www.DUB.cz
DUCHOVNÍ UNIVERZITA BYTÍ
Oficiální stránky Biotroniky a filosofie Bytí Josefa Zezulky
českyenglishdeutchfrancaisespanolitalianorussiangreekesperanto
Teorie jednotného pole

Jiné užití, než pro osobní potřebu, tohoto textu a obrázků i jejich částí
je možné pouze s písemným 
souhlasem vydavatele.

HORIZONT POZNÁNÍ

Cesta ke sjednocení mikro/makrosvěta z pohledu filozofie Bytí

Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma

 

Kapitola 5

Sjednocující pohledy

5.3 Teorie jednotného pole

Albert Einstein (a po něm řada dalších) se do konce svého života zabýval myšlenkou jednotného pole (popisujícího a sjednocujícího všechny známé interakce). Rovnice popisující takovéto pole by měly sjednocovat kvantovou mechaniku s obecnou teorií relativity. Dosavadní pokusy však dosud nevedly k úspěchu a obojí se zdá být neslučitelné.
  1.  Dnešní kvantová mechanika matematicky popisuje interakce polí kvantového světa pomocí výměny virtuálních částic, bosonů, přenášejících hybnost. Takto je popisována interakce silná, slabá a elektromagnetická. Částice pole (pokud zprostředkovávají interakci) jsou přitom přímo nepozorovatelné a projevují se jen jako energetická kvanta. Mimo tyto polní interakce však takovéto částice (například fotony, jimiž je popisována elektromagnetická interakce) přímo detekovatelné být mohou.
     
  2. Obecná teorie relativity [3] spojuje tři prostorové a jednu časovou dimenzi do jediné čtyřrozměrné časoprostorové sítě a popisuje gravitaci jako její zakřivení, přičemž gravitace zpomaluje čas a způsob zakřivení časoprostoru je dán konstantní rychlostí světla ve vakuu. Hmotná tělesa se v časoprostoru volně pohybují (padají) po nejkratších (nejpřímějších) drahách a jejich dráhy jsou křivky odpovídající jejich nejkratším možným časoprostorovým trajektoriím.

Dosavadní pokusy o sjednocení většinou vycházely primárně z kvantové teorie pole a pokoušely se vysvětlit a popsat gravitaci také pomocí virtuálních částic – gravitonů, které však dodnes nebyly experimentálně pozorovány. A ani s nimi se sjednocenou teorii sestavit nepodařilo. Zajímavý koncept předkládá již zmíněná teorie energetických vln, ale i zde chybí fraktální pohled na náš svět.

Z filozofického pohledu tak vycházely dosavadní pokusy z našich pozorování procesů a dějů na horizontu poznání. Tyto jsou však vždy silně zkreslené, spojenés naším vědomím (ač námi zcela reálně a se všemi důsledky vnímané a pozorované). Neměli bychom proto místo toho vzít za základ to, co intuitivně pochopil a matematicky popsal veliký vědec a filozof minulého století, Albert Einstein? Vždyť i nedávné měření gravitačních vln [56] opět potvrdilo platnost a správnost jeho úvah.

Obecná teorie relativity je ve své podstatě neeukleidovskou geometrií časoprostoru, tedy pracující s jeho zakřivením. Přestože sama o sobě nedokáže popsat a vysvětlit všechny děje a procesy, pokud bychom do této teorie zahrnuli myšlenky publikované zde v této práci, snad bychom mohli najít i cestu k úplnému sjednocení všech polí a interakcí.

Vždyť například to, co nazýváme elektromagnetickým přitahováním nutícím záporně nabité elektrony obíhat kladně nabité protony v jádře atomu, by mělo být možno principiálně popsat stejnými rovnicemi, jako pohyb Země okolo Slunce. Ve skutečnosti jde jen o dva různé pohledy na totéž.

Filozofie nám může ukázat pohledy přesahující hranice možného vědeckého poznání, ale nikdy nedokáže nahradit vědecké poznání samotné. Ani teorie jednotného pole/vesmíru tak nemůže být sestavena filozofy - může vzniknout a být prokázána pouze ve vzájemné spolupráci filozofie a vědy.

 

Pokračování  >>
 
 
 
 

Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma - HORIZONT POZNÁNÍTomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma – HORIZONT POZNÁNÍ
Vydal © Tomáš Pfeiffer, nakladatelství Dimenze 2+2 Praha, Soukenická 21,
110 00 Praha, Česká republika, 30. 3. 2020, www.dub.cz,
ISBN 978-80-85238-26-6
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této knihy nesmí být reprodukována ani šířena v elektronické či papírové podobě, kopírována, ukládána v elektronických systémech či překládána do jakéhokoliv jazyka bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Grafická úprava včetně obrazů fraktální geometrie, obrazová díla © Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma

© Tomáš Pfeiffer, Vladislav Šíma, 2020

  

 
     
 
© Tomáš Pfeiffer. Všechna práva vyhrazena.
Jakékoliv další šíření obsahu webové stránky, zejména formou kopírování či dalšího zpracování bez předchozího písemného souhlasu jsou zakázány.