www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Filozofie Bytí - Kvantování časoprostoru - Interval

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

HORIZONT POZNÁNÍ

Cesta ke sjednocení mikro/makrosvěta z pohledu filozofie Bytí

Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma

 

Kapitola 2

Filozofie Bytí

2.3 Kvantování časoprostoru

2.3.5 Interval

Co je to interval? Pojem interval obvykle vztahujeme k nějaké zcela libovolné pozorované veličině či zákonitosti (hmotné, psychické či silově-energetické) kterou se snažíme kvantifikovat. Pod pojmem interval pak rozumíme rozdíl či odlišnost hodnot této veličiny či zákonitosti mezi dvěma sledovanými pozicemi, póly, body, stavy či hodnotami.

Na samotný interval se můžeme dívat dvěma pohledy – buďto jako na vzdálenost mezi pozorovatelem a zkoumaným subjektem, či na vlastnost (například rozměr) samotného subjektu, měnící se (fraktálně) se vzdáleností od pozorovatele. A protože obojí je závislé na pozici pozorovatele, je doslova vše, co pozorujeme - intervalem.

Je zásadní si uvědomit, že každý interval je vždy vztažený k pozorovateli. U pohybujících se těles je toto dobře známé i matematicky vyjádřitelné pro jejich délkové, časové, hmotnostní i energetické mír v souladu se speciální teorií relativity. Zde již nechápeme interval jako fakt, ale jako fiktivní nástroj k uchopení a popsání pozorovaného stavu. V klidovém stavu však dosud považujeme interval za objektivně daný fakt, nezávislý na pozorovateli.

Jenže tak to vůbec není - ve fraktálním světě je pojem interval vždy spojený s pozicí pozorovatele. I zde se dá říci, že jakýkoliv interval je ve skutečnosti pouze projevem a důsledkem pozorování, a jeho velikost je daná pouze vzdáleností od pozorovatele. Toto se však výrazněji projevuje až při pokusech o kvantifikaci nám vzdálených objektů makro i mikrosvěta (podobně jako u speciální teorie relativity).

A tak intervaly blízké pozorovateli jsou vnímány ve svém tvaru i časovém projevu jasně a ohraničeně, zatímco jakýkoliv interval na horizontu poznání je zatížen chybou rostoucí do nekonečna. Interval (objekt) na horizontu poznání tak vnímáme neurčitě, rozprostraněně, ve všech svých možných pozicích, které ne-můžeme navzájem rozlišit, zároveň.

Na základě předchozích úvah o času, prostoru a pohybu můžeme říci, že vše kmitá, včetně našeho vjemu libovolného časoprostorového intervalu.

Kmitavý charakter časoprostoru se proto projeví tak, že spojitost prostoru i času mizí – a my vnímáme jeho kvantové rozvlnění (u mikrosvěta směrem k mnohosti, u makrosvěta směrem k jednomu vnímanému kvantu). Toto přímo vede k možnému vysvětlení štěrbinového efektu (jak se dočtete dále).

 

Pokračování  >>
 
 
 
 

Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma - HORIZONT POZNÁNÍTomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma – HORIZONT POZNÁNÍ
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21,
110 00 Praha, Česká republika, 30. 3. 2020, www.dub.cz,
ISBN 978-80-85238-26-6
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani šířena v elektronické či papírové podobě, kopírována, ukládána v elektronických systémech či překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Grafická úprava včetně obrazů fraktální geometrie, obrazová díla © Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma

© Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma, 2020

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.