roste chyba měření kterékoliv pozorované fyzikální veličiny (např. hmotnost, velikost, energie). Zakřivení našeho světa přitom způsobuje, že nedohlédneme dále, než do určité hranice (horizontu poznání), která je dána tímto zakřivením.

Obrázek 1.2 ukazuje, co se stane, pokud pozorovatel změní svou pozici (z pozice A do pozice B). A je v tomto případě pozorovatel z našeho světa, B – pozorovatel z našeho pohledu tak nesmírně malý, že sám patří do mikrosvěta. Pokud by se tedy pozorovatel posunul z pozice A do pozice B (můžeme si představit, že se zmenší a tím se změní i jeho měřítko), uvidí opět o kousek dále: to, co A vidí v okolí B již velmi zkresleně, uvidí B přesněji (a tak ve svém blízkém okolí naměří zcela jiné hodnoty, než A). Ale i pro něj bude platit stejné omezení, zase o kus dále.

Obrázek 1.2: Rozdílné výsledky pozorování z pozice A a z pozice B. Jak uvedeno dále (kap. 2.1): “Měříme-li z našeho pohledu (A) rozměry atomu v řádu 10^-11 až 10^-10 m, v časoprostoru dotyčného atomu (B) může jít o rozměry v řádu 10¹³ až 10¹⁴ m. Zatímco atom mikrosvěta může mít z našeho pohledu (A) klidovou hmotnost v řádu 10^-27 až 10^-26 kg z pohledu pozorovatele v mikrosvětě (B) naměříme řádově například 10³⁰ kg. Doba života částice měřená v urychlovači (A), například 10^-5 s, reprezentuje ve skutečnosti milionleté intervaly v jejím časoprostoru (B) atd.”

Měříme-li fyzikální hodnoty nám velmi vzdálených objektů, budou tedy tyto hodnoty vždy zkresleny zakřivením našeho světa. Téměř přesně a nezkresleně můžeme pozorovat pouze objekty ve svém bezprostředním okolí.

Toto je zcela nový pohled na přírodní zákonitosti našeho světa.

Bude podrobně vysvětlen, s důsledky pro naše pozorování, v následujících kapitolách.

Pojďme se tedy nyní podívat na současný stav vědeckého poznání mikro- a makrosvěta, a na to, jak lze oba tyto světy pochopit a propojit jednotným a uceleným způsobem.

⁴Jde o zjištění a pozorování pana Tomáše Pfeiffera. Viz kapitola 2.1 a také [2]