Josef Zezulka
PŘEDNÁŠKY I

SYSTEM I.

PODSTATA

Není čas – není rozměr. Podstata, – vše co jest, – velká myšlenka, – to, co staří od nepaměti nazývali a co my dodnes nazýváme „Bůh otec“, který v nekonečném prostoru trvá vždy. Je to souhrn všeho projeveného i neprojeveného. – Je to myšlenka, kterou my lidé, kteří jsme ve své nedokonalosti odkázáni na myšlení v postupu času, můžeme jen těžko pochopit.

Rozčlenění

Člověk obsahuje svým chápáním jen to, co je odděleno od Podstaty a co se nachází v Tvůrčím díle, a toto musí být ještě rozdělené, rozčleněné. Veškeré pravdy, boží zákony, vše, co je v nás i kolem nás, chápeme pouze ve dvojnosti. Vše vidíme před sebou ve dvou pólech, které se k sobě staví naprosto opačně. Například zákon činění můžeme pochopit jako dobro a zlo, tedy jako dva protiklady, dva proti sobě stojící protějšky. Právě tak zrození a umírání, hmota a duch, čas a věčnost, rozměr a nekonečno, lásku a nenávist, tíhu a lehkost a podobně. Jsme tedy dualisté.