SYSTEM I.
CHYBY U ŽÁKŮ
Chyb u žáků a posluchačů je mnoho. Jsou jiného druhu. Tyto brzdí, matou nebo znemožňují duchovní cestu vzhůru. Za prvé jsou lidé lehkověrní. Lehko věří všemu, i tomu, co je naprosto nelogické a co stojí proti všem zákonům. Neuvažují a velmi snadno se stávají ochránci a rytíři nějakého učení, ke kterému náhodně přišli. Protože doposud tomu věřili, musí to být podle nich správné. Velmi často obhajují spekulační směry ke škodě svojí i celku. Neuvažují, že mnohdy špatnému učení dávají svým členstvím, svojí sounáležitostí s ním, sílu a oprávnění k životu.
Smlouvání
Lidé si rádi duchovní pravdy snaží překroutit ke svému pohodlí a rádi se přiklánějí tam, kde se po nich nežádá. Neradi ze svých vlastností a zvyků upouštějí, i když vědí, že bez odřeknutí si nesprávného nemohou se dostat dál. Raději si dávají klapky před oči nebo strkají před pravdou a nutností hlavu do písku jako pštros. Například: Všichni velcí vždy lidem říkali, že nesmí vraždit a být příčinou vraždy pro svoji potravu. Je to také naprosto jasné a logické. A kolik lidí před tou pravdou utíká, nechtějí ji přiznat z obavy o ztrátu svého požitku.
Vlažnost
Chybou je také malá nebo slabá touha po poznání. Je to vlažnost. Například na přednášky a shromáždění nebo ke svému učiteli přicházejí lidé už jaksi ze zvyku. Vyslechnou přednášku, řeknou třeba, že to bylo pěkné, a opravdu se těší na příští. Ale nic se v nich neděje. Přicházíte-li ke slovu Božímu, musíte přijít s nadšením, s plnou svojí silou ohně. Pak je toto nadšení vnitřním voláním, které teprve může být odměněno. Jestliže nebudete nadšeni a nesoustředíte cele sami sebe na to, co je dáváno, sklouznou slova kolem vás a nezanechají užitek, který nesou.
Mimo to nerozevřete se dostatečně, aby žádoucí síly mohly působit do vaší hloubky. Ošidíte se jenom sami. Víte přece, že mnozí lidé si z docházení na přednášky vytvořili módu. Přicházejí ze setrvačnosti a zbytečně.
To, co je učitelem dáno, nesmí být pouze vyslechnuto. Slova obsahují myšlenku. Tu z nich musíte vyjmout a dále pěstovat. Jak vám v běžném životě dovolí čas, přemýšlejte o tom, co jste slyšeli. Najděte si každý den klidnou chvíli k promýšlení a případně meditaci na toto dané téma. Neopouštějte myšlenku, kterou před vámi přednášející rozvinul.
Fragment
Velkou chybou je, když člověk zlomek pravdy považuje za plnou pravdu, dále se o nic jiného nezajímá a nehledá. Je to asi tak, jako by archeolog hledal krásnou starou vázu a ve vykopávkách by našel jenom malý střep. Jistě by ho nepovažoval za celou vázu a hledal by dál. Tak je to s těmi, kteří se spokojují pouze nějakým zlomkem pravdy, který je mnohdy v různých sektách vydáván za celé učení. Musíte být kritičtí a rozeznávat hloubky od mělčin. Tato chyba se vyskytuje mnoho u těch, kteří hledají v dobrém úmyslu cestu, ale přicházejí k částečným cvičením, která jsou pouze zlomkem cesty vzhůru, a berou je jako celou cestu. Zůstávají u nich a cvičí něco po celý život. Nevědí dobře proč, ale jsou spokojeni a v duchovním vývoji dokonale zaraženi.
Učitelé
Přicházíš-li k tomu, kdo se před tebe staví jako učitel duchovních pravd a směrů, ptej se nejprve jaký je a jak žije. Všichni jsme lidé, synové člověka. Máme všichni lidské chyby, ale učitelé a mistři musí být oproštěni od těch hlavních. Na nich musí být vidět výsledek cesty, kterou jiným chtějí radit. Ptej se, zda se odřekl alkoholu, kouření a hlavně pojídání mrtvol svých bratří, tedy masa. Tím nejlépe zjistíš, zda pochopil bratrství se vším, zda je alespoň tímto prvkem sladěn s pravdou. Pak se teprve ptej na učení, hledej v něm logiku, vyrovnanost a ptej se, zda jeho cílem je změna člověka, a konfrontuj je s učením karmy. Vyšší učitelé a mistři zůstávají volní, nežení se, věnují cele sebe Bohu. Na to se ptej i u zakladatelů sekt. Mnohé sekty založili různí chytráci ze spekulace a mnozí z nich vytváří dokonce rodinné podniky.
Předčasně užitá praktika
Další chybou je, že s některými, třeba dobrými praktikami začínají lidé dříve, než mají. Duchovní cvičení a pak duchovní práce, která ze cvičení vyplývá, mají svůj čas. Nemůže je dělat úplný začátečník, který se do určité míry neočistil. Pamatujte, že stojí psáno a stále platí: „Není možno nalít do nečisté nádoby čistého vína“ – ono by se zkazilo. Tak je to s lidmi, kteří přijdou k nějakému cvičení dříve, než mají. Nejsou očištěni a s vyvolanou silou nejsou v harmonii. Vzniká v nich chaos, fanatismus nebo se potom vše zkresluje a ten člověk začne špatně myslit, neuvědomuje si logické, špatně si zákony vykládá, vzniká neporozumění a vše se kazí. Chaos přechází i do osudovosti podle zákona o analogii. Ta se začne zhoršovat a on svůj chaos v nevědomosti omlouvá nelogicky. Řekne, že se mu na duchovní cestě vybíjí karma. Karma se na duchovní cestě nevybíjí, ale naopak dává do klidu. Vždyť to je jeden z důvodů, proč lidé nastupují duchovní cestu. Pamatuj! Duchovní praktiky můžeš používat tehdy, když odstraníš své základní chyby. O tom, kdy a co začneš, ať vždy rozhodne tvůj dobrý učitel.
Zatím můžeš poslouchat a uvažovat, můžeš se připravovat k meditaci, můžeš se zklidnit a učit se soustředění, ale dál bez očištění nechoď.