www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Filozofie Bytí - Kvantování časoprostoru - Pohyb

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

HORIZONT POZNÁNÍ

Cesta ke sjednocení mikro/makrosvěta z pohledu filozofie Bytí

Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma

 

Kapitola 2

Filozofie Bytí

2.3 Kvantování časoprostoru

2.3.4 Pohyb

V předchozích úvahách jsme spojovali čas i prostor s pohybem. Co je to tedy pohyb?

Na jakýkoliv pohyb se můžeme dívat jako na děj, který spojuje čas a prostor dohromady. Pohyb obvykle spojujeme s hmotou a jde o vyjádření její změny v poloze, tvaru, velikosti, či vlastnosti.

Zkoumáme-li pohyb z pohledu filozofie, můžeme říci, že to, co vnímáme jako pohyb, je vlastně udílení dynamiky statickému útvaru. Tuto dynamiku sem vnáší až naše pozorování. Již jsme si řekli, že náš svět, vše kolem nás, existuje stále, staticky, ve všech možných projevech, časech, stavech či podobách. Jak uvedeno, nic nebylo, nic nebude, vše „je“ [1]. Celý náš svět je ve skutečnosti statický útvar, svou existencí nezávislý na pozorovateli - pozorovatel tuto existenci netvoří, ona JE.

POHYB tedy do tohoto světa vnáší až naše POZOROVÁNÍ, kdy se v určitém bodě napojujeme na čas i prostor a vnímáme existenci času a prostoru jako kmitání (jak již vysvětleno výše u času a prostoru).

Naše vnímání POHYBU, tedy vnímání dynamiky času a prostoru, můžeme filozoficky ztotožnit s POZOROVÁNÍM.

Fyzikální veličinou charakterizující pohyb je rychlost, spojující prostor a čas dohromady. I pro rychlost platí omezení horizontem poznání (viz schematické znázornění na obr. 2.5).

Omezení rychlosti horizontem poznání.

Obrázek 2.5: Omezení rychlosti horizontem poznání. Měříme-li pohyb, jsme na obou stranách omezeni horizontem poznání. Zatímco za nejvyšší měřitelnou rychlost můžeme považovat rychlost světla ve vakuu (c), o rychlosti nulové bychom mohli mluvit (díky neustálému vibračnímu pohybu atomů a molekul každé látky) pouze, pokud by pozorovaný předmět dosáhl teploty absolutní nuly (0 K) a my bychom přitom neuvažovali kmity pozorovatele (!) Bylo by zajímavé ochladit pozorovatele (měřící zařízení) na teplotu blízkou absolutní nule a zároveň detekovat pouze jednu částici – tedy přesunout pozorovatele přímo k ní, do jejího časoprostoru. V tu chvíli bychom mohli detekovat i kmity jejích subčástic a hranice nulových vibrací by se posunula dále. A tak by to šlo do nekonečna.

 

Pokračování  >>
 
 
 
 

Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma - HORIZONT POZNÁNÍTomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma – HORIZONT POZNÁNÍ
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21,
110 00 Praha, Česká republika, 30. 3. 2020, www.dub.cz,
ISBN 978-80-85238-26-6
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani šířena v elektronické či papírové podobě, kopírována, ukládána v elektronických systémech či překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Grafická úprava včetně obrazů fraktální geometrie, obrazová díla © Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma

© Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma, 2020

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.